Neděle 01. 02. 2015
Přeloženo z bulharštiny
Berlin, "Altes Museum", "Výstava trácké kultury," rok 2008.
Úvod
Pojďme mluvit opět o tajemství historie ...
O té neznámé a nepoznané … O bulharských dějinách ...
O kterých jsme se neučili ve škole, o těch, o kterých nejsou žádné psané
učebnice, o kterých stále ještě nemluví oficiálně, o archeologických důkazech,
které se ponechávají v tichosti, nebo jsou vyložené ignorovány, jakoby nikdy
neexistovali.
Čas od času je svět archeologů a historiků otřesen skutečně vědeckými
senzacemi. Jejich akce připomíná cílené výbuchy – v jednom okamžiku to jsou
zničující a ve stejném budovatelské. Tyto exploze zničila staré představy o primitivnosti
kultury a společensko-ekonomické struktuře té či oné dávné společnosti,
vzdálené od nás po tisíce let, a spolu s tím, staví nové obrazy jejich bohatého
domácího života a duchovní kultury, rozvinuté výroby, složité struktury společenských
vztahů atd. Vznikají nové směry hledání. Jsou přezkoumávána předchozí kritéria
vědeckého přístupu nevyřešených záhad dějin toho, co zmizelo z povrchu
zemského.
V uplynulých letech, bylo mnoho podobných vědeckých senzací, spojených
zejména s dějinami Bulharů, které otřásly světovou historickou vědou, rozbili
na kousky dogmata systematického paděláním našich národních dějin a vrhají
jasné světlo na velké tajemství původu našich
předků. Právě tato zjištění vám chci vyprávět v následujícím pořadí.
Berlín, "Altes Museum"," výstava tráckého kultury," rok
2008.
Mé předchozí blogy ze série "Neznámé dějiny" vyjádřili co již
bylo řečeno:
- nové bulharské archeologické objevy ve střední Asii v letech 2010-2011,
o nálezech v horách na severu Afghánistánu, více než 6500 km z Bulharska, kde byla
identifikována kopie Madarského jezdce, která je místními také nazývána volal
Madr/Modr a nejnovějších vědeckých teorií které se vztahují k původu a rozsidlování
našich předků, (Pra) Bulharů - Arijských kmenů, kterým celé kontinenty, jako je
Evropa, Asie a Indie vděčí za osídlení
- o lidech "Kutigurech" - stavitelích sumerské civilizace,
kteří byli svědky zrození Egypta a Chaldeje, kteří vytvořili v podstatě nejstarší
obchodní impérium v Margianském údolí na Hedvábné stezce v Íránu, a měli svojí
vlastní písemnost sto let před Číňany
-http://bg.netlog.com/alexandra_delova/blog/
Blog ...-
"ornithomorphická váza (ptačího vzhledu). Bronzová, 3000 let př. n. l.
Pohřebiště Orsoja, oblast Lom, NIM Sofia
- O lidé národa Balch - známých
také jako Bulchové nebo Bušchové, kteří se stali zakladateli Perské říše před
2500 lety a dále budovatelů starověké říše nazývané Balchara na úpatí
vzdálených pohoří Pamíru a Hindukuše – starobylého a věhlasného království, nazývaného
Indy a Araby veliký Balch nebo Balchara, Arméni – Bulch a Peršané
a Tádžikové jej pojmenovávali - Bulgar a Bulchor. Je tam také
starobylé město Buchary, jehož jméno pravděpodobně také odráží jméno Bulharů.
- O původu sanskritu a jednotného původu všech indoevropských vyznání
náboženských teorií od Japonska až po Anglii, založených na kosmogonii
dávných Tráků, faktu, který nám ukazuje, že jeden národ učí a civilizuje
jiné národy prostřednictvím přesídlení a ovládnutím nových prostor
- O unikátním kalendáři
Bulharů, kteří již před 4768 lety př. n. l. věděli, že Země obíhá
kolem Slunce, a proto vyřezali na své náhrobní kameny Slunce se 6
planetami kroužícími kolem něho, jako vyjádření státního erbu. Podle
profesora Vasil Zlatarského počátečním rokem chronologie Prabulharů je třeba přijmout
rok 5505 př. n. l., který se shoduje s dobou zatopení Černomořského bazénu (původního
sladkovodního jezera), po vytvoření Bosporského průlivu.
O tom, že dávným Bulharům náleží několik vzácných historických rekordů.
Dokázali se přestěhovat na velké vzdálenosti od své vlasti, zanechali své stopy
od západu až po východ do vzdálenosti více než 6 tisíc. km, a od severu k jihu do
vzdálenosti téměř 5000 km, a přesto nikdy nezapomněli na své jméno mezi
četnými zahraničními národy a kmeny, a po každém jejich dalším velkém
přesídlení znovu vzkřísili nový stát se (shodným) názvem BULHARSKO, a sebe
vždy označovali, podle jeho prastarého a původního jména "Bulhaři".
