Pliska byla postavena již za Konstantina Velikého

Pliska byla postavena již za Konstantina Velikého

ПАВЕЛ СЕРАФИМОВ - SPAROTOK

http://sparotok.blogspot.cz/2014/03/blog-post_29.html

Ti, kteří sledují mé statě, již vědí, že já považuji dávná bulharská hlavní města Plisku a Preslav za města antická nikoliv středověká sídliště. Odvolávám se na několik podkladů. Důležité je pro mě svědectví G. Kodina, který tvrdí, že císař Konstantin Veliký postavil (financoval výstavbu) několika sídlišť na územích Skytů.

císař Konstantin Veliký

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/76/Constantine_Chiaramonti_Inv1749.jpg/394px-Constantine_Chiaramonti_Inv1749.jpg

Jedná se o místa Pliskuva, Perestlava, Dristra (Silistra) a Konstancia (1) str. 43. Na územích Skytů se rozumí území Dobrudže, známé také v minulosti jako Malá Skytie. Je nesporné, že pod označením Pliskuva a Perestlava měl autor na mysli místa Pliska a Preslav.

Kromě Kodina existuje i další (bohužel anonymní) autor, který tvrdí, že (ve 4. století) Konstantin Veliký byl tím, kdo obnovil (upevnil) sídliště Pliska, Preslav, Silistra a Konstancia. Tento letopisec dále dodává, že Konstantin Veliký nechal do hlavního města Římské říše přivést vodovodní trubky z Bulharska (GIBI, díl V, str. 323, 1964).

Tato svědectví jsou dobře známá i našim odborníkům. Ti se domnívají, že v tomto případě se jedná o chybu způsobenou archaizací. V slovníku Lemprie však nacházíme zajímavé údaje o díle Prokopia Cezarijského. Tento starý letopisec žil v letech tráckého vojevůdce Velizária a lokalizoval v Trákii město PLYSENUM.

Jisté skupině našich odborníků vadí fakt, že jména jako jsou Pliska a Preslav jsou jména bulharská. Znamená to svým způsobem, že Bulhaři zde žili v Mízii/Moesii a Skytii (Dobrudže) již v dobách Konstantina Velikého – v letech 306-337. Podobné tvrzení je v příkrém rozporu se zastánci tvrzení o asijském průvodu našich předků. Někteří výzkumníci fanaticky popírají možnost, že Bulhaři jsou dávným místním národem. Údaje o tráckém původu našich předků jsou však dostatečně přesvědčivé.

1. Kodin a raný anonymní autor datují výstavbu prvního bulharského hlavního města do 4. století.

2. Anonymní autor tvrdí, že ve 4. století nechal Konstantin Veliký dovážet pálené vodovodní trubky z Bulharska

3. Ve 4. století Svatý Jeroným sestavuje mapu, na které ztotožňuje Mízii s Bulharskem.

4. Mimořádně cenné je svědectví Jana Lýdíjského – v letech 490 – 565. V jeho díle „O správě Římské říše“ se setkáváme s tvrzením, že ve 4. století vyčlenil Konstantin Veliký Skýtii a Mízii od římské správy a osvobodil občany těchto území od placení daní.

´

Svědectví Jana Lýdíjského by měla u každého vlastence odborníka vyvolat radost! Pokud občané Skýtie a Mízie nepodléhali Římské říši a nemuseli jí platit daně, jednalo se o oblasti svobodné – byli státem svobodných lidí. Tento stát byl nazván Bulharskem Svatým Jeronýmem a anonymním autorem, který psal o Plisce a Preslavi.

Bohužel v časech, které následovaly po Konstantinovi Velikém, ztratil tento stát nezávislost, uchoval si však své jméno. Ne náhodně Jan z Níkie, při popisu válečných událostí z let 512-513, zmiňuje Vitaliána velitele Bulharů, že se navrátil zpět do provincie Bulharské. To píše další autor v pořadí a jedná se o důkaz, že název země nebyl určen v dobách příchodu Asparucha, ale o mnoho století dříve.

