středa 30. května 2018

Výstroj bojovníků Trojské války. Nejstarší přilby (část třetí)


Výstroj bojovníků Trojské války. Nejstarší přilby (část třetí)

2. října 2015 Vjačeslav Špakovskij


«Nejstarší přilby»

Již jsme zkoumali meče a dýky, brnění k ochraně trupu a nyní se budeme zabývat ochranou hlavy. V prostoru Egejského moře doby mínojské a první achajské přilby se objevily velmi dávno, v letech 5000 – 1500 př. n. l. Lze to dokládat na základě nálezů keramiky, fresek, soch a dalších artefaktů.

Na kamenných amuletech ze Seskla, datované obdobím mezi lety 5300 – 4500 př. n. l., jsou zobrazeny pokrývky hlavy podobné přilbám, zhotoveným z kůže a ozdobené dlouhými rohy. V rané době Kykladské, datované obdobím let 3200 – 2800 př. n. l., můžeme nalézt jejich vyobrazení. Je také možné, že konická přilba je jedním ze symbolů známého a do dnes nerozšifrovaného Festského (Phaistos) disku (v letech 2000 – 1700 př. n. l.).*) Heindrich Schliemann také nalezl fragmenty přilby – její hřeben a nosič hřebenu, samotná přilba se nedochovala.

https://topwar.ru/uploads/posts/2015-09/thumbs/1443124783_vaza-s-kipra.-jpg.jpg

Džbán z ostrova Kypr. Zvláštností kréto-mykénské kultury Egejského moře bylo zobrazování na keramice ryb, chobotnic a krakatic. Archeologické muzeum města Larnaka

V Iliadě je zmiňována přilba, zhotovená z kančích klů, což bylo některými považováno za nemístné, přestože popis byl dosti podrobný. Kančí kly byly používány za ochranné destičky na přilbách (v roce 2000 př. n. l.), Mariupol na území dnešní Ukrajiny. To dokládá migrace dávný národů z centrálních a severních částí Evropy do Řecka v letech 2000 – 1800 př. n. l.

https://topwar.ru/uploads/posts/2015-09/thumbs/1443124782_iz-grobnicy-515-v-mikenah.jpg
Kančí přilba z hrobky č. 515 v Mykénách. Národní archeologické muzeum v Aténách.

V Egině (kolem roku 1800 př. n. l.) byla nalezena zajímavá přilba z kančích klů. Velmi zajímavé a složité přilby z kančích klů s velkými kartáči jsou vyobrazeny na fragmentu fresky z Akrotiri, na číši z paláce v Knóssosu (v letech 1600 – 1550 př. n. l) dále na číši z pohřbu č. 4 v Mykénách ze stejné doby.

Jak byla sestavena typická „kančí“ přilba té doby? Zcela jednoduše z kančích klů se řezali destičky a připevňovali se k sobě přivazováním řemínky. Základem přilby byla konická čepice, nebo sešité kožené nebo plstěné polokoule. Kostěné destičky se našívali vedle sebe do kruhu, směry ohýbání se řadily do různých směrů. Vrchní destičky měly trojúhelníkovou podobu, na vrcholu přilby se nacházela kulatá destička ze slonové kosti, bronzu zde se umísťovalo upevnění hřebenu.

Kančí kly byly používány pro snadné opracování. Na jednu stranu se snadno tříštily, Jejich povrch byl však velmi tvrdý (na rozdíl od sloního klu). V Iliadě nosil Odysseus, panovník nevelkého ostrova právě takovou přilbu. Homér poskytl velmi přesný popis přilby té doby.
Доспехи воинов Троянской войны. Шлемы (часть третья)
 Rekonstrukce „kančí přilby“ provedená Peterem Connolly

Pro členitou přilbu bylo nezbytné získat od dvaceti do čtyřiceti kanců, což v té době zřejmě nebylo tak těžké, poskytovali kůže, kly i maso!

Složená přilba z kančích klů byla také nalezena v hrobce č. 12 v místě Dendra (druhý snímek). Zajímavé přitom se, brnění zde v tomto pohřbu bylo kovové a pouze přilba byla kostěná! Otázkou tedy zůstává, zda majiteli brnění již nestačily prostředky na pořízení bronzové přilby?

https://topwar.ru/uploads/posts/2015-09/1443124761_ieraklionskiy-kabaniy-shlem.jpg
„Kančí přilba“ (v letech 1450 – 1400 př. n. l.). Archeologické muzeum Iraklionu

Další rozšířený typ přilby, jsou kožené nebo plstěné, v podobě klobouku s našitými kovovými destičkami. Nebo obráceně kovová helma s tepanými vyvýšeninami, zhotovenými pro okrasu.

https://topwar.ru/uploads/posts/2015-09/1443124962_on-a-fresco-from-pylos.jpg
Freska z paláce v Pilosu. Zde je s otazníkem: na fresce vyobrazená přilba? Bronzová s kužely a otvory (jaký je jejich smysl?) S otvory pro větrání (takové nejsou známé!)?

