pátek 21. prosince 2018

Kolébka písemnosti


Kolébka písemnosti

34 nápisů zhotovených v posledních 10 000 letech


06. 09. 2012

V tomto blogu již byla publikována stať o nápisech na oltářních deskách kostelů a kapliček popsaných cyrilicí, které soudobí odborníci nemohou nebo nechtějí přečíst, jsem obdržel množství reakcí, kde někteří zcela pochopitelně vyslovují pochybnost mé téze, že se jedná o dávnou písemnost. V každém případě není snadné přijmout okamžitě, že postuláty, kterými jsme odkojeni od počátků našeho vzdělávání, jsou nepřesné, neúplné nebo zcela nepravdivé. Skutečně a to v případě s deskovými nápisy by pochybnosti měly své opodstatnění, pokud by se nenašly jiné důkazy toho, že písmena cyrilice se objevují na Balkáně ještě dříve, než se sv. Cyril Filosof ujal svého díla.

image

Tato publikace je zaměřena právě na prastaré nápisy na území Bulharska. Ve kterých objevujeme písmena a znaky, které vyjadřují zcela odlišnou verzi, než je oficiálně uznávaná verze o původu bulharského písma (cyrilice a latinky). Vybral jsem 34 vyobrazení nápisů, které uvádím v následujícím sledu: vyobrazení jsou seskupena v chronologické řadě od pravěku až do středověku. Řazení je pomyslné, protože mnohé ze znaků „přelétají“ ve své lehkosti z jedné epochy do druhé což nás nutí opouštět chronologii, abychom ukázaly paralely, a tím přeskakujeme celá tisíciletí. Protože počet vyobrazení je velký, budu se snažit minimalizovat doprovodný text a vysvětlení na minimum a ponechávám snímky hovořit samotné za sebe. Mnohé z nápisů jsou uváděny poprvé v internetové síti.

V následujícím textu se pokouším uvádět jednotlivé písemné znaky a budu používat jedny a další vyobrazení společně s řadou zajímaných tabulek pro ozřejmění následujících tezí:
1. Velká část písmen je v cyrilice (shodně s latinkou a pravděpodobně i s jinými abecedami) jsou používány bulharskými předky na Balkáně již od Neolitu.
2. V širší oblasti – kolébce bulharské civilizace (Balkán a Malá Asie) z rozdílných historických epoch jsou utvořeny stovky možná tisíce písemných znaků, jejichž část je používána do dnes mnoha národy světa: Již od pravěku měli naši předkové svá centra písemnosti, sv. Knižní školy, které používaly a rozšiřovaly množství posvátných znaků zakódovaných v prostých geometrických formách s hloubkou Víry a Vědy.
3. Zásluha Cyrila a Metoděje je ve výběru a používání malé části již existujících písemných znaků v soudobé abecedě, ne ve vynalézání nových písmen; (Vzhled písma hlaholice se měl co nejvíce přiblížit starodávnému tj. posvátnému písmu Koptů a tímto přesvědčit katolickou církevní hierarchii, že se jedná o další historicky nejstarší písmo a jazyk vedle řečtiny, latiny a judaismu – pozn. překladatele)
4. Staré oltářní desky popsané cyrilicí, které se nachází na několika místech dnešního jižního Bulharska, jsou pokračováním jedné písmenné tradice, jejichž kořeny leží v hloubce pravěkých dějin a ukazují propojení bulharského národa s písmeny, znaky a symboly, které byly vytvořeny a používání před několika tisíciletími.
Obsažení a analýza tak širokého epigrafického materiálu není v silách jedince. Pouze zapojení mnoha badatelů a úporná zaujatá práce nás přiblíží k pochopení skutečného významu a rozsahu jednoho z největších civilizačních impulsů, založených v Pravlasti našich předků – utvořením a rozvojem Písemnosti.
Přeji všem čtenářům překvapivé setkání s nejstarší písemnost světa sestavenou našimi předky.

Hliněná destička s písemnými znaky, Dolnoslav, přibližně 4. tis. př. n. l.,

Plovdivské archeologické muzeum. V horní řadě je jasně vidět písmeno A. Podle způsobu otáčení je možné vidět písmena H a Ш nebo podobné. Publikováno poprvé na internetu. Všechna datování, která uvádím dále, jsou uváděna archeology, kterým náleží objev artefaktu.


