pátek 18. března 2016

Largo historický střed hlavního města Sofia

Largo 
historický střed hlavního města Sofia

Návštěvníci města se budou moci procházet mezi pozůstatky staré Serdiky, vypráví prof. Valentin Todorov

19. listopadu 2015

Restaurování a konzervace Larga ve středu města Sofia je již ukončena. Očekáváme, že již od vánoc budou moci návštěvníci města vidět konečnou variantu projektu a procházet se mezi pozůstatky staré Serdiky. Vykopávky vedle CUMu (centrálního obchodního domu) odhalila obytné a administrativní budovy starého antického města.

Pro agenturu Vesti.bg vyložil vedoucí týmu konzervačních prací prof. Valentin Todorov, že práce na povrchu vykopávek mají imitační cíle. Hlavním úkolem je aby se Largo maximálně přiblížilo originální struktuře starých budov. K tomu kromě materiálů nalezených při vykopávkách je nutno použít i nové (například cihly).

Práce zde vyvolala mnoho komentářů a bouřlivých reakcí ze strany některých expertů i občanů, kteří průběh prací negativně komentovali. Podle profesora Todorova užívali protestující příliš silné argumenty, které vedli ke vzniku negativních reakcí a dokonce ovlivnili i názory odborníků, že celkový vzhled Larga působí dojmem Dinilendu.

Prof. Todorov vysvětlit, že při konzervaci stěn je nesmírně důležité nad původní stavbou zhotovit konzervační zdivo. Bývá oddělováno viditelnou linkou, která vymezuje originální zdivo a nově dostavěné stěny. To ukazuje, kam sahala stavba při vykopávkách a nad nimi je řada doplňkového zdiva. Vyzdívka nad musí ochránit originální stavbu před působením vody, slunce a dalších atmosférických vlivů, které jsou škodlivé kulturně-historickému dědictví.

Dodatečně budované plásty jsou nazývány „obětními“, které přijímají na sebe vlivy klimatu a jejichž cílem je chránit originální struktury. Mimo jiné mají také úlohu pojiva mezi různými materiály. Většina kamenů se vrací na původní místo vykopávek, jejichž vnější vzhled je již dávno erodován.

Cihly jsou nové, protože z objektů zbylo již velmi málo. Samotné cihly nejsou trvanlivým materiálem a v čase do značné míry erodují. Nálezy alespoň ukazují, jakou měli podobu a jakým způsobem byly vystavěny. To usnadňuje práci odborníků při restauraci objektů. Jedno z obytných obydlí mělo například podlahu z keramiky a díky tomu se podařilo jí obnovit.
„Někteří lidé se domnívají, že byly použity nové materiály, jsou to však materiály speciální. Není to cement, používají se směsi hydraulického vápna. Jsou měkké a lehčí než je cement“, vysvětlit prof. Todorov. Projekt předpokládá také osvětlení každé z odhalených budov, stejně tak osazení zelení kolem CUMu. Napříč ruinami povede cestička pro návštěvníky osazená informačními cedulemi o každém z nálezů.

Rekonstrukce každého objektu v otevřeném prostoru je velmi náročná díky klimatickým vlivům a teplotním proměnám, které ničí kulturní památky. Zpravidla jsou vyžadovány předběžné výzkumy a teprve po té se přistupuje k restaurování a konzervaci. V pozdějších letech je také důležitá údržba. „Cílem provedeného je co bylo odhaleno, aby bylo udrženo na maximálně dlouhou dobu“, doplnil prof. Todorov.

Podle slov experta, zavedená praxe v Bulharsku se neliší ničím od práce odborníků v ostatních evropských zemích. Jediným rozdílem může být, že některé severoevropské národy přednostně konzervují, než by restaurovali své kulturně-historické dědictví. V klimatických podmínkách jaké panují v Bulharsku, to však není možné, v tom jsou odborníci ve shodě.


Přeložil N. Nikolov 18. 3. 2016