Makedoňané, jako národ blízký
s Tráky.
Jsou národem blízký s Mykéňany,
zejména z dynastie Šachtových hrobek
3. 07.
2020
Existuje mnoho dávných svědectví, podle kterých Makedonci jsou považováni
za odlišný národ, lišící se od Řeků. Přesto pro řecká opozice tvrdí, že
Alexandr Veliký byl Řek, přestože toto tvrzení bylo zavrženo již dávné
minulosti oficiálním životopiscem Alexandra Velikého – Arrianem (Flavius
Arrianus). Starořecký geograf a historik Arrianus (v letech 95 – 180 n. l.) byl
původem z Nikomedie (Vitinie v Malé Asii). Pojmenování Makedonie (řecky
Μακεδονία, Makedonía) pochází ze starořeckého slova makednos μακεδνός.
Zpravidla se toto slovo vysvětluje jako „vysoký“ nebo „horal“, při popisu
dávných Makedonců.
Jednou v časech svého pochodu na východ Alexandr sezval sezení vojevůdců a
obrátil na ně následujícími slovy:
„O Makedonci a řečtí spojenci… Sezval jsem vás společně, abych vás
přesvědčil vyrazit se mnou, nebo přesvědčit, k návratu“.
Arrian, životopisec Alexandra Velikého, zapsal jeho proslov, který přednesl
před svými důstojníky:
„O Makedonci a řečtí spojenci, kteří zde pevně stojíte! Jak velký nebo
slavný čin jste mohli uskutečnit, pokud by, jste seděli v Makedonii! Mohli jste
bez práce zajistit naší vlastní zemi před útoky sousedů na našich hranicích,
Tráků, Ilyrijců a Triblejců, nebo dokonce nám nepřátelských Řeků, kteří by to
považovali za dostatečné důvodné a neodpovídající našim zájmům?“ (Arrian, Anavasis, oddíl XXV.)
Z proslovu Alexandra Velikého
před svými důstojníky jsou jasně rozlišováni Makedonci a Řekové jako dva
odlišné národy.
Jazyk Makedonců
byl zjevně blízký tráckému, a blízký později jazyku slovanskému, vždyť v 7.
století n. l. dosáhla slovanizace celé oblasti. Je paradoxem, že v Rumunsku a
Moldávii došlo v posledních dvou stoletích k návratu jazyka románského (po vnějším nátlaku – pozn. překladatele), tak je zde očividné, že
makedonský jazyk, již od počátku byl blízký slovanskému.
Autor: Marsyas –
Création personnelle avec Adobe Illustrator (données basées sur R. Ginouvès et
al., La Macédoine, Paris, 1992)., CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=1532194
Také obyčeje Řeků a Makedonců se odlišují, a to velice silně, o tom svědčí
nálezové předměty pohřebního kultu a také významné mohyly ve Vergině, náležící
panovníkům. Nejstarší pohřby jsou zde datovány přibližně do roku 1000 př. n. l.
a pozdější jsou z konce helénského období. Je pravděpodobné, že hrobky tohoto
provedení jsou pokračováním tradice mykénských šachtových mohyl. V jednom z
pohřbů bylo nalezeno zlaté obložení goritu, analogického se skytským z
Čertomlykského pohřbu.
V pohřbech z Vergini nejsou žádné nápisy z před Helénského období, čímž se
liší od pohřbů Helénských. Kromě toho řecké pohřby jsou chudé a chybí zde
inventář z archaického období.
V makedonském kultu, shodném se sousední Trákií, jsou používány zlaté
masky, pokrývající obličeje zemřelých, jsou tak v Mykénách, ještě v 17. století
př. n. l.
Podobně, když Argos roku 468 př. n. l. zničil město a vyhnal jeho
obyvatele, následně je přijaly Makedoňané.
Kult posvátného koně, známého u mnohých indoevropských národů je viditelný
i u panování Alexandra Velikého. Bucefal není běžný kůň, je posvátným koněm,
běžně znázorněným v podobě bělouše.
Jak je vidět u Makedonců jsou zachovávány neměnné indoevropské tradice, již
z Doby bronzové. Dokonce Kinana, sestra Alexandra, se zachovala jako bojovnice,
a vlastní rukou zabila ilyrskou panovnici Kariju. Kinana (starořecky Κυνάνη,
Κύνα, lat. Cynane, Cynna; kolem roku 358 – 323 př. n. l.) – rodná sestra
Alexandra Velikého, dcera makedonského panovníka Filipa II. a ilyrské
(dardanské) kněžky Audaty.
Podle obyčejů, pravděpodobně i jazykově, měli Makedoňané blíže Trákům a
také hovořili shodným jazykem Doby bronzové, z časů mykénských šachtových
hrobů.
Erb Argeadů
Erb vyobrazený na
larnaxu, schráně určené pro pozůstatky po kremaci, je hvězdou. Na štítech se
zpravidla zobrazovala osmicípá hvězda, Alexandr Makedonský v takovém smyslu
slova byl zrozen pod hvězdou.
Prameny:
Arrian, Anabasis, oddíl XXV.
Mauro Orbini, Slovanské království, str.172
Plutarchos, Alexandr
James Hall; introduction by Kenneth Clark. Dictionary
of Subjects and Symbols in Art
Přeložil: N. Nikolov,
6. 09. 2020