Pokud soudíme podle vyobrazení na starých freskách a obrazech na starých vázách, byly starosti o krásu předmětů velmi významné. Na jednotlivých přilbách byly umísťovány hřebeny s opeřením nebo koňskými žíněmi případně rohy! Nyní bychom si měly ujasnit představu, kdy to bylo možné a kdy ne. Na helmách Vikingů rohy být nemohly, protože po úderu mečem na umístění rohu by došlo ke zlomení vazu bojovníka. Středověcí rytíři měli na helmách všechno možné, zhotovené jen jako lehké ozdoby „z převařené kůže“, lehkého dřeva a barvené sádry. U samurajů z Japonska jsou na helmách kovové rohy ale upevněné tak, že po úderu mečem se samotnému bojovníkovi nic nestalo. 

Z výše uvedeného je nutno uznat, že se dávní obyvatelé Mykén nesekali meči (nemohli se sekat meči – rapíry!), proto jim také pevně umístěné rohy na přilbách nepřekážely. Jakmile se však objevily meče a možnostmi nanesení sečného úderu ze všech těch rohů zůstaly jen koňské ohony a hřeben na vrcholu přilby!

https://topwar.ru/uploads/posts/2015-09/1443124676_shlem-s-vazy-iz-katsamby.-krit-okolo-1500-g.-do-n.e.jpg
Přilba na váze z Katsamby, Kréta (kolem roku 1500 př. n. l.)

Rohy na přilbách v tomto období byly zpravidla zhotovovány z kančích klů, jeleních rohů, sloní kosti a také kovové. Dva artefakty ze slonové kosti v podobě beraních rohů byly nalezeny v jedné z mohyl v Mykénách (z roku 1550 př. n. l.).

«Střední přilby»

Achajské přilby z období 1500 – 1300 př. n. l. se v mnohém podobají svým předchozím vzorům, znamená to, že proces zdokonalování postupoval velmi pomalu. Typickou zůstává přilba z kůže nebo plsti, obšitá kančími kly s dalšími nášivkami a různými ozdobami. Nejčastěji se jedná o rohy, které mohou být jeden nebo dva vepředu, tři umístěné do různých směrů. Jsou známy i bronzové helmy jako například konická bronzová helma o výšce 18,1 cm (14. až 13. stol. př. n. l.).
https://topwar.ru/uploads/posts/2015-09/1443124603_very-intshlem-vysotoy-181-sm-xiv-xiii-vv.-do-n.-e.jpg
Přilba o výšce 18,1 cm (14. až 13 stol. př. n. l.) Dekorování na přilbě ukazuje na uznání předešlé přilby z kančích klů, které pamatuje, proto i zhotovitelé kovových přileb zdobili nové po starém způsobu.

Mimo území pevninského Řecka a ostrovů Egejského moře je možné spatřit achajské bojovníky s přilbami z kančích klů i na egyptském papyru z Tel-el- Amarny (roku 1350 př. n. l.). Na něm jsou někteří z bojovníků vyobrazeni v konických bledě-žlutých helmách, které se podobají těm na obrázcích z mykénských váz. Kousek kančího klu v otvory k upevnění na kožený základ byl nalezen při vykopávkách v místě Per-Ramesu – hlavním městě Ramesse Velkého ve východní deltě řeky Nilu, potvrzují, že takové přilby se nosili i na území Dávného Egypta. Je zřejmé, že je nosili achajští bojovníci – námezdníci. Podobné kly byly nalezeny také v Srbsku (14. až 13. stol. př. n. l.) a na ostrově Kypr.

Pro toto období je možné považovat za doložené nejširší rozšíření „kančích přileb“ a o něco méně kovových – bronzových. Archeologové našli i přilby z uvedeného období nejčastěji na Krétě.

«Pozdější přilby»
«Pozdější přilby» vztahující se zvláště k časům Trojské války (v letech 1300 – 1100 př. n. l.) se liší nejvíce svou různorodostí. Jsou to opět ty samé přilby z kančích klů, ke kterým se začaly připevňovat bronzové detaily. Dá se důvodně předpokládat, že dokonce v 8. století př. n. l. se ještě používaly, přestože již byly používány zřídka.

https://topwar.ru/uploads/posts/2015-09/1443124730_pozdniy-aheyskiy-shlem-s-vazy-voinov-iz-miken.jpg

 Pozdní achajská přilba vyobrazení „Váza bojovníků“ z Mykén (kolem roku 1200 př. n. l.)

