pátek 4. března 2016

DĚDICTVÍ SBORJANOVA

Dědictví SborJanova,
jak fotogametrie pomáhá archeologům v místě sveštari
o tom všem vypráví profesorka diana gergova

Cesty dávných proroků – Gétů
pondělí 2. března 2015
Проф. Диана Гергова за наследство в Сборяново: Фотограметрията помага на археолозите в Свещари

Profesorka Diana Gergova je dobře známá mezi archeology nejenom v Bulharsku ale i v zahraničí jako jedna z předních evropských odborníků v oblasti pozdních pravěkých dějin. Je mimořádně aktivní ve své archeologické a badatelské činnosti, přednáší na bulharských a zahraničních universitách, pravidelně se účastní vědeckých setkání je autorkou množství publikací ve specializovaných archeologických časopisech. Prof. Gergova je členkou řídící rady Bulharského národního výboru IKONOS-UNESCO.
- Co představuje místo Sborjanovo – prehistorické sídliště, trácké město, hlavní město Gétů, řecké město, muslimská svatyně, pusté pole v severovýchodním Bulharsku?

- Jedná se o unikátní kousek bulharského území, na kterém jsou koncentrovány památky všech epoch – pravěká sídlištní mohyla z 5. tis. př. n. l., nekropole z konce 4. tis. př. n. l., duchovního a politické hlavní město Gétů z 1. tis. př. n. l. z doby římské – svatyně Tráckého jezdce, z raného středověku – pra bulharské mohyly, majetek, raný křesťanský kostelík, z pozdního středověku – možná nejzajímavější teke/svatyně – aliánského světce – pra Bulhara Demir baba.

- Dá se toto místo představit jednou větou nezasvěcené osobě?

- Posvátné území již před tisíci lety. Místo setkání bohů a lidí. Takové je také jeho jméno – „Sborjanovo“ (Místo setkávání)

- Co je Vaším „nejoblíbenějším“ nálezem? Nálezů máte celý soupis: svatyně ve dvoře Demir baba teke; Sídlištní mohyla a nekropole v údolí řeky Karpinec u pramene „Pěti prstů“; Demir baba teke; Doba středověku; Období Říma (1. -3. století); Jižní skupina mohyl na východní nekropoli; Hrobky dvojčata; Královská hrobka Sveštari s kariatidy; Kultovní místo v „Novite koreneži“ (ze 4. stol. př. n. l.); Svatyně „Kamen zid“; „Nivata na peveca“; Zlatý poklad z Velké Sveštarské mohyly; Helenistické nekropole; město Helis?

- Ne všechny uvedené nálezy jsou mé, protože na počátku jsme měli jiný tým, proto abychom mohli provést výzkumy ve Sborjanovu. Přesto mohu uvést, že základní přínos na odhalení tajemství rezervace jsou mé. Jedná se o archeologickou mapu, strukturu Gétského centra – nejranější svatyně v místě Kamen rid, Východní panovnická nekropole a Západní kněžská nekropole, kde se nalézají hrobky-dvojčata architektonického celku shodného s hrobkou ve Sveštari, kamenná hrobka a zlatý poklad ve Velké Sveštarské mohyle, překrásné zakopané hrobky s unikátními oltáři, mohyla s kandelábrem, starobulharský majetek z doby předkřesťanské a křesťanského období v místě Město důvěry, pozdější výzkumy svatyně Demir baba teke a v místě Novite koreneži.
 
file-63-186a
Gétská svatyně - rekontrukce

Zůstala jsem věrná svému cíli, který jsem si vytyčila na počátku ve Sborjanovu roku 1982. Tehdy jsem, jako asistentka M. Čičikové jsem jí pomáhala ve výzkumu hrobky ve Sveštarech. Museli jsme prozkoumat základní prvky všech období. Založili jsme týmový princip, současné zkoumání klíčových památek pro rozluštění zde skrytého tajemství. Navrhla jsem, aby ve výzkumu města pokračovali kolegové ze Sofijské university Sv. Klimenta Ochridského, kteří provádí výzkum do dneška. Po přerušení financování systematického výzkumu po roce 1989 se naše skupina citelně zmenšila a přirozeně se zmenšil i rozsah výzkumu.

devetataKartanaPtolemei

Devátá  Ptolemaova mapa

Kdo byli Gétové?

