úterý 24. listopadu 2015

Zajímavé skutečnosti, které většina z nás nezná !!!

Zajímavé skutečnosti, které většina z nás nezná !!!

SPAROTOK – Skutečné bulharské dějiny

4.03.2015 Г.

SPAROTOK - ИСТИНСКАТА БЪЛГАРСКА ИСТОРИЯ

PAVEL SERAFIMOV - THE TRUE BULGARIAN HISTORY


Jeden můj učitel dějepisu mi před časem řekl, -Pravda je často skryta v podrobnostech“. Při svém zkoumání dějin, jsem si uvědomil, že je to opravdu tak. Spoustu věcí jsem uviděl v jiném světle, jakmile jsem se setkal s dalšími podrobnostmi. Pomohli mi vysvětlit události, které jsem dlouho nedokázal pochopit.

Od tohoto okamžiku se vždy snažím shromáždit co nejvíce informací o určitém konfliktu, osobnosti, zemi, atd.. Čím více informací má každý z nás, tím lépe. Dokonce i krátká a nevýznamně vypadající informace, může zcela změnit náš pohled na danou problematiku.

Dnes jsme přesvědčeni, že jakákoli otázka z dějin, již byla vysvětlena. To platí, jen pouze částečně. Malé hrstce odborníků je známo téměř všechno, ale s povědomím široké veřejnosti otázka je zcela odlišná. Z různých důvodů, některé důležité skutečnosti bývají skryté nebo zamlčené, enormně pozměněné. Zcela nepravdivé věci jsou prezentovány za pravdivé, tak jsou zahnízděny v našem povědomí, že jim bezvýhradně věříme. Nabízím svým čtenářům krátký seznam vnucených omylů, obecně akceptovaných. Také předkládám pravdivé informace, která lze rychle ověřit:

1. Většina z nás věří, že Zeus, Athéna, Áres a Apollon, atd. oni jsou řečtí bohové. To není tak, jména a příběhy těchto božstev jsou pouze zaznamenány v řeckém jazyce (v jiných jazycích byli záznamy systematicky odstraňovány). Zadokumentovat jméno boha v kolika dílech a vysvětlit původu, stejného boha, jsou dvě zcela odlišné věci. Homer a pozdější autor Strabón nazývaDia/Zeuse, bohem Pelasgů (nejstarších Tráků).
Pelasgové jsou nejstarší populaci na jižním Balkáně, a o jejich jazyku Hérodotos říká, že je byl jazykem barbarským, tj. zcela odlišným jazykem od řečtiny.

Jméno hlavního města našich jižních sousedů je spojováno jménem bohyně Athény. Vypadá to zvláštně, ale jméno nemá vysvětlení v řeckém jazyce, což je fakt, který uznává dokonce odborník na helenismus John Chadudik.

Některá média, a řada vědců se nestydí nazývat Árese řeckým bohem, skutečností je, že v dávných dobách se o něm hovořilo, že pocházející z Thrákie. Naše země je definována jako posvátné místo původu boha války, a mnoho starých autorů, tvrdí, že pocházel z tráckého kmene Gétů. Tiž jsou Gétové, kteří se v roce 680-681 spojili s Mízijci/Moesians také nazývanými Bulhaři a vytvořili společný státní útvar Podunajského Bulharsko.

Apollon také není řeckého původu, jeho nejstarší jméno je Pajavo ve významu zpívající, zpěvem léčící písněmi. Pajavo lze vysvětlit staro-bulharským významem slova Pѣvati (zpívati) - pět. Ne náhodou Apollon je zobrazován s lyrou.

http://www.heraclitusfragments.com/images/apollo.jpg


http://www.heraclitusfragments.com/images/apollo.jpg

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/dd/Apollo_Kitharoidos_Antikensammlung_Berlin_2.jpg

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/dd/Apollo_Kitharoidos_Antikensammlung_Berlin_2.jpg

2. Se záměnou, pokud jde o původ a setkáváme také u Keltů. Většina z nás věří, že staří Keltové známí také jako Galové mají původ irský, skotský, welšský, bretaňs a další. To není pravda.

Irové, Skotové a další jejich příbuzní jsou nazývány Kelty teprve od 17. a 18. století vědci Loowitem a Buchananem. V poslední době, studium genetiky ukázalo, že Galové a Irové, jsou různého původu, jako nejbližší příbuzní Irům jsou někteří Španělé - The Irish – more Spanish than Celtic?


