Legendární město
Kabile – město Kibely, Spartoka a nejranějších křesťanů
Přepokládá se, že staré město honosilo jménem trácké bohyně – matky
Kibely, vyobrazené na skalním reliéfu svatyně na “Zaječím vrchu“. Zejména o
podhůří této dávné astronomické observatoře, vzniklo jedno z největších
obchodních a kulturních středisek v rozsahu někdejší Trákie.
Kabile je jméno jediného zcela prozkoumaného tráckého města, jehož
pozůstatky jsou rozsety poblíže současného města Jambol. V současnosti je již část
nalezených pozůstatků obnovena a zakonzervována, nalezené artefakty z místa
zdobí vitríny moderní muzejní sbírky vybudované z prostředků europrojektu na okraji
archeologické rezervace.
Na místě dávného města Kabile, nebylo postaveno žádné soudobé město,
to významně usnadnilo archeologický výzkum a následnou konzervaci nálezů. Život
se v těchto místech nezastavil více než tisíc let. Předpokládá se, že základy
města Kabile, pochází z konce 2. tis. př. n. l.. V průběhu staletí se sídliště
rozrůstalo, přibyli široké pevnostní zdi a obranné věže, obytné stavby, ulice a
chrámy.
Roku 341 př. n. l. ovládl město Alexandr Makedonský. Avšak po rozpadu
jeho říše se město Kabile, znovu stalo součástí panství tráckého národa Odrýsů
a stalo se rezidencí panovníků Spartoka a později i Skostoka. Na konci 3. a na
počátku 2. století př. n. l. se město Kabile stalo jedním z nejvíce
prosperujících měst v této části Evropy, dosáhlo 7000 stálých obyvatel.
Archeologové zde narazili na stopy po chrámu bohyně Artemídy, považované za
ochránkyni místního obyvatelstva, jež byla v podstatě pokračovatelkou svého
vzoru bohyně-matky Kibely.
Byly zde nalezeny stopy po Apollonově oltáři, po obytných a obchodních
stavbách a velkém městském náměstí, se skladem obilovin (choreum). „Soudě podle
nalezených artefaktů, zde žili zámožní lidé“ – tvrdí Stefan Bakardžiev –
ředitel Regionálního historického muzea v Jambolu.
Svědčí o tom výrazně zdobené nádoby, luxusní šperky, skleněné láhve –
lakrimarie původem z Egypta (nádoby na sběr slz v dobách pohřbů), množství
amfor s razítky ze vzdálených zemí hovoří o zámožném obyvatelstvu, které bylo
otevřené světu a vnějším vlivům. Město Kabile mělo ražbu vlastní měny, byly zde
raženy bronzové a stříbrné mince s neměnným zobrazením Artemídy.
Později v dobách římské nadvlády se město proměnilo v jeden z největších
vojenských táborů v provincii Trákia. „Bylo zde nalezeno a prozkoumáno celkem
15 architektonických objektů. Mezi nimi části tráckých pevnostních zdí s obranými
věžemi, dvěma římskými lázněmi, dvěma velkými kasárnami, byla zde celá pozdně
antická čtvrť, ranně křesťanské chrámy a další“ – vypověděl Stefan Bakardžiev.
Některé ze staveb byli restaurované, konzervované a jsou přístupné pro turisty.
A dále:
„Město Kabile je jedním z největších raně křesťanských center na
dnešních bulharských územích. Místní bazilika pochází ze 4. stol. a je možná
největší co do rozlohy u nás. Podle historických pramenů místní biskup Severus
z Kabile se zúčastnil Druhého církevního sněmu v Serdice (dnešní hlavní město Sofia) roku 342. Město Kabile tak bylo
potvrzeno jako jedno z velkých biskupských center raného křesťanství. Ne
náhodou se zde nachází dva raně křesťanské chrámy. Část z podlahové mozaiky je
vyložena v muzeu a druhá část je v baptisteriu. Předpokládáme, že zde žili jedni
z nejranějších křesťanů v této části Evropy“.
Podobně jako většina starých měst zažilo město Kabile svůj vzestup a
pád. Po více jak tisíci letech existence města s vládou Alexandra Makedonského, Odrýských panovníků a římských legionářů město zaniká. Na konci 6. stol. sem
přicházejí barbarské národy.
„Jedná se pravděpodobně o Avary, Slovany a rané Bulhary. V té době zde
také proběhlo velké zemětřesení, které změnilo tok blízké řeky Tundže. Se
změnou toku se celá dvoukilometrová složitá kanalizační soustava zanesla a
přestala sloužit. Následkem byl odchod obyvatelstva a zánik města“ – vysvětlil
Stefan Bakardžiev.
Nastal tak konec města Kabile – legendárního města, jehož sláva se
nesla napříč antickým světem. Dnes z někdejšího obchodního a kulturního
střediska zůstaly jenom ruiny a mimořádné artefakty, shromážděné ve zde ležící
archeologické rezervaci muzea. O životě a bydlení lidí zde se lze dozvědět z expozic
dotvořených v podobě „kastelu“, nebo římského tábora, kde nadšenci oblečení do
dobových kostýmů legionářů předvádějí svá vystoupení pro návštěvníky rezervace.
Cestování bez hranic podle Venety Nikolové
Přeložil N. Nikolov 1. 10. 2015
Žádné komentáře:
Okomentovat