Hliněná destička s písemnými znaky, Dolnoslav, 4. tisíciletí př. n. l., Plovdivské archeologické muzeum. Publikována poprvé na internetu.
Destička z Gradešnice, 5. tisíciletí př. n. l.

Mimo jiné tento artefakt je významný tím, že je rozdělen do řádků – Hliněný sešit – tradice, se kterou se setkáváme i u jiných nápisů, dochovaná i to mnohem pozdějších období – v některých oltářních „Skřížal“, dále již zpracováno v kameni.



Destička z Gradešnice, 5. tisíciletí př. n. l. Obrácená strana.



Razítko z Karanova, pramen: http://www.runitravel.com/

Znaky jsou rozděleny do 4 skupin ve kříži, nechybí ani v pravěkých dějinách. Zdalipak razítko z Karanova není křtitelnicí pro následná razítka ИС-ХС-НИ-КА používaná do dnešních dnů?
  

Cyrilice ve věku 8000 let: Následující 4 nápisy jsou nalezeny na neolitickém sídlišti Anzabegovo, dnešní Makedonie.

Poslední nápis je unikátní, protože „souzní“ s ornamenty nanesenými drápem na keramice. Technika psaní drápem je charakteristická pro období Neolitu na Balkáně. Čtyři nápisy z Makedonie jsou převzaty z mimořádného webu Dr. M. Merliniho, zasvěceného (jak on jí nazývá) Balkánské Podunajské písemnosti.
(Státy na mapě jsou odkazy, ukazující na vyobrazení nápisů nalezených v uvedených zemích). Nápisy, které italský odborník posbíral, přetékají cyrilskými a latinskými písmeny „arabskými“ číslicemi (!) a runovými znaky, používanými tisíciletí před a posléze „Prabulhary“. Mnohé analogie mezi dávnými balkánskými písemnými znaky a „pozdějšími“ lineárními a runovými písemnostmi jsou zaznamenány a seřazeny do podoby tabulky Pavla Serafimova – Sparotok:


Tabulka porovnávající znaky prehistorické evropské písemnosti (Gradešnice, Karanovo, Vinča a další) s mnohem pozdější písemnosti Linearního A, nalezené poprvé na ostrově Kréta.
Mimořádně hodnotná je práce Kikowského – prehistorická vyobrazení (ta mohou být datována přesně, pro nás je důležité, že jsou mimořádně stará) z jeskyně Magura:
Autor zde nachází více jak 10 znaků cyrilice: : Б, Д, Е, И, К, Н, О, Р, Т, У, Ф, Х, Ъ, Ѣ. Což jak uvidíme později, není výjimkou, ani náhodou a písmena cyrilice se masově vyskytují na prehistorických a tráckých nápisech s absolutně identickým dnešním způsobem psaní, doloženo za posledních 8 – 10 000 let!
Nápis ze Sitova

pramen:

Díky úsilí Jordan_13 máme dnes přesné vyobrazení nápisu ze Sitova a můžeme ukázat na velké množství jeho analogií mezi runovými nápisy z Plisky a Preslavy, skalními nápisy z období vlády Tráků a prehistorickými znaky na Balkáně:



Ludmila Dončeva publikovala v časopise Vekove v roce 1977 sadu se znaky ze západní pevnostní stěny města Pliska, některé vypadají takto.



Jordan Zaimov v časopise Balgarski ezik v roce 1983, kniha 4 str. 290 publikoval nápis z místa Prvomaj. Je vyrytý na hliněném fragmentu. Zde jsou některé ze znaků, které se opakují na desce ze Sitova

Kazimir Popkonstantinov v časopise Vreme z roku 1980, kn. 4 str. 26 píše ve stati o dvou nápisech z Preslavi, kde se opakují znaky, které odpovídají nápisy ze Sitova


Akademik V. Mikov publikoval stať v roce 1928/1929 str. 291 – Skalní vyobrazení z Bulharska

Kolekce keramiky v Muzeu ve Varně ze souboru 300 hliněných nádob z pohanské nekropole, na dně nádob se nalézají písmena a celé věty.