Dnešní skotský kilt je považován za typický keltský atribut, pravdou však je, že je zcela neznámý u starověkých Keltů, Galů. Tento konkrétní oděv byl sestaven Thomasem Rawlinsonem v 18.  století. Rawlinson vlastnil slévárnu, kde pracovali Skotové. Byli oblečeni do volně vlajícího pláš, který byl nepraktický a dokonce i nebezpečný pro práci s roztaveným kovem. Na ochranu svých zaměstnanců, nechal Rawlinson zhotovit nové oblečení. To se stalo populární díky rebelům byl jako Rob Roy a dnes je nedílnou součástí identity Skotů.
https://politicsforalevel.files.wordpress.com/2009/09/greatkilt.jpg


3. Mnoho nejistoty je ta kolem původu starruského vládce Svjatoslava Igoreviče. Je znám především tím, že v desátém století vstupuje do spojenectví s Byzancí a napadl Podunajské Bulharsko. Tato událost je skutečností, o které není pochyb, že intervence knížete Svjatoslava přispěla k pádu Podunajského Bulharska a následně zařazení jeho velkých území pod správu Byzantského impéria. Svjatoslav nebyl Rusem, po svém otci byl Normanem/Varjagem a v žilách mu tekla i bulharská krev. Jeho matkou byla, princezna Olga dcera bulharského cara Simeona Velikého.

http://www.hrono.ru/libris/lib_p/svjatoslav1kjlych.jpg



Svjatoslavova pečeť byla převzata do erbu Ukrajiny, ne do znaku Ruska
http://abali.ru/wp-content/uploads/2010/12/ukraina_gerb.png
http://abali.ru/wp-content/uploads/2010/12/ukraina_gerb.png

To, co je dnes nazýváno staro ruským jazykem je de facto stará ukrajinština. V dobách panování, knížete Svjatoslava odvozovali své jméno dnešní Rusové od jména svého města původu Moskvané, Moskalové. Označení Moskalové je používán dnešními Ukrajinci jako hanlivé označení pro občany Ruska. Název Moskalové byl použit i Otcem Paisijem pro označením obyvatel Ruska.

Konflikt mezi starými Bulhary a starými Rusy -> Ukrajinci byl vyvolán císařem Nikiforem Fokou, který zaplatil asi půl tuny zlata Svjatoslavovi (jako osobní dar) aby napadnul Bulharsko. Než se tak stalo podařilo se Svjatoslavovi Igoreviči zničit Chazarskou říši. Právě Chazaři jsou ti, kteří rozdělili Staré Veliké Bulharsko o několik století dříve a byli stálou hrozbou pro Podunajské Bulharsko. V bitvě s Chazary zemřel i kníže Asparuch, a jeho starší bratr uznal nadvládou vítězů, kteří jej nechali panovat ve své země na Kavkaze a v regionu Azova.
http://www.hrono.ru/libris/lib_p/svjatoslav1kjlych.jpg
Socha knížete Svjatoslava, kdy povalil chazarského bojovníka

4. Byzantský imperátor Nikifor Genikus shodou okolností je znám jako monstrum s lidskou tváří. V roce 811 letech napadl Bulharsko, vyraboval a vypálili hlavní město Plisku. Se strašlivou krutostí se potom zacházelo se zajatými Bulhary. Nedospělé děti byly rozdrceny mláticími válci. Dokonce i na období starověku, byl takový akt považován za neoprávněný.

Je třeba poznamenat, že navzdory všem uloženým představám, a jeho jménu nemá Nikifor Genikus nic společného s Řeky. Byl to Arab, který se narodil v jižní Anatolii (dnešní Turecko). Na trůně v Konstantinopoli neseděli jenom Řekové, ale také Arabové, Isavrijci, Arméni, a dokonce i lidé chazarského původu.

5. Ne řeckého původu byl také jiný císař známý nelidskou krutostí. Vasilij Bulharobijec nebyl ani Řek, ani Makedonec, za jakého jej vydávají někteří z autorů. Tento muž byl arménského původu.

6. Málokdo ví, že císař Michail III., člověk, který pomáhal Cyrilovi a Metodějovi byl je tráckého, frýgijsho původu. O jeho předcích Peter Karanis řekl, že opovrhovali helénskou kulturou, a že velká část frýgijského obyvatelstva nerozuměla řečtině. Trácké kořeny císaře Michaila III. vysvětlují, proč byla přijata opatření, která posilovala bulharský prvek a na úkor Římské říše, Byzance.