Unikátním faktem je, že dějiny dosud znají celkem 12 bulharských
států a státních celků - z nichž - 7 (sedm) bylo v Evropě (Kubratova,
Kavkazské, Volžské, Panonské, Dunajské, a Alcekovo (italské), Kuberovo
(balkánské) a pět (5) v Asii - starověká Samara/Sumerská říše, královská Balchara
(Bactrie), v podhůří Pamíru a Hindukůše, říše Tse/Cze, obyvatel západního
okraje Čínské říše (takzvaní "čínští Bulhaři" - BULOCZI/czehu), Vandského
Bulharska (Bulhaři, kteří se usadili v 5. století v Arménii pod vedením
bulharského vůdce Vunda s impozantní kavalérii vandskou památkou, rozsévající strach
mezi Peršany a Římany ve válkách mezi Sasanidy a Arménií ve 4. - 5. století) a
Magadcha říše (Balgadcha- 6. stol. př. n. l.) ve starověké Indii (jehož
vládnoucí dynastie se více než 200 let nazývala "Balchara" a odvozovala
své jméno od národa Bulchu nebo Bušchi/Bulharů/, nazývané "matkou všech měst
a všech královských dynastií na světě ").
http://bg.netlog.com/alexandra_delova/blog/blog...-
http://www.bulgaria-is-alive.com/zname1.html
Dnes se však pokusím vám vyprávět příběh o jiné části našich předků, těch
z nich, kteří zůstali po potopě na poloostrovech: Balkánském, Maloasijském, v Dákii,
dnešním Rumunsku a Skýtii (dnes Rusko, až po Kyjev). Naši lidé se usadili
na těchto zemích a jsou jedním z nejstarších národů na světě; není zde
příchozím cizincem, ani zde nevymřel. Stručně řečeno - s pomocí historických
pramenů, současné vědy a nedávných archeologických nálezů se pokusíme dostat se
k historické pravdě o původu a velikosti jednoho, kdysi mocného národa, který stavěl
základy lidské civilizace - Bulharů. …
Berlin, "Altes Museum", "Výstava tráckého kultury," Skytské
zlato
prof. N. Jonkov-Vladikin
Dějiny starověké Thrákie od neolitu až po vládu
cara Borise I.
(Na začátku 8000 let před naším letopočtem), začátky a růst árijské
civilizace.
Druhé vydání na základě knize z roku 1911, vytištěné ve městě Plovdiv, tiskarna
"Trud" na Beloveždov
V každém z výše uvedených řádků je obsažen „atomový“ náboj alternativních
pojetí klišé „názorů“ o dějinách. Podle těchto pojetí byli Trákové na
Balkáně cizinci (příchozí nomádi, kteří sem vtrhli kolem roku 3000 př. n. l.,
byli neorganizovanými, necivilizovanými kočovníky bez písemnosti, divokými horaly
schopnými se neustále zabíjet navzájem atd.
Kolem 4. a 5. století našeho letopočtu, byli "nejlidnatějším národem
na světě", který najednou "zmizel" beze stopy v "slovanském
moři" a dnešních Bulharů. Při zpětném pohledu do záhlaví výše
uvedeného titulku – nejsou Dějiny starověkých
Tráků v podstatě popsány, jejich
vazba na Dobu novo kamennou není provedena, nikdo nevysvětlil nic o období před
10.000 lety na našem území. Natož aby uzřel v minulosti Tráků
"začátky a růst árijské civilizace". V roce 1911 jeden Bulhar
nejen tento rozpor spatřil, navíc jej pro argumentoval.
Berlín, "Altes Museum", "Výstava trácké kultury," rok
2008.
Toto zapsal profesor Vladikin v předmluvě své knihy roku 1911:
"Národy klasické antiky a jejich civilizace byly známy pouze
úzkostlivými a pohádkovými popisy řeckých autorů, nicméně čtení egyptských hieroglyfů
a asyrské-babylonského klínového písma teprve dává intenzivní podnět k
archeologickým vykopávkám starých měst a sídlišť, které před námi odhalují nové
národy, nové říše a civilizace, jejichž základy byly postaveny našimi předky,
což jsou vzlety jejich bouřlivého rozletu a katastrofických pádů.
Setkáváme se však některými dalšími otázkami: Opravdu vymřeli staří
obyvatelé naší vlasti - Trákové a na jejich místa přišla slovanská masa ze současného
Rumunska a zaujala jejich místo?
Jsou dvě otázky, které by chtěla vyřešit naše kniha. Podle ní v nejstarších
dobách byl jeden národ, jeden jazyk, rozdělený do mnoha dialektů, osidloval poloostrov
Balkánský a Anatolský, Dákii, dnešní Rumunsko a Skýtii (dnešní Rusko až do
Kyjeva) a ostatní (současné) slovanské země.
Regionální historické muzeum Kjustendil, oltář z Doby počátku neolitu, Doby
kamenno-měděné Léta 4800-4700 př. n. l., kultura Gradešnica-Slatino-
Dikilitaš
Opravdu Dákie byla obývána Tráky, a samotní Slované, přešli právě z téže Dákie.
Tyto otázky byly nekonečné a naše kniha je řeší úplně, jako stopy rozvoje
národa při jeho rozšiřování, jak jazyka v prostoru v potřebách a času, které utvářeli
nářečí, pokryli území od Indie do Anglie, nářečí nyní používaná jednotlivými jazyky.
