Largo
historický střed hlavního města
Sofia
Návštěvníci města se budou moci
procházet mezi pozůstatky staré Serdiky, vypráví prof. Valentin Todorov
19.
listopadu 2015
Restaurování a konzervace Larga ve středu města Sofia
je již ukončena. Očekáváme, že již od vánoc budou moci návštěvníci města vidět
konečnou variantu projektu a procházet se mezi pozůstatky staré Serdiky.
Vykopávky vedle CUMu (centrálního obchodního domu) odhalila obytné a
administrativní budovy starého antického města.
Pro agenturu Vesti.bg vyložil vedoucí týmu
konzervačních prací prof. Valentin Todorov, že práce na povrchu vykopávek mají
imitační cíle. Hlavním úkolem je aby se Largo maximálně přiblížilo originální
struktuře starých budov. K tomu kromě materiálů nalezených při vykopávkách je
nutno použít i nové (například cihly).
Práce zde vyvolala mnoho komentářů a bouřlivých reakcí
ze strany některých expertů i občanů, kteří průběh prací negativně komentovali.
Podle profesora Todorova užívali protestující příliš silné argumenty, které
vedli ke vzniku negativních reakcí a dokonce ovlivnili i názory odborníků, že
celkový vzhled Larga působí dojmem Dinilendu.
Prof. Todorov vysvětlit, že při konzervaci stěn je
nesmírně důležité nad původní stavbou zhotovit konzervační zdivo. Bývá
oddělováno viditelnou linkou, která vymezuje originální zdivo a nově dostavěné
stěny. To ukazuje, kam sahala stavba při vykopávkách a nad nimi je řada
doplňkového zdiva. Vyzdívka nad musí ochránit originální stavbu před působením
vody, slunce a dalších atmosférických vlivů, které jsou škodlivé
kulturně-historickému dědictví.
Dodatečně budované plásty jsou nazývány „obětními“,
které přijímají na sebe vlivy klimatu a jejichž cílem je chránit originální
struktury. Mimo jiné mají také úlohu pojiva mezi různými materiály. Většina
kamenů se vrací na původní místo vykopávek, jejichž vnější vzhled je již dávno
erodován.
Cihly jsou nové, protože z objektů zbylo již velmi
málo. Samotné cihly nejsou trvanlivým materiálem a v čase do značné míry
erodují. Nálezy alespoň ukazují, jakou měli podobu a jakým způsobem byly
vystavěny. To usnadňuje práci odborníků při restauraci objektů. Jedno z
obytných obydlí mělo například podlahu z keramiky a díky tomu se podařilo jí
obnovit.
„Někteří lidé se domnívají, že byly použity nové
materiály, jsou to však materiály speciální. Není to cement, používají se směsi
hydraulického vápna. Jsou měkké a lehčí než je cement“, vysvětlit prof. Todorov.
Projekt předpokládá také osvětlení každé z odhalených budov, stejně tak osazení
zelení kolem CUMu. Napříč ruinami povede cestička pro návštěvníky osazená
informačními cedulemi o každém z nálezů.
Rekonstrukce každého objektu v otevřeném prostoru je
velmi náročná díky klimatickým vlivům a teplotním proměnám, které ničí kulturní
památky. Zpravidla jsou vyžadovány předběžné výzkumy a teprve po té se
přistupuje k restaurování a konzervaci. V pozdějších letech je také důležitá
údržba. „Cílem provedeného je co bylo odhaleno, aby bylo udrženo na maximálně
dlouhou dobu“, doplnil prof. Todorov.
Podle slov experta, zavedená praxe v Bulharsku se
neliší ničím od práce odborníků v ostatních evropských zemích. Jediným rozdílem
může být, že některé severoevropské národy přednostně konzervují, než by
restaurovali své kulturně-historické dědictví. V klimatických podmínkách jaké
panují v Bulharsku, to však není možné, v tom jsou odborníci ve shodě.
Přeložil N. Nikolov 18. 3. 2016
Žádné komentáře:
Okomentovat