pátek 16. února 2018

Neolitická obydlí, nejstarší v Evropě

Neolitická obydlí, nejstarší v Evropě
 – Stará Zagora, Bulharsko
3. února 2018
https://rus.bg/bg/esche/interesno/interesno/21937-neolitnite-zhilishcha-v-stara-zagora-naj-starite-v-evropa

Неолитните жилища в Стара Загора – най-старите в Европа

Neolitická obydlí nalezená poblíže Staré Zagory jsou unikátní historickou památkou světového významu. Jsou jednou ze sta památek národních turistických památek v Bulharsku. V muzeu města Stará Zagora je nad samotným archeologickým nálezem zhotovena stavba, ve které se udržuje stálá teplota a stupeň vlhkosti pro její vlastní ochranu.

Неолитните жилища

Jedná se o prehistorickou sídlištní mohylu, obývanou v raném neolitu – 7. – 6. tis. př. n. l. až do rané doby bronzové – 3. tis. př. n. l. V roce 1968 byly na místní stavbě nalezeny keramické nádoby a jiné předměty. Následující výzkumy zde nalezly dvoupodlažní stavbu o, které se říká, že je nejlépe zachovalou budovou v Evropě z této doby, vysvětlil asistent Petr Kalčev – ředitel Regionálního historického muzea ve městě Stará Zagora.

Неолитните жилища

Při představě, že na tomto místě žili před 8000 lety lidé, což znázorňuje model obydlí a projekce způsobu života, to každého zasáhne. Stavby byly budovány zatloukání suchých a oloupávaných dubových kůlů do země ve vzdálenosti 35 -30 cm. Výplň mezi sloupy je utvořena tenkým proutím základní dřevěné konstrukce, která je z obou stran vymazána hlínou a příměsí slámy. Střecha sestavena z dřevěných trámů a překladů, na kterých byly položeny otepi slámy velkými kusy plevy. Stavba je stabilní, dvoupodlažní, vysoká 7 m. Nosné kůly podpírající konstrukci mají průměr 18 – 20 cm.

Неолитните жилища
Uvnitř se nachází nejlépe zachovaná pec z této doby v Evropě. Má kopuli, se zarovnaným stropem, na které se sušilo zrno, které bylo drceno kamennými ručními mlýnky také zde vystavěné. Bylo zde nalezeno 11 zásobáren obilovin pro celou rodinu, která zde v tomto obydlí sídlila. V blízkosti pece v nejteplejší části obydlí bylo místo pro spánek – v části nad úrovní podlahy. Na dalším podlaží je další místnost s pecí, kamennými ručními mlýnky, nádoby na zrno a zásoby, brousek, kamenné nástroje na stírání zrna z obilí, množství keramických nádob, velké množství keramických obřadních modelů žitných zrnek, kultové oltáře, na kterých se konaly rituály plodnosti. Bylo to obydlí inteligentních a racionálních lidí s velkými poznatky. Se srovnatelně primitivním nástrojovým vybavením dokázali lidé postavit a užívat solidní a útulný dům.  

Неолитните жилища

O způsobech života obyvatel této oblasti vypráví asistent Kalčev:
Obyvatelé se zabývali především zemědělstvím a chovatelstvím skotu. Při výzkumech bylo zjištěno, že 70 % kostí pochází z domácího zvířectva. To poskytovalo vlnu, mléko, kůže a maso. To bylo důležitým odvětvím společně se zemědělstvím. V budově došlo k nálezům ohořelého zrní pšenice. Bylo zjištěno, že velikost zrn pšenice, pěstované před 8000 lety v této oblasti odpovídá velikosti téže pšenice pěstované do 19. století v Evropě. Jenom si můžeme představit o jakém výběru – selekci se jedná v zemědělství již tak dávné době. V té době používají první kov – měď, začínají se zabývat těžbou kovů, zpracováním rudy a zhotovováním předmětů z mědi. Zhotovovali keramické nádoby, nástroje z křemene a jiné kamenné nářadí. Zpracování dřeva bylo základním odvětvím, tím že je spojováno s výstavbou domů. Jedná se o lidi první zemědělce a chovatele zde. Praktikovali různá řemesla, usnadňující každodenní život lidí.

Неолитните жилища

V suterénu muzea je možné vidět expozici „Prehistorické umění v oblasti Stará Zagora“. Jsou zde vystaveny překrásné ukázky nalezené v průběhu archeologického výzkumu sídlištních mohyl v oblasti. Ze všech artefaktů je největší zájem o následující nástroje, říká průvodce:
Srpy zhotovené z rohů jelena jsou inovativním zdokonalením dávných lidí této oblasti. Na Blízkém východě jsou podobné ze dřeva a ty jsou mnohem těžší. Zde pokládali parohy do horké vody a tvarovali do nezbytného tvaru. Do předem připraveného žlabu seřadili křemenné řezivo a spojovali je smolou. Třemi údery takového srpu se dala useknout ruka.

Неолитните жилища

O jednom z pohárů se uvažuje, že sloužil jako dávný kalendář, důvodem pro takové tvrzení seřazení 365 tmavých a světlých čtverečků, symbolizujících střídání dnů a nocí. Nachází se zde i nejrannější zlatý náramek, nalezený na našem území v obydlí z raného chalkolitu – počátku 5. tis. př. n. l. Jedná se o dětský náramek z původního nalezeného zlata.
Zajímavé jsou rituální nádoby v podobě lilie, na jejím dně je zobrazen solární znak. Jsou zde jídelní soupravy pro domácnost, nádoby zdobené okřídlenými božstvy, jeleny, býky. Ze zvířecího žebra je zhotovena ženská postava s měděnými ozdobami, páskem a nákoleníky.
Některé z exponátů jsou spojovány s různými rituály – setí, sklizeň, ochranou políček před přírodními pohromami a další.

Неолитните жилища

Expozice obsahuje velké množství plastik lidských postav a zvířecích plastik. Mezi nejzajímavější je nejrannější mramorová postava, nalezená v Evropě – ženské tělo se zvýrazněnými bedry, klínem a pozadím. Dále plastika – nádoba s živočišnou hlavou a dělem předchůdcem egyptské sfingy.
Expozice ukazuje neuvěřitelnou kulturu, estetický vkus a mistrovství lidí, kteří zhotovili tyto překrásné předměty.
Zdroj / БНР / Bulharské národní rádio
Přeložil: N. Nikolov 16. 2. 2018