Náš národ je také jedním z nejstarších národů na světě; nebyl zde cizincem
ani nevymřel. Ti, kdo tvrdí opačné, mívají omezené znalosti v této rozsáhlé oblasti
poznání. Čtenáři, kteří sledují, náš výzkum si sami utvoří svůj názor a
přesvědčení.
Dáváme podnět zástupcům slovanských národů napsat sepsat své pravdivé
dějiny. Osvětlujeme zatemněné stránky o původu a rozsidlování bílé kmene,
o původu sanskrtu, jeho dialektů, jednotném původu náboženských teorií od
Japonska až po Anglie. Pojmenováváme fakta, která nám ukazují, že to
byl jeden národ, jež učil a civilizoval pohany prostřednictvím přesidlování a ovládání.
Držíme se stranou šovinismus, držíme se vědy, jsme hrdí ambicemi sloužit
pouze pravdě.
Je pravda, že naše materiály jsou shromažďovány a rozvinutý zahraničními
vědci, pouze jsme je použili, avšak přečtení a etruských a tráckých nápisů
nám prozradilo jazyk těchto národů, velkost a jejich slávu, jakož i novou
teorii o vzniku a růstu árijské civilizace, která tvoří mimořádné dílo a
ctí mladou bulharskou vědu.
Mezitím, je nutno zdůraznit byl spáchán trestný čin nad jedním z
největších národů starověku, kterému Evropa a Indie, dluží díky jeho obyvatelům,
své civilizaci, dokonce i jazykům, jimiž hovoří. Když byly pošlapány jeho dějiny,
jeho sláva, jeho tvůrčí génius, a jako celek byl odhozen do hlubin temnoty. Tento
národ je tvůrcem a pilířem árijství a hrob jeho předků stále leží nepoznán
zarostlí plevelem.
Nejstarší svastika zatím nalezená v Evropě, byla nalezena v letos v létě, poblíže
obce Altimir, byla datována do 5. tisíciletí před naším letopočtem
Tím je národ Tráků, "je nejpočetnějším národem po Indech", jak to
vyjádřil Herodotus, otec historie. S touto knihou jej chceme oživit a donutit
jej nám vyprávět o svých činech. Byl svědkem zrodu Egypta a Chaldeje; pomohl
jim postavit se na vlastní nohy, růst a civilizovat se. Dal náboženství a
církevní jazyk Persii, Turkestánu a Indii; založil Řím a vytvořil jeho
velikost; naučil Féničany napodobovat jeho produkty; podmanil si do té doby všechny
známé země rozsidlováním a asimilací, a nakonec, on spojil civilizace, tím že
na prvním na prvním místě bylo bratrství národů a chrám vědy.
A tento národ nemá své dějiny!
„Tímto mu je dáváme" Prof. N. Jonkov-Vladikin, rok 1911.
Hrob č. 43 doba chalkolitu nekropole Varna, datovaná na konec 5. -a na počátek
4. tisíciletí před naším letopočtem, tedy z více než 7000 let. Bylo zde
nalezeno více než 990 kusů zlatých předmětů o celkové váze 1,5 kg, mezi mnoha
ozdobami (diadém, náušnice, náhrdelník, pancíř, náramky, opasek), zlatý falus,
dvě měděná-žezla kladiva zabalené ve zlaté fólii, a dalších nástrojů
používaných v hutnictví.
V hrobě je více zlata, než se nacházelo po celém světě
ze všech míst doby chalkolitu. Předpokládá se, že zlato ve Varně je
nejstarším opracovaným zlatým kovem, nalezeným v Evropě, náležící tzv. Kultuře
z Varny.
Kdo jsou a jací byli "Trákové"
Je to místní obyvatelstvo, které odedávna Řekové nazývají Pelasgové
(zářící) až později jim začali říkat „Traki - Trákové".
Slova „trak, traki“ znamená ve starořečtině "divoký, surový muž" a
v pozdějším smyslu slova „barbar" podle Plamena Paskova
V řeckém označení "traki" bylo založen význam "nevzdělaní",
"divocí", "barbaři", "ne Heleni". Pojem
"traki" se nevztahuje na historiografii. "Jako bychom připustili,
že za posledních 500 let zde nebyli žádní Bulhaři, pouze nevěřící v "ráji"."
ing. Emil Živkov
Umění "divokých a nevzdělaných" Tráků, výstavní muzeum Pergamon "Dionýsos
– bohové a lidé"
Starověká balkánská etnika
Trácká etnicko kulturní společnost ovládala východní část Balkánu, karpatsko-dunajskou
zónu a severozápadní část Malé Asie.
Frýgové (Phrygians) významná část obyvatel žila ve střední a východní
Anatolii
Skytové (Scythians), kmeny které osídlili většinu jižních stepí
dnešní Ukrajiny. V Podkarpatské a Dunajské oblasti (dnešní Valašsko a Dobrudža)
nejznámějšími byli Dákové a Gétové (Getae). Ve středním a severním
Bulharsku žili Mízové (Moesians) -
název, které je v byzantských kronikách synonymem pro Bulhary. V severozápadním
Bulharsku a východním Srbsku byl umístěn kmen Tribalů. Kmen Serdů založil město- Serdika – dnešní oblast
Šopů (Sofie)
Agriani – Oblast Graova – dnešní Graovci
Odrisové (Odryssae) - z údolí (tráckých) králů a místa Sevtopole (Seuthopolis)
až po do město Odrin/Edirne – Odrinci
Denteleti – oblast města Kjustendil až po dnešní Krajiště
Peoni – žijící podélně po toku řeky Vardar (dnešní Makedonie)
Medi (Médové), Sinti (Sindové), Edoni, Deroni, Bistoni a Bizalti
(Bitaltové) – žijící podél v údolí řeky Struma.
