středa 17. června 2015

Sídlištní život na území Bulharska v Dobách neolitu a chalkolitu

Pondělí  08.06.2015

Ve studiích dávné historie a kultury Tráků, je zajímavým problém existence sídlištního života na současných bulharských územích z Doby v neolitu a chalkolitu. Její kontinuita a formování celkové sídlištní soustavy v Thrákii v průběhu Doby bronzové a Doby železné zaujímá velmi důležité místo. Osady jsou jedním z hlavních ukazatelů, budující charakteristiku dané kultury.

Trácká osídlení z doby bronzové jsou doložena v horních vrstvách mnoho z nejvýznamnějších a mnohem starších mohylách, jako jsou sídlištní mohyly na pahorku nedaleko Ruse; Junacite nedaleko Pazardžiku; Djadovo u Slivenu; Nové Zagory, Razkopanice u obce Manole u Plovdivu a místa Teketo u obce Lenovo nedaleko Plovdivu.

Stále více důkazů potvrzují zdánlivě odvážnou tezi. Podle ní, nikoliv země starověké Mezopotámie byla kolébkou naší civilizace, tím je právě Balkánský poloostrov. Na svět přišla svědectví o málo známé kultuře, předchází egyptskou a dokonce sumerskou. Pozornost vědců se zbystřuje a dochází k převracení našich představ o starověku o 180 stupňů.
Devátá mapa Ptolemaia.


Pozůstatky života tohoto starobylého společnosti se postupně vynořují z popela dějin. Dochází tak k našemu návratu o 6 -7 tisíciletí zpět v čase, kdy na naší zemi vzkvétala neznámá civilizace s překvapivě vysokou úrovní rozvoje. Jedná se o období, které o nejméně o tisíciletí předchází civilizaci Sumeru a Akkáda. Jedním z nejvíce reprezentativních důkazů o této záhadné civilizaci je zlato z nekropole období chalkolitu u Varny, které je datováno do doby před 6500 lety. Je známé jako nejstarší zpracovaného zlata na světě. V současné době jemné šperky pravidelně navštěvují výstavy v nejslavnějších muzeí na světě, kde všude prezentují Bulharsko.
Dnes budeme hovořit o velkých pravěkých sídlištích na územích dnešních bulharských zemí. Tato osídlení předchází alespoň o dva tisíce let první dynastie v Egyptě a asi o 1000 let, kdy byla založena starobylá města a státy v Mezopotámii.

Budeme mluvit o první na světě rozvinuté lidské civilizaci z období neolitu, která vznikla přímo zde na Balkáně, na území bulharských zemí. Civilizace která od dob prehistorických stavěla sídliště s přesným, téměř moderním plánováním, stavěla dvoupodlažní domy s 7-8 metrovými trámy na hlíně se sedlovými střechami o rozsahu 60-100 m2 podlahové plochy na podlaží ... (jaké jsou v Mursalevo), postavené v přísných řadách, v závislosti na dráze slunce ...., s předem na plánovanými širokými ulicemi a náměstími před stavbami .... Před více než 7500 lety.

Budeme muset mluvit opravdu dlouho ... Čím tedy začít:

Pravěké sídliště v blízkosti města Provadia - vzniklo poblíž starověkého solného zdroje ve Varně.

Kolem toho osídlení bylo nalezeno dosud nejmohutnější opevnění z období prehistorie zaznamenaného dnes v Evropě. Archeologové zde odhalují silné obranné stavby, dosud neznámé opevnění v dávných dobách.
Pravěkého osídlení v blízkosti města Provadia vzniklo poblíže staré černomořské solnice. Jeho obyvatelé prosperovali díky soli, která byla kdysi hlavní jednotkou směny.


