Potopa (světa?) na Černém moři
Neděle 01. 2. 2015
http://alexandradelova.blogspot.cz/2015/02/blog-post_88.html
Černé moře - bylo od dob antiky odedávna známé pod názvem Axenos, nebo "Nepřátelské" a později jako "Pontux". Povodí Černého moře je pětkrát větší, než jeho celková plocha, vlévá se do něj 350 kubických kilometrů vody.
Černé moře - bylo od dob antiky odedávna známé pod názvem Axenos, nebo "Nepřátelské" a později jako "Pontux". Povodí Černého moře je pětkrát větší, než jeho celková plocha, vlévá se do něj 350 kubických kilometrů vody.
Hloubka Bosporského průlivu kolem 50 m spojuje Černé
moře s Marmarském mořem a Dardanelami a dále se Středozemním mořem. Na severu
je spojuje Kerčský průliv s Azovského moře, které lze považovat za mělkou a
velkou zátoku na pobřeží Černého moře.
HISTORIE a geneze
Po opakovaných pohybech zemské kůru před lety 7800
-7500 v místech dnešního Černého moře se vytvořilo sladkovodní jezero. Jezero
bylo mnohem menší než rozsah dnešního moře.
Mapka Středozemního moře z doby před potopou světa
Jeho hladina byla o celých 130 m níže, a na jeho březích
se prostírali obrovské úrodné pláně. Zde se rozvíjela mimořádnou kultura, o které
nám jen naznačují na zlaté poklady z Varny a Durankulaku, které představují nejstarší
opracované zlato ve světě. Dnes můžeme jen snít o tom, co by nám zanechala tato
civilizace lidstva, kdyby před 7500 lety přišla nikoli povodeň ...
Tehdy byly zaplaveny osídlených oblastí (na rovinatém
terénu) a ústích řek. Profil Černého moře i dnes napovídá, kterými směry se ubírali
lidé pronásledování nastalou povodní. Tehdy se naši předkové v letech mezi
4500 - 2300 př. n. l. dostáli během procesu přesidlování až ke břehu Nilu, do Mezopotámie
– k řekám Eufrat a Tigris, až na Ural, podél řeky Volhy, až do Pamíru a
Kaspického moře, ke břehům Baltického moře a do zemí dnešní severní Francie,
Anglie a Dánska.
Mapa Středozemního moře z doby před zmiňovanou potopou
Konec jedné evropské civilizace. Potopa na Černém
moři. Výzkum, legendy a spory
"Nejrozvinutější lidská civilizace z 6. - 5
tisíciletí před naším letopočtem se zrodila zejména na pobřežích původního
jezera, dnešního Černého moře. Zmizela, byla rozehnána nejdříve přírodními
katastrofami a později nástupem barbarských kočovných kmenů. Stopy této
přírodní katastrofy měli vliv i na vnitrozemí starých bulharských zemí. Společný
výzkum bulharsko-japonského týmu byl proveden na sídlištní mohyle poblíže obce Djadovo,
z oblasti Nova Zagora pod vedením prof. D. Gergové. Výzkum ukázal, že mezi
vrstvami pozdní doby kamenné a mladší doby bronzové vrstvy leží pruh bez
kulturních ostatků (doba přestávky), která se trvala více než 1000 let - od
konce 5. tis. př. n. l. do konce 4. tisíciletí př. n. l.. Nové vědecké poznatky
s jistotou poskytnou objektivnější obraz o přírodních a historických událostí z
dávné minulosti. Je možné říci, že vysoká kultura a poznání této nejstarší
civilizace nebyli nenávratně ztraceny.
Je pravděpodobné, že zejména ti co přežili zmiňovanou potopu
a rozsídlili tvůrce předešlé civilizace tak položily základy sumerské
civilizace v Mezopotámii, zanechaly stopu a znalosti starověkého Egypta.