– Gétové byli nejzajímavějšími a nesčetnými tráckými národy, proroci, zaznamenaní antickými autory díky vysvětlení jejich myšlenky o nesmrtelnosti, díky jejich velkým znalostem, morálce a etice, jakož i vlivu na světonázorové myšlení dalších evropských národů – Kelty, Germány,

– Jaká je úloha Gétů ve Sborjanovu? Máme jistotu, že jsme zde nalezli jejich starodávné hlavní město?

– Jsou zakladateli tohoto důležitého centra již v dobách 2. tis. př. n. l.. Vybrali si opravdu magické a současně i strategické místo. O tom, že se jedná o jejich duchovní a později politické hlavní město nemáme pochybnosti. Zatím není jiný takový komplex svatyní, městského centra a satelitních sídlišť, s monumentálními nekropolemi a unikátní architekturou hrobů na územích Gétů i na obou březích Dunaje – v severovýchodním Bulharsku a východním Rumunsku.

digitalenModel2

Jak je známo, hrobka v místě Sveštari je zapsána na listině Světového dědictví UNESCO, avšak již dávno je zřejmé, že celý okolní komplex společně s materiálním vybavením včetně nemateriálního si zasluhuje zařadit do tohoto soupisu.

S velkým přesvědčením můžeme tvrdit, že právě zde leží dávno hledané město Dausdava nebo také Město vlků, nebo také Svítilna, z Deváté mapy věhlasného geografa z Alexandrie Claudia Ptolemea (v letech 85-165).
DSC 0502 - sm


- Proč je důležité vědět, kde se nachází hlavní město Gétů?

– Svědectví antických autorů o Gétech se zdála silně zveličená, dokud nebyla odhalena vysoká úroveň památek jimi postavených. Nálezy ze Sborjanova potvrzují vysokou úroveň kultury, matematických a astronomických vědomostí, hledání harmonie s přírodou a vesmírem, víra v nesmrtelnost.
DSC 0506 - sm

– Jaké kontakty měli Gétové a Keltové?

– Léty nashromážděné archeologické údaje ukazují, že na trácká území přicházejí Keltové nejdříve mezi Géty. V mohylách, ve městě byli nalezeny keltské ozdoby, svědčící o přítomnosti zejména keltských žen, v rámci tzv. exogamie (zákaz uzavírání sňatků mezi členy jedné příbuzenské skupiny – redakční pozn.). V minulém roce byla v jedné z mohyl na východní panovnické nekropole nalezena ozdoba biga, které je nesporně keltská, zároveň ukazuje spíše mírové, domluvené vzájemné vztahy mezi Kelty a gétskými panovníky. Autoři z Alexandrie tvrdí, že keltští druidové právě zde převzali od gétského Zalmoxise učení o nesmrtelnosti duše.

- Co zanechali Bulhaři ve Sborjanovu?

– Naštěstí dostatečně, aby nás navedli na společné věci světového názoru Tráků a Prabulharů. Již byla prozkoumána prabulharská mohyla, se jmenovitým obsahem, z doby vlády panovníka Omurtaga mezi mohylami Východní nekropole. Máme zde dva majetky, jeden z nich je s hospodářskými budovami mezi nimi, dílnami, velkým šlechtickým sídlem a malým kostelíkem z doby po přijetí křesťanství.

- Povězte nám několika větami o vašich osobních zážitcích na tomto místě. Co jste zde nalezli? Necítíte se jako Indiana Jones nebo alespoň jako Bogdan Filov?

