středa 9. září 2015

BULHARSKÉ STEZKY po Euroasii



BULHARSKÉ STEZKY po Euroasii
Úterý 24. února 2015
překlad z bulharštiny


Dnes, milí čtenáři, budu se snažit, předložit vám poměrně kontroverzní teorii. Doc. Petra Dobreva, který je autorem statí považovaných mezi akademiky za sporné. Jeho práce byly kritizovány některými autory, ale jeho metody jsou definovány jako "volný výklad pramenů a památek."

Kniha Prof. Petra Dobreva "Sága o dávných Bulharech", je nicméně založena na přehodnocení doložených skutečností a historických důkazech. Autor nabízí neobvyklý, zajímavý vhled o původu a vlasti dávných Bulharů a středem jeho pozornosti v textu jsou země, které byly důsledně vytvářeny v asijském a evropském rámci.
Petr Dobrev je badatelem dnes dobře známým, jak odborníkům ale i široké veřejnosti. Dovedně kombinuje výzkumné a zábavné aspekty výkladu orientovaného na znalce historie.
Bulharská historie
Sága o dávných Bulharech

... Bulharské stezky po Euroasii / podle materiálu Petra Dobreva

"Mnoho národů bylo na tomto světě, je však obtížné najít nejvíce neobyčejný a tajemný národ než byli dávní Bulhaři. Jen menšina lidí si dnes uvědomuje, že těmto zapomenutým lidem patří několika vzácných historických rekordů. První a nejúžasnější věc v jeho příběhu je, že vůle jeho těžkého historického osudu se přesouval na velké vzdálenosti od své vlasti, a nikdy neztratil své jméno mezi mnoha cizími národy a kmeny, po každém jeho novém velkém přesídlení byl vzkříšen pod jeho prastarým a původním názvem Bulhaři".

Vzdáleností prošlapané tím národem napříč obrovskou euroasijskou pevninou dalece přesahují slavné plavby starověkých Řeků, a území, ve kterém zanechal své stopy tento národ dosahají vzdáleností mají od západu na východ více než 6000. km, a ze severu k jihu téměř 5000 km. Nicméně, starověcí Bulhaři nejsou uvedeni mezi jmény národů-cestovatelů a jejich mimořádné odolnosti nebyla zdaleka nevěnována žádná taková pozornost.


Geografické vzdálenosti, kterými prošel na svých cestách tento národ, jsou mnohem větší, než ty, které přeplavali staří Řekové nebo proslulí skandinávští Vikingové. Ale svět uctívá řecké mýty a vikingské ságy, a jméno dávných Bulharů je dodnes pohřbeno v temnotách. Jejich cesty a migrace na západ a sever napříč Euro-Asií zůstávají nepopsané a ještě méně je známo o jejich četných výletech do Indie, které začaly již za slavného krále Kardama, stejně tak o cestách a stěhování do Arménie, a odtud na horu Bulgar v Malé Asii.

Nicméně, úspěchy starověkých Bulharů jsou takového rozsahu, že nepotřebují zvláštní výmluvnosti, k jejich popisu. To lze jen stěží nalézt v Evropě nebo kdekoli jinde na světě, jsou národem, který vytvořil na čtyřech různých místech čtyři své velké státy. Ty zůstaly v dějinách lidské civilizace, a přitom to nebyly státy s různými jmény, ale pod jeho vlastní jménem. Tyto země, které jsou tisíce kilometrů vzdálené od sebe, jsou stejně pojmenovány - Bulharsko. Jsou čtyřmi velkými zlatými pilíři zanechané jiným i vlastním lidem, jako důkaz co za národ byli naši dávní bulharští předkové a jak velkou tvůrčí energie vlastnili.

http://s1.netlogstatic.com/bg/p/oo/69161022_11191469_3487300.jpg
A chceme-li dnes stručně vyjmenovat etapy bulharských dějin, lze to udělat pouze čtyřmi slovy - a těmi jsou jména čtyř z bulharských států:

- prvním a nejstarším státem - v podhůří Pamíru a Hindúkuše – je stát, který Indové a Arméni nazývají Balch a Balchara, Arabové - Bulgar a Řekové - Bactrie, v dávném starověku byl považován za jedno z nejslavnějších království Asie, země, z níž pocházelo mnoho slavných hrdinů a králů, kteří ještě po exodus v Indii sebe pojmenovávali BALCHARA /Bulhaři/.

http://s1.netlogstatic.com/bg/p/oo/69161022_9610340_3486945.jpgBulharské státy vyznačené žlutou barvou jsou zmiňovány jako jeden z národů s dávnou státností. V Baktrii bylo na 1000 pevností a občané státu zanechali unikátní historické dědictví, společně s vysokou úrovní civilizace.

