O čem vypovídají naše geny
Takto vypadá genetická mapa, soudobý průřez genetickým složením obyvatel
Bulharska, podle jednoho velkého provedeného genetického výzkumu. Pro ty, kteří
mají jisté představy o dějinách Balkánu, bude velmi zajímavé provést srovnání
uvedených údajů srozumitelným a populárním jazykem.
1. Tím nejvýznamnější je, že 45% genetického složení obyvatel soudobého
Bulharska náleží do haploskupiny I označené za Proto balkánskou skupinu. Co
tedy říká věda o této skupině:
Haploskupina I je nejstarší evropskou haploskupinou. Předpokládá se o
ní, že zabírá Evropu a Blízký východ, jako haploskupina IJ je ve stáří kolem
35000 let. Na Balkáně se rozvíjí haploskupina I již před 25000 lety. V současnosti
haploskupina I představuje 10 až 45 % všeho obyvatelstva Evropy. Dělí se na
čtyři podskupiny. Co je pozoruhodné, zejména nositelé této skupiny stavěli
megalitické struktury (v letech 5000- 1200 př. n. l.) všude tam, kde se
vyskytovali.
Mapa výskytu haploskupiny I v Evropě.
Nejstarším národem jsou Pelasgové, kteří jsou nositeli haploskupiny I.
Jsou definováni jako původní (autochtonní), místní obyvatelé Balkánu z období
mezolitu. V Bulharsku se nacházejí i podskupiny: : I1, I2* и I2a2, z nich
nejrozšířenější jsou zástupci I2а2.
Ranný Mezolit (v letech 9000-7000 př. n. l.)
Pozdní Mezolit (v letech 7000 / 6500-5500 / 4500 př. n.
l.)
2. Následující dvě skupiny jsou mutacemi tzv. „árijské skupiny“, proto
o nich budeme hovořit společně. R1a byla určena antickým pojetím jako Skytská a v současnosti je chápána
zobecněným názvem „slovanská“. Zatímco R1b je označována za Kimerijskou s současně je pod
zobecňujícím názvem Keltská. Obě
skupiny společně představují 25% průřez celkového vyjádření. Společně s dominující
haploskupinou I znamenají 70% geneze soudobého občana Bulharska. Zajímavou je
otázka, od kdy se tyto skupiny objevují na Balkáně?
V průběhu roku 2009 byly zveřejněny výsledky nejrozsáhlejšího
genetického výzkumu. Jedním z největších překvapení bylo, že v Evropě se
nejstarší varianta skupiny R1a1 (první mutace skupiny R1a) objevuje na Balkáně,
její nositelé zde žili od dob Paleolitu.
Reálně se tedy tato mutace formovala zde. Árijská rodina, o jejíž pravlasti se
předpokládala území nalézající se dnes severně od Indie, byla nalezena na
Balkáně a na územích podél Černého moře, a to o tisíce let dříve než se
objevila v Indii. Tímto je zřejmé, že základní komponenty tvořící genotyp
soudobých Bulharů byl utvořen na Balkáně v dávné minulosti. Navíc se formovali
podél Černomořského regionu.
V roce 2014 byl proveden obrovský výzkum Andarhil do kterého bylo
zapojeno 16244 osob ze 126 zemí Evropy a Asie. Díky rozsahu výzkumu bylo
doloženo, že nejsou důkazy pro tvrzení, že mutace R1a-M420 (Árijská) se formovala
v Íránu. Je tedy zřejmé, že tato mutace se formovala v oblasti Černomořského
regionu a to konkrétně v severním Přičernomoří a na Balkáně.
Poslední obnovený průzkum rodiny R1a je z roku 2015 a první skupina je
podle nejstaršího místa výskytu nazvána „Stará Evropa“ a týká se zejména
Balkánu a je dotována do období více jak 7000 let. Výsledky je možné vidět ve
stromové struktuře vývoje rodiny v nejnovějších výzkumech (R1a Project)
R1a se liší několika unikátními makry včetně mutace M420, je
podskupinou haploskupiny R-M173 (dříve nazývanou R1). R1a má svou
sestru-podskupinu v haploskupině R1b-M343 a paraskupině R-M173 *.