To má již 6500 leta nachází se ve dvoře dnešního solného závodu v Provadia. "- píše novinářka Iskra Sotirova ve svém článku v novinách"
24 chasa " z 07. 11. 2012.
"Nemám zatím žádný historický důkaz o organizovaném osídlení na starém kontinentu, který by byl starší než sídliště v Provadii - solnici z oblasti v okolí Varny," řekl výzkumník profesor Vasil Nikolov.
Odborník z BAV a jeho kolegové z Historického muzea v Provadii shromáždili údaje ze života, hierarchii, kultech a hospodářských vztazích mezi lidmi z prehistorického světa.
Tato prohlášení vědců, nicméně, byla uvedené v období před mimořádnými nálezy učiněnými v následujících letech 2014-2015 na v neolitickém osídlení v Mursalevu při záchranném výzkumu, který předchází výstavbě dálnice Struma, což znamená, ještě starší období v osidlování starověkého obyvatelstva Balkánu, a má více než 8000 let!

http://3.bp.blogspot.com/-poK6-hmRw-E/VXX1c9yfdXI/AAAAAAAABX4/e7OH5ZOqVBQ/s1600/1%2816%29.jpg

Vládci jednoho z nejstarších měst v Evropě, byli pohřbeni na obrovské nekropoli, která se rozkládá na ploše 5, nebo možná až 6 akr. Archeologové z ní dosud odkryli téměř 400 m2. Jsou zde zatím nálezy v 18 hrobech.
Vědci soudit o vysokém sociálním postavení mužů podle nálezů měděných jehel se 2 spirálami. Takové se nosily v účesech jako výraz úcty k bohyni Matce.
Artefakty z pravěkého osídlení Provadia - solnice ve Varně
„Čím hlouběji byla daná kostra uložena, tím větší bylo postavení jejího majitele“, říkají historici. Pravěký hřbitov se nachází přímo na zadní straně "slaného" města.
Archeologové již objevily silné kamenné zdivo z této vzdálené doby, vysoké až 9 m. Stěny jsou stavěny z velkých bílých kamenů vyplněné menšími. Bastion měl na šířku 2,5 m. Jeho cílem bylo bránit sídliště, kde se produkovalo to nejcennější v těchto dobách - sůl.




Silné stěny 2,5 m široké a vysoké až 9 m bránily jedno z nejstarších měst v Evropě – sídliště v Provadii-solnici v oblasti Varny.


http://1.bp.blogspot.com/-Lt1R_9ageDA/VXX1kjqL08I/AAAAAAAABX0/sq7n9LsZ2tk/s1600/b2f5ff47436671b6e533d8dc3614845de7023ba77a45f7e84c5ee8a28dd63585.jpg

"To bylo nejmohutnější opevnění z období pravěku, zaznamenané dnes v Evropě. Nalezli jsme zde opevnění ve starověk dosud neznámé."

Zkoumáme 3 po sobě existující pevnosti, v níž se žilo průběžně po dobu 500 let. Nejstarší nalezená stěna je z období asi 3300 př. n. l.  Stěny chránily před útoky dobyvatele soli, která byla v té době cennější než zlato. V opevněném městě se žilo asi 300 lidí. Tito obývali v dvou podlažních domech stavěných pro úsporu místa. Spodní patro v některých z těchto staveb bylo zjištěno, že sloužilo ke zpracování soli. Byly zde nalezeny stopy po formách.
Byla zde nalezena 4 až 5 metrů hluboká studna se slanou vodou, z které se čerpala bílou tekutinu. Kolem opevněného sídliště, kde pouze vybraní lidé směli těžit sůl, jsou tam jiné, menší osady, která zde žili a obsluhovali výrobu vzácných krystalů.


http://1.bp.blogspot.com/-UBBqlvNNqnU/VXX1iZFvKHI/AAAAAAAABWA/VE7vWN-cpAk/s1600/Excavations_ZUM_004.jpg

Sůl byla směňována za různé, další věcí. Prof. Nikolov argumentoval, že osada poblíž místa Provadia byla "měnových místem" prehistorické Evropy. Sůl v dávných dobách měla funkci první peněžní jednotky - dlouho předtím, než tuto funkci převzalo zlato, což je známkou prestiže. Jako jediný výrobce soli na Balkáně v té době, v 5. tisíciletí př. n. l. byla Provadia svým významem "bankovním centrem" v regionu.
Masivní obchodování se solnými slitky sahalo daleko na jih, a zpět přinášelo potraviny a produkty prestiže, které doprovázejí i jejich majitele v hrobech u Varny na tzv. "Zlaté nekropoli", říká profesor. Nikolov.