Katastrofa, která nastala, vedla ke zrození na Černé
moře, inspirovala věčné legendy o povodni, a ne náhodou zejména Sumerové
tvrdili, že jejich poznatky byly získány z jiných národů z času po povodni
".
prof Petko Dimitrov, vedoucí katedry. "Námořní
geologie a archeologie "Institut oceánologie - BAV, Varna. prof Diana
Gergova Archeologický ústav s muzeum, Sofie
Mapa byla sestavena dvěma americkými vědci profesorem. Williamem Ryanem a
Walterem Pitmanem z Columbia University, vysvětlující migraci lidí z Balkánu po
povodni v otevření Bosporu v letech 5600 př. n. l..
Věda dnes rezolutně potvrzuje, že v oblasti Černého
moře, byla v letech 5500 př. n. l.. velkolepá povodeň. Potopa, kdy se voda
přehnala zemi 80 – 100 kilometrů od předešlé pobřežní linie původního jezera. Zahynulo
mnoho lidí u hustě obydlených sídlišť v oblastech původního sladkovodní jezero,
což představuje skutečnou ekologickou a kulturní katastrofu.
Na základě archeologických nálezů bylo zjištěno, že po
této potopě bílé národy obývající jihovýchodní Evropu začali migrovat. Někteří
je vydali na západ, ostatní na severovýchod, a třetí do zemí dnešní
Malé Asii - do zemí Sumeru a Mezopotámii dále na Blízký východ a Střední Asie až
do severní Indie.
Na podporu této teorie přichází výsledky genetické
analýzy: Ta vychází se z původu jednoho bulharského občan z místa Deliorman. Podle
uvedeného genetického testu a rozboru tzv. haplo skupin, je ukázáno kteří lidé patří
k jeho předkům. Na mapě je znázorněno geografické rozšíření lidí žijících v
různých zemích s genetickými shodami. Test byl proveden Family Tree DNA -http://www.familytreedna.com/
První Evropané
byli zejména, zde před 9000 lety v regionu dnešní Varny. Bylo to společenství s
významné civilizace. Na dně Černého moře, v hloubce 200 metrů, byly nalezeny
pozůstatky osídlení z doby před potopou. Předkové Thráckých kmenů se dostali do
dnešního Íránu přes Malou Asii a následně se někteří z nich zase se vrátili
zpátky, průchodem severně od Kaspického a Černého moře, když zde zanechali
stopy své přítomnosti.
Toto rozsidlování pokračuje ještě několik tisíciletí po potopě. V případové studii
genetických testů (markerů) výše ukazují přesně tento směr osidlování,
jakož i návrat části těchto kmenů následně do Evropy kolem 2. století. Stalo
se přesně to, co napsal Michael Sirijský, že po cestách z pouště Karakum -
přicházeje průsmyky pohoří Imeon (Kavkazu) došli až k řece Donu, která se vlévá
do Azovského moře.
"A oni přišli k řece. Don, který se vlévá do
Azovského moře, jeden z bratrů, Bulgarios, požádal byzantského císaře, aby mu dal
půdu k osídlení a ten jim svěřil Dakii a Mizií. ... Další dva bratři se
usídlili ve městech na alanské straně Kavkazu, které jsou nazývány Kaspickými
vraty nebo také Torajskými vraty. Tito lidé byli Římany nazýváni Bulhary.“
"Existuje velmi důvěryhodná hypotéza, že náš následující výklad je reálným odrazem událostí, které jsou zaznamenány jako
univerzální legenda O potopě, jaká
je popsána v eposu Gilgameš a stejně tak v Bibli. Jak jsem již uvedl, před téměř
7.500 lety se země otřásla, po těchto otřesech došlo k rozšíření úzké šíje
oddělující údolí sladkovodní jezero a Marmarského moře a jeho prostřednictvím ke
spojení se světovým oceánem. Výsledným štěpením, je dnes známý průliv Bospor,
mořské vody dosáhli až na jeho okraj a tam se přelili a padali z výšky 130 m a
začali zalévat obrovské údolí a jeho sladkovodní jezero.