Satrové (Satri, Satrae) a Besi - v pohoří Rodopy a podél řeky Marica.
Astoni – celé pohoří Strandža
Diové, Kikoni, Sapeové - v západní Trákii a pohoří Rodopy
Kolem Marmarského moře, dříve bylo také známé jako Tráckým mořem, žili Tinité,
Dolonkite, Brýgové na evropském pobřeží a Vitinité, Mízové (Moesians),
(příbuzní, s těmi ze Severního Bulharska) Dardanové a Frýgové byly na asijském
pobřeží, kteří byli, úzce spojeny s obyvateli Troje.
Jedna z hypotéz o původu Tráků předpokládá, že tito přišli ze severovýchodu
kolem roku 1500 př. n. l., a zde došlo ke smíšení se zde žijícím obyvatelstvem
a později se rozdělovali do samostatných skupin (část bulharských archeologů předpokládá,
že Trákové přišli od severovýchodu kolem roku 3500 př. n. l. - tedy na konci Doby
kameno měděné). Podle jiné hypotézy, formování tráckého etnicko-kulturního společenství
není procesem, taženým hlavně vnějšími migracemi, ale je výsledkem vnitřní
migrace a konsolidace místního obyvatelstva, tj. je zde hájena myšlenka, že Trákové
jsou místním (autochtonním) obyvatelstvem. V podstatě Alexander Fól kopíruje
tvrzení pra historika prof. Petra Deteva a jeho hypotézu, že místní
etnicko-kulturní komunita se utvářela od konce 7. tisíciletí př. n. l., kdy
jsou k dispozici údaje o nejstarší evropské kultuře vytvořené zde paleo-balkánským
obyvatelstvem. Trákové jsou prostě jen mladšími generacemi, žijícími
zde. Před rokem 1989, byl P. Detev jediným bulharským vědcem, který hájil tuto
tezi.
Berlín, "Altes Museum", "výstava trácké kultury," rok
2008.
UMĚLÁ JMÉNA "PRABULHARŮ" a "TRÁKŮ"
Tato označení rozděluje jeden a tentýž národ se stejnými dějinami státními
tradicemi, jedny a tytéž rody, panovníky, zvyky, obyčeje, folklór, jazyk a
charakter.
Na jeho místě jednoho národa se prezentují dva, nikdy předtím neexistující
národy - "Protobulharů" a "Tráků". Aby byl nepořádek úplný,
je tomuto celku přidáváno ještě jedno umělé jméno - "Slované".
V tomto podivném receptu jsou jako v kouzelném hrnci smíchány pojmy "Velkého
stěhování národů" a z něj vychází bizarní výsledky – kdy původní obyvatele
naší země "zmizí "a na jejich místě se objevuje "Slovanské
moře" zkvašené “bulharským" kváskem.
Pojmenování "Traki", "Slované" a
"Prabulhaři" jsou výrazy knižními. A na našich územích se
nic takového nestalo od 4. - 7. století, ani potom se nic podobného nestalo – neustále
tady žijí stejní lidi, kteří tady žili i před tím.
S vědou nelze vést spory. Zde je část výsledků genetického mezinárodního
testování, zadaného a financovaného z prostředků Evropské unií, které bylo
prováděno v letech 2006-2008. Genetický výzkum chromozomů Y provedený v
zemích Evropy a severní Afriky dokázali, že Bulhaři patří mezi nejstarší lidi
v Evropě! Každý pátý Bulhar je držitelem genu starého 7800 let! "Tento
jedinečný haplotyp (genetická kombinace – red. pozn.) je předáván pouze z otce
na syna" vysvětlila Dr. Boriana Zacharova, bioložka z Národní genetické
laboratoře v Sofii.
„Bulhaři jsou mezi nejstaršími národy v Evropě. Ve velkém evropském zkoumání
byl nalezen genetický marker, který pochází z Balkánu. Nazýváme jej EM78
- alfa a jak se ukázalo je starý 7.800 let"- řekl prof Dr. Ivo
Kremenski.. - http: //www.geo-bg.bg/nauka/b-lgarite-sa-naj-dr ...
Mapa rozsidlování původní balkánské populace v raném neolitu, 6000-5500 let
př. n. l.
Haplotyp jednoho z účastníků výzkumu ve studii se opakoval u 158 mužů z
Evropy a Malé Asie. Přesně u 8 Makedonců se opakovala stejná genová kombinace. Zatímco
co u 3 Rumunů, dále u 9 obyvatelé hlavního města srbské provincie Vojvodina
Novi Sad, dále u 4 Poláků z Varšavy. Většinou se jednalo o obyvatele ze
slovanských zemí, avšak markery, také ukazují, že v krvi se vyskytlo jedno
genetické dvojče po jednom ze severního Řecka, také v Lombardii, severní
Itálii, kde se v roce 7. stol., usadili Bulhaři pod vedením Alcekovím. "Tento
genetický marker EM78. - alfa (je stár 7800 let), byl také nalezen v Egyptě, ale
také u mnoha lidí na Kypru, jakož i Palestině".