Studenti archeologie a odborníci z týmu objevili formy na výrobu "slané" peněžní měny. Z formy o velikosti malé nálevky byla odlévána kostka soli o velikosti dnešní větší mince. Několik dalších matrice ukazují, že byly vyráběny i větší "formy".

Není pochyb o tom, že v solnici žili zámožní lidé té doby. Otevřené hroby v nekropoli jsou z konce zlaté éry.

Keramika zasypaná severně od pohřbených subjektů je podle kresby analogická s velkou mísou z nekropole Doby eneolitu u Varny. Mísa byla odkryta v roce 1972.  Obrazce na této míse jsou zlacené ve formě symetrických vln ve čtyřech hlavních směrech. Prof. Nikolov ukazuje na menší nádoby s totožným vzorem. To je jedním z důkazů o vazbách, spojeních mezi lidmi ve Varně na nekropoli a pohřbenými v Provadii.

http://2.bp.blogspot.com/-7pWNd4TCPrQ/VXX1goMpXJI/AAAAAAAABX4/tBsYzqM6fe4/s1600/20101025_0016.jpg

Podle něj město Provadia-Solnice zahynulo v důsledku změny klimatu a nástupu velké sucha. Solné prameny poblíže jezera u Varny vyschly a výroba soli zde skončila.

Poznámka překladatele: Dnešní Varna je městem na břehu Černého moře, v dobách o kterých se píše v předešlém textu, byla vodní plocha vzdálená východně 30 – 50 km od dnešního pobřeží ve sladkovodním jezeře, jehož hladina byla cca o 10 m níže než dnes.

A co dá říci o dalším archeologickém zázraku o "Jezerním městě" na velkém ostrově u Durankulaku, kde se skrývají pozůstatky starověké kamenné architektury na starém kontinentě ze sedmého tisíciletí?
Archeologický komplex Velký ostrov  Durankulaknazývaný také "Bulharská Trója" ("Dobrudžanská Trója"), nebo "Jezerní město" a jeho sídlištní mohyla, byla obydlena před šest tisíci lety,  od 5 400 roku p. n. l. až do konce v 9. století.
 
Před více jak 7000 lety si pravěký člověk oblíbil step dnešní Šably a usadil se zde. Starověcí lidé z Dobrudže si nejprve vybrali západního pobřeží jezera Durankulak a poté přesídlili na jeho Velký ostrov.

http://4.bp.blogspot.com/-wCp2EF-Hn8I/VXX1fJ_1YDI/AAAAAAAABX4/9ZS_gVo8_rw/s1600/11181923_1152106631479285_8786451504335966293_n.jpg

Zde je snímek, jak vypadal, ostrov fotografovaný z letadla v osmdesátých letech 20. století. Fotografie je z monografie "Durankulak" Díl 1, 1989, vydavatelství BAV. Díky příznivým přírodním a ekologickým podmínkám, úrodné půdě a rozmanitosti flóry a fauny zde v minulosti bylo mnoho osad, z nichž nejstarší je ze 7. tisíciletí před naším letopočtem. Místo je známé jako "Bulharská Trója" ("Dobrudzha Troy"), nebo "Jezerní město" díky sídlištní mohyle osídlené od 6. tisíciletí  až do konce 9. století. To jí proměnilo v kulturní památku národního významu.

http://1.bp.blogspot.com/-Bbi_6A9YvqI/VXX1fcpc5xI/AAAAAAAABX4/TojZkfD9wzM/s1600/11246593_1152107151479233_1035609684737681496_n.jpg


Jméno Durankulak se překládá jako vodní ucho kvůli tvaru jezera Durankulak, který připomíná mušli.
Bylo zde prozkoumáno více než 12.000 prahistorických pohřbů, společně s nekropolemi v Devnya a Varně, které ukázaly, že západní břehy Černého moře byly kolébkou nejstarší proto civilizace lidstva.
Bylo zjištěno neolitické sídliště, velmi veliké prehistorické pohřebiště (přes 1000 hrobů z neolitu a eneolitu) a několik menších nekropolí ze starověku a středověku. Na jižní straně je opevněné sídliště z pozdní doby bronzové a časný doby železné. Jsou zde stopy nejstaršího zemědělsko-pasteveckého obyvatelstva Dobrudža, známé prehistorické kultury - Chamandžija.