"And he also gave battle to Vitalian, and there was great slaughter on both sides. Cyril the general retired into the city named Odyssus, and stayed there while Vitalian withdrew into the province of Bulgaria" – J. N. Chr. LXXXIX-75.

http://www.tertullian.org/fathers/nikiu2_chronicle.htm

Nedávno v televizním vysílání vyzvali odborníci hájící staré teorie věřit dostupným pramenům. Právě zde se používá těchto pramenů! Tyto ukazují, že staří Bulhaři jsou považováni jako pozdní příchozí na Balkáně, zatímco různý autoři určují, že jsou starým balkánským národem. Z téhož národa pocházel i Konstantin I.

Největší z římských císařů pocházel z národa Mízijců, nazývaných také Bulhary. To je důvod proč Konstantin I. přiznává svobodu a autonomii svým bratřím z Mízie a Skýtie. Je to také důvod neuvěřitelné výstavby pro tuto dobu měst Pliska, Preslav, Silistra a Tomi (Konstanci). O štědrosti Konstantina Velikého ke svým bratrům ukazuje i to jak se dozvídáme dnes, že v době raného středověku město Pliska bylo výstavnější než Konstantinopol.

Zde je hodnocení našeho starého hlavního města od Andreje Aladžova – Pliska „Byla vystavěna mimořádně monumentálně, z velkých kamenných kvádrů, s paláci zásobenými vodou a podlahovým vytápěním, s připojenými koupelemi, s bazény…“ A to všechno v dobách, kdy v Konstantinopoli byl přerušen hlavní vodovod a nebylo zde žádné výstavby. Svou rozlohou byla Pliska tři krát větší než samotná Konstantinopol. Její monumentálnost připomíná pozdní římskou výstavbu, pevnosti …“.

http://bnr.bg/sites/radiobulgaria/Lifestyle/HistoryAndReligion/Pages/210313_pliska.aspx

Je pochopitelné, že odborníci, kteří se dosud drží starých dogmat, naráží na historické prameny, které jim nevyhovují, označují je proto za chybné. Pokud na základě hodnověrných pramenů letopisců začneme ověřovat svědectví archeologická, ta také dokazují, že Pliska byla stavěna v dobách Antiky – v časech Konstantina Velikého.

Nyní se podíváme na to, co říkají jiní odborníci, kteří se ponořili do výzkumu bydlení a kultury starých Bulharů. Ve svém díle, které popisuje dávnou minulost města Pliska, V. Beševliev tvrdí následující: “Jak venkovní městská stěna, tak i monumentální stavby jsou na vnější straně vystavěny stejně velkými kamennými kvádry. Tento způsob výstavby je charakteristický pro dobu prvních bulharských staveb“ (2) str. 437.

Toto je vyjádření G. Fehera o městě Preslav: „Obranná soustava je i zde shodná s Pliskou … Zdi vnitřní pevnosti jsou postaveny z velkých kvádrů … plán pevnosti je shodný s pevností v Plisce“ (3) str. 31.

D. Očarov píše o architektuře města Pliska následující: „Nové stavby nemají nic společného se starší poměrně primitivní architekturou. Jsou stavěny z velkých vápencových kvádrů …“

Podle nedávno učiněného vyjádření J. Jordanov vyslovil názor: „Složitější je otázka přínosu tohoto etnika se vznikem monumentální výstavby pomocí kvádrů podle tzv. „výstavba podle Plisky“, která je většinou výzkumníků určována za bulharskou tradici. Bez ohledu na to jakými cestami se tento přesvědčivý a efektivní způsob výstavby pronikl do Bulharska je nesporné, že iniciativa jeho zavedení náleží řídící bulharské aristokracii“. (5) str. 18.