– Již při své první cestě v roce 1982 a prohlídce Sborjanova jsem pocítila magnetickou přitažlivost tohoto místa. Bylo poseto ruinami neznámi z jiných míst. Byla jsem si jista, že jeden mohutný výzkum změní naše představy o Trácích a trácké civilizaci. Zde jsem se pokusila a myslím si, že se mi to podařilo pochopit, co se skrývá za Herodotovými slovy, že Gétové se stávají nesmrtelnými. Odhalila jsem základní momenty složitých obřadů vedoucích k nesmrtelnosti, starala jsem se o to, aby byl pochopen rozmach a šíře myšlení Gétů díky jejich plánovitému projektování památek naplněných symbolikou v celém prostoru jejich duchovního a politického hlavního města.

Bogdan Filov s akademismem a možnostmi v předešlé epoše stojí nad Indianem Jonesem. Obraz druhého z jeho filmů je široce diskutován ve světové archeologické vědě a bohužel není uznáván za kladného, protože utváří pochybnou představu o archeologii a její mysy. Zejména v Bulharsku je úloha archeologa mnohem těžší, než je role Indiana Jonese, protože se perete a překonáváte těžkosti, pro odhalení a zachování mimořádných hodnot, které jsou národním bohatstvím a ty samotné mohou pomoci dobré pověsti naše země. Zde se však ukazuje, že úloha je stále více nesplnitelná. Existují a pokračují snahy vytvářet nové a nové překážky pro běžnou práci. Myslím si, že jsem zůstala věrná sobě v nových těžkých podmínkách a proto jsem Dianou Gergovou, přestože mi někteří z přátel říkají místní Indiana Jones. 

- Jaká část Sborjanova je prozkoumána? Co se zde ještě skrývá?

– Míra průzkumu v procentech není zcela průkazná. Celkový rozsah střediska je viditelný a pochopitelný. Archeologické vykopávky mají smysl, dokud se nepodaří určit zákonitosti, dokud nedostaneme odpověď na podstatné otázky. Ve Sborjáaovu jsou klíčové objekty prozkoumány, přestože ne úplně. Jsou zde místa žádoucí k dalšímu výzkumu a vystavění Demir baba teke, jakož i svatyně Kamen rid a Novite koreneži. Následovat bude dokončení výzkumu na mohylách kolem Velké Sveštarské mohyly, abychom mohli říci, co se stalo kolem mohyly gétského panovníka Kotela. Každá mohyla je část soustavy pohřebních rituálů a přináší něco nového. Je zde mnoho mohyl zničeních nelegálními výkopy nebo zarovnané při nepovolené orbě na mohylách helénské nekropole. Není dokončen výzkum v místě Město důvěry, které poskytuje unikátní možnost uvidět tento typ raně bulharského sídliště. To jsou objekty, které budou následně restaurovány a ukázány veřejnosti, protože jsou unikátní, jakož i odkryté hrobky, které představují unikátní architektonický přístup a kultovní struktury Gétů. 

– Z celkového počtu 150 mohyl bylo prozkoumáno celkem 30. Pokračujeme v hledání nekropolí spojených s běžnými obyvateli původního města.

– Místo Sveštari bylo zaznamenáno již bratry Škorpilovými v 19. století a místo je zkoumáno bulharskými odborníky již 100 let. Kdy byli učiněny největší nálezy – máte zde epochy ve výzkumu tohoto objektu (jakož i dějiny samotného místa)?

– Místo bylo poprvé dokumentováno Felixem Kanicem, dále bratry Škorpilovými, kteří pocítili význam místa a předpokládali přítomnost trácké svatyně na dvoře Demir baba teke, následovali zájmy akademiků Uspenského a Javašova, jakož i vykopávky z 30. let G. Fehera.

Mohu s hrdostí říci, že epocha podstatných výzkumů ve Sborjanovu a identifikace hlavního města Dausdavi náleží našemu pokolení. Po nalezení Sveštarské hrobky roku 1982 byl utvořen velký interdisciplinární tým, pracující v mimořádném rozsahu na počátku 90. let. Následně finanční problémy snížily rozmach a tempo výzkumu. Pochvalné jsou i pokusy o včasné zveřejnění již odhaleného.

- Jací odborníci zde pracují?

