Výstroj bojovníků v časech Trojské války. Brnění_část 2

Výstroj bojovníků v časech Trojské války_část 2 - Brnění

29. září 2015 Vjačeslav Špakovskij

https://topwar.ru/83055-dospehi-troyanskoy-voyny-chast-vtoraya.html

Brnění

Shodně jako jsme ukázali ve stati s meči a dýkami se obranné brnění bojovníků Trojské války objevilo mnohem později, než samotná válka začala. Nejstarším prvkem ochranného brnění je bronzová hrudní ochrana nalezená na nekropoli Dendra (hrobka č. 8), která náleží do období let 1550-1500 př. n. l. Na počátku se nálezci domnívali, že se jedná o přilbu, následně upřesnili, že se jedná o hrudní ochranu pravé strany trupu. Jiné části se nedochovali, což vedlo ke vzniku tří hypotéz:

 a) celé brnění bylo na počátku zanecháno v hrobce až později odstraněno

 b) hrudní ochrana symbolizovala celou výstroj

 c) pouze hrudní ochrana byla kovová a vše ostatní z výstroje bylo kožené a rozložilo se v čase

Později na nekropoli Dendry č. 12 (nález z let 1450-1400 př. n. l.) bylo nalezeno brnění bojovníka skládající se z mnoha bronzových částí. 

Dendra – brnění

Brnění se skládá z těchto dílů:

a) dvou bronzových plechů o síle 1 mm, které chrání trup válečníka

b) dvou bronzových části na hrudi (analogické avšak neshodující s tvarem nálezu z hrobu č. 8)

c) dvě části ohnutých bronzových plechů, připevněných ke spodní straně hrudní ochrany k ochraně hrudníku

d) dvě trojúhelníkové kusy z bronzu, připevněné k hrudním plechům pro prodloužení brnění

e) bronzový nákrčník

f) šest bronzových plechů, připevněných ke spodní části pancíře – tři vpředu a tři vzadu

 Rekonstrukce brnění z Dendry

Všechny části mají řadu otvorů na okrajích ve velikosti 2 mm, používaných k připevnění podkladu z vnitřní části pancíře. Podklad byl kožený, pozůstatky byly nalezeny na vnitřní straně plechů. Byly také nalezeny tenké nitě z kozí srsti. Silnější otvory do rozsahu 4 mm na krajích všech prvků spojovaly plechy mezi sebou pomocí kožených řemenů.

Velice známá maska Agamemnóna ze zlatem oplývajících Mykén.

Při rekonstrukci brnění se vyjasnilo, že nehledě na podivný vzhled a nemalou váhu, se jednalo dosti ohebné a vhodné pro použití u pěchoty, proti dřívějším předpokladům a tvrzením, že bylo vhodné pouze pro bojovníky na povozech. Experimentální rekonstrukce umožnila vyslovit závěr, že byla sestavována pro boj proti meči a útokům kopím. Dále, že pro používání k lukostřelbě nebylo vhodné. Ochrana krku je velmi důležitá pokud předpokládáme používání mečů u útočníka v podobě typu C a D (v první části stati, zasvěcené vývoji mečů).

Znamená to, že brnění bylo sestavováno především pro ochranu pouze proti mečům, zhotovitele brnění také útoky zohledňovali. Zajímavou zvláštností tohoto brnění je, že plechy jsou jinak silné: pro pravou ruku je projmutí silnější, čímž se zajišťuje větší svoboda pohybu v boji. Je to zároveň důkazem, že „brnění z Dendry“ bylo určeno pro pozemní boje a ne jenom pro přehlídky nebo pro bojovníky na povozech.

Lví brána v Mykénách

Celková váha brnění dosahovala 15 až 18 kg. S ohledem na rozměry hrudních plechů a analýzu kostry, nalezenou v hrobce bylo zjištěno, že bojovník, kterému náleželo brnění z Dendry měl výšku 175 cm, byl štíhlým o celkové váze 60-65 kg.