Prosím dobře si zapamatujte následující – podle našich odborníků je výstavba pomocí kvádrů stará bulharská tradice. Jak je však vidět, tento způsob výstavby se u nás objevil až v 7. století (2) str. 461 – až v 9. stol. (4) str. 37, (3) str. 31…

V případě, že přijmeme tvrzení odborníků za pravdivá, znamenalo by to, že výstavba pomocí kvádrů (výstavba podle vzoru Plisky) neexistovala před 7. stoletím. Zdůrazňuji před 7. stoletím protože oficiální historiografie se odkazuje na rok 681 založení Bulharska Asparuchem. V. Beševliev zmiňuje apokrifní sdělení, podle kterého město Pliska bylo vystavěno Isporem (Asparuchem) – (2) str. 461.

Realita však ukazuje zcela jiný obrázek. Nedávno S. Torbatov publikoval jednu svou velmi zajímavou práci – „“Укрепителната система на провинция Скития (края на III-VII в.)” Obranná soustava v provincii Skýtia (na konci 3. až 7. století)“. Z uvedeného se dozvídáme, že stará pevnost v místě Taukliman (Sv. Nikola, obec Kavarna) byla vystavěna s pomocí kvádrů a ze zde nalezených minci je zřejmé, že byla stavěna v dobách císaře Anastásia (v letech 491-518) – (6) str. 225-226.

Pokud přijmete fakt, že mince nebyla z roku 491, ale až z roku 518. Znamená to, že výstavba byla uskutečněna celých 163 roků dříve, než byl „příchod“ Asparucha. Zde něco zřejmě neodpovídá? Výstavba pomocí kvádrů byla zavedena až Bulhary, nyní však je zřejmé, že pevnosti stavěné s pomocí kvádrů existovali v Trákii o století a půl dříve před rokem 681.

A to není všechno, kvádry mohou být mnohem a mnohem starší … Při popisu pevnosti Zaldapa (nesoucí trácké jméno) Torbatov zmiňuje, že jsou při její výstavbě používány opracované kvádry (6) str. 325, 327. Zaldapa je rodným místem Vitaliana, který vedl své Bulhary (6) str. 320, který se roku 513 vzbouřil proti císaři Anastásiovi. Nejzajímavějším je, že výstavba trácké pevnosti se zjevně podobá výstavbě pevnosti Jatrus, a další z místa Tropeum Trajani, kde byli také používány kvádry (6) str. 332. O pevnosti Jatrus je známo, že byla postavena v dobách vlády císaře Diokleciána (v letech 284 – 305), nebo o něco později kolem roku 320 (6) str. 333. Pevnost Zaldapa byla postavena pomocí kvádrů ve 4. století (6) str. 334 … tj. v dobách vlády Konstantina Velikého.

Na konci 3. století a na počátku 4. století byla z kvádrů postavena pevnost Timogecia (poblíže obce Tvrdica, oblast Dobrič) – (5) str. 340. Do této chvíle to vypadá, že typický způsob výstavby starých Bulharů s pomocí kvádrů sem nebyl přinesen zvnějšku, tento způsob výstavby byl dobře znám v Trákii čtyři století před příchodem Asparucha. O jakém to příchodu Bulharů se v tomto případě hovoří, jakmile již 400 let před touto událostí se zde používá tzv. bulharský typ výstavby.

Nepříjemná překvapení pro zastánce starých teorií zde nekončí. Jsou k dispozici údaje, které dokazují, že výstavba s pomocí kvádrů na našem území je mnohem starší. V díle Daniely Agre a Georgi Kitova je zmiňováno zcela jasně, že Trákové stavěli své stavby s kvádry již ve 4. století př. n. l.

 Trácký způsob výstavby s pomocí opracovaných kvádrů

Z těchto svědectví je zřejmé, že to co odborníci BAV (Bulharské akademie věd) nazývají typickým způsobem výstavby starých Bulharů, je zde znám více jak 1000 let před Asparuchem. Není proto žádný problém, aby byl tento způsob používán i v časech Konstantina Velikého.

Nemáme důvod pochybovat o tvrzení G. Kodina o tom, že Konstantin Veliký (v letech 306 – 337) nechal vystavět Plisku, Preslav, Silistru a Tomi. Všechna tato dávná sídliště byla stavěna z dovezených kvádrů. Tento typ výstavby existoval v časech císaře Konstantina a dokonce celá staletí před tím. Takto stavěli Trákové, kteří jsou v pozdějších časech nazváni Bulhary.