– Vedení mají bulharští odborníci, kteří spolupracují s italskými geofyziky a geology, s francouzskými restaurátory, s kolegy z Ruska, Polska, se studenty a odborníky z universit v Laussane a Ženevě a dalšími. Spolupráce pokračuje a je mimořádně plodná. V interdisciplinárním týmu je nejdůležitější plánování výzkumné práce a základ zůstává na geofyzicích.

– Říkáte, že je doba interdisciplinárního přístupu a tvrdí se, že při výzkumu Sborjanova jsou používány novátorské metody v oblasti geofyziky, geoarcheologie, fotogrammetrie a archeo-fotosnímkování, archeoastronomie, paleobotaniky. Účast fyziků, geologů a geodetů není to krok zpět?

– Nebylo to v minulosti a je v současnosti, jenomže je to mnohem těžší. Prostředky generované pro nás návštěvníky hrobek činí 500 000 leva ročně a mizí ve státním rozpočtu neznámo kde a my zde pracujeme s roční dotací ministerstva 15 000 leva.

– S kým pracujete dnes jako odborníky z různých specializací?

– Mladé pokolení geofyziků z MGU – vedených Dr. Kr. Cankovem, antropology z BAV (Bulharské akademie věd) hlavní asistent N. Timeva a B. Galabova, paleozoolog z Trácké university – Dr. D. Kostov, mineralog prof. M. Tarasov a E. Tarasova z BAV, odborníci v oblasti archeometrie včele s prof. I. Kulevem, se schválenými odborníky a mladými trákology a keltology z Bulharska a Švýcarska jako je prof. Mari Bes, Dr. J. Anastasov, se zkušenými restaurátory z Centra uměleckého restaurování, a mladými architekty jako je Milena Kamenova a dalšími.

– Do oboru archeologie nastoupila nová technologie laserové scanování dochovaných objektů. Tato metoda je užívána zejména geodety. Ve světě je několik programů, které upřednostňují tento přístup (například program Američanů SaiArk, který vyhlásil konkurs pro 500 objektů po celém světě, které by zasloužili zaznamenání pomocí laserového scanování). Nejznámějším byl příklad se sochami Budhy v Afghánistánu, které byli zničeny výbuchy Talibánců, díky této metodě máme údaje o těchto sochách. Jaká by byla spolupráce s geodety ve Sborjanovu? Máte pochopení na institucionální úrovni o nutnosti interdisciplinárního přístupu?

– Podporovala jsem myšlenku digitálního zaznamenávání památek, jakož i jejich dokumentaci i dalšími technikami (především doporučenými v rámci UNESCO) již dávno, zejména protože velká část památek je vystavena vlivům přírody a antropogenním faktorům. Interdisciplinární přístup se dnes podporuje spíše setrvačností, reálné prostředky se operativně nalézají velmi těžko. Pokoušíme se nezanedbat mezinárodní spolupráci pomocí projektů, ale není to dostatečné. Dnes hledáme partnery pro zajištění výzkumu v rámci programu Lidar v oblasti Sborjanova a při publikování archeologické mapy v oblasti ihned po aktualizování výsledků, pomocí soudobých technologii.

– Můžeme říci něco o fotogrametrii. Po fotografickém zaznamenání, tvrdí bývalý ředitel muzea ve městě Asperich pan Jordan Stefanov, že mohyly ve Sborianovu jsou zrcadlovým odrazem hvězdné mapy. Někde jsou uloženy mapové listy, které jsou zhotoveny v poměru 1:2000?

– Fotogrametrie prováděná ze vzduchu ve Sborjanovu a okolním terénu byla provedena na základě mé iniciativy a cíleně sestavit objektivní mapu oblasti a pozici mohyl pro ověření vyslovené hypotézy o vazbě nekropolí na hvězdnou oblohu. Pan J. Stefanov udělal mimořádně mnoho, pro zajištění financování této akce. Analýzy ing. P. Valeva, publikované v mé knize „Obřadnost v nesmrtelnosti v dávné Trákii“ v roce 1998 ukázala velkou míru hodnověrnosti vyslovené hypotézy.