Nejpopulárnější mapa se, kterou se můžete často setkat má představovat
epicentrum zrození mutace R1a1a:
Při zahrnutí posledních výsledků výzkumu je nutno provést již známou
korekci pro odstupňování etap rozvoje jednotlivých skupin. Následující mapa
ukazuje zejména tento trend:
Tato mapa je nazývána „Árijskou
pravlastí a směry rozsidlování“, která je založena na evoluci
indoevropských jazyků.
Znamená to, že genetika potvrdila výzkumy evoluce indoevropských
jazyků. Oblasti Balkánu a severního Přičernomoří a dokonce území severního
Kavkazu a jižního Uralu mohou být směle určeny jako epicentrum intenzivního
rozvoje Árijců s příslušnými upřesněními po časových etapách.
Na této mapě jsou Trákové, Dákové a
Kimérové určeni jako jedna skupina v jazykovém vztahu.
S uvedeným výzkumem se můžete seznámit zde:
Proč jsem ve výše napsaném textu dosud nezmiňoval Tráky, ani soudobé
Bulhary, zmiňované v první mapě se haploskupinami?
Odpovím takto: Ze všeho s čím jsem se dosud seznámil, je signální
uzavření, že na samotném počátku jejich geneze se slévají dvě základní skupiny.
Těmi jsou haploskupiny I a další sesterské R1a a R1b. Zejména ty jsou
dominující v genezi soudobého Bulhara.
Existuje hypotéza, která není ani nová ani nepodložená, která tvrdí,
že samotný etnonym je ukazatelem dávného svazku BOLG-ARIJCŮ. Nebo jinak řečeno ->
P(B)elasgů a Árijců. Pokud to znamená, že Trákové, jejichž název je
transformací (řeckého) označení jména legendárního jejich praotce, Tira,
Tirase, Árese, Jarese, který se stal božstvem a jsou tedy nazýváni podle jeho
jména Tirasiani, Áriové, Jariové, jsou to v podstatě staří
Bolg-Ariové/Pelasgo-Ariové, ponechávám na každém k jeho uvážení a dalšímu
posouzení.
Moje osobní přesvědčení je, že Bulhaři náleží do dávného svazku
zejména národů náležících k těmto dvěma základním skupinám. Etnonymum Bulhar je
jedním z nejsilnějších ukazatelů právě toho. Dále nepovažuji, že tento svazek
je omezen pouze hranicemi Balkánu. Národy, které se sjednotily, již v dobách
paleolitu žili pospolu, jak na Balkáně a podél severního Přičernomoří. Na
Balkáně je vidět dominanci haploskupiny I, ke které můžeme připojit i skupinu J
Anatolijskou, obě skupiny jsou sesterské a vycházejí z IJ, z nichž druhá dominanta
je árijská. V zemích dnešní Ukrajiny, Krymu a části Kavkazu se proporce mezi
oběma rodinami vyrovnávají. Znamená to R1a a R1b je ve stejném poměru mezi I a
J.
3. Společně se skupinou J se podíl dostává k 80%. Do této chvíle
vidíme, že soudobí Bulhaři jsou stejní lidé, kteří žili na dnešním území
minimálně 10000 let.
Mapa vymezení a rozšíření
haploskupiny J2
Má se za uznané, že muži ze skupiny J2 osídlili Anatolii, Jižní
Kavkaz, Írán před 12000 lety. Tato skupina, jak jsme již zmínili je příbuzná se
skupinou I. Tyto dvě skupiny opodstatňují europeidní rasu společně s představiteli
skupiny R1a a R1b. Jsou obdařeni matným odstínem pleti a náleží k bílému
odstínu pleti. Skupina J2 se silně rozšířena v jižních Rodopech, Bělomořské
Trákii a pobřežních oblastech skoro celého Středozemního moře. Z toho důvodu je
považován za charakteristický marker helénistické expanze po Středozemním moři.
Mezi Bulhary se nacházejí nejčastěji podskupiny:J2, J2a a J2b, z nichž
nejrozšířenější je J2 (M172), nejméně rozšířená je skupina J1.