 Porovnání trácké a bulharské výstavby

Stejně jako jižně od Dunaje (Province Skýtie), tak i v srdci Karpat leží stavby bulharského typu stavěné z kvádrů. Tyto masivní stavby jsou identické jako trácké (dácké/dákijské). Mezi nimi a stavbami v Plisce a Preslavi nejsou zásadní rozdíly, to pochopí každý.

 Pečlivě uspořádané trácké kvádry lokality Starosel

Je nutno dodat i to, že na území města Preslav byly nalezeny tři antické mince, z období, které podle Kodina a dalších byla vystavěna města Pliska a Preslav. Jejich počet není veliký, což je běžné. Další jsou z období let 868-879, nalezena jedna mince, z let 913 – 969 také jedna, z období let 920 – 944, také jedna a z let 970 – 976 jedna (S. Vitljanov, Военноадминистративни сгради от двореца във Велики Преслав IX-X век, str.73).

Údaje archeologické podporují údaje starých pramenů určující naše předky za dávný místní balkánský národ. Potvrzení o tom, že v našich žilách teče trácká krev, jsme získali z genetického výzkumu. Lepší solidní důkaz toho, že jsme místním národem, nejsou. Pokud se důkazy z různých oblastí vzájemně podpírají, potom názory libovolné autority jsou nevýznamné. Dějiny se staví na faktech a ne na mínění lidiček, kteří znevažují své povolání.

Teprve tehdy začne vycházet pravda na vědomí. Tehdy začne Evropa cenit to, co dluží Bulharům a tím změní svůj vztah k nim. Můžeme urychlit tento proces, když ukazujeme svou skutečnou tvář – čestných, dobrých a kulturních lidí. Tím pomůže jiným Evropanům pochopit, že jsme skutečně potomci Orfea a uvěří popisům z „Iliady“ krále Rezose, že jsme národ, který zná své kořeny.

Použitá literatura:

1. G. Codinus, Corpus Historiae Byzantinae, Bonnae, Imprensis ED. WEBERI, MDCCCXLIII;

2. В. Бешевлиев, Първобългарите, История, Бит и Култура, Фондация Българско Историческо Наследство, Пловдив, 2008;

3. Г. Фехер, Ролята и Културата на Прабългарите, Огледало, София, 1997;

4. Д. Овчаров, Въведение в Прабългарската Култура, Гутуранов и син, София, 2002;

5. Й. Йорданов, Антропология на Древните Българи, масовия гроб край Девня, ИК, Тангра ТанНакРа, София, 2008;

6. С. Торбатов, Укрепителната Система на Провинция Скития ( края на III-VIII в), Фабер, Велико Търново, 2002;

7. С. Витлянов, Военноадминистративни сгради от двореца във Велики Преслав IX-X век, АИ Марин Дринов, София, 2004;

---

PS: dodatek od překladatele

Způsob výstavby měst, opevnění a dalších staveb pomocí opracovaných kamenných kvádrů není specifický pouze pro území současného Bulharska a Rumunska. Výzkumy tohoto způsobu budování měst a pevností jsou známé ze všech částí území, které bylo osídleno převážně tráckým/skytským/sarmatským (bulharským) etnikem. Rozmach podobných stavebních technik je známý z území Moldávie a dnešní Ukrajiny. Je znám z Krymu, podhůří Kavkazu (Belaja Veža), samotného Kavkazu, je nutno zmínit také území Řecka i Malé Asie. Tam všude sahá jedna velmi stará tradice mající přes 2500 - 3000 let zkušeností práce s opracovanými kamennými kvádry.

Podle antických latinských a arménských pramenů na počátku našeho letopočtu zatímco jiné národy na Kavkaze a severně od něj žili v jurtách nebo slaměných chýších, stavěli Bulhaři svá bílá kamenná města s použitím opracovaných kamenných kvádrů. Roku 165 našeho letopočtu zde ustavili první samostatný nezávislý státní útvar.

Přeložil N. Nikolov, 6. 10. 2016