Ve studni
staré 64 staletí vystoupala voda
Kristina Marinova
11. 09. 2016
Prof. Vasil Nikolov ukazuje pevnostní stěny
sídliště z doby chalkolitu.
Ve studni z doby před 64 staletími vystoupala voda, na
místě nejstaršího města Evropy – Provadija – solnice. Nejnovější senzační objev
nastal v okamžiku posledních archeologických vykopávek v nejstarší pevnosti,
prováděné týmem pod vedením prof. Vasila Nikolova z Národního archeologického
institutu při BAV (Bulharské akademie věd).
Jedná se o nejlépe zachovalou studnu z prehistorie
Jihovýchodní Evropy, upozornil známý archeolog. Výzkum dosáhl hloubky kolem 8
metrů, kde narazili na vodu. Studna má stáří 6300 – 6400 let, zásobovala
obyvatele sídliště doby chalkolitu v dobách obklíčení pevnosti. Studna je
zpevněna zevnitř čtyřúhelníkovou konstrukcí z dřevěných fošen, v průběhu let
došlo ke karbonizaci dřeva, pro nedostatek kyslíku. Existence takové studny
opět potvrzuje, že pevnost chránila velmi bohaté sídliště, které bylo terčem
mnoha útoků a časného obkličování, komentoval prof. Nikolov.
Již 11 let zkoumá nejstarší místo těžby soli v Evropě,
kde vzniklo i nejstarší prehistorické město na Starém kontinentě v pátém
tisíciletí př. n. l. – Provadia – solnice. Poslední vykopávky na počátku měsíce
srpna dále pokračují a budou ukončeny restaurováním jedné z kamenných zdí,
postavené roku 4500 př. n. l. Na některých místech má šířku 4,3 m a je dlouhá
nejméně 324 m. Stěny Konstantinopole nejsou tak silné, podobná citadela se
vyskytuje zřídka v Antice i Středověku, tato náleží do prehistorie, zdůraznil
archeolog.
Profesor drží
zlatou náušnici – ozdobu místní významné osoby.
Obnova stěny bude probíhat z lícové strany a ze strany
protější s použitím vypadaných kamenů, stěna bude dostavěna do minimální výšky,
pro zvýšení vizuálního efektu pro budoucí návštěvníky, aby měli představu o
její velikosti. Výrobní společnost „Provad-sol“ na jejímž území se nachází
tento archeologický objekt, souhlasilo s výsadbou přístupové aleje vedoucí k
pevnosti. V blízkosti obce bude na obecním pozemku vybudováno veřejné
parkoviště.
Archeologové zde prozkoumali tři po sobě existující
kamenné pevnosti z pátého tisíciletí př. n. l., které jsou nejranějšími a
masivními opevněními z této doby, zdokumentované do dnešního dne z celé Evropě.
Ohromné kameny, ze kterých je vystavěna citadela váží až tři tuny.
Sůl byla mnohem cennější než, je hodnota zlata a nafty
dnes. Věže pevnosti chránily před útočníky a krádežemi dávné obyvatele zde a
těžbu nejcennější suroviny – soli. V prehistorickém období se význam soli
rovnal významu ropy v současnosti. Sůl byla prostředkem akumulace majetku,
měnou, největším pokladem té doby. Zastávala funkce měnové jednotky, zatímco
zlato a měď byli znakem bohatství a prestiže až mnohem později, připomíná prof.
Vasil Nikolov. Homole soli vytvořili v podstatě z dávného města první Měnový
palác Evropy. Bílé zlato z Provadie bylo vyváženo daleko na jih a zpět se
vracelo ke svým výrobcům v podobě potravin a zboží nezbytné potřeby. Není
náhodné, že nejstarší opracované zlato na světě, nalezené ve Varně na zlaté
nekropoli, bylo nalezeno zde poblíže, kde se lidé stali zámožnými díky prvotní
měně – soli.
V příštím roce zde započne výzkum sídliště z doby chalkolitu
Provadia – solnice, výzkumníci zde narazili za pevnostními stěnami na
dvoupodlažní domy, ve kterých žili lidé, dobývali sůl a obchodovali se solí.
Rozsah osídlení byl kolem 350 nesmírně bohatých lidí. Platili solí, aby jim
jiní lidé vystavěli domy, pro které bylo nutno přemísťovat tisíce tunových
kamenů z velké vzdálenosti. Ve středu výroby soli byly vykopány jámy, které
sloužily k těžbě soli, které při jednom zalití solankou přinášela až pět tun
soli. Jako protihodnotu místní lidé dostávali všechno nezbytné ke svému životu,
v pozdějších dobách si místní kupovali i manželky z Transylvánie, připomíná
archeolog.
Kromě pevností zkoumá tým pod vedením světově známé
antropoložky prof. Catlin MakSuini z University Edinburgh i dávnou nekropoli,
kde byla odhalena velmi zajímavá a podivná pohřební obřadnost. Poprvé u nás byl
nalezen masový hrob z konce doby chalkolitu, ve kterém nebylo ani stopy po
pohřebních darech nebo normální pro tu dobu pohřební rituál.
Profesor Nikolov
sděluje novinářům o nejnovějších odhaleních na tomto archeologickém objektu.
Kostry v jámě ukazují spíše, že lidé celé jedné
zámožné rodiny se stali obětí masové vraždy v důsledku krutého boje za získání
soli a potravin. Prosperující středisko těžby soli a někdejší středisko velké
civilizace začalo zanikat na konci Doby kameno-měděné, kdy nastoupily
klimatické změny, začalo vysychání půdy a snižování množství těžby soli až k jejímu
úplnému zániku kolek roku 4300 př. n. l.. V jiných hrobech z dob rozkvětu mají
zesnulí vysoké postavení, v jejich pohřbech byly nalezeny měděné jehly a
keramické nádoby. V pozůstatcích muže byla nalezena zabodnutá kost v bederní
oblasti, v důsledku nějakého rituálu proto vampýrům, aby se zesnulý po své smrti
nezměnil ve zlého ducha.
V letošním létě narazila skotská archeoložka na
keramické nádoby v jednom z hromů malého dítěte ve věku tří-čtyř let, které
nejsou typické. Zpravidla se takový inventář pokládá dospělým zesnulým ve
vysokém společenském postavení. Je k tomu mnoho interpretací jedna z nich
vysvětluje, že dítě náleželo do prestižní rodiny, což ukazuje na jistou
hierarchii, které má nárok na materiální ocenění, jak u nejmenších za jejich
života, tak i po jejich smrti, komentuje profesor. Podle něj se jedná o velmi
podivnou nekropoli, která ukazuje složité události, konfrontaci na konci
existence citadely, prehistorického městského centra Provadia-solnice, která
bude vysvětlena v budoucí knize.
V tomto roce bylo také nalezeno zlato, zatím však
profesor nesděluje kolik a v jaké podobě. V minulé sezóně poprvé archeologové narazili
na 24 karátový nález v podobě přívěsku. Váží kolem 2 - 3 gramů a bylo
pravděpodobně ozdobou významné osoby. Ve vykopávkách byly nalezeny střely,
vrcholky kopí, dvě hromádky se shodnými ornamenty, jako i mimořádně atraktivní
hlavička, malé sošky božstva. Poslední nálezy budou předvedeny v Den otevřených
dveří archeologického objektu na konci měsíce září 2016.
Archeologický výzkum letošního
léta probíhá na základě vyhlášeného projektu obce Provadia a prostředků
Ministerstva kultury.
Přeložil: N. Nikolov 20. 09. 2016
Žádné komentáře:
Okomentovat