středa 3. dubna 2019

Vzhled Konstantinopole


Vzhled Konstantinopole těsně před pádem do rukou Osmanů



Vyobrazení Konstantinopole z doby těsně před pádem do rukou Osmanů z roku 1453 byla sestavena archeology a publikována v tureckém časopise „Karar“. Konstantinopol bylo největším a bohatým městem Evropy od poloviny 5. do počátku 13. století.


Město bylo známé v celém Starém světě svými architekturními poklady, jakými byl chrám „Svaté Sofie“, která byla střediskem pravoslavných křesťanů, svatým císařským palácem – domem panovníků a věží Galata.


Co se skrývá za září Istanbulu? Podívejme se na čtvrť Balat, kam běžní turisté nevstupují.


Dalšími významnými architekturními stavbami jsou Hipodrom, Zlatá porta a městské zdi, jakož i množství luxusních míst pro aristokraty, umístěné zpravidla na dlážděných ulicích a náměstích.


Universita Konstantinopole (Magnaurská škola) byla založena v 5. století a schraňovala množství uměleckých a literárních pokladů, dříve než byla zničena křižáky roku 1204 a dále Osmany po roce 1453. Velká císařská knihovna obsahovala zachráněné relikvie ze spálené Alexandrijské knihovny, která obsahovala více jak 100 000 dílů dávných textů.


Město, rozložené na dvou kontinentech, bylo nástrojem rozšiřování křesťanství v časech Říma a Byzantské epoše.


Na počátku 15. století po ztrátě svých posledních provincií, kdy z Východní římské říše (Byzance) zůstalo jen samotné město a okolní území. Na závěr město padlo do rukou osmanských Turků v úterý dne 29. května roku 1453 po 53 denní obraně v obklíčení.


28. března roku 1930 bylo město oficiálně přejmenováno tureckou vládou na Istanbul. Někteří tvrdí, že označení Istanbul pochází z řečtiny. Jinou variantou pojmenování je, že od původního názvu odpadla část písmen a tak nové jméno zlidovělo.



Město, které se každou chvíli rozpadne přímo před očima.

Tradičním slovanským označením města je Cařihrad. V minulosti se toto označení používalo v Bulharsku, Srbsku, Valašsku a Moldávii. Ve svém významu je jméno starobulharského původu. Označovalo „město carovo“ nebo „město císařovo“.


Přeložil: N. Nikolov 3. 4. 2019

Vpád Mořských národů


Vpád Mořských národů. 
Velké stěhování národů v době bronzové?

19. března 2019
http://travelask.ru

Mořské národy byly svým způsobem konfederací, která v 13. a 12. století př. n. l. zničila nejmohutnější státy Malé Asie a státy kolem Egejského moře. Tito lidé přišli z dalekých zemí a byly téměř neudržitelní při jejich ničivém napadání států východního Středomoří.
Иероглиф «народы моря». https://ru.wikipedia.org/
https://ru.wikipedia.org/ hieroglyf označující „Mořské národy“
Původ
Původ Mořských národů byl dlouhou dobu posuzován. Nápisy na stélách Ramzese III. Sdělují, že Egyptě utrpěli porážku.
“Jména těchto národů jsou například Peleset (Filištýni), Tekker (Trojané), Šekeleš (Sukulové), Denien (Danajci), a Uešeš (obyvatelé Jasosu)“. Nápisy v chrámu Ramsese III. (Všechny odkazy na reálné národy jsou pouze předpokládané – pozn. autora).
Po nálezech na Krétě je možné odvozovat Mořské národy (nebo některé z nich), náležící do Střední Evropy – meče, vrcholy kopí jsou podobné s těmi, které byly nalezeny v Trákii (jde o svědectví tráckého a filištýnského svazku) a ve Střední Evropě. Nešlo o rozrůzněné předměty, nalezené společně, představují ucelený systém. Egyptské stély také ztotožňují útočníky s těmito zbraněmi, proto není pochyb, že tyto zbraně náleželi Mořským národům.
Soudobí historikové se domnívají, že do svazku Mořských národů náleželi pravděpodobně Filištýni, Trákové, Tirénci, Mízijci, Líkyjci, Jonijci, Frýgijci, Lívijci a Danunové.
Co bylo příčinou?
Zatím chybí přesvědčivé důkazy, že Mořské národy začaly své ničivé útoky východním směrem. Vychází se ze svědectví archeologických nálezů, ze kterých se předpokládá, že příčinou byl hladomor ve Střední a Jižní Evropě, vyvolaný horkem a suchem, které trvalo několik let. Právě to, vedlo ke změnám sociální struktury u těchto národů.
https://halls.cpeda.space
 https://halls.cpeda.space
Směřování na východ bylo způsobeno zprávami o bohatých státech, prosperujících ve východním Středomoří. Následovalo za sebou několik vln vpádů ve východním směru. První z nich se zasáhly Mykény a zcela je zničily. Následující volny se zaměřili na Chetity a nakonec dosáhly až do Egypta.
První vlna
První vlna se velkou silou vrhla na Kréto-mykénskou civilizaci. V té době se jednalo o jeden z největších států Východního Středomoří, a jeho pád měl silně znejistit Chetity a Egypťany.
Реконструкция древних Микен. https://warhead.su

https://warhead.su Rekonstrukce dávných Mykén
Úplné zničení mykénské armády se dá datovat do roku 1230 př. n. l. – soudě podle míry zničení v kulturních vrstvách na všech osídleních na Krétě a na Peloponésu. Některé nalezené tabulky obsahují poslední příkazy panovníků o rychlém opevňování pobřeží a přesunu pěchoty a jízdních vozů k severním hranicím Mykén. Destičky byly nalezeny v Pilosu.
Palác Pilosu a samotné město, byly srovnány se zemí – zůstaly jen stopy odporu, avšak palác byl obětován – nezbyly z něj ani stěny. Blízké obce byly také zničeny.
Карта вторжения народов моря. Автор: А. Шепс. http://travelask.ru

