pátek 18. března 2016

Pevnostní stěny města Serdika

Pevnostní stěny města Serdika
- hlavního města Bulharska Sofie

pátek 3. dubna 2015

http://www.bgnow.eu/news.php?cat=2&cp=0&newsid=36500




http://cdn.kmeta.bg/images/def/0,16,655,368.43289458882/700x/images/2014/12/09/548677100788d.jpg

V základech současného hlavního města Bulharska Sofie jsou kameny, založené před tisíci lety. Nejedná se pouze o staré zdivo, jsou to základy dějin státu. Podle nich usuzujeme, zda se jednalo o dům nebo o chrám. Stěny zdí vyznačují dávné ulice, také ukazují cestu celých pokolení před námi.

Serdika obdržela své opevnění nejpravděpodobněji již v dobách císaře Trajána společně se statutem města a jménem Ulpia Serdica. Mohutné pevnostní stěny však byly vystavěny mezi lety 176 a 180 našeho letopočtu. Základní kámen z času výstavby pevnostní stěny je zcela zachován. Byl nalezen u západní brány města a jasně dokládá o časech svého založení.

„V nejlepších časech! Největších a božských císařů – Marca Aurelia Antonia Augusta, vítěze nad Germány, vítěze nad Sarmaty, otce vlasti, velkého kněze a Lucia Aurelia Commoda Augusta, vítěze nad Germány, vítěze nad Sarmaty, nechali vystavět pevnostní zdi Srednopolise, za správce provincie Trákie Azelia Emiliana“.

Tímto základním kamenem je vyznačeno ukončení výstavby nejvýznamnější stavby v prvním století římské vlády: pevnostní stěny kolem města Serdika. (Historický nápis z doby počátku římské nadvlády dále prozrazuje, před kterými národy mají pevnostní stěny města chránit nové uchvatitele Římany – kromě Germánů, jsou jimi Sarmaté, pod tímto sdruženým názvem jsou míněni původní obyvatelé těchto území Trákové, (Dákové), Keltové, Skytové a další tzv. barbarské národy – pozn. překladatele)

Hlavní asistentka Dr. Iliana Borisova – Kacarova, archeolog:
Nyní se nacházíme před západní bránou římského a ranně byzantského města Serdika. O této věži víme, že její základy jsou v hluboce přibližně dva metry, stejně jako první pevnostní stěna. K té nejstarší jsme se zatím nedostali, základy jsou však tam někde, což podle její šířky, umožnilo dosáhnout výšky kolem osmi až devíti metrů. Ve druhé polovině pátého století na stejném místě byla vystavěna nová brána, která je z obou stran rámována pětiúhelnými věžemi, které jsou spojeny zesílenou pevnostní zdí“. Do města se vstupovalo čtyřmi branami, od kterých vedly čtyři hlavní ulice.

Východní bránu je možné dnes vidět v podchodu bývalého „Stranického domu“. Jižní brána stávala pravděpodobně někde pod základy Soudního paláce. Severní brána se nachází pod křížením bulváru „Marie Luisa“ a ulice „Ekzarcha Josifa“, kde se sbíhala severní a severozápadní stěna pevnosti.

Ke znázornění rozsahu pevnostního opevnění staré Serdiky je nutno protáhnout linku pod budovami dnešního hlavního města Sofie. Hlavními ulicemi staré Serdiky - Decumanus Principalis a Cardo Principalis se setkávali v pravém úhlu. Podél vnitřní strany pevnostní stěny vedla okružní cesta nazývaná intervalum. Ulice Serdiky byly vydlážděny kamennými bloky dosahující až půl druhého metru.

Celková obestavěná plocha 165 tis. metrů čtverečných již tehdy byla pro rozvíjející se město nedostačující, proto bylo mnoho budov a chrámů stavěno vně pevnostní stěny.
V 6. století v dobách vlády císaře Justiniana I. Byla pevnostní stěna přestavěna, vystavěna do výšky a rozšířena do dvou metrů šířky. Mezi starými kulatými věžemi, které stály od sebe pět desítek metrů, byly vystavěny nové třírohé věže.

V 6. století také došlo k přestavbě bastionů u městských bran do tvaru pětiúhelníku. Již v dobách antiky bylo budoucí bulharské hlavní město vybaveno velmi dobře uspořádanou vodovodní soustavou a kanalizací. To spolu s minerálními prameny zajišťovalo příznivé podmínky pro život obyvatel. Uspořádaná výstavba města začala již ve 2. století a trvala bez přerušení do konce antiky.

Dnes, kdy se procházíme po soudobém prozaickém asfaltu, můžeme se ohlédnout v čase díky branám otevřeným archeology do minulosti. To jenom proto, abychom si představili, že to co zde zanecháme, tím budeme spojování následujícími generacemi lidí.

Přeložil N. Nikolov 18. 3. 2016


Žádné komentáře:

Okomentovat