Stopy trvalé lidské přítomnosti jsou ze starší doby bronzové a pozdní doby bronzové. Zjistili jsme, pozůstatky starověké klasické antické kultury, byl nalezen je chrám bohyně Kybele z helénského období, a v horní vrstvě ostrova je starobulharské osídlení z doby Simeon a Boris, což znamená z 9. - 10. století. Stáří chrámu Kybele nalezeného na ostrově je více než 2500 let.


Velký ostrov má 20 akrů a na něm se nalézá první prehistorický skanzen v Bulharsku. V roce 5250 př. n. l., místo nebylo ostrovem, ale nějakým skalnatým poloostrovem.


Vědci zjistili, že v sídlištní mohyle poblíže jezera Durankulak se nachází nejstarší kamenná architektura v Evropě, nejstarší zpracované zlata na světě a největší pohřebiště na naší zemi.




Na začátku doby kameno-měděné kolem 5. tisíciletí před naším letopočtem se pravěcí lidé stěhovali na tehdejší poloostrov. Staví zde domy o výšce cca 2,50 m. Základy mají z kamene a stěny jsou zhotoveny z hlíny a dřeva.

Prababička dnešních ulic je na velkém ostrově v Durankulaku a má asi 7500 let.




Zjistili, že mnoho zřícenin a artefakty, jako například starou kamennou architekturu z 5. tisíciletí př. n. l., Základy kamenných domů, zbytky paláce, hlína postava ženy (ze 4. tisíciletí př. n. l.) nádoba s víkem s vyrytou dekorací líčící lidskou tvář (rané doba kamenná), číše na víno (4. - 3. století př. n. l.), zlaté šperky (pozdní doba kamenno-měděná), bederní pás (pozdní doba kamenná) a další.
Šálek s vysokým válcovým hrdlem a vyřezávanou dekorací ze VII. horizontu sídlištní mohyly Velkého ostrova jezera Durankulak (polovina 5. tis. př. n. l.).



Autentický název této starobylé osady (existovala od 5400 do 4100 let před n. l.), není znám. Proto si dovoluji, před novináři mu říkat Jezerní město.

Pro orientaci vám dovolím připomenout, že:
- před dynastické období, ve starověkém Egyptě je z doby 4. tisíciletí před naším letopočtem.

- Sumerové se objevili v Mezopotámii asi v letech 3300-3200 př. n. l.

- Féničané se usadili v jejich Fénicii (podle rodové tradice říkají, že pocházejí z území od Černého moře), ve 3. tisíciletí před naším letopočtem.
- Izraelci dobyli Palestinu v 8. -9. století před naším letopočtem.
- Na území Jezerní města v Durankulaku existovalo dávné osídlení bez přerušení po dobu asi 6000 let (5400 před naším letopočtem až roku 1100 našeho letopočtu, kdy byla První bulharská říše podmaněna Byzanci).
V hrobech z prehistorické nekropole na Velkém ostrově jsou umístěné a osobní ozdoby, symboly společenského postavení. V některých hrobech bylo objeveno 23 zlatých nálezů, které byly provedeny od nejstaršího zpracovaného zlata na světě. Jedná se o náhrdelníky, náušnice a korálky tepelně zpracovaného zlata v kombinaci s polodrahokamy.

Sídlištní mohyla "Junacite" - nejstarší město v Evropě, od 5. tis př. n. l., postavené na 150 akrech

Ze stejného historického období je sídlištní mohyla „Junacite“ z oblasti Pazardžik. Archeologové již řadu let zkoumají tuto oblasti, posetou stopami z Dob chalkolitu. V současné době tým prof. Javora Bojadžieva odkryl pevnostní stěnu se šířkou čtyři metry, chránící město, ulice, obytné budovy atd.. "Domníváme se, že je to nejstarší město v Evropě" - vysvětluje doc Bojadžiev. A dodává, že nejčasnější nálezy v pahorku jsou z 5. tis. p. n. l.. Město se nachází na rozloze 120-150 akr.
Je s podivem, že v zemích mezi řekami Tigrid a Eufrat se osady v podobném rozsahu vznikají až o 1500 let později. "A podle výzkumníků, kteří pracovali v Mezopotámii, sídlištní rozloha osad tam byla v rozsahu 7-8 akr, byla již považována za města "- říká doc Bojadžiev a dodal: "Takže i podle měřítek Mezopotámie můžeme říci, že zde máme začátek určitého města. Kromě toho, máme strukturu, která se později stala rozhodující pro město."