- druhým státem – je stát ležící podél Kavkazu je Byzantinci nazýván Staré Velké Bulharsko nebo také Veliký Bolgar, který dnes připomínají šest metrů široké zdi pevnosti Chumar, na kterých stejně jako po stěnách Babylonu mohl jezdit vůz se spřežením.
http://s1.netlogstatic.com/bg/p/oo/69161022_537667_3487336.jpg
- třetím státem – je stát podél řeky Volhy Volžské Bulharsko, který Rusové nazývají Veliký Bolgar;
- čtvrtým státem – je stát utvářený po délce toku řeky Dunaje - Asparuchovo Bulharsko, poslední v čase, ne však co do významu. Tomuto bulharskému státu dal svět tu čest vystavět své obrovské hlavní město Pliska - město o rozsahu s více než 23 kilometry čtverečními plochy. Město bylo podle jednomyslného názoru archeologů v 9. – 10. století největším městem nejen na Balkáně, ale i v Evropě.

Je to silný stát, krátce po jeho vytvoření zarazil prudký nástup Arabského Chalifátu do Byzance a zastavil jeho útoky, aniž by to ohrozilo píď vlastní zemi, na rozdíl od Franků, kteří byli schopni ho zastavit poté, co ztratili téměř polovinu dnešní Francie.

Pokud máme stručně popsat bulharskou historii, můžeme pomoci, kromě čtyř jmen bulharských států také čtyřmi známých jmeny bulharských pohoří:
- prvním z nich je pohoří Bulgar v dalekém Pamíru uvedený Araby v 10. století.
- druhým pohoří Bulgar na Centrálním Kavkaze, je název, který je odvozován od názvu soudobé oblasti Balkarie.
- třetím – je pohoří Bulgar ve starověkém regionu Kilikia Trachea /Surová Kilikie/ v Malé Asii.
- čtvrtým pohořím – je pohoří Bulgari / dnešní BULGERIA/ jižně od Neapole, nejzápadnější horské hnízdo dávných Bulharů, v době, kdy se Kan Alcek usadili nejprve v severní a později v jižní Itálii. To je důvod, proč tato země má mnoho místních jmen a příjmení jako Bolgar, Bolgheri, Borger. Jména podle mapového podkladu Bulgar v Itálii
http://s1.netlogstatic.com/bg/p/oo/69161022_13250375_3486873.jpg
Mapa s místními názvy v Itálii mající za základ slovo Bulgar

Tyto čtyři pohoří ukazují nejen cesty, jakými se Bulhaři ubírali na světě, ale připomínají, jejich celou tisíciletou historii života tohoto starověkého národa, který je i v dnešních učebnicích zobrazováni jako obyvatel kočovných stepí. Skutečně však národ usiloval o to být poblíže vysokého pohoří, které mu v případě katastrofy a zachránilo rod a čest. Na této zvláštnosti se odráží jejich mimořádná odolnost a houževnatost dávných bulharských předků. - jejich schopnost přežít jako Bulhaři a povstat z mrtvých i po těch nejnásilnějších historických událostech.
(O témže dokládá přítomnost dalších dvou místních názvů pohoří Balkany, z nichž jedno se dodnes nalézá mezi Kaspickým mořem, a prostírá se jihozápadně od bývalého Aralského moře to druhé Balkán, se rozkládá napříč jižní Evropou pozn. překladatele).

Nepopsaná minulost může být popsána čtyřmi jinými slovy - názvy několika velkých měst.
Prvním z nich je starobylé město Balch blízko Pamíru - hlavního města státu Balchara, který byl jako celek s jedním názvem v dávných dobách označován výrazem "Země tisíce měst", nebo také jinak "Perla Ariany".
Druhé - město, nazývané Araby Bulkar Balk /bulharský Balch/na Kavkaze, jeho odezvou je jméno je zachované v dnešním názvu osídlení BALCHAR - známé svými kvalifikovanými řemeslníky - stříbrotepci a měditepci.
Třetím - městem Velký Bolgar v blízkosti řeky Volhy – bylo hlavním městem bývalého Volžského Bulharska.
A za čtvrté - bývalé město Balgrad /bulharský Bělehrad/ na severu od Dunaje - jedna z největších měst Asparuhova Bulharska zvané později Maďary výrazem Bolgarfeyervar nebo také Dyulafeyervar (Bílé město). Stejný význam má dodnes jméno město Alba Iulia (Bílé město v dnešním Rumunsku). 
http://s1.netlogstatic.com/bg/p/oo/69161022_11980960_3486948.jpg
Na obrázku jsou zachovalé sloupy města Balchara- Balch se zdobnými ornamenty ... Stejně jako fragmenty jsou i na sloupech bulharského hlavního města Pliska na Balkáně ...

Velké bulharské dějiny jsou patrné i z názvů řeky, podél kterých žili dávní bulharští předci. Za počátek ze vzdálených řek může být považován řeka Balchab a řeka Kub /dnešní řeka Kabul/ ve starověké Balchaře. Můžeme přejít ke druhé řece Kub -. Dnešní řeka Kubáň severně od Kavkazu, ale také v blízkosti velkých řek Volhy a velké řeky Dunaje, podél kterých Bulhaři žili po jejich migraci z Kavkazu. (Samotná řeka Volha byla po mnoho století pojmenována i Araby řekou Bolgar včetně Bolgarského moře – dnešního Kaspického moře pozn. překladatele).