4. Přeskočil jsem skupinu E3b protože jsem chtěl vysvětlit spojení
skupin I a J. Tato skupina E3b je určena za blízko-východní, jejíž nejčasnějším
rozšířením jsou prostory severní Afriky, z toho důvodu je velmi často
označována jako Africká. Existuje
také hypotéza, že tato skupina pochází z místa zrodu v Etiopii. Typickou je
hamitská skupina. V Bulharsku se nejčastěji vyskytují její větve Е1b1b1a (М78)
a podskupina Е1b1b1а2 (V12- α –
klaster). Předpokládá se, že tato skupina vstoupila na Balkán před 12-10000
lety z jižní části Anatolie a Blízkého východu přes ostrovní Řecko a Krétu
směrem do středního Řecka a následně na sever do Makedonie. Tam se rodí i
nejrozšířenější v Evropě skupina E-V13 před 10000 lety.
Ze skupin E1b1b1 (M35), jakož i E1b1b1a (M78), pocházejí i částí egyptských
faraonů z pozdních dynastií, z 30% typické pro Židy. Od první dynastie do páté
se uchovává krevní linie příchozích z Balkánu, jejichž představitelé byli
amalgámem dvou základních dominantních skupin, které jsme posuzovali u
soudobých Bulharů.
5. Haploskupina N se vyskytuje v nejmenším rozsahu. Je typická pro
Euroasijskou skupinu a pochází z území dnešní Číny. Je zcela identická malou
přítomností v celé západní a střední Evropě, vyskytuje se více ve východní
Evropě zejména v Rusku a Pobaltských státech. Stejně tak ve Skandinávii a
konkrétně na hranicích s Ruskem.
6. Nejslabší je přítomnost haploskupiny K v uvedeném výzkumu, o které
mohu říci, že je starší než I a J a je příbuzná s těmito, z nichž vychází obě
IJ, které jsou mutacemi IJK.
Pro zajímavost ukážeme blízkost Bulharů se současnými Tatary, kteří
žijí na územích původního Povolžského Bulharska.
Zde je grafické znázornění podle shodného výzkumu soudobého
obyvatelstva Tatarstánu.
Pro jejich vizuální srovnání ponechávám pouze dominantní skupiny a
doplňuji je o území Ukrajiny a Ruska.
Je zde jasně vidět, že máme mnoho společného se všemi těmito národy, o
tom se již nedá spekulovat, jenom pokud nechceme vyhovět jistým politickým
zájmům.
Tatarstán má celkem 60% podíl BOLG-ÁRIJCŮ. Což se nedá popřít, stejně tak
silný asijský vliv kolem 20%. Není na tom nic divného, když se území nachází v kontaktní
zóně s asijskými národy.
V Bulharsku je 80 % podíl BOLG-ÁRIJCŮ s nejslabším asijským faktorem.
Ukrajina má 80% podíl BOLG-ÁRIJCŮ s poměrným 12% asijským vlivem
Rusko má 70% BOLG-ÁRIJCŮ s 25% asijským faktorem.
Předpokládám, že do jisté míry pomůžu vyvážit tvrzení, které stojí od
silného popírání, že máme něco společného s těmito národy, až ke krajnímu
přirovnávání. Zejména u Tatarstánu, Ruska a Ukrajiny je evidentní asijská
přítomnost, v Bulharsku je to kompenzováno geny z Levandy a Afriky.
Haploskupiny v Evropě
Chci podtrhnout, že toto není z daleka jediný výzkum a existuje známá
statistická závislost mezi těmito výsledky.
Zde je něco velmi zajímavého, co bylo zveřejněno zcela nedávno.
Údaje výzkumu DNK Bulharů z 8. až 10. století, shromážděné v místě
Nožarevo a Mostič. Jedná se o výzkum BAV (Bulharské akademie věd) a skupiny
vedené Akademikem Angelem Galabovem a Italským národní genetickým institutem.
Jsou publikované v prestižním časopise Human Biology.
Soudobí Bulhaři jsou starými Evropany, identičtí s Bulhary Asparucha
(7. století). Co je silně zajímavé je i jejich identičnost s lidmi ze střední
Itálie. To je možné vysvětlit pouze dvěma způsoby příchodem Etrusků do Itálie z
Anatolie a Alcekových Bulharů (7. století) z Panonie.
Já osobně nepodporuji krajní vyjádření typu „Nemáme nic společného“, protože je očividné, že máme mnoho
společných znaků s národy z východu i ze západu Evropy. O jedné věci však
nemůže být sporu. Jsme národem, který plným právem může o sobě říci, náležíme k
nejstarším Evropanům.
Přeložil: N. Nikolov 12. 5. 2016
Žádné komentáře:
Okomentovat