Mapové listy jsou uschovány. Naše práce měla pokračovat, jakmile peníze pro vědu byly na počátku 90 let zkráceny, nebylo možné dostat fotogrametrickou digitalní variantu zaznamenaného. Na základě dostupných záznamů pokračujeme v práci při kontrole terénu a identifikovaných objektů ze vzduchu, zapisujeme nové, které nejsou viditelné ze vzduchu a byly zjištěny při povrchovém průzkumu.

– Věříte, že se jedná o zrcadlovou hvězdnou mapu? Byla rozpoznána souhvězdí Vlasy Bereniky, Orionu, Oráče, Velkého psa, Malého medvěda, Povozníka, Perseus, Kasiopea? Nebo se jedná o spekulace? Existují jiné takové pozemské „hvězdné mapy“?

– K objektivním měřením ing. P. Valeva je nutno přidat vysvětlení z filosofie Tráků a zejména Gétů, kteří věřili v astrální nesmrtelnost, o splynutí duše po osvobození z vězení materiálního těla. Právě u Gétů nalézáme nejranější představu o ráji. Astronomické poznatky ve Sborjanovu nejsou jenom na úrovni rozmístění mohylových skupin, ale i v orientaci – například Sveštarská hrobka – její osa se shoduje se směrem zimního slunovratu na konci 4. století př. n. l. Speciálním otvorem ve stěně se pohřební prostora nechává prosvítit slunečními paprsky a osvítit hlavní postavy na scéně zmrtví vstání tráckého panovníka a jemu přinášející věnec nesmrtelnosti Bohyní matkou.

Rozumí se, že existují takové příklady „pozemských“ map a dokonce i z mladší epochy, jako jsou megalitické hrobky se shodnou astronomickou orientací a obepínající je mohyly jsou v Severním Irsku.

Výzkumy například astronoma Al. Stoeva ukazují, že astronomickými poznatky a pozorování jsou známy z prostoru mohylových polí u Kazanlaku – údolí Odrísů, ale i další tráckých panovníků, protože Trákové měli několik států a také panovnických nekropolí.

- Kde jsou hranice archeologie a kde začíná interpretace a spekulace?

– Bohužel spekulace má stále více převahu ve sdělovacím prostoru nad skutečnými výsledky výzkumu a postavené na faktech vědecké interpretace. Hloubka závěrů je nahrazována pro média senzačními tvrzeními, která většinou nejsou pravdivá, mají skrytý záměr nalévat peníze tam, kde to není nutné.

Jedním z příkladů je – tzv. prsten – zabiják, ve kterém jsou otvory čistě technologickou nutností při zpracování kovových ozdob a nemají nic společného s funkcí skrývání jedů (prsten zabiják byl nalezen při vykopávkách na mysu Kaliakra – pozn. redakce).

– Kde je uschováno zlato z nálezů? Ve kterém muzeu je možné je vidět?

– Zlaté nálezy z Velké Sveštarské mohyly, nebo také mohyly gétského panovníka Kotela jsou uschovány v tresoru Národního archeologického muzea v Sofii, kde jsou podmínky pro jejich úschovu a jejich předvedení nejširší veřejnosti. Plánujeme zhotovení hologramů pokladu, aby bylo možné je ukazovat i ve Sborjanovu návštěvníkům přímo na místě nálezu v mohyle. Záleží na tom, kdy získáme dostatek financí, o které jsme žádali. Náš projekt je novátorský a na vysoké profesionální úrovni, protože je připraven odborníky, kteří zde dlouhodobě pracují a dalšími kvalitními specialisty.

– Kde je možné nalézt bibliografii o celém Sborjanovu?

– Bibliografie má vědeckou řadu Helis, jejímž redaktorem jsem já. V současnosti se připravuje úplná bibliografie a jsou digitalizovány všechny vydané publikace a budou i v knihovně čítárny obce Ispericha – což je překrásný nápad.

– Co očekáváte od nové vlády?