Bulharské dějiny můžeme popsat a čtyřmi velkými jmény národních hrdinů. Jméno Avitochol, zmiňují staré bulharské legendy vedle slavných jmen Romulus a Remus - zakladatelů Říma. Jméno druhého legendárního bulharského vládce – Irnika (Ernach byl čtvrtým ze synů Attilových - pozn. překladatele), před nímž se kdysi třásly dvě velké říše – Byzantská říše a Sassanidská Persie. Jméno Asparuch, který zlomil byzantskou nadvládu nad Slovany a donutil tuto říši platit každoroční daň. Nebo jméno neprávem zapomenutého bulharského klerika – Petra bulharského z rodu Bulgaro Vercelli, který obdržel od papeže již v šestém století hodnost kardinála.
Skutečně je těžké najít u jiného národa, který by mohl o sobě říct všechno v pěti větách nebo čtyřech krátkých slovech. Tolik skvělých vzpomínek nám zanechali starověcí Bulhaři, že tyto zlaté nitě čtyř slov budou zářit jako jejich věčný odraz.
http://s1.netlogstatic.com/bg/p/oo/69161022_3673207_3487393.jpg
Symboly bulharského kalendáře na nádobě z tzv. "Baktrické zlaté kolekce". Úkryt těchto předmětů se nalézal pod slavným "Kopcem ze zlata", nebo "Tilia-Tepe" v Afghánistánu, kde leželo pohřbeno více než 2100 let, než bylo objeveno sovětskými archeology krátce před začátkem konfliktu z roku 1979.
Je těžké najít národ, jehož dějiny se dají rozdělit do dvou, ostrým mečem oddělených období, období velkého rozmachu, který pokračuje přes všechny rány osudu, v průběhu téměř celého tisíciletí na které navazuje období slábnutí a poklesu. Vývoj, který proběhl bez povšimnutí až do dneška, průběh bulharských dějin, který začal přesně před tisíci lety a pokračoval s menšími přestávkami a dočasným vzestupem až do dneška.

Poznání dějin dávných Bulharů je nezbytné k pochopení důvodů někdejšího neodolatelného vzestupu jako národa a neviděných příčin nenapravitelného poklesu, který opakovaně provázel tento národ za posledních 1000 let až k jeho žalostnému současnému stavu. Je to potřeba zjevná dnes více než kdy jindy, poznání nám můžeme získat zpět ty světlé síly, kterými Bulharsko získalo svou slávu jednoho z největších a poctivě řízených států v celé Evropě.
http://s1.netlogstatic.com/bg/p/oo/69161022_3410766_3486955.jpg
Bulharské stopy v zemích starověké Buchary, Baktrie a Sogdiany