"Kolem 20 procent dnešních mužů v Bulharsku jsou nositeli tohoto
genu, který nemá analogii u jiných mužů ve světě. Tito muži jsou pokrevními
potomky místního obyvatelstva, které zde žilo v zemích dnešního Bulharska již od
6. tisíciletí před naším letopočtem. Dá se říci, ještě před obdobím Tráků, psáno podle oficiální
historické vědy! Ale také staletí po nich! A tato mužská populace za celou tu
dobu nikam nestěhovala ani nedocházelo k sexuálním kontaktům s ženami jiných
národů, žijících vně Balkánu ... ".
Krevní vzorky identifikovaly slovanské národy ze skupiny "východní
Evropy". Jsou zde Rusové, Bělorusové, Ukrajinci, Poláci, Slovinci,
Chorvati a překvapivě také Lotyši a Litevci! V této skupině národů nebyli zastoupeni Bulhaři! /ve skupině NEO-DANUBIAN/ je skupina "slovanská"/
zastoupena v Bulharsku pouze 5%, což je stejně tolik jako u skupiny TURANID/"Turkitská“
skupina/.
Pravda, která je široce známa ve vědeckých kruzích zní, že z 60% z jsou dnešní
Bulhaři Evropany středomořské skupiny - Mediterranian, tedy jsou přímými potomky
místního obyvatelstva, které zde žilo na Balkáně a Malé Asie. Tato
skupina Europeidů je nejvíce zastoupena především v Bulharsku! Zajímavé je,
že mezi Řeky, je zastoupení pouze v rozsahu 40% z tohoto genu, tedy mnohem méně
než u Bulharů. To je pochopitelné, protože Řekové byli na Balkáně přichozími těsně
před rokem 3500 př. n. l., kdy se smísili s původní bulharskou populací.
Zlatý prsten ze Šumenu s protobulharskými runovými znaky (Venediktov,
1995-1997: str. 93-98). Tyto se opakují stejně jako znaky z neolitických hrobů
v místě Jailata a nekropole Durankulaku, které jsou typické pro druhou polovinu
roku 5. tisíciletí př. n. l. – tj. Pozdní doby kameno-měděné.
Jinak krátce řečeno Trákové jsou = Prabulhaři
To potvrzuje i současná věda:
„Pro nás jsou původním obyvatelstvem bulharských zemí Trákové a v tomto
smyslu vás chápeme za Prabulhary, vy jste jako národ ze 49 procent Trákové“. To řekla 27. 05. 2009
pro časopis "Trud" v Curychu nová ředitelka švýcarského Ústavu
genetiky "Igenea" Amanda Velbert na otázku: "Proč naši předkové
nejsou uvedeni ve výzkumu našim kořenům?"
"Jsou to genetické statistické údaje. Jde o srovnatelné
hodnoty a nikoliv o kvalitativní výzkum" řekla paní Velbert. Pro sestavení
statistiky, genetici odebrali vzorky slin od reprezentativní skupiny Bulharů.
Vzorky byly zkoumány po otcovské linii. Paní Velbert, nicméně, odmítla jmenovat
přesný počet vzorků. Bylo však jasné, že vědci pracují podle osvědčených metod.
/Regionální historické muzeum – město Vraca /váza/časný neolit/ z doby 7.000
- 3.500 př. n. l./. Objeven v místě Gradešnica, oblast Vraca. Jsou zde zvýrazněny dva klíčové prvky -
symboly Velké Matky
Velká Matka jako dualita je vytvořena pouhým pohybem v jeho nekonečnosti a
univerzálnosti. Jako výraz pohybu – jsou symboly Velké matky jako meandry (ze
kterých se odvozuje matematická značka pro nekonečno), namotaná vlněná vlákna (Martenička-symbol
jara/života) jako zjednodušený závit, jednoduchý meander, podobně jako u svastiky.
Na váze je možné si všimnout, že většina Tráků kreslila párové spirály,
spojené dohromady, z nichž jedena je pravotočivá a druhá spirála je levotočivá.
To připomíná jiné sluneční symboly - trikvestar nebo svastiku levotočivou a
pravotočivou.
V uměleckých dílech starých Tráků se nacházejí stylizované a velmi
zjednodušené spirály připomínající řeckou linii "meandr."
Spirály a stylizované spirály Thráků byly tak často používány, že by si jeden
dokonce mohl myslet, zda řecká meandrová linka nebyla od Tráků převzata,
díky stylizovaným liniím jejich spirál?! Právě proto, že Řekové jsou na
Balkánském poloostrově teprve od roku 3500 před naším letopočtem.
Od kdy je sluneční symbol "spirála" používá Tráky? Pravděpodobně
byla používána již v dobách před Tráky (4000 let př. n. l. a dokonce v neolitu 5.
tisíciletí před n. l., protože spirála a svastika jsou často nacházeny na
neolitické keramice a kultovních předmětech, z oblasti Stara Zagora a Nova
Zagora. Jsou představovány v regionálních muzeích těchto měst.
