Novákova
brázda – „čínská zeď“ v bulharském provedení
http://kostadin.eu/2014/11/16/%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D0%B0%D0%BA%D0%BE%D0%B2%D0%B0%D1%82%D0%B0-%D0%B1%D1%80%D0%B0%D0%B7%D0%B4%D0%B0-%D0%B1%D1%8A%D0%BB%D0%B3%D0%B0%D1%80%D1%81%D0%BA%D0%B0%D1%82%D0%B0-%D0%BA%D0%B8%D1%82%D0%B0%D0%B9/
Rozšiřování bulharského státu na jihozápadě Evropy
Pokud se rozhodneme ověřit, která je nejmohutnější
stavba lidských rukou v Evropě z veřejných zdrojů se dozvídáme, že tou je Adrianův val (Adriánova stěna). Ta je
dlouhá 117 km a přehrazuje Velkou Británii z východu na západ. Představuje
kamennou stěnu o výšce 3 m a šířce 2 m, po celé délce je přerušována pouze 78
opevněnými branami. Celá stavba byla vystavěna Římany v 2. století a jejím
úkolem bylo bránit římské provincie na ostrově proti nepokořeným Kaledoncům ze
severu (pozn. překladatele – stavěna
najatými tráckými staviteli, kteří se zde ocitli v rámci armádních legií vyslaných
sem z balkánských území) 1. Navzdory informacím v encyklopediích,
však existuje jiný velký val, který je skoro tři krát tak dlouhý, avšak méně
známý, respektive je znám pouze úzké skupině odborníků a historiků 2.
Novákova brázda je známa také jako Severní
Novákova brázda (na rozdíl od druhého podobného bulharského valu ve Valašské
rovině – Sjudice, nazvané Jižní Novákovou brázdou) je nejmohutnější památkou
pozemního stavitelství v Evropě. Délka stavby dosahuje více jak 330 km. Začíná
na břehu Dunaje, jižně od obce Chinova v blízkosti Železných vrat (dnešní území
Rumunska). Stěna se táhne ve východním směru, kdy místy její směr zahýbá na
jihovýchod nebo severo východním směru. Stavba končí 30 km od Ploeště v podhůří
Karpat. Představuje zemní val o výšce více jak 4 m s okopem a zaměřením na
severní stranu.
Úkolem zemního valu bylo chránit bulharská území v
Zadunajském Bulharsku proti Avarským útokům a byl vystaven v prvních letech
vlády Kana Asparucha stejně jako na jihu od Dunaje po jeho vítězství nad Římany
(roku 680). Pojmenování valu pochází až z konce 19. století, podle legendy (kdy
z valu zůstal náznak rovu a v lidové představě vyjadřoval širokou brázdu
táhnoucí se napříč Valašskou rovinou) byl val vystavěn Babem Novákem, který
jako první člověk rozoral divokou Valašskou step a zároveň vyoral brázdu, aby
ji chránil území před vnějšími nepřáteli. V toto legendě jsou uvedeny oba
hlavní důvody vynaložení největší lidské stavby v Evropě.
Bulhaři se neomezili pouze na uvedené stavební dílo,
vybudovali i druhý val, kamenný, který analogický Adrianově stěně stojící v
Británii. Vede od pobřeží černého moře u Konstance východně až od místa Černá
voda u Dunaje na západě. Je označen za Kamenný val – v délce 54 km, výšce 4 a
síle 2 m, byl vybaven 24 pevnostmi rozmístěnými po celé jeho délce. Byl
vystavěn v 9. století na ochranu vnitřních bulharských území v dnešní Jižní
Dobrudže a místě Ludagora proti nomádským nájezdníkům ze severu. (Jiná další stěna byla vystavěna na územích
dnešní Moldávie – u města Bolgar na severní hranici státu a vedla od Karpat až
k pobřeží Černého moře, další na jihu od Burgasu až po centrální Balkán 3., poslední před Konstantinopolí
4. – pozn. překladatele)
Bulharský stát vystavěl i jiné podobné stavby v období
od 7. – 9. století, avšak Novákova brázda a Kamenný val jsou nejmohutnějšími.
Jejich stopy jsou zjevné i do dnešního dne, podrobnější informace o nich je
dostupná pouze ve specializované literatuře. Důvodem dnešního skrývání faktu,
je že obě stavby se nacházejí vně současného bulharského území v Rumunsku.
Rumunští historikové vynaložili nesmírné titánské úsilí
připsat výstavbu stěn Římanům, Dákům, Gétům, Gótům, Byzantincům a dokonce
nějakým vymyšleným středověkým Rumunům (připomínám, že rumunský národ byl
ustaven až v roce 1861), proto každá ze zmiňovaných teorií, jak rychle byla
sestavena, tak rychle byla překonána. Dnes se raději k tomuto tématu
nevyjadřují. Na druhé straně bulharští historikové také zvlášť tyto mimořádné
bulharské stavby nezmiňují, díky tomu zná většina lidí spíše Adrianům val, než
by měli ponětí o Novákově brázdě.
Odborné výzkumy, knihy a statě nechybí, jsou pouze v omezeném
počtu výtisků. Pokud se někdo rozhodne, navštívit výše zmíněné stavby nebude to
mít snadné. Ne proto, že by byl někým zastaven. Bude nutné je prostě pracně
vyhledávat, protože v Rumunsku u nich nejsou informační panely. V rozhodujících
evropských turistických průvodcích o nich chybí zjevné informace. Je tedy
zjevné, že největší stavitelský počin v Evropě je vystaven do pozice úplného
zapomenutí.
Přeložil: N.
Nikolov, 22. 2. 2017
Předcházející navazující překlady statí:
1. LONGINUS SDAPEZE ze
Serdiky
2.
Pliska byla postavena již za Konstantina Velikého
Žádné komentáře:
Okomentovat