Podle historických pramenů, dříve než přešli na Kavkaz, žili Bulhaři dále na východě - na úpatí legendární hory Imaj nebo také Imeón /dnešní Pamír a Hindúkuš/. Ve staré kronice zanechané patriarchou Antiochie Michaelem sýrijským se zachoval popis událostí, jak došlo k přesídlení Bulharů z jejich východní vlasti do podhůří Kavkazu.
Někteří soudobí historici, nedůvěřují informacím, podle kterých kdysi žili Bulhaři na úpatí hory Imeón. Je tedy nutné se podívat, zda zde nezanechali nějaké skutečné stopy bývalé bulharské přítomnosti na tomto okraji Východu, nebo zda podobné stopy neexistují.
Arabští geografové popisují oblasti Pamíru a Hindúkuše a zmiňují se, že i v desátém století je tam země, která byla nazývána Burgar nebo Bulgar, a další země, která byla nazývána Balchara.
Al Omari z 14. stol., cituje část práce Ibn Numana a přidává velmi zajímavou poznámku, že "hranice Bulgaru, dosáhli konce světa (poznatelného-oikoumenos) a zde byly postaveny velké věže připomínající maják". Bereme na vědomí, že právě takové věže jsou opakovaně zmiňovány ve spisech řecko-římských autorů starověku a raného středověku, jako "Kamenná věž", která se nachází ve východní části Baktrie a Sogdiany, v historické oblasti Tocharistanu, a právě jako maják sloužila tato památka pro orientaci karavanám, které cestovali na Velké hedvábné stezce! Podobné věže používali jako vodítko pro karavany a byly později postaveny ve Volžském Bulharsku. Tato věž se nachází v blízkosti města Perm, je ověřeno, že byla postavena v 10. století a Rusové jí říkají "Ďáblova věž“.
Arménští historikové zmiňují ve stejné oblasti národ, pojmenovaný Bulch nepochybně obývající starověká území Bulgaru, a indické geografické spisy – Purány - i raně indický epický epos zaznamenává národ s názvem BOLCH nazvaný dle indické tradice BOLCHIKOVÉ nebo BALCHIKOVÉ.
http://s1.netlogstatic.com/bg/p/oo/69161022_5255939_3486946.jpg
Zobrazení představitele národa Baktrie s typickými rysy Europeidů z východního schodiště Dariovi Persepole.
V "Latinském anonymním chronografu" se píše, že Bulhaři pocházejí od Novémova syna ZIEZIho a v arménské geografii "Ašcharacuic" (7. století) jsou Bulhaři spolu s Massagety uvedeni mezi nejrozvinutějšími národy ve Střední Asii. Z popisů, které jsou v těchto a jiných písemných pramenech, je jasné, že tento bulharský stát zaujímal pohoří Imeón (Pamír, Hindúkuš, Tian Šan), včetně území na západně od něj, a Tarimské údolí mezi severním Tibetem a pohořím Tian Šan. Na západě a jihozápadní se nacházeli i jiné árijské národy, na severovýchodě Hunové a východní Čína.
Jejich hlavním městem bylo město Balch, (v dnešním severním Afghánistánu) které bylo nazýváno "Kolébkou králů". Z toho místa se šířil kulturní vliv Bulharů v této části světa. V dobách 17. stol. př. n. l. přebírají Číňané od Bulharů jejich na kalendář, stejně jako různé stavební dovedností, znalostí vojenského umění. Kolem roku 1800 před naším letopočtem Árijci přicházející z Pamíru a Hindúkuše ovládli severní Indii. V indických pramenech je stát Balchara oslavován rychlými koňmi a krásnými bojovými vozy.
http://s1.netlogstatic.com/bg/p/oo/69161022_2474953_3487416.jpg
Starobylá vlast Bulharů podle rekonstrukci Akademika Surena Eremjana na originální mapě Střední Asii z arménského atlasu "Ašcharacujce".
Pohádková Balchara
Stát, který Indové a Arméni nazývali Balch a Balchara, Arabové - Bulgar a Řekové - Baktrie, byl ve hlubokém starověku považován za jedno z nejslavnějších království Asie a starověký geograf Strabón v 1. stol. před naším letopočtem jej nazval "Perlou Ariany", tedy zemí, obývanou dávnými indo-iránskými národy, známými jako Ajriané.
http://s1.netlogstatic.com/bg/p/oo/69161022_14327718_3487420.jpg
Lev a býk, v boji s ďáblem znázorněným v podobě dvouhlavého orla. - Kultura Proto-balcharců.
Nejstarší svědectví o ní pocházejí z 13. století př. n. l. /v letech 1301- 1235 let/, kdy podle legendy bohatství tohoto království přitahovali pozornost egyptského faraóna Ramsese III. Později, podle Ktesiase z Knidosu se jej snažili ovládnout starověcí Assýrijci, jejichž Král Ninos bojoval s baktrijským králem Oksiartem. Jeden z posledních výzkumníků dějin Balchary/Baktrie - Valery Nikonorov - naznačuje, že tento stát vznikl v pozdní Době bronzové nebo na počátku Době železné, tedy kolem desátého století před naším letopočtem. "V každém případě, tento stát vznikl ne dříve než v 7. stol. př. n. l.“ – napsal Nikonorov.
Předpoklad V. Nikonorova, že toto zapomenuté království bylo založeno v takto vzdálené době, je podporováno nejen řadou latinských a řeckých zdrojů, ale také skutečnosti, že je opakovaně zmiňováno, v nejstarších indických zdrojích - "Védách", a zejména "Machabcha-ratě", z nichž první se datuje od druhého tisíciletí před naším letopočtem př. n. l., a druhé podle nejnovějších studií pochází z desátého století před naším letopočtem.
Je také charakteristické, že na rozdíl od Římanů a Řeků, starověcí Indové nazývali v těch časech království nikoliv Baktrií ale většinou Balch a Bachl, tj. jménem, které neslo jejich hlavní město - Balch. A lidem města Balch říkali "Balchové", "Bolchové" a "Bachlikové". Tato starověká jména na první pohled vypadají jako vybledlé odkazy našeho bulharského jména a mohla zůstat bez povšimnutí. Pro pochopení jejich významu, je třeba si připomenout, že arménská geografie "Ašcharacujc" zmiňuje, že kromě jména "Bulgar" jsou zde lidé známí také pojmenovaním "Bulchi", což je zkrácený tvar východo-perského /tádžického/ slova bulchor – Bulhaři.
http://s1.netlogstatic.com/bg/p/oo/69161022_414996_3486911.jpg
Pohled na to, co zbylo z pevnostních zdí velkého města Balch. Dnes jsou vystaveny erozi a po staletích velikému kolísání teplot.
Na mapě sestavené Akad. Eremjanem na základě díla "Ašcharacuice" je jméno lidu Bulch umístěno do podhůří západního Pamíru a severního Hindúkuše - přesně do míst, kde se v indických mapách nalézalo starobylé království Balch a národ se jmenoval Bolchové a Balchikové. Nicméně, v některých indických pramenech je starověké království Balch je nazýváno jménem Balchara, a stejný název v mírně pozměněné podobě Bala-chara se nachází v kašmírském dějepise "Radža Tarangini" pod označením Kalchana. Je také známo, že dosud část lidu Balch obývá v severní Indii, zde bylo zřízeno nová království, jehož dynastie se po staletí nazývá vlastním jménem Balchara na památku jejich severní vlasti.
http://s1.netlogstatic.com/bg/p/oo/69161022_15507418_3486913.jpg
Pozůstatky pevnostních stěn města – státu Balch
Opakování stejných názvů v různých formách ve stejné oblasti antického světa - oblasti pohoří Imeón - ukazuje, že příběh o exodu Bulharů z východu není smyšlený, a je založen na skutečných historických faktech. Pokud se nahlédneme do starých letopisů, které popsují země a města v okolí pohoří Imeónu najdete zde i jiné bulharské stopy.
Například ve městě Buchara - v jednom z nejstarších měst v regionu – se panovník dokonce až do roku 628 honosil titulem KANA - slovem, které je přímo podle vzoru staro-bulharské hodnosti KAN, jak bylo již uvedeno výše. V sousedním městě s Bucharou, Samarkandu a Majmurgu vládci nosili podle čínských zdrojů tituly ŠUBI nebo FUBI za nimiž se nejpravděpodobnější skrývá starobylý bulharský epiteton SUBIGI. V panství Ileku, které se nacházelo východně od Buchary. Kdysi zde vládl panovník se jménem Spas, s titulem TEGIN připomínající bulharský slovo TIKIN podle složeného titulu TANAR-TIKIN, který vždy nosil následník bulharského trůnu.
http://s1.netlogstatic.com/bg/p/oo/69161022_4852908_3486952.jpg
Buchara 
 
