Štíty Trojské války (část čtvrtá)

Štíty Trojské války (část čtvrtá)

5. října 2015 Vjačeslav Špakovskij

https://topwar.ru/83250-schity-troyanskoy-voyny-chast-chetvertaya.html

O štítech v Iliadě se hovoří mnoho a z části i s obdivem. Avšak pouhý popis Achillova štítu ještě nic neznamená. Je nutno si uvědomit, že Trojská válka probíhala mezi lety 1250 – 1100 př. n. l.. Jedná se tedy o období Mínojské civilizace, Kréto-mykénské kultury, Achajského období a Egejské civilizace (v podstatě se jedná o jedno a totéž!). Jeho počátku se nacházejí dříve a konec byl o něco později. Proto vyprávění o nejrozšířenějších po celém světě okrouhlých štítech musíme začít tím, že takové kulaté štíty se v Egejské oblasti začaly používat přibližně od roku 1300 př. n. l.

Mykénský meč s loveckou scénou. Aténské archeologické muzeum.

Celokovové (bronzové) štíty ze stejného období, jsou známy z nálezů ve Střední a Severní Evropě, ne však Helladě a v Malé Asii. Dobře dochované kulaté bronzové štíty se tam také nacházejí, jejich použití se proto považuje za možné i u bojovníků achajského světa.

Soška boha nebo bojovníka z Enkomy, Kypr (kolem roku 1200 př. n. l. Muzeum Nikosia.

Některé zlaté destičky, knoflíky a terakotové ozdoby z panovnických šachtových mohyl v Mykénách, jsou datovány do období roku 1500 př. n. l.. Heinrichem Schliemannem byly interpretovány jako miniaturní kopie štítů. Potvrzuje se jeho názor nálezem velkého dřevěného objektu (který byl seskládán z mnoha fragmentů) v mohyle č. 5 v Mykénách (kolen roku 1500 př. n. l.), jednalo se o kousky částí štítu. Uprostřed zachované části je kulatý otvor, který sloužil k upevnění rukojeti, kterou z vnější části kryl kovový kryt.

Mapa Egejského světa

Více na http://nikolajnikolov.blogspot.com/2016/03/jedna-mapa-ktera-mnohe-lidi-nepotesi.html

Existuje také fragment fresky s loveckou scénou z Pilosu (kolem roku 1300 př. n. l.), kdy je také vyobrazen kulatý štít. Kulaté štíty, zhotovované z několika vrstev kůží jsou popsány také v Iliadě. Je známa také měděná soška „postava z Enkomy“, znázorňující bojovníka s kopím a kulatým štítem. Kulatými štíty jsou vyzbrojeni i bojovníci „Mořských národů“, vyobrazených na reliéfech chrámu Ramsese II v Medinet-Abu.

Právě v této části světa se také objevili nezvyklé co do tvaru štíty „proto-dipilonské“, mající podobu velké vypouklé osmičky. Tyto štíty měly jako svůj základ vertikální dřevěné žebroví, vypletené stvoly hroznového vína (případně konopím *) obepnuté býčí kůží.

Dipilonský štít z kůže. Rekonstrukce.

Na počátku 8. stol. př. n. l. v Řecku existovaly dva základní typy štítu: oválný, s výkroji na obou stranách – tento typ se zpravidla nazývá dipilonským, podle názvu hřbitovu v Afénách, kde našli mnoho vyobrazení takových štítů a kulatý štít s držadlem umístěným uprostřed. Dipilonský štít zcela náleží k mykénským štítům ve tvaru osmičky.

Pruty výpletu mohly procházet otvory v dřevěném rámu, zatím se jedná o pouhou hypotézu. V takové případě se pevnost násobně zvyšuje, zároveň mohl být pokryt ne jednou kůží. Mohlo jít o vrstvy z několika vyčiněných kůží spojených mezi sebou. V takovém případě mohla pevnost takového štítu zcela odpovídat pevnosti štítů jihoafrických kmenů Kafrů-Zulů 19. století, které se zhotovovali z kůží nosorožců a hrochů a odolávali úderům lví tlapy.

Štít na fresce z paláce Knóssos (kolem roku 1500 – 1350 př. n. l.)

Vyobrazení takových štítů je dostatek. Na freskách z paláce v Knóssosu a na minojských vázách i na postavách lovců lvů na hřbetu znamenitého bronzového meče z archeologického muzea v Aténách. Na tomto meči jsou vyobrazeny štíty dvou různých typů: „tvaru osmičky“ a „pravoúhlý“ s polokruhovým výstupem na vrcholu.