Trácká váza se svastikou, která je společným symbolem Bulharů – shodným, symbolem
opakujícím se na výšivkách a kobercích. Takže můžeme přijmout závěr, že přesná
odpověď se nachází ve společném našem původu:
Trákové jsou zároveň Bulhary
Může to znít pro současníka podivně, nicméně se jedná o správném závěru.
Petr Dobrev - nejslavnější popularizátor tzv. "Pamirské téze" o
původu Bulharů napsal v jednom ze svých spisů:
"Podle jedné docela časté byzantské tradice bylo na Bulhary pohlíženo jako
národ, pocházející od starověkého tráckého kmene Brígu nebo Frygů. Přímý důkaz
o tom zanechal Demetrius Chomatian“. - Petr Dobrev - "Nevysvětlené a
nevyjasněné z rané bulharské historie" - str. 145 - 148".
Velmi zajímavé je i prohlášení kronikáře Fulka, francouzského kněze, v
jeho popisu první křížové výpravy z r. 1096, který spojuje obyvatele
Bulharska s obyvateli starověké Trákie, kdy doslova píše, že Bulhaři byli
nazýváni "Tráky - podle předchozích památek". "Hinc iter
aggressi pre Vulgariorum, quos vocitant
Thracas, ut habent monumenta priorum".
"Od nás nastoupili cestu přes území Bulharů, které jmenují Tráky podle
předchozích památek" LIBI (Latinské zdroje v bulharštině) Díl III, str.
111, Sofia, 1965.
RIM (region. hist. muzeum) Pleven, „Votivní ruce Sabazia" dotované do 2.
- 3. stol. - bronzové žehnající ruce, gesto požehnání je významným symbolem rukou
trácko – frýgijského boha Sabazia z doby bronzové. Přes charakteristiky orfismu
je spojována s legendární reformou Orfeovou soustavy tráckého orfismu.
Byzantský historik 15. století Laonik Chalkokondil říká, že Tribalové -
trácký národ - byli nejstarším a největším ze všech národů. "Teď jim říkají
Bulhaři" dodával. Od Tribalů, podle antických autorů pochází i Srbové.
"Trákové" byli podstatnou částí vojáků a velitelů armády
Alexandra Velikého (asi 20.000). Když se dostali na území Bactrie, rozdal území
velké části své armády, a dokonce nechává "trácké" důstojníky panovat
v Bactrii. Dokonce i dodnes, na těchto místech nevědí nic o "Trácích"
ani "Makedoncích", ale velmi dobře vědí, kdo jsou Bulhaři – v Afghánistánu
se pod označením "Bulhar" rozumí osoby žijící vně pohoří /v severním
Afghánistánu - starověká Bactrie/. - Petar Dobrev - "Nevysvětlené a
nevysvětlitelné v rané bulharské historii" - str. 145 – 148.
"Trakové" a Bulhaři – jeden a tentýž národ ti
samí lidé
Není to podivné, že - dnešní Řekové byli potomky starověkých Řeků, Rumuni dnes – potomci starých Dákové, dnešní Albánci – od starých Ilyrů, Srbové – potomky Tribalů, dnešní Makedonci – od starých Makedonců (podle soudobého pojetí madedonismu), dnešní Turci – jsou potomky Trójanů (podle dnešního tureckého vydání "Věda & quot
“, a na rozdíl od
těchto pojetí nemají dnešní Bulhaři nic společného s nejpočetnějším národem starověku
– s Tráky, kteří žili na naších územích, avšak zmizeli krátce před tím, než na
svých koních přijeli přivandrovalci "Protobulhaři". Tato
nesmyslná historická šablona je tvrdošíjně předkládána vědou v průběhu celého
20. století. Bulhary od konce 18. stol. až do počátku 19. století, nikdy
nenapadlo, že jim jejich věda připravuje překvapení - prohlásí jejich posvátnou
vlast za nedávno získanou.
K tomu aby uspěla, tato teorii bylo předtím nutné, zcela zamazal písemné
historické dědictví Bulharů. K tomuto účelu, ve dvacátých a třicátých letech 19. století začalo masové zničení autentických historických dokumentů uložených v knihovnách největších bulharských klášterů. V roce 1821 na
rozkaz biskupa Ilariona Krétského-fanariota byla spálena knihovna Tarnovského
patriarchátu. Placení agenti z řecké, ruské a rakousko-uherské strany spálili
nebo vyexpedovali z Bulharska tisíce svazků bulharských cenných knih, které měli
odstranit místní pramenný materiál, který by měl později položit základy
budoucí bulharské historiografie. O zničení obrovského množství rukopisů – po "30 - 50 nákladech knih z každého kláštera", vypověděl obrozenec Jordan
Hadžikonstantinov - Džinot.
Rilský klášter, přední strana rukopisu "Šestodnev" Jana Exarcha -
15. století
Ničení starých bulharských učebnic dějepisu je faktem, který začal pod
tlakem Řeků a papeže začal již v 9. století. Později během osmanské nadvlády
bylo z Bulharska vyvezeno více než 3000 cenných rukopisů, z nichž mnohé se
dnes nacházejí v Rusku, na Ukrajině, Moldávii a Rumunsku, stejně tak ve Vatikánu.