– Jsem velmi pesimisticky nakloněná. Ani jedna vláda za uplynulých 25 let nereagovala adekvátně na naše požadavky k zavedení efektivních, prostých a profesionálních mechanismů pro výzkum, zachování a socializaci archeologického bohatství zákonnými změnami, pro garantování tvůrčí svobody a ochraně autorských práv. Nemyslím si, že tato vláda bude schopná učinit změnu této politiky. Věda a kultura jsou ponechány v pozicích prosebníků přitom, jsou posledním ze zdrojů a nadějí něčeho dobrého v bankrotující morální a finanční skutečnosti. Bohužel toto není pochopeno na nejvyšší úrovni.

Raduji se alespoň, že byla deklarována zásada podpory rezervací, které jsou ve veřejném státním vlastnictví, že zůstanou pod správou Ministerstva kultury, nebudou rozdávány neustále se měnícím místním administrativám, které jsou nekompetentní v tak specifické oblasti vyžadující péči a prostředky k ochraně archeologického dědictví. Pokud se mění základní principy a vše se nechá jen na odbornících, prostředky nebudou vysávány, naopak se jejich využití zvýší s viditelným efektem.

– Mezi partnery NAIM pro průzkum Sborjanova je několik bulharských universit, ruská universita v Kemerovu, polská universita Řešova, francouzské, italské a švýcarské národní střediska výzkumu. Nechybí vám pochopení u vlastní vlády? Jak pracujete s evropskými institucemi? Neohraničuje se sláva bulharské archeologie na sporadická exotická sdělení v amerických vědecko-populárních časopisech? Je vaše práce oceněná? Umíme se zviditelnit?

– V Bulharsku se pracuje mimořádně těžko a ohodnocení je spojováno s mezinárodní spoluprací s odborníky, se kterými máme společnou řeč a máme společný předmět právě proto, že naše dědictví má světový dosah. Neděláme nic pro inteligentní vylepšení celkového dojmu z Bulharska prostřednictvím skutečné systematické propagandy v dlouhodobém zaměření. Častěji se stává přes sporadický zájem cizích médií a časopisů, mnohem horší je realizace reklamních projektů zneužívající čerpání z evropských zdrojů.

– Komu, co máme prodávat? Jsme odborníci, jsme základním faktorem celého procesu – od odhalování objektů našeho zájmu, jejichž hodnotu známe my nejlépe, až po jejich socializaci a profesionální prezentaci jejich opravdové podstaty, až po přeměnu objektu na návštěvní místo, je na náš i kompetentnost při reinvestování příjmů v dalších činnostech při zapojování dalších objektů do okruhu následné návštěvnosti.

– Tato činnost se však paradoxně dostává do rukou neodborníků a administrátorů. Naše výsledky práce jsou rozkrádány a výsledky zprofanovány. To co se dá, uskutečnit za pár měsíců na to zde potřebujete 20 let. Tímto postupem se vracíme zpět a ne vpřed a možná ve všech oblastech. Fatální závislost profesionálů na posledním slově úředníků a často se měnící místní nekompetentní samosprávě je evidentní. Příklady odsávaných milionů Euro a nesmyslné projekty rádoby pro socializaci nálezů jsou viditelné a nejsou schvalování širokou veřejností.

– Jaká je vaše největší naděje?

– Asi to nebude v mé době a za mého pokolení. Žijeme v iracionálním, absurdním světě, kde se nic lidského nestává. Naděje, že budeme moci rozšířit své možnosti a myšlenky na naší zemi, ve prospěch národa, bez překážek, vydírání a závislosti od korupčních schémat, to vše patří budoucnu. Přeměna Bulharska s překrásnou přírodou a památkami v čistou, přívětivou, uspořádanou a žádanou zemi znamená plnou mobilizaci a práce všech. Máme tu mnoho co dohánět, že s jistotou říci, že všechny příspěvky pro nezaměstnané se mohou přeměnit na reálné výplaty za odvedenou práci.

sveshtarskaGrobnizaSkariatidi

Snímky: Historické muzeum Isperich a www.sborianovo.com


Přeložil N. Nikolov 4. 03. 2016

Žádné komentáře:

Okomentovat