7. Jedna z největších mylných představ dnes, je označení jména Slované. Prof. Gančo Cenov vysvětlil, již dávno, že Slované nebylo označením velké skupiny, ze které později vystoupili Slovinci, Slováci, Poláci a další. Původně sloužilo jako jméno jedné skupiny lidí - Gétů. Vzhledem k blízkosti jazyka Gétů - Slovanů s jazykem jejich z předků Slovinců, Slováků, Poláků a dalších a jiných dalších důvodů, se v pozdějších dobách jsou tito lidé nazýváni Slovany.

V dávných dobách měli předkové Slovinců, Slováků, Poláků a dalších jiné pojmenování, byli to Venedi, Vendové, Vinidi. Je to dobře známo odborníkům, avšak nebývá jimi vysvětlován význam důležitého detailu. Není správné, aby míchat dějiny národů hovořících příbuznými jazyky, protože každá skupina má svou vlastní dějiny, svá území, jejich činy a události.

Na začátku 8. stol. hledal bulharský kníže Alcek se svými lidmi útočiště před Avary u Bavorů. Vzdálení příbuzní Bavoři je na pokyn franského panovníka zradili a vystavili krvavé lázni. Z přibližně 8000 bulharských uprchlíků jich jen 800 přežilo. Naši předkové našli útočiště u lidí knížete Valuka, v zemi Slovinské, které v té době byla nazývána Terra Venetorum, Windisch marc. Valuk byl nazýván panovníkem Venedů, Veneti – Valluc dux Venedorum.

Nejen Valuk byl pojmenovan vládcem Venetů, Vendedů. Jako takový, byl také určen zde žijící, ve stejné oblasti Borut - Boruth dux Vendos. Na územích dnešního Polska a Německa ží Sorbité/Srbové. V dávných dobách, byli definováni jako venetský národ Sorabici, Venedos. Dokonce i dnes, Němci označují Sorbity, název Lužických Srbů, starším označením Vendové, tj. Vededi.

Na území Polska se nachází Venétský záliv. To se uváděl Claudius Ptolemeus v 2. století. O něco dříve, Cornelius Tacitus lokalizoval v zemích Germánie a Polska národ Venedů. V současné době Finové nazývají Rusko označením Venaja, a samotným Rusům říkají národ Venelajnen –Venetští lidé.

Transformace Venetů ve Slovany nebyla okamžitá. Sv. Columban navštívil území Slovinska Terra Venetorum a popisoval jeho obyvatelé sdělením: Venedi, qui et SCLAVI dicuntur - Venedi, kteří jsou nazývani také Sklaveny.

Je to zcela normální,že jméno pro jazykové komunity pocházejí ze jména jednoho národa. Cornelius Tacitus vysvětluje, že původně jméno Germáni se vztahovalo pouze na Tungri. Pozdější Germány nazývaní všechni příbuzní Tungritů: "The name Germany, on the other hand, they say is modern and newly introduced, from the fact that the tribes which  crossed the Rhine and drove out the Gauls, and are now called Tungrians, were then called Germans. Thus what was the name of a tribe , and not of a race, gradually preveiled , till all called themselves by this wlf-invented name of Germans“.


Z alternativního jména Gétů, kterým také říkali Slaveni, Slované, byl prosazen název jazykové komunity kolem 300 000 000 lidí. Označení Slaveni, Slované oprávněně náleží jen severním Trákům (Oblasti dnešní Rumunska, Moldávie a jižní Ukrajiny), je po dosti dlouhé době přeneseno na sousedy a příbuzné Venety.

V podstatě názvy Gétové a Slaveni vychází ze stejného významu slova. V jazyce Arijů pocházejících z Trákie znamená gajaté slavím pís. Opět platí, že v jazyce starých Árij slovo slavana znamená oslava, velebení. Vztah mezi slávou a velebením nepotřebuje komentář. Výraz gajate by měly být podrobně vysvětlen. Toto starověké arijské slovo se vyvinulo ze starobulharského Gѫsti, starého církevního jazyka Gudu, gudba/hudba, gudenie/hudlat. To je také důvod, proč jsou staří Gétové také známí pod názvem Gotové/Goths. Sami sobe nazývali Gúti.