Řev byl ohlušující. Někdo si dal tu práci a spočítal,
že zvukový ráz odpovídal 200 Niagarským vodopádům! Byl slyšet stovky a tisíce
kilometrů! Skutečný pozemský ráj byl zcela zničen a zaplaven slanou vodou
oceánu. V průběhu historický krátké doby vzniká nejnovější bazén s mořskou
vodou u naší země. - Černé moře.
Černé moře bylo původně sladkovodním jezero již před
7500 lety. Zvednutí hladiny světového oceánů vedlo ke vzniku stávajícího
průlivu Bospor. Průliv s hloubkou 36 metrů, kterým slaná voda oceánu pronikla mělkým
průlivem u Dardanel o hloubce 55 m.
Jedna z nejvíce pravděpodobných hypotéz mýtu o
biblické potopě se vztahuje k této události. Břehy sladkovodního jezera byly do
té doby hustě osídleny. Do jezera se vlévali stejné řeky, jaké tečou dnes. Pozemky
v okolí jezera byly v té době již obdělávány. Byl potvrzen chov zvířat a
samotné jezero se hemžilo životem.
Průnik oceánu přes úzký pruh Bosporu zvyšoval úroveň hladiny
jezera asi 15 cm za den a je vyháněl obyvatelstvo a vše živé. Starověká pobřežní
linie pláže se dnes nachází asi 150 metrů pod vodou. U Sinopu (Turecko), to znamená, že se původní linie jezera nachází asi 37 km od pobřeží. A v Sinopu
pobřeží je srázné a zaplavená oblast je na úzkém pruhu.
Během tří let bylo sladkovodní jezero zcela zničeno a nahrazeno
vodami dnešního Černého moře. Rozsah změn se projevil na 100 tisíc km
čtverečních.- v závislosti na topografii terénu. Toto je zapsáno v knize knihy
"Potopa/The Flood" ("Noemova potopa/Noah´s Flood“, 1997), od autorů
W. Ryana a W. Pitmana.
V roce 1999 vedl expedici a inicioval Bob Ballard,
který objevil starověkou, sladkovodní pobřeží linii v Sinopu. Nalezli skořápky
sladkovodních měkkýšů, jejichž radiokarbonové analýzy mají asi 7000 lety. Zajištěné
ulity mořských měkkýšů jsou z let 2800 až 6820, zatímco sladkovodní ve stáří rozmezí
7460-15500 lety.
Podle těchto údajů (z roku 1999) Bosporem prorazili
slané vody oceánu v době mezi lety 7460-6820.
Mapa podmořského proudění vod o síle veletoků
Tektonický zlom utvořil průliv Bosporu a Černé moře a
tím oddělil Evropu od Asie
Biblický povodeň, Černého moře a archeologie
Ivan Ivanov
"Jaké jsou archeologické předpoklady pro tvrzení o existenci povodně v Černém moři. Na prvním místě to byla zatopená sídliště a lidská obydlí, o kterých je psáno výše. Jedná se samozřejmě o zatopení území a postupný, po celá desetiletí či staletí, vzestup hladiny moře.
Existuje však
velmi rychlý a prudký vzestup, protože:
- Je mnoho nálezů
celých keramických nádob, které si v případě běžného stěhování každý vzal s
sebou.
- Existuje mnoho kamenných
nástrojů, kosti paroží jelena, které - by neměli zůstat opuštěné.
- Nejsou žádné vrstvy a
úrovně běžné v prehistorických vesnicích na pobřeží, ale je zde velká kumulace
objevů v písečně hlinité vrstvě, která mohla nastat nárazem při invazi velkého objemu
vody.