Nález byl doprovázen fragmenty keramiky z Mykén (z let 1350-1300 př. n. l.). Na střepu je zobrazen kyrys s velkým nákrčníkem zcela rozpoznatelným. Z fragmentu není možné bohužel určit, zda se jednalo o pěšího bojovníka nebo vozataje.

Fragment keramiky s vyobrazením bojovníka v brnění s charakteristickým nákrčníkem.

Je nutno zdůraznit, že většina výše popsaného brnění bylo používáno bojovníky kréto-mykénské kultury tedy mnohem dříve, než proběhla samotná Trojská válka. Pokud za rok pádu Troje je považován rok 1250, jedná se o události v rozdílu 100 až 250 let. Pokud je tato událost datována do roku 1100 nebo rok 1000, jak to určují někteří historikové, jedná se o časový rozdíl ještě větší. Opět zde vzniká otázka kontinuity a délky tradice „achajských“ zbraní. Nakolik to odpovídá ne jenom době nálezů, zde problémy nevznikají, Jinou otázkou je „zda takové brnění z místa Dendry“ legendární Achilles.

„Pochod bojovníků“ – vyobrazení na mykénské váze. Pozornost je možné věnovat rohatým přilbám s hřebeny a kulatými štíty s výřezem na spodním okraji.

S ohledem na to, že brnění by mělo být mimořádnou hodnotou, dá se předpokládat, že jedno brnění se dalo předávat od jednoho pokolení jinému, pokud nebylo zcela zničeno, nebo pochováno společně s bojovníkem v mohyle. Na základě válečných zkušeností se nedá vyloučit také tradičnost starých historických kultur, která byla mimořádná. V Japonsku je tradičně považováno, že stará hodnota je lepší než nová, obroušená čajová miska je hodnotnější než nová!

Ve shodné době v jiných částech Evropy bylo používáno celokované brnění z bronzu a také bronzové kyrysy. Takové byly nalezeny na Slovensku, Maďarsku a Itálii, protože hraničili s „achajskou“ (tráckou) civilizací nebo je přebírali, nebo kupovali, nebo … získávali v boji.

Významným příkladem „achajského“ brnění je ... příklad kameninové nádoby v podobě kyrasy s náhrudníkem. Z pohřbu na Krétě z paláce v Knóssosu (kolem roku 1350 př. n. l.).

Až do našeho období se velice dobře dochoval bronzový kyras nalezený u Dunaje poblíže Pilismarotu v Maďarsku (v letech 1300 – 1100 př. n. l.)

Kyrasa z Pilismarotu

Byl nalezen fragment náhrudního plechového pancíře na Slovensku (kolem roku 1250 př. n. l.). Dalším je nalezený fragment kyrasu z místa Černá nad Tisou, Slovensko (v letech 1050 – 950 př. n. l.). Pravdou je, že tyto nálezy jsou dílčí, částečné. Jsou však důležité v tom smyslu, že dokazují existenci takového brnění v té době. Znamená to, že bronzové kovové brnění nebylo takovou zvláštností! V podstatě se jedná o zcela skutečné … rytířské brnění, zakrývající trup, šíji a nohy po kolena, nebo plátkové brnění opět velice podobné na mnohem mladší výrobky, zhotovené z bronzu a ne ze železa. Znamená to, že od 15. století př. n. l. do pádu Egejské civilizace je úroveň zpracování kovů velice vysoká.

Mnohem mladší vyobrazení hrdinů a scén Trojské války, zhotovené v časech klasického Řecka, nemají žádnou reálnou souvislost s předešlou minulostí. Na vyobrazeních vidíme pod (nebo nad postavami) označení: Achilles, Ajax, Hektor, jedná se však pouze o umělecké zpracování, spojované se zvláštností lidí té doby a jejich historického myšlení. To co viděli, kolem sebe projektovali do minulosti. Proto jsou na jejich díly štíty ve spodu prohnuté, „přilby mají hřebeny“, a svalnaté kyrasy je nutné z arsenálu bojovníků Trojské války vyloučit. Stejně tak je nutné je vyloučit budoucím tvůrcům knih o „Iliadě“ a „Odyssee“, vydávané zejména pro děti!

Přeložil N. Nikolov 30. 05. 2018