V letech 680-681 letech sjednotili Gétové-Slované a Mízové/Moezian také nazývaní Bulhaři. Díky společnému úsilí se jim podařilo se osvobodit Trákii  od římského útlaku. Stát byl pojmenován Bulharsko, nikoliv Slaveno-Bulharsko, protože Bulhaři zde byly politicky silnějšími.

Na stejných zásadách tak na britských ostrovech byla založena Anglie. Tento stát byl založen Angly a Sasy, kteří jsou blízkými příbuznýmí. Nové království se nazývá Anglií, protože Anglové byly politicky silnějšími. Starší obyvatelstvo Britských ostrovů si Sasy pamatuje více, protože byly početnější. Welšané říkají Angličanům Sais, tj. Sasové. V irské galštině a skotská galština je shodné označení pro Angličana je Sasanach, tj. Sax.

Dnešní Angličané (s výjimkou historiků a lingvistů), zapomněli, že někteří z jejich předků nosili jméno Saxové. Podobně, většina z nás zapomněla, že někteří z našich předků byli označováni za Slovany a ještě dříve sebe nazývali Géty - národ, kte Hérodotos nazývá nejbojovnějším národem, a současně spravedlivějším národem mezi Tráky.

Nejsou žádná tajemství, žádné zázraky, stačí odhnout závěs a odtrhnout post totalitární syndrom, aby si lidé ověřili skutečnosti pro sebe, a pak e ostatní, padne na své místo. Žádám vás, abyste mi slepě nevěřili a posuzovali svět a události nezávisle, zejména pro sebe! Když se sámi dopracujete k pravdě, žádný propagandista ani bezohledný politik nebo "rádoby vědec" Vás nebude moci zmást. Hledáním pravdy, budete chápat podstatu mnoha dnešních problémů. Pozním pravdy, bude hájit své vlastní zájmy a nebudete otročit hrstce vychytralých podvodní.

Stádo musí být stříháno, dojeno, a stejně nakonec půjde na jatka. Proto abychom nebyli stádem, měli bychom neustále hledat poznání a přemýšlet. Měli bychom se stranit nenávisti a hledat přátelství se všemi – závěť Vasila Levského (bulharského vlastence).

Použitá literatura:

1. J. Chadwick, Mycenaean World, Cambridge University Press, London, 2001;
2. A. J. Van Windekens, Le Pelasgique, Essai sur une langue indo-Europeenne prehellenique, Publications Universitaires, Louvain, 1952;
3. Hérodotos, historie, transl. G. Rawlingson, ed. T.Griffith, Wordsworth Classics of World Literature, Herofordshire, 1996;
4. Strabo, Geography, transl. H. L. Jones, ed. G. P. GOOLD, Books 6-7, The Loeb classical library, Harward University Press, London, 1995;
5. K. Porozhanov, Společnost a stát u Tráků, polovina II. A počátek I. tisíciletí před naším letopočtem (v kontextu paleo balkansko-zapado- maloasijské komunity, Studia THRACICA 6, Bulharská akademie věd, Institut Thracology, Sofia, 1998;
6. S. James, Exploring the World Celts, Thames & Hudson, Londýn, 1993;
7. G. Tsenov, Krovatovo Bulharsko a pokřtění Bulharska, Zlatý lev, Plovdiv, 1998;
8. R. McKitterick, Charlemagne, The Formation of European Iidentity, Cambridge University Press, 2008;
9. Io. Auentini Annalium Boiorum Libri 7. Ex autenticis manuscriptis codicibus, Johann: Aventinus Turmair, Hieronymus Ziegler, Nicolaus Cisner, Daniel Brunnius, Basileae Impensis Ludouici Reges, MDCXV;
10. Martin Hanke, MARTINI HANKII DE REBUS SILESIORUM Ab Anno 550. CHRISTI ad 1170, Lipsiae, MDCCV
11. TACITUS, Agricola and Germania, transl. H. Mattingly, transl. rev. S. A. Handford, Penguin Books, Harmondsworth, 1970;
12. M. Kromer, F. Robortello De origine et rebus gestis Polonorum Libri XXX. tertium ab autore recogniti, Basileia ex Officina Oporiniana, 1568;
13. P. M. Barford, The Early Slavs, Cornell Univerisity Press, 2001;
14. F. Curta, The Making of Slavs, Cambridge University Press, 2001;


Přeložil : N. Nikolov, 24. 11. 2015