- Kůly jednotlivých obydlí
nebyly zatlučené do vody ale na souši, a sestavené do stěn, protože na kůlech
jsou nálezy zachovalé kůry. Pokud by byl průběh zaplavování pomalý, kůra by zcela
zmizela.
- Nad vrstvami z doby eneolitu
byla zjištěna vrstva, o tloušťce asi 90 až 100 cm, která je
prostá jakýchkoli zbytků lidské činnosti, jakož i pylu. To se může stát jen po
rychlé kumulaci sedimentů po povodňové vlně s vysokým vodním sloupcem.
- Existuje i důležitý
argument pro existenci potopy - to je osud posledních sídlištních mohyl z doby
eneolitu. Na většině našich území, jsou všechna sídliště vypálena!? A všechna jsou pokryta vrstvou asi půdy 30 - 40
cm, která je sterilní/hiatus (prázdná vrstva bez archeologických nálezů). Vždy,
když byla nalezena vrstva ze starší doby bronzové, leží nad vrstvou sterilní.
Dále je nutno dodat, že v následující době bronzové
voda nad zeminou zcela zmizela, avšak za poměrně dlouhou dobu, až téměř na úroveň
Doby chalkolitu. Na konci doby bronzové, kolem roku 2000 před naším letopočtem se
proces zaplavování a potápění osad zase opakuje. Opět platí, že hladina vody
prudce stoupá, avšak již na mnoho let a hladina zůstává stále a se postupně
zvyšuje, ale v důsledku jiných procesů.
Na závěr se dá předpokládat, že zde byla nesmírná
katastrofa s charakterem potopy, která měla za následek ukončení právě zrozené civilizace
ve Varně. Potopa vtrhla do hloubky vnitrozemí vysokou masou vod. Byla
zničena většina sídlišť té doby a téměř všechna z nich byla vypálena. Podělím
se prostě s jedním faktem. Více než 15 let jsem o předpokládané povodni hovořil
s profesorem Janem Bestem z Holandska, tehdejším vedoucím Bulharsko
nizozemské expedice mapování jedné z největších sídlištních mohyl v zemi, poblíže
obce Drianovo nedaleko Nové Zagory. Kulturní
vrstva doby chalkolitu je tam zakončena spáleništěm v celé ploše a následuje
vrstva sterilní přestávky po níž začaly nálezy artefaktů z počátku doby
bronzové.
Profesor Best shromáždil ulity hlemýžďů z této liché
vrstvy, která postrádá archeologické nálezy a poslal je k analýze do Spojených
států. – Massachusetts. Odpovědí bylo, že to jsou ulity vodních měkkýšů!?
Nechávám odpověď na závěr na samotném čtenáři. Tato strašná událost nastala v
době blížící se Biblické povodni."
https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh4YyN-ddQ3tw2uHQkUKIYsU11-LCuibXaLOn-wD0Hh0T3gOQ4pw57Jf30iiTAhWVYO8nFBbgppKLhFgMylwPYdked78BXP4MytLibVffCFInCFpoxETLnbgzZuqrV3z43iBRJOmd4I5po/s1600/karta.jpg
Mapka znázorňuje rozdíly hladin sladkovodního jezera a postupný vzestup
hladiny prvních záplav až po maximální rozsah hladiny současného Černého moře
A co je
nejdůležitější, co potřebujeme vědět o Černém moře, je skutečnost, že je z
velké části hloubek mrtvé. Pouze v nejvyšší horní vrstvě - až do cca 200 m, je
zde kyslík a život. Níže ke dnu je voda naplněna sirovodíkem a představují tak
vlastně největší množství mrtvé vody na světě. Sirovodík může být použit jako
surovina pro výrobu plynu, ale ekonomické důvody pravděpodobně brzdí rozvoj tohoto
odvětví.
Pokud by došlo k přirozenému "převrácení"
vodních vrstev, a proud sirovodíku by měl možnost vystoupat do atmosféry,
znamenalo by to jednu z nejhorších katastrof na Zemi.