Foto: Veneta Nikolova

Tým Prof. Bojadžieva stále ještě nedosáhl na centrální část staré tvrze, kde se očekává, že nalezení dalších cenných důkazů vzkvétající kultury doby chalkolitu v naší zemi.

Takže máme velké sídliště, kde je v nejvyšší části postaveno opevnění, nebo citadela. A to je princip výstavby každého historického města - přítomnost opevněné části uvnitř města umožňuje přístřeší pro populace, v případě potřeby. Tam žije elita, jsou řemesla a další.


Foto: Veneta Nikolova

Z výkopu u obce Junacite jsou jasně viditelné základy domů doby chalkolitu, z nichž některé byly dvoupodlažní a poměrně prostorné, a to i porovnáním moderních standardů bydlení.

Na sídlišti v Junacite, jsou důkazy o vyspělé kultuře a to dlouho předtím, než vznikla naše nejstarší městaTo je neuvěřitelná historická památka, jejíž život, s krátkými přestávkami, je pokračoval od 5. tis. př.n.l. až do středověku - to je 6000 let!

Jak tedy vypadalo toto starobylé město? Předpokládá se, že jeho obyvatelé se většinou živili hlavně rybolovem u nedaleké řeky. Nežili v chatrčích ale v útulných domech, postavených z dřevěných výpletů, omítnutých hlínou. Jejich domy měli rozlohu 80-120 m2 a část budov byla i dvoupodlažní. "Tyto stavby se příliš neliší od cihlových domů v našich obcích z doby před 70-80 lety" - vysvětluje doc Bojadžiev. Na místě nalezené keramické fragmenty, s desítky fantastických postav ptáků jsou vystaveny v Historickém muzeu města Pazardžik.

Pozůstatky osídlení z Doby chalkolitu v oblasti Pazardžik jsou staré 7000 let.

Sídlištní mohyla "Neolitická obydlí ve Staré Zagoře" a její báječná keramika

Od počátku doby chalkolitu trvá osídlení u sídlištní mohyly „Neolitní stavby ve Staré Zagoře". Pravěká mohyla "Neolitické osídlení" se nachází v západní části města Stara Zagora. Ta má výšku 8,5 m a v jeho základně má průměr 80-90 m. Muzeum "Neolitické obydlí", bylo založeno v roce 1979. Zde může být vidět dvě neolitické obydlí na území města Stara Zagora.


V roce 1968, bylo nalezeno během stavebních prací v západní sídlištní mohyle v Staré Zagoře více než 1800 exponátů - velké množství keramiky, vybavení domácnosti, pece na pečení chleba, ruční mlýny pro mletí obilí, spálená zrnka čočka, pšenice, ječmen a jiných předmětů. V tomto místě na počátku neolitu (7. tisíciletí před naším letopočtem.) bylo prehistorické osídlení.
Vzniklo nedaleko dvou pramenů. Díky příznivým geografickým podmínkám se zde usadili národy, které se zde rozvíjeli přes dva tisíce let, čímž postavily začátek evropské civilizace.
Model domu z mladší doby kamenné, Stara Zagora.

Dnes se ve speciálně postavené budově prezentuje pozůstatky dvou obydlí z doby neolitu s jejich úplným inventářem - pecí pro chleba, ručními mlýnky na obilí, keramikou u a dalším. Podle odborníků z Regionálního muzea ve Staré Zagoře jsou ze 7. tisíciletí před naším letopočtem jsou nejzachovalejší a nejrozsáhlejším inventářem v Evropě.

Sídelní mohyla v Ruse

V průběhu doby kameno-měděné (5. tisíc př. n. l.) jsou zde postaveny základy ranně zemědělského sídliště. Existuje zde s přestávkami po celou dobu kameno-měděnou, železnou až do římské éry, což položilo základ usedlému způsobu života na území současného města Ruse.



