neděle 20. března 2016

Chrám sv. Sofie

Chrám sv. Sofie v hlavním městě Bulharska Sofii

Dnešní bazilika patří mezi nejstaršími chrámy v Evropě


28. října 2013

http://m4.netinfo.bg/media/images/8676/8676682/655-402-sveta-sofiia.jpg

Podobná taková památka jaká je v Sofii, se nenachází poblíž ani někde dále. Je sama městem mrtvých za oltářem, který chránil víru, je oblíbeným místem pro novomanžele, kteří se rozhodují pokračovat v rodových tradicích. Jsou zde základy, ve kterých jsou zakopány kosti i dějiny, svědectví víry a lásky, smutek a štěstí, vzrušení a hoře.

To všechno je kostel „Svaté Sofie“ v hlavním městě Bulharska Sofii. Tak je tomu již 1500 let. Dnešní bazilika patří mezi nejstarší existující kostely v Evropě, je významnou architektonickou památkou, která se zachovalo od nejranějších dob křesťanství.

Pro Bulharsko a jeho hlavní město je tento chrám mnohem více než památka. Je symbolem samotného státu a jejího hlavního města. Před jižní fasádou je umístěna hlavní oficiální památka republiky – památník neznámému vojákovi s věčným ohněm. Na východní straně chrámu je pochován spisovatel Ivan Vazov.

Od „Svaté Sofie“ již od středověku je odvozováno současné jméno bulharského hlavního města. Dějiny však jsou mnohem a mnohem starší v čase.

Na tomto místě se klubko dějin rozplétá tak jakoby nemělo svého konce.

Bazilika byla postavena v 6. století, její základy jsou spojeny se starším kostelem ze 4. století, který byl prvním křesťanským chrámem antické Serdiky. Část podlahy s římskými mozaikami z té doby se zachovala do dnešních dnů. Roku 343 se na této podlaze setkávali nohy všech duchovních vůdců křesťanského světa. Toto setkání je zapsané v dějinách křesťanství na tomto pod názvem Serdikijský sněm. Tehdy právě na tomto místě bylo potvrzeno pravoslavné učení o svaté trojici.  

V následujících 200 letech byl chrám přestavován a měnil podobu, až byl zničen v dobách útoků Gótů a za hunských výpadů.

Císař Justinian Veliký přikázal vystavět jej znovu jako velkou baziliku na oslavu Sofie – matky boží moudrosti. Chrám byl postaven na nejvyšším chlumu města v té době. Po celý středověk to sloužil kostel církevnímu sněmu a byl i místem obyčejného pohřbu. Mezi 12. až 14. století v dobách Druhého bulharského carství dostala „Svatá Sofie“ statut katedrálního arcibiskupského chrámu.

Po osmanském záboru byl chrám přeměněn na islámský duchovní stánek.

K tomuto účelu byl podle některých badatelů pouze přestavěn vstup do chrámu. Později dostavěny minarety. V 15. století došlo k jejich pádu a později opět v 19. století. Turci proto rozhodli, že je to špatné znamení a chrám nechali chátrat. To co se dochovalo z chrámu po zemětřeseních, bylo přeměněno ve sklad. Takto se dochoval až do doby osvobození od turecké nadvlády.

Dne 4. ledna roku 1878 se před chrámem „Svaté Sofie“ konala modlitba ke slavnostnímu uvítání ruského generála Gurka a jeho vojáků. Zvon byl umístěn na vysoký strom před chrámem. Tato tradice se dochovala do dnes, protože bazilika nemá zvonici.
http://m3.netinfo.bg/media/images/8676/8676681/655-402-sveta-sofiia.jpg

Zdroj: 5 minuti sofia - Chrám Svaté Sofie a na pozadí Chrám Al. Něvského

Roku 1882 jeden ne právě chytrý poradce města navrhnul polorozpadlou budovu „Svaté Sofie“ zbourat a její kameny použít na stavbu katedrály „Alexandra Něvského“. Na štěstí tento návrh nebyl přijat, v té době však bylo navrženo více jiných podivných návrhů. Jako například používat kopuli kostela jako pozorovatelnu pro městský požární útvar.

První soudobá rekonstrukce chrámu „Svaté Sofie“ byla dokončena roku 1930 a tehdy byla vysvěcena. O pět let později začali i první průzkumy chrámu prováděné profesorem Bogdanem Filovem. Tomu se podařilo odhalit tajemství dávného chrámu. Co se skrývalo pod touto budovou, bylo zjištěno mnohem později.

V roce 1955 byla bazilika prohlášena za kulturní památku a na konci 90. let byla dokončena i její celková restaurace do dnešní podoby.

Při rekonstrukci vedení městského vytápění v roce 2008 došlo k náhodnému objevu přístupu ke starým hrobkám umístěným pod základy chrámu. V katakombách pod „Svatou Sofii“ bylo nalezeno skutečné město mrtvých – nekropole, taková jak byla nazývána v dávnosti. V podzemí byly vystavěny hrobky s kupolemi velkými jako kaple, jiné klenuté s nástěnnými malbami a dokonce pohřební stavby z období tráckého.

V několika vrstvách základů pod nosnými prvky chrámu „Svaté Sofie“ došlo k nálezu základů jiných několika prastarých chrámů. Jakoby docházelo se vzkříšení každého následujícího kostela, na ruinách předchozího chrámu. Přesně jako další pokolení, přicházející jedno po druhém, postupovalo tak aby žila a přetrvala Sofie.


Přeložil N. Nikolov 20. 3. 2016