Ať už jsou Bulhaři velmi zvláštní, což je dnes
diskutabilní, nepopiratelné je, že sousedí se nejvíce zlověstným mořem na této
planetě. 90% z celkového objemu bazénu s mořskou vodou je voda mrtvá, silně
nasycená sirovodíkem, jehož množství celkem v Černém moři se odhaduje na více
než 20.000 km kubických! Jedna věc je jistá, Černé moře je unikátní, jedná se v
podstatě o mrtvé moře, v němž život přebývá v povrchových vrstvách vody, která dosahuje
100 až 150 m od povrchu. Další přes jeho dva kilometry hloubek Černého moře jsou
katastrofální.
Vodo sběrný
rozsah Černého moře v Evropě je nesmírný
Zeměpisný rozsah vodo sběrného bazénu Černého moře je
nesmírný.
Zde se můžeme vrátit zpět a zmínit mimochodem že:
• oblast o, které hovoříme má více než 2 miliony
čtverečních km
• pokrývá 24 převážně evropských a několika asijských
zemí
• s celkovým počtem osídlení tohoto povodí – má rozsah
180 milionů lidí.
• vlévá se do něj 100 řek, včetně evropských veletoků
- Dunaje, Dněpru, Dněstru, jižní Bugu, Donu, Kubáně (část z nich přes Azovské
moře).
Splašky celého povodí tak zakládají monstrum s nesmírnou
silou v jeho útrobách. Geo-biologické ukládání odpadů roste, jeho hodiny tikají
neúprosně s postupnou akumulací sirovodíku v hlubinách vod.
Stoupání hladiny sirovodíku v hlubinách moře začalo od
prvních hodin jeho vzniku, protože:
1. Morfologické charakteristiky bazénu
2. Mělká Bosporská úžina
3. Monstrózní spádová oblast pokrývající polovinu
Evropy. Slaná voda doslova přemohla a utopila ve spodní vrstvě vody svou vahou
jednoho kilometru veškerou sladkovodní flóru a faunu v údolí. Toto byl začátek
- v nemyslitelném rozsahu hniloby co do objemu, bez přístupu ke kyslíku.
Po počátečním zahájení se rozsah procesu ani nezpomalit.
Bospor je příliš mělký a neumožňuje důkladnou výměnu vody z Černého moře s
oceánem. Navíc, hydrodynamika v Bosporu zde problém ještě zhoršuje proudem vody
vycházejícím z Černého moře ven. Navíc proud vody z Černého do Marmarského je
povrchní, tj. odvádí okysličené živé vody nasycené kyslíkem. Obrácený tok
probíhá při dně průlivu z Marmarského do Černého moře po dně kanálu, což
způsobuje přítok slanější a mnohem těžší vody Středozemního moře.
Tento objem je zanedbatelný ve srovnání s odtokem
sladké vody z obrovské spádové oblasti. Ve stejné době se řeky přivádí čerstvou
vodu s výjimkou, velkého množství organického odpadu, který se kontinuálně zásobuje
armády anaerobních organismů. A cyklus se uzavírá. Výbušné zásoby Černého moře
se nesnižují, dokonce se zvyšují. Silná přírodní katastrofa na dně moře nebo
lidský zásah, může odpálit výbuch, který odpovídá bombě shozené na Hirošimu. Přivede
obrovská množství sirovodíku na povrch hladiny moře, kde při kontaktu s
atmosférou, dojde k výbuchu, který bude srovnatelný s následkem kolize s
kosmického tělesa 6 krát na menšího než je měsíc!
Průřez hladiny Černého moře znázorňuje oddělení
sloupců živé a mrtvé vody
Použity výňatky z článku Valentina Fartunova
"H2S* - dojde k výbuchu na Černém moři?"
přeložil: N. Nikolov 22. 6. 2015
Žádné komentáře:
Okomentovat