Takový štít mohl být zesílen kovovým obložením po okrajích nebo potažen kovovým plechem na vrchní straně. Je zajímavé, že podle Iliady je základním materiálem ke zhotovení achajských štítů stejně tak na straně trojské býčí kůže, zesílená kovovými prvky. Existují zobrazení přímoúhlých štítů zjevně pokrytých kůží srstí nahoru i na znamenitých freskách z místa Akrotiri na ostrově Santorini.

Vyobrazení honu na lva, kterého se účastní lučištník a kopiník se štítem ve tvaru osmičky. Razítko z Kudonie, 14. století př. n. l.

Freska z tak zvaného „Západního domu“, z místa Akrotiri na ostrově Santorini.

Na horní části fresky jsou dobře vidět bojovníci v přilbách z kančích klů s mohutnými, do výše postavy člověka, přímo úhlými štíty, pokrytými různobarevnými býčími kůžemi. Takový štít měl sloužit bojovníkovi k osobní ochraně a jeho držení mnohé vysvětluje. Pro jednoho bojovníka je takový štít neúčelný! Větší množství bojovníků s takovými štíty, kteří se seskupí do útvaru falangy, to už významně mění smysl zápasu na bojovém poli. Také to znamená, že boje v útvaru falanga, jsou známé, již z tohoto období. Útvary, zejména s dlouhými kopími v rukách bojovníků, potvrzují tuto hypotézu. Kresba je nám srozumitelná, přestože jí kreslil umělec žijící v dávných dobách. Bojovníci ochraňují město, ve kterém žijí ženy a pastýř, který sem přihnal své stádo. Na moři vidíme loďstvo a na něm při práci zabrané plavce.

 Ajax se svým štítem. Soudobá rekonstrukce.

Běžné štíty s “přikrývkou“ z vlasových kůží mohly být významně zdokonaleny. Například spojením několika kůží mezi sebou. Právě takovým tj. „sedmi koženým“ spolu s bronzovým listovým pokrytím, měl štít Ajax Telamonides. Má se za to, že takový štít bude nesmírně těžký. Je známo, že průměrná hutnost bronzu činí 8300 kg/m³. Znamená to, že při rozměrech bronzového listu od 1 m do 1,65 m, při šířce 70 cm a síle 0,3 mm představuje to váhu kolem 4 kg. Při celkové váze sedmi kůží je to 6 kg plus 4 kg bronzového plástu, vychází váha celého štítu kolem 10 kg. Jedná se o velkou váhu ale reálnou váhu, navíc také Iliada zdůrazňuje, že štít mohl být těžký i pro samotného Ajaxe.

V Iliadě byl také popsán štít Achillův, zhotovený bohem Hefaistém, k jeho výzdobě na něm vykoval několik vyobrazení. Známý anglický odborník Peter Conolly a italský historik Rafaele D’Amato se pokusili zrekonstruovat scény, vyobrazené na takovém štítě. Byla to práce náročná, vzhledem k tomu, že na Achillově štítě bylo 78 scén, jaké si můžeme představit!

Pro dosažení maximální hodnověrnosti vyobrazení a kopírování charakteristického způsobu bylo využito vyobrazení z fresek, a také různých artefaktů. Například lovecké scény psa – freska z Tirinfa 8. stol. př. n. l., achajská žena – freska z Tirinfa 8. stol. př. n. l., ženy na povoze – freska z Tirinfa 8. stol. př. n. l., kněžky t chrámové fresky v Mykénách 8. stol. př. n. l. a tak dále.

Výsledek rekonstrukce Achillova štítu.

Na základě popisu v „Iliadě“ mohl Hektorův štít zcela vypadat jako „osmičkový“ (typu proto-dipilonského) zhotoveného z několika vrstev býčích kůží.

Komentář:

*) používání konopí jako běžné technické rostliny je typické pro Tráky a Skyty nejenom pro výrobu tkanin, provazů a lan, bez kterých se neobešla další řemesla, těžba a tavba kovů, stavitelství a mořeplavba. Jako další přednost byla znalost Tráků při používání konopí, jako léčivé byliny o čem hovoří znalosti kněží, odvolávající se na verše svého představeného básníka Orfea.

Přeložil N. Nikolov 30. 05. 2018