Osídlení staré 8000 let nalezené poblíže města Ajtos
Bylo hlavním městem neznámé dávné balkánské kultury
sestavil Petar Pančev, 17-08-2015
Před deseti lety bylo pro bulharské archeology prioritou provádět záchranný výzkum, který vždy předcházel velký stavby zejména infrastrukturního významu – jako jsou plynovody, dálnice, železnice. Občas se stává, že badatelé narazí při svém výzkumu na neuvěřitelné nálezy. Jedním z takových se staly vykopávky poblíž města Ajtos před deseti lety.
https://bg.wikipedia.org/wiki/%D0%90%D0%B9%D1%82%D0%BE%D1%81#/media/File:Aytos_from_Hisarya.jpg
Tím se stalo prehistorické
sídliště zaregistrované týmem Doc. Dr. Krasimira Leštakova. „Spadalo do oblasti výstavby dálniční sítě AM
Trakia“ a bylo určeno k záchrannému výzkumu před výstavbou, financovanému IA
„Patišta“. Bylo zde zkoumáno více jak 30 obydlí, některé jen částečně, protože
vybočovali z rozlohy záchranného území. Již před samotnou výstavbou sídliště a
v rámci vymezené plochy předkové vykopali odvodňovací kanály ve zvětralé skále.
V řadě případů byly spojeny s hloubkou „odpadních“ jam. Celková délka kanálů
převyšuje několik stovek metrů. Pozdně neolitické sídliště je plně srovnatelné
s Usoe v údolí řeky Kamčija, od kterého je vzdáleno 80-90 km. Je zde přímá
vazba nízkým pohořím Stará Planina v oblasti Ajtos-Ruen byla využívána již v 6.
– 5. tisíciletí př. n. l.“, zapsal ve svém deníku vykopávek Doc. Leštakov.
Před deseti lety začal spolu se
svým týmem práce na vymezeném území budoucí dálnice „Trákie“, nedaleko města
Ajtos. Pro nezkušeného člověka prostor v místě Krušak vypadal jako obyčejná
polnost. Dokonce pro odborníky osídlení ležící pod zemí staré přibližně 8000
let bylo zcela neznámé.
Terén výzkumu byl
zcela plochý a pouze ojedinělé fragmenty keramiky při povrchové sběru
zvěstovali o dávném životě lidí na tomto území. Podle Doc. Leštakova,
nejlepšího bulharského archeologa prehistorika, jsou to však vždy dostatečné
stopy. Po započetí vykopávek již první nálezy udivily odborníky. Již po dvou
letech výzkumu sdělovali odborníci zcela rozhodně, že narazili na veliké
sídliště z první poloviny 6. a počátku 5. tisíciletí př. n. l. – konec Doby
novo kamenné (neolit). Jedná se o unikátní plochu 30 akrů, ze které se podařilo
v roce 2005 prozkoumat pouhých 13 akrů. Skupina odborníků uskutečnila
horizontální řez a zjistila celkovou jeho strukturu.
Předkové zde s pomocí
primitivních křemenných nástrojů vykopali na okraji sídliště hluboký rov. Následovala
silná pevnostní stěna, stavěná opracovanými kameny položenými na sucho. Šířka
stěny je silná 2 metry a předpokládá se, že dosahovala do 3 až 4 metrů výšky.
Od stěny pokračuje centrální ulice, široká 9 m. Jedná o prvního předchůdce
soudobých bulvárů, který vedl až na náměstí. Při očistě této výstavby byli
archeologové překvapeni: ulice a náměstí bylo pokryto vědomě uspořádanou
dlažbou. Pod dlážděním byly ve skále vydlabány drenážní kanály pro odvod
dešťové vody. Jejich hloubka dosahuje 70-80 cm a jsou pokryty kamennými
deskami. Od hlavní ulice vedou do boků postranní uličky. Kolem se rozšiřují
malé čtvrti po čtyřech až pěti staveních. Budovy jsou pravoúhlé s několika
místnostmi a se značnými rozměry. Doc. Krasimir Leštakov žertem říká, že domy
byly stavěny jako s „posuvným bedněním“.
Na kamenných základech dávní
stavitelé postupně zvedali bednění z dřevěných desek, které zaplňovali hlínou.
Střechy byly z masivních desek, omítnutých silnou vrstvou hlíny. V každé stavbě
bylo rohové ohniště, dřevěné lavice na spaní a kamenné mlýnské kameny na mouku.
Největší budovou je dům vůdce, kněze, stojící vedle hlavního náměstí. Jeho dům
byl s dřevěnou verandou vepředu o rozsahu 12/15 m. Do základů domu byla
rituálně zastavěna kamenná sekera s neuvěřitelným opracováním.
Vedle domu byla nalezena dvě
zdobená žezla z jeleního rohu. Archeologové zde našli nejvíce kultových
předmětů. Celkově bylo ze sídliště vyzvednuto více jak 200 hliněných idolů
většinou žen kyprých postav, oblečených do bohatých oděvů. Pouze v budově vůdce
– kněze byl nalezen mužský idol se vztyčeným údem. Zatímco tento idol zůstal vcelku,
keramické dámy byly vědomě poškozeny. Pro posvátné obřady zde sloužily i
podivné hliněné disky, kterých zde archeologové nalezli 500. Leštakov
předpokládá, že byly určeny pro kultové obřady a předvídání událostí.
Část keramických nádob má
podobu lidských postav se zvednutými rukami, jiné jsou sedící, nebo tančící.
Obličeje lidí mají ptačí zobáky, což může vyjadřovat svérázný styl doby. Jedna
taková nádoby je ještě zvláštnější a archeologové v ní vidí předobraz ženy
kočky „Batmena“. Jedná se o projev nejmladšího lidského náboženství, totemismu,
kterému lidé věřili, že jejich předci pochází z různých druhů zvířat.
Závěry týmové práce jsou
překvapující. Nalezené sídliště je vlastně městem, jedním z hlavních měst
tajemné kultury na Balkánském poloostrově před 8000 lety. Ta samotná je částí
velké civilizace, jejíž památky se rozprostírají od Blízkého východu a Egypta
až po Střední Evropu. Dávní obyvatelé z území Balkánu obchodovali mezi Karpaty
a Malou Asii. Současně mezi sebou často bojovali. Tehdy vznikala první kmenová
společenství, která předcházela skutečným státům. Pro svou obranu před
napadení, nechali vůdcové – kněží stavět pevnosti. Přesně takovým je opevněné
sídliště poblíže Ajtosu.
Doc. Leštakov předpokládá, že
toto sídliště ovládalo široké území podél Černého moře dnešního jihovýchodní
Bulharska. Sídliště zde existovalo 300 let.
Přeložil N. Nikolov, 26. 08. 2016
Žádné komentáře:
Okomentovat