úterý 21. června 2016

Noemova mísa - nejcennější památka světa

Noemova mísa - nejcennější památka světa


19. 06. 2016
http://politikata.net/wp-content/uploads/2016/06/139415528498110.jpg

Pohlédni do minulosti, abys pochopil, kde je tvůj počátek a kam směřuješ“.

Nejsenzačnější nález na světě je ukryt v bankovním sejfu ve městě Varna. Místo jeho zkoumání a lákání turistů, tento fenomenální artefakt je pouze uložen do zapomnění. Strach z jeho uznání pramení z toho, že převrátí dosud platné vědecké téze o původu světových civilizací (čeká se na jiný, další předmět, který by objektivně zařadil a tím potvrdil zařazení nálezu do archeologické škatulky dle nepsaných pravidel stávajících archeologů – pozn. překladatele)

Nález byl zachycen 15. 07. 1985 Petko Dimitrovem v hloubce 93 m a 65 kilometrů od břehu nedaleko Varny. Průměr mísy je 40 cm. Výška 10 cm, zespoda se sedlem. Jedná se o velmi jemné zpracování. Velmi symetrické. Předpokládá se, že mísa není hliněná, byla zhotovena z pískovce.

Na jejím povrchu jsou viditelné znaky nejstarší písemnosti, která existovala před potopou a obdobné znaky se dají nalézt v sumerské, egyptské, indické a řecké písemnosti.

Izraelci navrhli prof. Petko Dimitrovovi odkoupení nálezu za 60 000 dolarů. „Rozumí se, že jsem odmítl. Jedná se o nesmírně cennou památku“, upřesnil výzkumník. Zde se jedná o tak zvanou „Noemovu mísu“.
чинията на Ной Варна 4iniata na Noi Varna  Проф. Петко Димитров

Tak zvaná „Noemova mísa“, celkový vzhled a nápisy na spodní straně
Nejstarší dějiny Bulharska začínají v dobách před potopou před přibližně 7500 lety.
Bohem vybraný národ zde žil v místech, kde se dnes nalézá velká severní mělčina Černého a současně i Azovského moře. Tento národ obýval úrodné území umístěné kolem velkého sladkovodního jezera, v místech kde se moře (tehdejší jezero) noří do velkých hloubek (až do 1000 m).

Území (a jezero) bylo napájeno velkými řekami Dunajem, Dněprem, Dněstrem a Donem a místo je samotnou Bibli nazýváno Edémem.

Vědecká expedice nalezla pozůstatky nejstarších pozemských osídlení.
Prof. Petko Dimitrov, vedoucí dvou expedicí na bulharském šelfu, sdělil, že před 8000 lety byly břehy Černého moře souší a 60 km od Varny, kde žili naši prapředkové, pocházela nejstarší civilizace na světě.

Od té doby se datuje přeliv oceánských vod přes úžinu na Bosporu trhlinou do velkého sladkovodního jezera.

Následoval útok mořské vody silou 200 Niagarských vodopádů, tuto tézi sdělil prof. William Ryan z Kolumbijské university, který se po dvakráte účastnil výzkumu dvou námořních expedic.

V roce 2011 ve vědci na vědeckovýzkumné lodi „Akademik“ probírali pískem pokrytím bahnem od silného proudu vod světového oceánu. Nalezli při průzkumu části dřeva a kořeny rostlin (z doby před „potopou světa“).

To potvrdilo pracovní hypotézu prof. Petko Dimitrova, že někdejší sladkovodní jezero existovalo velmi hluboko pod hladinou světového oceánu (130 – 140 m pod hladinou světového oceánu). „Stopy Černomořské Atlantidy je třeba hledat nejenom pod hladinou ale i na stávající souši“ je hluboce přesvědčen odborník.

První vědecká expedice započala 1. 07. 1985 s ruskou ponorkou „Argus“.
Co nám sdělil pan profesor:
Hypotéza o potopě vznikla v roce 1984, kdy jsem se účastnil velkého mezinárodního projektu „Atlantida“.

Pozvali mě Rusové společně s mým týmem 4 lidí. Pracovali jsme ve Středozemním moři a v Atlantiku přesněji v podmořském řetězci „Podkově“ mezi Španělskem, Portugalském a Marokem.

Předpokládali, jsme, že na dně najdeme objekty vytvořené lidskou rukou. Mnohokrát jsme se potápěli s ruskou ponorkou „Argus“ do hloubky až 130 metra. Po našem návratu jsem dat návrh vyzkoušet ponoření i na dno Černého moře. Od kolegů z Ruska jsem dostal podnět „sedni a napiš návrh takového projektu“.

Započal jsem práci na projektu, v posledním dnu roku 1984 mi z Ruska zavolali a sdělili, že projekt byl přijat a zařazen do výzkumu roku 1985, kdy jsme dostali k dispozici ponorný člun „Argus“ a loď „Rift“, které měli pracovat pod mým vedením v Černém moři.

„Dne 16. července 1985 jsme uskutečnili ponoření do paleotoku řeky Provadijska, která se vlévala do tehdejšího sladkovodního jezera na dně Černého moře, protékala po dně celého šelfu. Tam na starých březích, jsme zarazili na prohlubně v délce 95 metrů – ve dvou souběžných řadách uspořádaných symetricky. Bylo jasné, že se jedná o dílo lidských rukou. Později ve větší hloubce od starého břehu asi po 300-400 m jsme narazili na tzv. „Noemovu mísu“. Vědci narazili na starý přístav a nekropoli, nacházející na dně moře, tam kde v minulosti byl břeh sladkovodního jezera.

Prof. Petko Dimitrov ještě doplnil:
„Mnoho lidí se mě ptá na tuto mísu – novináři, badatelé, co mě vedlo k tomuto nálezu, vždy jsem odpovídal: „Vedla mě ruka Boží“. Jedna z mých pracovních tézí je, že Noe žil na našem území.

Zdroj: politikata

Přeložil: N. Nikolov, 21. 6. 2016