středa 22. února 2017

Novákova brázda – „čínská zeď“ v bulharském provedení

Novákova brázda – „čínská zeď“ v bulharském provedení


http://kostadin.eu/2014/11/16/%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D0%B0%D0%BA%D0%BE%D0%B2%D0%B0%D1%82%D0%B0-%D0%B1%D1%80%D0%B0%D0%B7%D0%B4%D0%B0-%D0%B1%D1%8A%D0%BB%D0%B3%D0%B0%D1%80%D1%81%D0%BA%D0%B0%D1%82%D0%B0-%D0%BA%D0%B8%D1%82%D0%B0%D0%B9/


Rozšiřování bulharského státu na jihozápadě Evropy

Pokud se rozhodneme ověřit, která je nejmohutnější stavba lidských rukou v Evropě z veřejných zdrojů se dozvídáme, že tou je Adrianův val (Adriánova stěna). Ta je dlouhá 117 km a přehrazuje Velkou Británii z východu na západ. Představuje kamennou stěnu o výšce 3 m a šířce 2 m, po celé délce je přerušována pouze 78 opevněnými branami. Celá stavba byla vystavěna Římany v 2. století a jejím úkolem bylo bránit římské provincie na ostrově proti nepokořeným Kaledoncům ze severu (pozn. překladatele – stavěna najatými tráckými staviteli, kteří se zde ocitli v rámci armádních legií vyslaných sem z balkánských území) 1. Navzdory informacím v encyklopediích, však existuje jiný velký val, který je skoro tři krát tak dlouhý, avšak méně známý, respektive je znám pouze úzké skupině odborníků a historiků 2.
Novákova brázda je známa také jako Severní Novákova brázda (na rozdíl od druhého podobného bulharského valu ve Valašské rovině – Sjudice, nazvané Jižní Novákovou brázdou) je nejmohutnější památkou pozemního stavitelství v Evropě. Délka stavby dosahuje více jak 330 km. Začíná na břehu Dunaje, jižně od obce Chinova v blízkosti Železných vrat (dnešní území Rumunska). Stěna se táhne ve východním směru, kdy místy její směr zahýbá na jihovýchod nebo severo východním směru. Stavba končí 30 km od Ploeště v podhůří Karpat. Představuje zemní val o výšce více jak 4 m s okopem a zaměřením na severní stranu.
Úkolem zemního valu bylo chránit bulharská území v Zadunajském Bulharsku proti Avarským útokům a byl vystaven v prvních letech vlády Kana Asparucha stejně jako na jihu od Dunaje po jeho vítězství nad Římany (roku 680). Pojmenování valu pochází až z konce 19. století, podle legendy (kdy z valu zůstal náznak rovu a v lidové představě vyjadřoval širokou brázdu táhnoucí se napříč Valašskou rovinou) byl val vystavěn Babem Novákem, který jako první člověk rozoral divokou Valašskou step a zároveň vyoral brázdu, aby ji chránil území před vnějšími nepřáteli. V toto legendě jsou uvedeny oba hlavní důvody vynaložení největší lidské stavby v Evropě.

Bulhaři se neomezili pouze na uvedené stavební dílo, vybudovali i druhý val, kamenný, který analogický Adrianově stěně stojící v Británii. Vede od pobřeží černého moře u Konstance východně až od místa Černá voda u Dunaje na západě. Je označen za Kamenný val – v délce 54 km, výšce 4 a síle 2 m, byl vybaven 24 pevnostmi rozmístěnými po celé jeho délce. Byl vystavěn v 9. století na ochranu vnitřních bulharských území v dnešní Jižní Dobrudže a místě Ludagora proti nomádským nájezdníkům ze severu. (Jiná další stěna byla vystavěna na územích dnešní Moldávie – u města Bolgar na severní hranici státu a vedla od Karpat až k pobřeží Černého moře, další na jihu od Burgasu až po centrální Balkán 3., poslední před Konstantinopolí 4. – pozn. překladatele)
Bulharský stát vystavěl i jiné podobné stavby v období od 7. – 9. století, avšak Novákova brázda a Kamenný val jsou nejmohutnějšími. Jejich stopy jsou zjevné i do dnešního dne, podrobnější informace o nich je dostupná pouze ve specializované literatuře. Důvodem dnešního skrývání faktu, je že obě stavby se nacházejí vně současného bulharského území v Rumunsku.
Rumunští historikové vynaložili nesmírné titánské úsilí připsat výstavbu stěn Římanům, Dákům, Gétům, Gótům, Byzantincům a dokonce nějakým vymyšleným středověkým Rumunům (připomínám, že rumunský národ byl ustaven až v roce 1861), proto každá ze zmiňovaných teorií, jak rychle byla sestavena, tak rychle byla překonána. Dnes se raději k tomuto tématu nevyjadřují. Na druhé straně bulharští historikové také zvlášť tyto mimořádné bulharské stavby nezmiňují, díky tomu zná většina lidí spíše Adrianům val, než by měli ponětí o Novákově brázdě.
Odborné výzkumy, knihy a statě nechybí, jsou pouze v omezeném počtu výtisků. Pokud se někdo rozhodne, navštívit výše zmíněné stavby nebude to mít snadné. Ne proto, že by byl někým zastaven. Bude nutné je prostě pracně vyhledávat, protože v Rumunsku u nich nejsou informační panely. V rozhodujících evropských turistických průvodcích o nich chybí zjevné informace. Je tedy zjevné, že největší stavitelský počin v Evropě je vystaven do pozice úplného zapomenutí.
Přeložil: N. Nikolov, 22. 2. 2017

Předcházející navazující překlady statí:
1.  LONGINUS SDAPEZE ze Serdiky
        2.  Pliska byla postavena již za Konstantina Velikého

3.  Hranice stará 1300 let

4.  Dlouhá stěna před Konstantinopolí