Tři zmíněné panovnické tituly ve staré oblasti blízké Imeónu mají přímé bulharské analogy, a to znamená, že v Evropě vytvořené Staré Velké Bulharsko nebylo první bulharským státem na světě.
Lze předpokládat, že jde o opakování tradice nějakého mnohem staršího státu, který existoval v podhůří Pamíru a Hindúkuše a později navázal na tyto tradice na evropské půdě. Příběhy, podle kterých kdysi Bulhaři žili kolem pohoří Imeón se tedy objevují ne náhodou ve starých východních letopisech. Jsou spojeny s mnoha skutečnými fakty, které ještě musí být pečlivě vědou prostudovány.
Ze skutečnosti, že vládce Buchary, označován titulem KANA vyprávěl v roce 628, že jeho rodina vládla již 28 pokolení, z toho je zřejmé, že titul KANA se objevil v Buchaře ve velmi starých časech ne dříve než v 1. – 2. století našeho letopočtu.
http://s1.netlogstatic.com/bg/p/oo/69161022_3710034_3486954.jpg
Starobylá pevnost Buchary
Město Buchara (přeloženo ze sanskrtu - klášter) bylo jednou z hlavních zastávek na Hedvábné stezce, které se stalo prosperujícím střediskem obchodu, vzdělávání, kultury a náboženství. V něm dodnes mohou vidět působivé architektonické památky. Nyní je na území dnešního Uzbekistánu.
V roce 1997 město slavilo 2500 let od založení města a jeho okolí bylo osídleno před více než 5000 let. Buchara byla jedním z hlavních center Perské říše. Město je také známo, životem filozofa Avicenny a básníka Rudakiho.
http://s1.netlogstatic.com/bg/p/oo/69161022_2965864_3486953.jpg