 Mapa ukazující vpád Mořských národů, podle A. Šepce na http://travelask.ru

Města jako Athény a Mykény útokům odolala, avšak útočníci se přesunuli dále do Malé Asie. Zde zničili město Troja (ne tu o, které vypráví legenda o Trojské válce, útok se řadí do období označované Troja VIIA).
Fakt, že Athény zůstaly nedotčeny (v průběhu jisté doby), se možná stalo základem Platonova vyjádření o tom, že „mohutná mořská civilizace utrpěla, nezdar při pokusu o obsazení Athén, tímto byla odsouzena k zániku:
„Tyto události vyprávějí o mohutném státě, který nastoupil proti celé Evropě a Asii a kterému až naše město učinilo konec. Tato nesmírná síla vyšla z Atlantického oceánu, proto v té době byl Atlantik dostupný loděmi; byl zde ostrov, stojící před průlivy, které se nazývají Héraklovi sloupy; ostrov byl větší než Libye a Asie dohromady a byl na cestě k jiným ostrovům, od kterých bylo možné se dostat až k protilehlému kontinentu, který byl obklopen skutečným oceánem; právě toto moře se nacházelo za Héraklovým průlivem - pouze úzkým vstupním přístavem, ale to je jiné skutečné moře, a země, které tak hraničí je, možné po právu nazvat nekonečným kontinentem. Na tomto ostrově Atlantida existovala velká a podivuhodná říše, která vládla nad celým ostrovem a na několika dalších a také na části kontinentu a kromě toho, lidé Atlantidy si podřídili části Libye od Héraklových sloupů až po Egypt a Evropu až po Tyrénii. Tato obrovská síla, shromážděná dohromady se snažila jedním úderem si podřídit naší zemi i vaší, a celou oblast v průlivech; a tehdy za Solona, vaše země svítila v nadřazenosti svých ctností a síly mezi celým lidstvem. Lišila se mužností a vojenským uměním byla vůdčí mezi Helény. A když ostatní od ní odpadli, když byli přinuceni vystát v osamocení, potom co byli vystaveni krajnímu nebezpečí, naše země vytrvala, zvítězila nad útočníky a zachránila od otroctví ty, kteří nebyli dosud pokoření, a velkodušně osvobodila nás všechny, žijící za sloupy“.  – Platon, „Timea“

Pokud v Platonově popisu zaměníme obyvatele Atlantidy za Mořské národy, dostáváme přesný výčet lidí moře až po jejich napadení Athén a Mykén.
Útok na Chetity
Stejně jako Mykénští, ani Chetité se nechtěli vzdát bez boje. Nehledě na to, že byl také Egypt oslaben suchem a hladomorem vypravil pomoc v podobě 14 lodí s obilím. Chetitský panovník Suppiluliuma II. vydal příkaz o plné mobilizaci chetitské armády. Jeho vazalům, bylo přikázáno, vypravil loďstvo na Kypr.
Руины Львиных ворот в Хаттусе – столице Хеттского царства. https://warhead.su/

Lví brána v Chattuse – hlavním městě Chetitského království https://warhead.su/

Na moři byly nevelké střety: jsou o tom k dispozici údaje o třech Chetity spálených lodích; tím bylo vyjádřeno včasné varování, že nepřátelské lodě byly spatřeny na moři. Vládce Ugaritu také věděl ještě o sedmi lodích, které ohrožovali Chetity. Přesto ve své odpovědi Suppiluliumu II. napsal, že nemůže zničit lodě, protože většina jeho lidí se nachází poblíže Kypru.
Воины-шарданы из храма Мединет Абу. https://topwar.ru

Shardani bojovníci z chrámu Medinah Abu https://topwar.ru

Hlavní město Chetitů, Chattusa, bylo zničeno požárem, který trval několik dní. Další město, které posléze padlo, byl Ugarit, po těchto útocích se Mořské národy vydali do Egypta. (Řada archeologů, kteří se zúčastnili výzkumu na místě hlavního města, se přiklání k názoru, že město nebylo vystaveno útokům z vnějšku, ale padlo po vnitřních rozbrojích mezi příbuznými – pozn. překladatele)
Ramsses III. vítězí nad Mořskými národy
Po tom co faraón Marneptach zničit útočníky v roce 1225 př. n. l. v údolí Nilu, Ramsses III. o 30 let později mobilizoval svou armádu proti útočícím Mořským národům. Vydal příkazy na upevnění Sinajského poloostrova a o vydání zbraní.
Стела побед Мернептаха. http://members.tripod.com

Stéla vítězství Merneptaha http://members.tripod.com

Mořské národy napadli Egypt v roce 1191 př. n. l. Útok byl veden dvěma armádami, a jejich flotila napadla Egypťany v deltě Nilu. Ramsses se střetl Mořskými národy na rovině a zničil je – díky nesmírnému množství egyptských lučištníků, proti kterým nebylo možné se ubránit. Flotila byla nepohyblivá, protože nebylo příznivého větru; nepřátelské lodě byly potápěny a kořist uchvácena. Vítězství Ramsses III. je velebeno na stěnách chrámu Medinet-Abu.
Prameny:
Платон. Тимей

Přeložil N. Nikolov 1. 4. 2019