V dobách řecké nadvlády fanariotů začalo a systematické zničením bulharských
knih (zejména historických). Známé jsou stovky svědectví, ale zde zmíníme
pouze některé z nich:
1. V roce 1825 v klášteře "Zografském" (hora Athos) masově pálili
staré bulharské knihy (pergameny) a bulharské rukopisy v peci na pečení chleba
(vypečena byla celou várka chleba těmito "podpaly&Quot“
“
2. V klášteře "Sv. Naum“ u Ohridského jezera řecký opat Dionysius
(Anatolský Řek) spálil všechny bulharské knihy;
3. V roce 1840 Šumenský biskup (Řek) při svěcení kostel v obci Vača
přikázal shodit bulharské rukopis knihy do jámy na hřbitově;
4. V roce 1825 podle pořízení řeckého Metropolita Ilarion Krétského, fanariotské
autodafé (sboru) pálí nedávno skrývané knihy z knihovny Tarnovského
patriarchátu;
Podobnými akcemi byly záměrně zničeny nejcennějších knihy a knihovny. Tato
činnost umožnila později nevybíravé bezhlavé padělávání nejstarších bulharských
dějin rukami Řeků, kteří zlovolně utvořili podmínky pro tvrzení "Ha, vy
Bulhaři neznáte své dějiny, a na základě čeho tvrdíte, že jste nejstaršími
na Balkáně. Nyní a to ani nemůžete dokázat!...".
Po osvobození bulharská historická věda a bulharská archeologie byla vytvořena
a spravována půl století rukami Rakousko Uherskými a Ruskými. Bulhaři, kteří
byli přijati na studia historie, jsou buďto vídeňskými, nebo ruskými studenty –
ti byli přeměněni do pozice duchovních janičářů. Svatými proto jsou Zografský kronikář, hieromonach
Spyridon Gabrovský, pop Jovčo z Triavny, akademik Cani Ginčev, Dr. Gančo Cenov
a mnoho dalších skutečných vlastenců historické pravdy tito byli trestáni, a
dokonce zesměšňováni těmito císařskými služebníky. Novodobí janičáři si dovolili
zesměšňovat i sv. Pajsije, Rakovského a celou řadu bulharských obrozenců, které
prohlásili za naivní laiky.
Je faktem nepochybně prokázaným, ale chytře "zapomenutým", že do
konce 19. století Rusko bylo dvojjazyčné – na jedné straně byla používána
lidová řeč (mnoha národů) a na straně druhé knižní stará bulharština. To je
ono místo, kde se setkávají vlivy a podobnosti mezi oběma jazyky bulharštinou
a ruštinou. Vliv bulharštiny směřuje k ruštině a ne naopak. Totéž
platí i pro jiné země, které byly pod vlivem starého bulharského jazyka. Dlouhá
léta celá řada vědců soutěžila, o to přesvědčit nás, že jazyk starých Bulharů
zmizel, protože "byl asimilován ve slovanském moři". A kdeže je ono
"slovanské moře", jakmile se prokázalo, že antropologické
slovanské rysy jsou obsaženy jen u 5% z moderních Bulharů.
PROČ Trákové "zmizely" z učebnic o dějinách?
Tato otázka je velmi důležitá, s přihlédnutím k nejnovějším objevům tráckých
hrobů, mohyl, chrámů, měst a antických pokladů, včetně trácké písemnosti.
Včetně nových objevů o potopě v Černém moři před rokem 7600 atd.. Než zmizeli
Trákové z učebnic "zmizeli" z historie. Takto se nakládalo s nepohodlnými
z politického hlediska národy a ty v souladu s marxisticko-leninsko-stalinskými
koncepcemi "mizeli" z dějin. Tato ruská teorie o
"zmizelých" národů byla zpracována dávno. Nejdříve národy mizeli
teoreticky (knižně), a poté i fyzicky podle stalinistického princip -"Existují
národ, - to je problém, není národ, není žádný problém“.
"Trákové museli "zmizet", protože to odporovalo budování
rodící se geopolitické osy – „Moskva-Bělehrad-Atény“. V zájmu posílení
postavení Athén, musela být skryta pravda o dávné historii Bulharska a trácké
kultuře, která byla na vyšší úrovni než řecká. Rovněž bylo nutno odstranit
a starověké vazby mezi Tráky a Bulhary, a tím byla otevřena díra v bulharské
historii a dán základ tvrzení, že dnešní Bulhaři nemají nic společného s
dávnými obyvateli z Balkánského poloostrova - což je nehorázná lež!
Takto byl umístěn "vůz před koně" jak ve světových ale zejména
bulharských dějinách. – Bulharům byl přiřknut turko-tatarský původ, bez ohledu
na zřejmé skutečnosti. Termín Tataři se objevuje ve 12. století, termín
Turkité – v 6. století, avšak věda s jistotou prokázala, že etnonym
Bulhaři byl dosvědčen již od 4. století (Anonymní latinský chronograf/kronikář).
Je zřejmé, že Bulhaři nemohou být Slovany a ze stejného důvodu. O Slovanech
se hovoří až od počátku 6. století. Je s podivem o čem se tedy vedou spory,
již druhé století, mezi turkology a slovanofily v historicko-vědeckých
kruzích!? Zde není místo pro spory! Pokud je nutno odvozovat původ Bulharů od některého
ze starých národů, je samozřejmé, že musíme začít studiem Tráků,
protože ti, podle vědy, "zmizeli" území z Balkánského poloostrova, „právě
v tom okamžiku, kdy byl dobýván Prabulhary"!