Keramická dlaždice s písemnými znaky, sídlištní mohyla Ruse, pozdní chalkolit, 5. tisíc. př. n. l.


Od starověkého osídlení se nám zachovaly dvě sídlištní mohyly, velká a malá, které se dnes nacházejí na dvoře závodu "Bimas“. Severní části byly odplaveny říčními vodami, které až do nedávné doby tekly souběžně s nimi.


Velká sídlištní mohyla je jednou z nejvýznamnějších pravěkých sídlišť v severovýchodním Bulharsku. Je umístěna na břehu řeky Dunaj, to má výšku 10 m, šířka 50 m a délka 98 m. Bylo zde odkryto více než 20 stavebních průřezů, které dávají docela dobrou představu o různých aspektech lidského života zde v celém průběhu doby kameno-mědené od začátku, v průběhu a úpadku osídlení v průběhu času. Malá mohyla bude zkoumána později.

Sídliště Ruse

Před 5. tisíci lety před naším letopočtem přišli velké populace lidí z Thrákie, které se přistěhovaly do severovýchodního Bulharska, kde založily první opevněná sídliště se základy sídlištních mohyl, které zde dosud byly neznámým jevem. Díky trvalé usedlému osídlení zde získávají sídliště podobu velkých plochých mohyl, což je tradice přejatá z oblasti Thrákie. Tímto způsobem vzniká první zemědělské osídlení na území současného města Ruse. Je nositelem nových kulturních trendů, událostí, se kterými se setkáváme v rané chalkolitní kultuře Bojanské a pozdně chalkolitní Kodzhadermen-Gumelnitca.

Veškerý materiál dosud nalezený materiál je datován do pozdní doby chalkolitu (konec doby kameno-měděné) -léta 4500-4100 př. n. l. A tíhnou ke kulturní oblasti Kodzhadermen-Gumelnitca-Karanovo VI. Mezi objevy se objevují a zlaté předměty chronologicky, které se shodují se zlatými nálezy z pohřebiště ve Varně. Bohaté a různorodé údaje vyplývající z dostupných studií sídlištních mohyl, vstupují do řady tematických a zobecňujících prací o době chalkolitu v Bulharsku a na Balkáně vydaných již v 60. letech.
Z publikovaných vědeckých materiálů získala sídlištní mohyla v Ruse celosvětovou proslulost.
Dalším unikátním světového významu je zlatý artefakt starý 65 století – ideová plastika vyobrazení Matky bohů, nalezený v sídlištní mohyle nedaleko Ruse.
Chalkolitní sídliště vystavěné v Ruse bylo utvářeno podle předem sestaveného plánu, který předpokládal zástavbu obdélníkové prostoru s počáteční rozlohou asi 5 akrů, první terase, chráněné před vodami Dunaje.
Budovy jsou zpočátku poměrně malé, jsou samy o sobě jednodílné nebo dvoudílné. Stavba byla velmi jednoduchý - kůly zaražené do země protkané proutím a potažené uvnitř a vně s hlínou. Jejich střechy byly, pokryté slámou nebo rákosí.
Podle Prof. Petra Deteva. Z jeho práce "Kde začíná historie Evropy"
Na úsvitu života zde, jsou obydlí ohraničena úzkými uličkami bez zvláštního centra významné kompaktnosti. Nejprve vybudovali nejnižší sekcí a postupně (plíživě) a postupné schodovitě vystavěli 3-4 obytné úrovně. Postupně se zabírá a vyrovnává celá plocha terasy, která dosáhla v průběhu páté rezidenční úrovně, na počátku pozdního chalkolitu.
Při zakládání sídliště zde stálo deset domů, zatímco na V. horizontu jich bylo 35 až 40 domů. V důsledku toho se zastavěná plocha téměř zdvojnásobila, dosahovala více než 10 arů. Na rozdíl od prvních tří úrovní, čtvrtá úroveň osídlení byla již dobře tvarovaná, s vymezeným centrem v nejširší oblasti, kde se v pravém úhlu sbíhají dvě hlavní ulice v hlavních světových stranách. Ulice oddělují osídlení do čtyř samostatných části.
Tehdy byla postavena i první opevnění. Ta se skládala z hlubokého (v hloubce pod úrovní řeky) a široký násyp (nad 2 m). Nad příkopem s vodou z řeky a stály stěny z dřevěných kůlů. Takto v podstatě vypadalo vznikající opevnění, které utvořilo z osídlení nedostupný ostrov s jediným vchodem z jihu, pravděpodobně s padacím mostem.
Znázorněná obranná soustava prodělala v průběhu let řadu rekonstrukcí až do doby bronzové, kdy byl již vystavěna zeď z lomených kamenů.