Vchod do pevnosti Buchary
Dnes, kdy byli nalezeno mnoho orientálních literárních památek, již není obtížné určit přesnou polohu Balchary protože mnoho zpráv o ní poskytli Indové, kteří psali, že se nacházela vně Himalájí - na sever od Indie; Peršané, podle kterých byla na východ od Persie; a první arabští kronikáři, jedním z nich - Dimaški - napsal: "Balkhara - je země na západ od Ta-džechu", tj Tádžikistánu.
Tak zní popis umístění – severně od Indie, východně od Persie a západně od Tadžikistánu, tomu odpovídá pouze jediná starobylé zemi a to je nepochybně starobylá Balchara.
Je zajímavé, a že různé východní národy vyslovují úplný název tohoto království třemi různými způsoby - Balchara, Bulchor, Bulgchar a dokonce Bolgar /u dnešních Íránců/ kde první samohláska má rozdílné v široké rozmezí - jako "A", "O" a "U". Tato mimořádná rozmanitost výslovnosti ukazuje, že  na začátku názvu stála nějaká speciální samohláska, která naopak chybí v sousedních národů a byla vyslovována v silně změněné podobě. Takový samohlásku, které chybí v sanskrtu, indickém a perském jazyce, je to samohláska „Ъ" zejména v počátečním přízvuku!
Příznačné je také, že v polovině názvu stojí příznak zvuku CH v jiném GCh a ve třetím případě G, což naznačuje, že je zde obsažen podivný zvuk, jejichž výslovnost se lišila v závislosti na zvláštnosti různých jazyků. Lze tedy předpokládat, že ve své původní podobě zněl název starověké Balchary znělo jako  BЪlgchar nebo BЪlgchara což zní velmi podobně jako v případu názvu naší země.
http://s1.netlogstatic.com/bg/p/oo/69161022_8932935_3486872.jpg
Obrázek Lva z Balchary
Je zřejmé, že svědectví o starověkém království Balch, Balkhara a Bulgchar (v různých jazycích pozn. překladatele), ale také o jeho lidu, tzv BALCHIKové a BOLCHIKové a Bulchové/BUŠCHové mají výjimečnou hodnotu pro bulharské dějiny a nemusí týkat žádného neznámého kmene, ale týká se našich dávných bulharských předků.
Již zcela určitě vyplývá zjevné, že nejstarší země tohoto národa byla lokalizována tam, kde dnes na zeměpisné mapě je název starobylého města BALCH a kde protéká řeka stejného jména BALCHAB. Tam bylo, podle indické geografie srdce kdysi velkého státu s názvem Balchara, a samotné jméno BALCH/s později zdvojené jméno Baktra/ je pravděpodobně zkrácenou formou bulharského jména, založeného podle stejného principu kdy z rodového jména Ermiar vznikl název Ermi a jména dalších bulharských kmenů uvedených výše - již citované ve zkrácené formě.
http://s1.netlogstatic.com/bg/p/oo/69161022_7836288_3486834.jpg
Jméno Balchara je známé z indických materiálů následně získává zdvojenou podobu médijsko-perského jména Baktrie a město BALCH se stává Baktrou. Ranná baktrijská etno-kulturní obec prochází významnými změnami v důsledku historické události po příchodu Alexandra Makedonského. Do značné míry ztratila svou původní jednotu. Tato oblast byla vystavena trvalým válkám a migraci jiných národů, což způsobilo změny v dislokaci mezi staršími obyvateli. 2. století před naším letopočtem bylo časem dramatických změn.
Existuje mnoho důvodů se domnívat, že tento prastarý stát se nazýval jmenovitě Bulharsko. Všechny starověké národy používali pro něj různé názvy. Stejně jako dnes, že se není jediný národ (s výjimkou Talyšů na Kavkaze a malého národa v Pamíru), který by se správně vyslovovat název Bulharska. To je podivné vzhledem k zvukovému fenoménu v bulharském jazyku "Ъ". Jen málo národů má tento zvuk ve svém jazyce, a dokonce i ty, které ho mají, jej nemohou správně vyslovovat slovo Bulharsko s důrazem na první slabice. Staří Indové nazývali Bulharsko-Balchara, což je velmi blízké k názvu soudobému Bulharsko-BALCHARIA
Peršané nazývali starověké Bulharsko - Burdzyan (což je synonymem pro označení - "vysoký", "velký", "veliký", odtud bylo převzato i Araby pro pojmenování středověkého Podunajského a Povolžského Bulharska-Burdžan), nebo Bulgžar. Číňané používali  označení - Boczjalija, což je blízké soudobému pojmenování Bulharska v čínštině Baoczjalija.
Je zajímavé, že většina všech názvů starobylého jména Bulharska je to, které bylo dáno Armény. Nazývají Bulharsko současně Bulch a také Bъlg. V těchto různých názvech jméno nalézá Petr Dobrev spojovací článek. V názvu země je druhý zvuk vždy odlišný. U Peršanů "U" u Indů "A" v čínštině, "O". To znamená, že na místě daného slova byl podivný zvuk, který bylo těžké vyslovovat starověkým národům. Tím může být jediné písmeno/zvuk "ъ".
