úterý 20. září 2016

Ve studni staré 64 staletí vystoupala voda

 Ve studni staré 64 staletí vystoupala voda
Kristina Marinova
11. 09. 2016


http://media.trud.bg/2016/09/44-2-1-360x270.jpg

 Prof. Vasil Nikolov ukazuje pevnostní stěny sídliště z doby chalkolitu.

Ve studni z doby před 64 staletími vystoupala voda, na místě nejstaršího města Evropy – Provadija – solnice. Nejnovější senzační objev nastal v okamžiku posledních archeologických vykopávek v nejstarší pevnosti, prováděné týmem pod vedením prof. Vasila Nikolova z Národního archeologického institutu při BAV (Bulharské akademie věd).

Jedná se o nejlépe zachovalou studnu z prehistorie Jihovýchodní Evropy, upozornil známý archeolog. Výzkum dosáhl hloubky kolem 8 metrů, kde narazili na vodu. Studna má stáří 6300 – 6400 let, zásobovala obyvatele sídliště doby chalkolitu v dobách obklíčení pevnosti. Studna je zpevněna zevnitř čtyřúhelníkovou konstrukcí z dřevěných fošen, v průběhu let došlo ke karbonizaci dřeva, pro nedostatek kyslíku. Existence takové studny opět potvrzuje, že pevnost chránila velmi bohaté sídliště, které bylo terčem mnoha útoků a časného obkličování, komentoval prof. Nikolov.

Již 11 let zkoumá nejstarší místo těžby soli v Evropě, kde vzniklo i nejstarší prehistorické město na Starém kontinentě v pátém tisíciletí př. n. l. – Provadia – solnice. Poslední vykopávky na počátku měsíce srpna dále pokračují a budou ukončeny restaurováním jedné z kamenných zdí, postavené roku 4500 př. n. l. Na některých místech má šířku 4,3 m a je dlouhá nejméně 324 m. Stěny Konstantinopole nejsou tak silné, podobná citadela se vyskytuje zřídka v Antice i Středověku, tato náleží do prehistorie, zdůraznil archeolog.

Професорът държи златна обица - бижу на знатна дама.

Profesor drží zlatou náušnici – ozdobu místní významné osoby.

Obnova stěny bude probíhat z lícové strany a ze strany protější s použitím vypadaných kamenů, stěna bude dostavěna do minimální výšky, pro zvýšení vizuálního efektu pro budoucí návštěvníky, aby měli představu o její velikosti. Výrobní společnost „Provad-sol“ na jejímž území se nachází tento archeologický objekt, souhlasilo s výsadbou přístupové aleje vedoucí k pevnosti. V blízkosti obce bude na obecním pozemku vybudováno veřejné parkoviště.

Archeologové zde prozkoumali tři po sobě existující kamenné pevnosti z pátého tisíciletí př. n. l., které jsou nejranějšími a masivními opevněními z této doby, zdokumentované do dnešního dne z celé Evropě. Ohromné kameny, ze kterých je vystavěna citadela váží až tři tuny.

Sůl byla mnohem cennější než, je hodnota zlata a nafty dnes. Věže pevnosti chránily před útočníky a krádežemi dávné obyvatele zde a těžbu nejcennější suroviny – soli. V prehistorickém období se význam soli rovnal významu ropy v současnosti. Sůl byla prostředkem akumulace majetku, měnou, největším pokladem té doby. Zastávala funkce měnové jednotky, zatímco zlato a měď byli znakem bohatství a prestiže až mnohem později, připomíná prof. Vasil Nikolov. Homole soli vytvořili v podstatě z dávného města první Měnový palác Evropy. Bílé zlato z Provadie bylo vyváženo daleko na jih a zpět se vracelo ke svým výrobcům v podobě potravin a zboží nezbytné potřeby. Není náhodné, že nejstarší opracované zlato na světě, nalezené ve Varně na zlaté nekropoli, bylo nalezeno zde poblíže, kde se lidé stali zámožnými díky prvotní měně – soli.

V příštím roce zde započne výzkum sídliště z doby chalkolitu Provadia – solnice, výzkumníci zde narazili za pevnostními stěnami na dvoupodlažní domy, ve kterých žili lidé, dobývali sůl a obchodovali se solí. Rozsah osídlení byl kolem 350 nesmírně bohatých lidí. Platili solí, aby jim jiní lidé vystavěli domy, pro které bylo nutno přemísťovat tisíce tunových kamenů z velké vzdálenosti. Ve středu výroby soli byly vykopány jámy, které sloužily k těžbě soli, které při jednom zalití solankou přinášela až pět tun soli. Jako protihodnotu místní lidé dostávali všechno nezbytné ke svému životu, v pozdějších dobách si místní kupovali i manželky z Transylvánie, připomíná archeolog.

Kromě pevností zkoumá tým pod vedením světově známé antropoložky prof. Catlin MakSuini z University Edinburgh i dávnou nekropoli, kde byla odhalena velmi zajímavá a podivná pohřební obřadnost. Poprvé u nás byl nalezen masový hrob z konce doby chalkolitu, ve kterém nebylo ani stopy po pohřebních darech nebo normální pro tu dobu pohřební rituál.

Професор Николов разказва на журналисти за най-новите открития на археологическия обект.


Profesor Nikolov sděluje novinářům o nejnovějších odhaleních na tomto archeologickém objektu.

Kostry v jámě ukazují spíše, že lidé celé jedné zámožné rodiny se stali obětí masové vraždy v důsledku krutého boje za získání soli a potravin. Prosperující středisko těžby soli a někdejší středisko velké civilizace začalo zanikat na konci Doby kameno-měděné, kdy nastoupily klimatické změny, začalo vysychání půdy a snižování množství těžby soli až k jejímu úplnému zániku kolek roku 4300 př. n. l.. V jiných hrobech z dob rozkvětu mají zesnulí vysoké postavení, v jejich pohřbech byly nalezeny měděné jehly a keramické nádoby. V pozůstatcích muže byla nalezena zabodnutá kost v bederní oblasti, v důsledku nějakého rituálu proto vampýrům, aby se zesnulý po své smrti nezměnil ve zlého ducha.

V letošním létě narazila skotská archeoložka na keramické nádoby v jednom z hromů malého dítěte ve věku tří-čtyř let, které nejsou typické. Zpravidla se takový inventář pokládá dospělým zesnulým ve vysokém společenském postavení. Je k tomu mnoho interpretací jedna z nich vysvětluje, že dítě náleželo do prestižní rodiny, což ukazuje na jistou hierarchii, které má nárok na materiální ocenění, jak u nejmenších za jejich života, tak i po jejich smrti, komentuje profesor. Podle něj se jedná o velmi podivnou nekropoli, která ukazuje složité události, konfrontaci na konci existence citadely, prehistorického městského centra Provadia-solnice, která bude vysvětlena v budoucí knize.

V tomto roce bylo také nalezeno zlato, zatím však profesor nesděluje kolik a v jaké podobě. V minulé sezóně poprvé archeologové narazili na 24 karátový nález v podobě přívěsku. Váží kolem 2 - 3 gramů a bylo pravděpodobně ozdobou významné osoby. Ve vykopávkách byly nalezeny střely, vrcholky kopí, dvě hromádky se shodnými ornamenty, jako i mimořádně atraktivní hlavička, malé sošky božstva. Poslední nálezy budou předvedeny v Den otevřených dveří archeologického objektu na konci měsíce září 2016.

Archeologický výzkum letošního léta probíhá na základě vyhlášeného projektu obce Provadia a prostředků Ministerstva kultury.

Přeložil: N. Nikolov 20. 09. 2016