První hlavní město Pliska na současném bulharském území.
Stavební postupy (Proto) Bulharů jsou stejné jako stavební postupy Tráků a
Dáků. Stavební styl Plisky a Preslavy je shodný s tráckými stavbami z Staroseli a Costesti
(Stará Dákie).
Na závěr odpovědi na otázku "Jsou Trákové
zároveň Bulhary"? - můžeme říci:
Bezdůvodně přeexponovaný problém v historiografii v posledním století
termín "Trákové" není etnonymem, ale zobecněným názvem charakterizující
více než 80 spřízněných rodových skupin, s tímto obecným název komunity řeckých
příchozích nazývali místní původní ne helenizované národy Balkánu v období helenismu.
Řecká přezdívka "traki" dostala obsah "barbaři",
"nevzdělaní", "ne Heleni". Ve zkratce - jakkoli to může
znít kacířsky - termín "Traki" je nepoužitelný v historiografii. Je
to jako oznámit, že v 15. – 19. století na Balkáně nebylo Bulharů, že zde byli
jenom bezvěrci, "giauři", jak je nazývali osmanští dervišové.
S ohledem na výše uvedené, by mělo být oprávněně etnonymum "Traki"
uváděno v uvozovkách.
Skutečné jméno dávných území obydlených Bulhary je Balg, Bolg, Balch Bulch,
Belg, Bolga, Balgaria, Bolhar, BOLGARDAG, Balchaš, Balkaria (včetně Valachia
nebo Vlachia) atd. Základ všech těchto jmen je B-L-G/B-L-K,
podobně jako základ bulharského národního jména.
A jaké je skutečné jméno původního obyvatelstva obývajícího Balkán před příchodem řeckých
kolonistů - Danajců roku 1511 př. n. l. a jaký je základ jeho etnonymu?
Čtenáři, měj strpení, než se dozvíme, kdo je ve skutečnosti tímto národem, je
nutno vidět co spojuje "Tráky" a Bulhary. Paralel je
příliš mnoho a jejich opomíjení je jedno a to samé, že v historické vědě, při
posuzování těchto otázkách doposud vítězilo politické hledisko, nikoli
objektivní nestranné analýzy.
Kamenná votivní deska s tráckým jezdcem.
Informace o uctívání boha Hermése tráckými panovníky, kteří s ním spojovali
svůj původ, nás nutí se zamyslet, že trácký jezdec je v podstatě uctívaným tráckým
králem. Do kultu boha Hermése, kterého ctívalo pelazgijské obyvatelstvo na
ostrově Samotrake, jehož původ je přirovnává s uctíváním a kultem ostatních
bohů ze Samotraké, nazývané Kabirové. Naše pozornost směřující k základům
kultu tráckého jezdce nás vede k národu Pelasgů, se kterými jsou spojováni
a doloženi starověkými autory "trácká" mystéria/tajemství ostrova
Samotrake. V dávných dobách, ostrov byl obýván tráckými kmeny a od nich proto
pochází jeho jméno. (Řekové se zde usadili až v 7. stol. př. n. l.).
Madarský jezdec je považován za obraz bulharského vládce z doby prvního bulharského carství - Kruma, Tervela nebo Omurtaga nebo vázána na jméno Tangra a je v souladu s dálně východní tradicí Bulharů. Avšak kdo je - Madarským jezdcem? Navrátila se původní víra? Bulhaři jsou stále ve své domovině se starými bohy. Je to druhé zrození? Návrat k domovu, kde to může být chráněn a uctíván?
Podle všeho, je mezi oběma obrazy velmi jasná trácká vazba. Analogie
s tráckým hérosem jsou jasné vyjádřené. Podívejte se. Existuje několik téměř kanonických podobnosti v obou
obrazech. Madarský jezdec je v podstatě velkou kopií všech 7000 malých
votivních destiček ze svatyní tráckého jezdce, nalezených na bulharských
zemích.
To co se zamlčuje
Madarská velké jeskyně ve skalách nad kterými byl vytesán reliéf je tráckou
svatyní, je pravděpodobně - starší - a je větší než v Delfách. Bylo zde
nalezeno množství votivních destiček s Tráckým jezdcem, jakož i astrologický
kalendář Bulharů, jehož začátek se datuje do roku 5505 př. n.l.. Malá jeskyně v
sousedství je kolébkou ještě starší civilizace.
Obvyklým důkazem o posvátnosti místa jsou pohřby. I když nebyl nalezen hrob
Omurtaga nebo prabulharského panovníka, na náhorní plošině, v jeho úpatí jsou
trácké mohyly – jsou prvními, které si zde vybrali jako místo svého
posledního pobytu.
Pokračování příště - "Největší krádež v dějinách" - http: // bg
.netlog.com / alexandra_delova / blog / blog ...-
Opis mapy Ravenského anonymního kronikáře (Cosmographa) z 6. století.
Překlad N. Nikolov 8. 7. 2015
Žádné komentáře:
Okomentovat