úterý 5. února 2019

Obsazení Troje Chetity


Obsazení Troje Chetity
18. – 17. stol. př. n. l. Malá Asie
Významný řecký básník Homér ve svém díle Iliada převyprávěl příběhy Řeků Achejců s Trojany, obyvateli města Ilion (Troja).
Mnozí slyšeli o hrdinském eposu řeckého národa (a na druhé straně tráckého národa), někteří si přečetli Iliadu, ale málo kdo ví, že znamenité město Ilion umístěné v Trojadě, je velmi starým státem s bohatými dějinami.
https://avatars.mds.yandex.net/get-zen_doc/97540/pub_5c520730965d0200aee86b3f_5c52dd3e07928b00adbcce9b/scale_600

Podle archeologických údajů se první osídlení na území města Ilion objevilo ve 3. tisíciletí př. n. l.
První písemné zmínky o Ilionu a Trojadě se vztahují ke hranici 18. – 17. století př. n. l., kdy panovník Labarna z města Kussar, vytvořil svou říši 1).
Při svém pochodu na západ, panovník Labarna zaútočil na státní útvar Luvie, národa příbuzného s Nesity 2), které bylo pojmenováno Arzava.
Arzava byla zničena a chetitské válečné vozy dosáhli břehů Egejského moře.
Následoval další pochod na v pořadí další státní útvar, který se podle chetitských dokumentů nazývá Viluša – Ilion.
Viluša byla ve své době bohatým státem, který vděčil za své úspěchy své výhodné poloze. Město leželo na průsečíku cest, kterými se převáželi kovy z dolů a výrobky kovodílen umístěných na keltských územích současného Česka a také umělecká díla z nesčetných a bohatých tráckých státních útvarů rozkládající se na územích dnešního Bulharska.
Ve 3. a 2. tisíciletí př. n. l. – to je doba rozkvětu mnoha státních útvarů, o kterých se do naší doby nedochovaly ani písemné prameny, ani jejich názvy, pouze pozůstatky staveb a výrobky. Je pochopitelné, že z Asie do Evropy byly přiváženy výrobky mistrů Malé Asie, Mezopotámie, Íránské pohoří, Elamu.
Viluša, která měla silnou flotilu, kontrolovala mořské průlivy – současný Bospor a Dardanely – a tím i obchod, který probíhal mezi Krétským mořským státem 3), státy do achejského Řecka 4), ostrovy Egejského moře 5) se státními útvary na pobřeží soudobého Bulharska, jižního pobřeží Černého moře a Kavkazu. 
Je pochopitelné, že stát na strategicky důležitém a známém místě se svým bohatstvím měl velké množství spojenců jak v Evropě, tak i v Asii.
https://avatars.mds.yandex.net/get-zen_doc/28845/pub_5c520730965d0200aee86b3f_5c52ddbb84869700acac68d4/scale_600
Nic však nepomohlo Viluše, ani významná armáda a ni spojenci.
Vojevůdce Labarna, jakým byl ve své podstatě, naplánoval kampaň, při které po jediném pochodu celý stát a jemu vlastní podřízená osídlení otevírala brány před chetitskou armádou.
Až po smrti panovníka Labarny získala Viluša znovu svou nezávislost a po dlouhá léta se snažila udržovat přátelské vztahy s mohutnou Chetitskou říší.
Prameny:
Nápisy chetitských panovníků a mýty dávných Řeků.
1. Věda označuje říši Nesitů, jako Říši Chetitů
2. Panovník Labarna náležel k posledně zmíněným
3. Hlavní město Knóssos
4. Argos, Athény, Orchomen a další
5. Civilizace ostrova Santorini a jí podobné