Konická rohatá přilba bez otvorů je vidět na soše z Engomy na ostrově Kypr (kolem roku 1200 př. n. l.). Námezdní bojovníci egyptských faraonů jsou prakticky všichni vyobrazeni na egyptských freskách s rohatými přilbami.

Až do naší doby se dochovaly vyobrazení „chlupatých“ přileb, podle všeho zhotovovaných z dlouhosrstých kůží. Mohlo se jednat o obyčejnou polo sférickou čepici, obepnutou na vrchu kůží, tak že autoři kreseb lidí s těmito přilbami je zobrazovali jako dikobrazy. Existuje také názor, že mohlo jít o dlouhé vlasy podepřené bronzovou nebo koženou obručí kolem hlavy. Vyobrazení takových přileb je velmi mnoho což znamená, že se jednalo o jejich popularitě a za druhé pokud se armády stávaly masovými, prostě na všechny se již kančí kly nedostávaly (shodně jako bronzu)! Někteří odborníci předpokládají, že podobné přilby mohly být zhotovovány z kůží ježků!

Poněkud schématický styl tehdejších umělců nedovoluje podrobně identifikovat takové přilby, což nám ponechává místo pro rozličné hypotetické a spekulativní výmysly.

https://topwar.ru/uploads/posts/2015-09/1443124572_shlem-s-zaroslyami-na-golove.jpg

„Přilba s výrůstky na hlavě“ na úlomku keramiky.

Velmi populární v té době, soudě podle vyobrazení především na egyptských freskách jsou přilby – tiáry nebo přilby diadémy. Soudě podle všeho se jednalo opět o kožené čepice, nebo o plstěné na okraji spojené širokým kovovým pruhem do uzavřeného oválu kolem hlavy majitele přilby. Při pohledu zepředu nebo zezadu se dá předpokládat, že na hlavě je posazeno vědro v cylindrické podobě. Až při pohledu se shora je možné určit, že tomu tak není.

https://topwar.ru/uploads/posts/2015-09/1443124774_tiara-around-1200-1100-bc.jpg
 Přilba – tiára v letech 1200 – 1100 př. n. l.

Pozůstatky takové přilby byly nalezeny na Krétě (kolem roku 1200 př. n. l.). Jiná taková přilba byla nalezena profesorem Ioanisem Moskosem, který ji popsal: Přilba měla cylindrickou podobu (s oválný okrajem), byla s rovnými stranami. Její výška byla 15,8 cm, šířka 18,7 cm – 19,1 cm a délka dosahovala 23 -23,6 cm. Povrch byl ozdoben bronzový pruhy, skládající se z vodorovných žeber, které se střídají s jedinečnými horizontálními pruhy dekorativních příchytek. Uvnitř soudě podle kreseb, se nacházel ježek z koňských žíní, peří a také skutečná tiára z větviček nebo květin?!

Překrásný příklad achajských bronzových přileb byl nalezen v mohyle označené č. XXVIII u místa Tirinfa (kolem roku 1060 př. n. l.). Tento příklad se skládá ze čtyř prvků konického tvaru a dvou dlouhých pruhů o síle kolem 1 mm. Všechny prvky toto přilby mají nevelké otvory po okrajích, používané pro upevnění podkladu a vnitřní výplně.
https://topwar.ru/uploads/posts/2015-09/1443124496_shlem-s-kipra-7-vek.jpg
Prostá bronzová přilba s vrcholem pro upevnění koňského ohonu. Kypr (konec 8. století př. n. l.)

Prosté konické přilby se do značné míry používali do konce achajského období. Jako příklad na achajském kráteru/keramické nádobě z Kypru jsou dva bojovníci na povoze, nosí konické přilby, zde z důvodu stylizace se jiné další prvky pokrývky hlavy nedají určit. Tento kráter svědčí, že v některých případech (často v nebojových situacích) se meče v té době nosily za zády.

Komentář:
*) Všechny pokusy o přečtení znaků na Festském disku, tedy ve staré řečtině nevedli k přesvědčivým úspěchům. S ohledem na to, že znaky shodné z toho disku jsou používány na Balkáně tráckými národy, bylo možné nápis přečíst a přeložit v jazyce starých Pelasgů/tráckého národa ze stejné oblasti.

Přeložil N. Nikolov 30. 05. 2018