čtvrtek 4. srpna 2016

Nejstarší opracované zlato v Evropě, znovu a jinak

Nejstarší opracované zlato v Evropě, znovu a jinak

3. 8. 2016


Marie Černeva

Velká vědecká senzace – archeologové nalezli mnohem starší opracované zlato, než je dosud známé z chalkolitické nekropole ve Varně. Znamená to, že zlatý korálek nalezený v „Ptačím městě“ nedaleko obce Junacite (oblast Pazardžik – Bulharsko) se tak stává nejstarším místem s opracovaným zlatem v Evropě. Nález promění způsoby výkladu dějin na tomto území. Lidé žijící v „Ptačím městě“ před 8 tisíci lety byli nositeli vysoké kultury a dobře rozvinuté civilizace. Co dalšího bylo odhaleno archeology je v reportáži Marie Černeva a kameramana Stanislava Angelova ze seriálu „Cesta za minulostí“.

Откриха край Пазарджик най-старото злато в Европа

Přestože se jedná o zcela maličký zlatý korálek, již to stačí, aby vstoupil do dějin a vyvolal pozornost odborníků ne jenom v Bulharsku.
M. Č. – Kde jste ho nalezli?

Kamen Bojadžiev, archeolog:  „Zlatý korálek byl nalezen na tomto místě, poblíž stěny stavby v rámci výzkumu dosud neprozkoumaného domu“.

Javor Bojadžiev, vedoucí archeologického výzkumu: Úroveň, na které byl korálek nalezen, pochází z období středního chalkolitu“.

M. Č. – jedná se tedy o období, které předchází nálezům ve Varně?

Javor Bojadžiev: „S naprostou přesností mohu potvrdit, že pochází z doby starší, než jsou nálezy na nekropoli ve Varně“.

M. Č. – A o kolik je tedy starší?

Javor Bojadžiev: „Jedná se alespoň o 200 – 300 let. Nekropole ve Varně pochází jako celek z období pozdního chalkolitu“.

Dosud nevíme zcela, o jaké lidi se jedná. Archeologové již obnovili mnoho z jejich života a znalostí.
Na tomto místě se jedná o jediné naleziště, kde pracujeme na boso, pracujeme s vysavačem a rozprašovačem.
O samotných lidech již víme, že jsou příchozími z Malé Asie, kteří si vybrali toto místo pro výstavbu svého domu mezi třemi pohořími a dvěma řekami. Z jejich staveb – ze dřevěného proutí vymazaného hlínou toho mnoho nezůstalo. Zachovali nám však znaky vysoké organizace a dokonce počátky jisté specializace výroby, které jsou zřejmé. Například v této budově není jedem a celkem 7 mlýnských kamenů na mletí žita.
M. Č. – Znamená to, že zde mleli obilí proti nějakému placení?
Javor Bojadžiev: “Jistě šlo o placení nebo o prostou výměnu. Právě teď osvobozujeme ze země nějaký předmět, o kterém předpokládám, že byl používán jako kamenné kladivo nebo sekera“.
Každý milimetr plástu hlíny je nositelem informace, archeologové je čistí pomalu a precizně. Hlavním nástrojem zde nejsou lopaty nýbrž vysavač.
Javor Bojadžiev: „Jak je již vidět – zde je hladce opracovaný kamen s jakým dá pracovat jak s hmoždířem“.
Zde se jedná o dílnu nebo obydlí budou archeologové dále zjišťovat. Postupně řeší hádanky o účelu i další staveb. Co je však zřejmé, je kult ptáků. Malé hliněné ptačí figurky – lidí nalézáme neustále.
Javor Bojadžiev: Tento předmět figurka je zhotovena ne v horizontálním letu, sedí vertikálně, vypadá jako člověk, tj. jedná se o symbol, ve kterém se rysy člověka mění do ptačí podoby“.
Vypadá to tak, že lidé zde považovali ptáky za své prarodiče. Samotné místo (mezi dvěma řekami) bylo plné ptáků. Proto jsme toto místo nazvali „Ptačím městem“. Městem ne sídlištěm s opevněnou částí, ulicemi a společenskými budovami. Se stopami bohatého a bezstarostného života, kde je místo dokonce pro umění. Až do doby před 6 tisíci lety, kdy bylo město napadeno primitivními kmeny.
Javor Bojadžiev: Velikou výhodou nově příchozích bylo držení koně. Ochočením koně přijíždí jako kavalérie. Našli jsme kostry se stopami po otvorech způsobených kamennými bojovými sekerami“.
Bitva byla nerovná – hrubá síla byla použita proti mírným zemědělcům, kteří se věnovali duchovnímu životu a kultuře, zvyklí dopřávat. „Ptačí město“ bylo zničeno a vypáleno.  


Přeložil N. Nikolov 4. 8. 2016