Přepis runového nápisu u obce Kruševo, oblasti Demir Chisar, Řecko
Nápis u obce Nadarci.

Snímek byl zachycen před několika desetiletími. Pokusy o nové nalezení nápisu u Nadarci se nezdařily. Pravděpodobně nápis zarostl, byl zničen nebo jeho přesné místo je dnes neznámé.

Nápisy z bulharského pokladu NagySzentMiklós.
Pramen: N. Mavrodinov, Le trésor protobulgare de Nagyszentmiklуs, Budapest 1943
Je zde mnoho teorií o jeho původu, odborníci však nepochybují o jeho bulharském původu. S největší pravděpodobností se jedná o soubor předmětů z různých období a nápisy na jednotlivých předmětech jsou eklektické: runové, cyrilské, lineární, „řecké“, „prehistorické“ … Jedná se o nejlepší ilustraci toho, že předkové používali velké množství znaků, které považovali za známé, blízké a vlastní a nedělili je do žádných kategorií?!


(7. - 9. století, rodové znaky v Rodopech (zapsané ve 20. století) a znaky ze západo-balkánské prehistorické kultury Vinča (5500 a 4500 let př. n. l.) Shodných znaků je více než rozdílných?!


Pramen: archiv okresního badatele Saradalieva z města Smoljan.
Dvě tabulky se znaky kultury Vinča. Na další stránce bude uvedeno mnoho znaků této prehistorické písemnosti.


Tabulka z místa Dispilio (bulharský název Dupjak), dnešní Řecko rok 5300 př. n. l.

Velmi zajímavý je nápis z místa Dragojna, Prvomaj. Tradičně menšina odborníků, která uznává jeho existenci, jej z nedbalosti označuje za „řecký“. Mimořádně průkazné pro tyto „akademické“ předsudky jsou dva znaky, které jsou tradiční pro starou balkánskou písemnost stejně tak pro „prabulharské“ runové znaky: „řebříček“ a „makaz“ (dva trojúhelníky, spojené vrcholky.





  
Oblast kolem obce Dragojna je jedním z center trácké písemnosti. Ne náhodně zde nacházíme desku s cyrilskými písmeny.



Margumský nápis

K lítosti pro některé významné zdejší instance v otázkách bulharské písemnosti je Margumský nápis datován do 1. – 6. století, byl nalezen v blízkosti místa Požarevac při vykopávkách římského města Margum. Cyrilská písmena na nápise vypadaní přímo soudobě, přesně jako na „Deskách“ a jen stěží může být označován za „drsnější“ (prof. V. Fol a jeho svita). Znovu připomínám, že deska z místa Dragojna byla nalezena v trácké mohyle a desky s nápisy z místa Gela a Š. Laka – na místě prokázané trácké svatyně. Všechny tři desky společně s Margumským nápisem a Bakarnatskou knihou (snímky, tabulky znaků a analýzy zde): 

Obsahují velké množství cyrilských znaků a s jistotou jsou velmi rané z 9. století.

http://www.scribd.com/doc/21728135/MARGUMSKI-NATPIS

Čiprovský nápis

Čiprovský nápis z obce BudiSlavica byl publikován poprvé v knize N. Nikolova „Čiprovski starini“. Je vytesán v kameni nedaleko známé „trácké“ svatyně na Balkáně a v Malé Asii s „typickým prabulharským“ znakem „Hra na dámu“ (pro velký počet výskytu snímků téhož znaku z různých objektů na Balkáně bude znaku věnována samostatná stať).



Autorův výklad:


Některé „trácké“ nápisy:


Na vrchu Perelik je posvátné území Tráků

Znaky z velké staré bulharské svatyně Belintaš:

Kolménský nápis



Pokus o přečtení Kolménského nápisu

Nápisy z ostrova Samotraki v neřeckém jazyce.





Stéla z ostrova Lemnos,

6. století př. n. l.. Je považována za etruskou nebo frýgijskou (samotní Etruskové a Frýgové/Frýgijci jsou původem z Malé Asie tráckého původu) na stéle je znovu vidět opakování stále stejných paleo-balkánských písmen, run a znaků.


Žádné komentáře:

Okomentovat