http://s1.netlogstatic.com/bg/p/oo/69161022_16217731_3487433.jpg
Vláda poslední řecké dynastie v Baktrii zdědila triumfy Alexandra Makedonského, byla smetena vojenskou aliancí íránských-národů, které předtím ustoupily pod tlakem Hunů. Tím začaly nové etnogenetické procesy. Pouze část starých obyvatel podílela na etnické genezi dnešních Tádžiků v Afghánistánu a Tádžikistánu, možná také jedno jmenné etnické skupině Balchara v Indii.
Část Bulharů z této oblasti se přestěhovala do Evropy již před počátkem nové éry. Začali stavět svá bílá kamenná města v údolích Severního Kavkazu na území v blízkosti severního pobřeží Černého moře východně od řeky Aksiakus (Jižní Bug) (Bulensové latinsky), kteří založili svůj nejranější evropský stát v roce 165 našeho letopočtu. Jeho pozdějším následníkem je Velké Bulharsko z roku 632. Mezi nástupnickými státy jsou na posledním místě středověká První bulharská říše a Druhý bulharský stát na Balkáně a Povolžské Bulharsko a současné Bulharsko.
http://s1.netlogstatic.com/bg/p/oo/69161022_11533326_3500281.jpg
Migrace indo-evropských národů tvořící jádro starobylého protobulharského etnika (ve 2. stol. př. n. l. až do 4. stol n. l.).
Nezávisle na všech změnách v čase, i pozdější době (5. století n. l.) Indové i nadále vyznačují tuto oblast, národ a zemi kolem celého města Balch pod jeho starým jménem Bachlika. Například na slavném nerezovém železném sloupu nedaleko Dillí je umístěn památečný nápis ze 4. století na počest indického krále Čandragupta II., v němž se uvádí, že tento vládce si podmanil Paňdžáb a prošel sedmi přítoky řeky Indus, porazil národ Bachliků (tj. obyvatelé města Bachlika). V čínských pramenech ze 7. století je oblast Balch zmiňována jako vláda Po-cho-lo, tj. Balch, a jeho hlavní město je nazýváno "Malé královské město“.
Podle údajů Al-Yakubiho, v dobách do arabské invaze byl Balch hlavním městem celého Chorasanu, a panovník tohoto státu nosil východo-íránský titul "Tarkan" (odvozené od íránského slovesa tark - soudím). Panovník města Balch také nosil název "Tarkan", používaný ve Starém Velkém Bulharsku dále v Podunajském Bulharsku do přijetí křesťanství jako "správce oblasti nebo města."
Etnonym Bulhar a Balchara
Další starověké čínské a indické zdroje se zmiňují Bulhary a tato území uvádějí za jejich pravlast. A přitom dnes nás mnozí přesvědčují, že pocházíme z nelidské Sibiře, nebo že jsme turkitského nebo mongolského původu. To je nesmysl, řekla bych, že vnucená představa z 60. let minulého století "politicky poslušnými historiky“ sovětského režimu!
Neexistují žádné písemné důkazy o tom, že se Bulhaři jsou turko-altajského původu, jak se i nadále vyučuje ve školách, vysvětlil k datu 01. 07. 2011. prof. Bakalov, který je zároveň ředitelem vědeckého výzkumného střediska Bulharů v OBF "Tangra Tanagra".
http://s1.netlogstatic.com/bg/p/oo/69161022_6401220_3486944.jpg
Mapa Baktrijské Říše.
Etnonym Bulhaři je jednou z nejvíce nejasných a debatovaných z otázek do dnešního dne. Nebudu zde předkládat žádné protikladné teorie, přestože je již zcela zřejmé jisté, že etnonym je přímo odvozen z íránských jazyků ve významu "bílý; vysoký" o čemž svědčí práce Ivana T. Ivanova z jeho výzkumu. Ale faktem je, že naše jméno bylo hádankou, na rozdíl od etnonym "Slovane", který je čistý a dobře známý etymologii s analogy v různých cizích západních jazycích.
(Podrobně viz český překlad jeho statě na http://www.sarakt.eu/rodove_nazvy.htm)
V moderní čínštině jsou Bulhaři známí jako Ba-go nebo Bao-Guo. Dnes se předpokládá, že starověké jméno Bulgar je známé z původních zdrojů "Pu-ku" nebo "Bu-gu". Tato dvě jména jsou uvedena mnoho krát od roku 103 př. n. l. do 8. století našeho letopočtu.
Původním místem jeho osídlení je Střední Asii, a země na severně od Hindúkuše, západně od Syrdárie a na obou stranách Amurdárie. Je třeba poznamenat, že v minulosti obě řeky tekly různými koryty, která se neshodují s dnešními.
http://s1.netlogstatic.com/bg/p/oo/69161022_13867694_3486826.jpg
Čínští kroniky mluví o přesunu bulharské administrativní hierarchie na západ ze střední Asie směrem na Severní Kavkaz. Titul Sulifa pro vůdce (Bulharů) Puku se objevuje v Centrální Asii a později v 10. století Al Masudi se zmiňuje o titulu Sulifa mezi Černými Bulhary panovníka Bat Bojana v jejich hlavním městem Semender. Ve střední Asii je titul Sulifa zaznamenán u panovníka "Sulifa Kenan Bain", což pravděpodobně znamená Sulifa Kan Bajan. Faktem je, že Číňané nepoužívají titul Chan. Dodnes se vedou spory týkající se etymologie titulu, protože je široce přijímáno, že nemá blízkou analogii a pozměněný čínský název činí definování nemožným.
