pátek 26. srpna 2016

Osídlení staré 8000 let nalezené poblíže města Ajtos

Osídlení staré 8000 let nalezené poblíže města Ajtos

Bylo hlavním městem neznámé dávné balkánské kultury

sestavil Petar Pančev, 17-08-2015

Před deseti lety bylo pro bulharské archeology prioritou provádět záchranný výzkum, který vždy předcházel velký stavby zejména infrastrukturního významu – jako jsou plynovody, dálnice, železnice. Občas se stává, že badatelé narazí při svém výzkumu na neuvěřitelné nálezy. Jedním z takových se staly vykopávky poblíž města Ajtos před deseti lety.


 https://bg.wikipedia.org/wiki/%D0%90%D0%B9%D1%82%D0%BE%D1%81#/media/File:Aytos_from_Hisarya.jpg


Tím se stalo prehistorické sídliště zaregistrované týmem Doc. Dr. Krasimira Leštakova. „Spadalo do oblasti výstavby dálniční sítě AM Trakia“ a bylo určeno k záchrannému výzkumu před výstavbou, financovanému IA „Patišta“. Bylo zde zkoumáno více jak 30 obydlí, některé jen částečně, protože vybočovali z rozlohy záchranného území. Již před samotnou výstavbou sídliště a v rámci vymezené plochy předkové vykopali odvodňovací kanály ve zvětralé skále. V řadě případů byly spojeny s hloubkou „odpadních“ jam. Celková délka kanálů převyšuje několik stovek metrů. Pozdně neolitické sídliště je plně srovnatelné s Usoe v údolí řeky Kamčija, od kterého je vzdáleno 80-90 km. Je zde přímá vazba nízkým pohořím Stará Planina v oblasti Ajtos-Ruen byla využívána již v 6. – 5. tisíciletí př. n. l.“, zapsal ve svém deníku vykopávek Doc. Leštakov.

Před deseti lety začal spolu se svým týmem práce na vymezeném území budoucí dálnice „Trákie“, nedaleko města Ajtos. Pro nezkušeného člověka prostor v místě Krušak vypadal jako obyčejná polnost. Dokonce pro odborníky osídlení ležící pod zemí staré přibližně 8000 let bylo zcela neznámé.

Terén výzkumu byl zcela plochý a pouze ojedinělé fragmenty keramiky při povrchové sběru zvěstovali o dávném životě lidí na tomto území. Podle Doc. Leštakova, nejlepšího bulharského archeologa prehistorika, jsou to však vždy dostatečné stopy. Po započetí vykopávek již první nálezy udivily odborníky. Již po dvou letech výzkumu sdělovali odborníci zcela rozhodně, že narazili na veliké sídliště z první poloviny 6. a počátku 5. tisíciletí př. n. l. – konec Doby novo kamenné (neolit). Jedná se o unikátní plochu 30 akrů, ze které se podařilo v roce 2005 prozkoumat pouhých 13 akrů. Skupina odborníků uskutečnila horizontální řez a zjistila celkovou jeho strukturu.

Předkové zde s pomocí primitivních křemenných nástrojů vykopali na okraji sídliště hluboký rov. Následovala silná pevnostní stěna, stavěná opracovanými kameny položenými na sucho. Šířka stěny je silná 2 metry a předpokládá se, že dosahovala do 3 až 4 metrů výšky. Od stěny pokračuje centrální ulice, široká 9 m. Jedná o prvního předchůdce soudobých bulvárů, který vedl až na náměstí. Při očistě této výstavby byli archeologové překvapeni: ulice a náměstí bylo pokryto vědomě uspořádanou dlažbou. Pod dlážděním byly ve skále vydlabány drenážní kanály pro odvod dešťové vody. Jejich hloubka dosahuje 70-80 cm a jsou pokryty kamennými deskami. Od hlavní ulice vedou do boků postranní uličky. Kolem se rozšiřují malé čtvrti po čtyřech až pěti staveních. Budovy jsou pravoúhlé s několika místnostmi a se značnými rozměry. Doc. Krasimir Leštakov žertem říká, že domy byly stavěny jako s „posuvným bedněním“.

Na kamenných základech dávní stavitelé postupně zvedali bednění z dřevěných desek, které zaplňovali hlínou. Střechy byly z masivních desek, omítnutých silnou vrstvou hlíny. V každé stavbě bylo rohové ohniště, dřevěné lavice na spaní a kamenné mlýnské kameny na mouku. Největší budovou je dům vůdce, kněze, stojící vedle hlavního náměstí. Jeho dům byl s dřevěnou verandou vepředu o rozsahu 12/15 m. Do základů domu byla rituálně zastavěna kamenná sekera s neuvěřitelným opracováním.

Vedle domu byla nalezena dvě zdobená žezla z jeleního rohu. Archeologové zde našli nejvíce kultových předmětů. Celkově bylo ze sídliště vyzvednuto více jak 200 hliněných idolů většinou žen kyprých postav, oblečených do bohatých oděvů. Pouze v budově vůdce – kněze byl nalezen mužský idol se vztyčeným údem. Zatímco tento idol zůstal vcelku, keramické dámy byly vědomě poškozeny. Pro posvátné obřady zde sloužily i podivné hliněné disky, kterých zde archeologové nalezli 500. Leštakov předpokládá, že byly určeny pro kultové obřady a předvídání událostí.

Část keramických nádob má podobu lidských postav se zvednutými rukami, jiné jsou sedící, nebo tančící. Obličeje lidí mají ptačí zobáky, což může vyjadřovat svérázný styl doby. Jedna taková nádoby je ještě zvláštnější a archeologové v ní vidí předobraz ženy kočky „Batmena“. Jedná se o projev nejmladšího lidského náboženství, totemismu, kterému lidé věřili, že jejich předci pochází z různých druhů zvířat.

Závěry týmové práce jsou překvapující. Nalezené sídliště je vlastně městem, jedním z hlavních měst tajemné kultury na Balkánském poloostrově před 8000 lety. Ta samotná je částí velké civilizace, jejíž památky se rozprostírají od Blízkého východu a Egypta až po Střední Evropu. Dávní obyvatelé z území Balkánu obchodovali mezi Karpaty a Malou Asii. Současně mezi sebou často bojovali. Tehdy vznikala první kmenová společenství, která předcházela skutečným státům. Pro svou obranu před napadení, nechali vůdcové – kněží stavět pevnosti. Přesně takovým je opevněné sídliště poblíže Ajtosu.

Doc. Leštakov předpokládá, že toto sídliště ovládalo široké území podél Černého moře dnešního jihovýchodní Bulharska. Sídliště zde existovalo 300 let.

Přeložil N. Nikolov, 26. 08. 2016