Archeologická data z regionálního muzea ukazují, že na konci doby chalkolitu bylo sídliště zničeno požárem. Před finálním vypálením sídliště dosahoval možný celkový počet obyvatel, na těchto dvou vrších, 1000 lidí, což je obrovské číslo pro tuto epochu. Výsledkem dlouhého života na tomto místě bylo vytvoření nové čtvrti, která byla výrazně menší, než předchozí, protože byla vytvořena mnohem později v čase. Asi  o 500 let později po založení sídliště.
V centru metropole byla stabilní dvoupatrová budova - náboženské centrum, zdobené červenými freskami. Tato budova se nacházela před velkou nezastavěnou plochou, vykreslovala na náměstí, přímo spojené s hlavním vchodem do obce.
Na konci Doby kameno měděné mělo pravěkého osídlení v Ruse tam byl masivní obranný systém, kompaktní zástavbu v celé ploše s obytnými čtvrtěmi, s přísným vytyčením sítě ulic a náměstími a přítomností výslovného rituálního centra.



Ranné neolitické osídlení v Mursalevu


Dalším nedávným objevem měnícím se světové dějiny, je unikátní pravěké sídliště se stářím téměř 8000 let v Mursalevu. Bylo objeveno v průběhu výstavby dálnice "Struma", jako kdyby bylo stavěno současnými projektanty a specialistů. Nález je z počátku období neolitu - kolem roku 5800 před naším letopočtem. (zkopírován z standartnews.com).

Na nález narazil tým profesora Vasila Nikolova, který provedl výkopy na okraji u obce Mursalevo. "Na Balkáně, není jiné místo s tak přesným plánováním. Jsou to dvoupodlažní 7 až 8 metrové domy z kulatiny a jílu se sedlovou střechou o šířce 60 - 100 m2 podlahové plochy na patře ve stáří ... aspoň 7500 let. To je jeden z nejdůležitějších objevů archeologů v Bulharsku.

Domy jsou vyrobeny z proutí a hlíny, stěny jsou silné 20 cm. Zvláštností do dnes nevídanou je to, že jsou budovy staveny přesně jedna vedle druhé, jako podél nitě. Neexistuje ani jeden dům, který by byl nakřivo. Jejich konstrukce je v souladu s pohybem slunce, "řekl profesor Vasil Nikolov. Až do této chvíle bylo nalezeno téměř 20 staveb, ale to předpokládá se, že jich je nejméně dvakrát více.




Profesor Nikolov sdělil, že mezi nalezenými předměty jsou různé figurky, nástroje a keramika.
Tým archeologů objevil desítky jam  z 5. století př. n. l., které jsou podle historických kronik tráckým obdobím. "Trákové stavěli svatyně na neolitickém osídlení, které bylo považováno za posvátné. V jamách byli jejich rituály a obětiny"- věří profesor Nikolov.





Nákresy dvou podlažních neolitických obydlí na nalezených poblíž Mursaleva.


Takto na počátku 1. tis. př. n. l. v některých oblastech Trákie byla nadále využívána i starší sídliště, charakteristická pro předchozí období. Například, archeologické studie ukázaly, že v některých jeskyních většinou v severozápadním Bulharsku, je stejná situace jako v Maguře u obce Rabiša oblasti Vidin, v jeskyni Devetashka u obce Devetaki, oblasti Loveč, jeskyně Suchy peč, oblasti Lom, jakož i na dalších mnoha místech, byly nalezeny pozůstatky sídlišť z doby ranně-železné stavěné na vrstvách eneolitu a doby bronzové.


Sestavila Alexandra Delova  14:03 


Přeložil: N. Nikolov 11. 06. 2015