http://s1.netlogstatic.com/bg/p/oo/69161022_4052707_3486830.jpg
Modrou barvou jsou vyznačeny země, u kterých Al Masudi použil titul Sulifa
Je příznačné, že po 2. – 3. stol. Již v Baktrii nestavěli nekropole, jaké se naopak poprvé objevili na severním Kavkaze. Je možné s jistotou prohlásit, že Bulhaři velmi obohatili kulturu posledních Sarmatů. V průběhu svého přesídlení se Bulhaři ve vlně spojili s množstvím východních europeidních národů, vstoupili směrem do Evropy, vybrali si však území klíčová pro obchodní cesty. Tvrdí se, že ve 4. století byli Bulhaři významnou částí Hunské konfederace, jako její samostatný nezávislý spojenec.
http://s1.netlogstatic.com/bg/p/oo/69161022_13265380_3486907.jpg
Přestože o tom máme zatím málo údajů je již doložené, že ještě před příchodem Attily ve 2.- 3. století n. l. upevňovali Bulhaři v Evropě své státní tradice a přeskupovali se k nadcházejícímu konečnému přesídlení.
Popis Dávné Balchary
Jakmile bylo vysvětleno, proč všechny dávné prameny psaly, že pravlast Bulharů se nacházela v podhůřích Imeónu a jakmile všechny podrobnosti ukázali, kde přesně v okolí tohoto pohoří se nacházela jejich původní vlast je na čase se zabývat s geografickými a hospodářskými zvláštnostmi v tomto vzdáleném kraji a nahlédneme, jaký byl život jeho obyvatel dávné Balchary a sousední malé oblasti, po dlouhá léta nazývané Balchar/Balgar.
http://s1.netlogstatic.com/bg/p/oo/69161022_13298422_3487457.jpg
Mapa z roku 1720. Uprostřed mapy se na zelených územích je uchován název území Bucharia Minor, trochu níže vlevo, na územích uzbeckých – Bucharia Magna.
Baktrie (Balchara) je státem, který existoval na územích dnešního severního Afganistanu, je znám svými statečnými bojovníky a dávným náboženstvím utvořeným prorokem Zaratustrem. Pokud by existovala země, o které je možné říci, že je zemí protikladů, je touto zemí dávná Baktrie. Je umístěna mezi pohořím Hindukůše na jihu, a řekou Oxus (Amudaria) na severu zároveň zaujímá úrodná pole plná naplavenin, poušť a studená pohoří. Kontrast mezi úrodností a izolací byla zachycena již v antice římským autorem Kuatusem Kurtiusem Rufusem. Přítomnost každého reliéfu vysvětluje rozvoj zemědělství a městského života zároveň ve velmi rané etapě světové civilizace.
http://s1.netlogstatic.com/bg/p/oo/69161022_9223221_3486867.jpg
Dnešní Afganistan má úrodné území jako je toto na snímku … oáza, která se nachází 50 km od města Balch.
Údolí Bamiján se rozprostírá od východu na západ a obchází řetěz pohoří. Plošina utváří přirozený průchod mezi dvěma světy a dodnes tímto údolím prochází hlavní spojnice z Kábulu do Turkmenistanu. V tomto údolí dominovali Bulhaři do 1. stol. n. l. než bylo převzato Kušany. Tento nový národ obsadil strategickou polohu po Bulharech, kteří z těchto míst emigrovali. Tímto ovládli klíčové pozice obchodu a na dlouhou dobu zde byli základním faktorem v dějinách Asie.
http://s1.netlogstatic.com/bg/p/oo/69161022_14125306_3486910.jpg
Jedno z mnoha údolí Afgánistanu, ve který se rozvinula dávná bulharská civilizace. Chráněné horami, údolí zajištovala dostatek vody a potravy utvářela příznivé podmínky pro život.
Ze všech dávných historiků byl o Baktrii/Balchaře na tomto místě nejlépe informován Ktesiase z Knidosu – řecký lékař a spisovatel, který žil v Persii na dvoře Achemenidů v letech 418-395 př. n. l., v dobách kdy Balchara byla součástí Dávné Persie. Ve svém rozsáhlém dějepise, který měl 23 dílů, se zachovala jen část rozsahu, díky výtahům Diodora Sicilijského a Fofia, kteří popsali válku mezi asýrijským panovníkem Ninosem a baktrijským panovníkem Oksiartem.
Z popisu válečného pochodu je zřejmé, že těch letech, bylo hlavním městem Baktra (Balch), které bylo silně opevněno a bylo obsazeno až po dlouhém obléhání. Pozůstatky tohoto města se nacházejí na jihu Amudarie ve známé Balchycké oáze. V roce 327 toto území bylo ovládnuto Alexandrem Makedonským. Učenci, kteří vojevůdce doprovázeli, nám zanechali první podrobné zápisy.
http://s1.netlogstatic.com/bg/p/oo/69161022_5856117_3486850.jpg
Snímek znázorňuje pozůstatky pevnostních zdí velikého města Balch. Dnes jsou silně erodované vlivem velkých teplotních rozdílů.
http://s1.netlogstatic.com/bg/p/oo/69161022_5594261_3486823.jpg
Snímek z pevnostní stěny města Balch dnes.

přeložil N. Nikolov 09.09.2015
Vystavila Alexandra Delova v 12:21