Kdy a proč převládly slovanské jazyky ve Východní Evropě?

Kdy a proč převládly slovanské jazyky ve Východní Evropě?

26. listopadu 2019

https://zen.yandex.ru/media/id/5d99f574ec575b00b01548b8/kogda-i-pochemu-slavianskie-iazyki-stali-preobladaiuscimi-v-vostochnoi-evrope-i-pochemu-5ddd0b9ff2f297624599e295

V současnosti je zřejmé, že na území celé východní Evropy dominují slovanské národy, z pohledu historie to tak zřejmé není a to z mnoha důvodů, které vedly k tomu, že na rozsáhlých územích, na který se dříve hovořilo jinými jazyky, již tisíc let dominují slovanské jazyky.

Jedním z hlavních důvodů bylo rozhodnutí bulharského panovníka Borise I. (přijmout slovanskou řeč za úřední nástroj komunikace mezi národy na svém území pozn. překladatele).  Zde se zastavíme podrobněji a uvedeme další důvody vyznačené níže včetně vlivu kočovných národů Hunů a Avarů (4. – 6. stol. n. l.).

Bulharsko se po roce 681 stalo prvním zemí s převládajícím slovanským obyvatelstvem a po „znovu“ přijetí křesťanství v 9. století se bulharský jazyk stal třetím jazykem církevním, kterým bylo možné vést bohoslužby v církevních chrámech (kromě latiny a řečtiny – proto je bulharská církev považována za apoštolskou).

Mapa Evropy za časů Velké Moravy a Kyjevské Rusi

Car Boris pochopil potenciál sjednocení mnohých slovanských rodů po celé východní Evropě v jednotném státě. Rozhodl proto, že právě slovanský jazyk má být základním jazykem dorozumívání, úřední řečí po celém Bulharsku. Ze stejného důvodu prosadil, že většina slovanského obyvatelstva musí být pokřtěna (zatímco bulharský panovnický rod od časů Kagana (patricia - císaře) Kubrata byla pokřtěna již dříve, samotný Kubrat dostal vzdělání a absolvoval křest v časech svého mládí v Konstantinopoli – pozn. překladatele). Nepřímo také car Boris/Michail podpořil aktivitu Byzance v rozšíření slovanského písma, nejdříve severně od Soluně, v Makedonii a Pomoraví (dnes srbská řeka Morava pozn. překladatele).

Později Rusko (a také Ukrajina a Bělorusko) přijaly cyrilici a starou bulharštinu za svůj církevní jazyk. Tento jazyk byl v časech národní obrození v 18. – 19. století přejmenován na jazyk staroslověnský, ten je však do značné míry jazykem starobulharským. Shodná situace nastala v Srbsku. Srbsko bylo zpočátku součástí Bulharska, nebo bylo vazalem bulharským, proto také přijalo tento církevní jazyk a abecedu (cyrilici - na území dnešního Srbska se nachází Sremska Mitrovica - západně od Bělehradu – původní arcibiskupský chrám Sv. Metoděje.  Shodně tak v Chorvatsku, Bosně, Slovinsku a Korutanech, kde hlaholice byla nejenom církevním písmem ale i písmen notářským až do 19. století – pozn. překladatele).

V časech vlády cara Simeona I. – dosáhlo Bulharsko svého „Zlatého věku“ – času rozkvětu a moci.

Bulharsko v letech svého rozkvětu 9. a 10. století.

Další důvody

·       Hunové (a později i v menší míře i Avaři) zničili mnohé germánské státy a vyhnali germánské národnosti z východní a střední Evropy. Po přesunu hlavního sídla Hunské říše z Panonie na severní pobřeží podél Černého moře se ve střední Evropě objevilo mnoho pustých míst, která byla zaplavena slovanskými národy (ty obsadili nesmírná území od Rujány na severu, přes podhůří Alp až po Benátský záliv).

·       Avaři (stejně jako Hunové před nimi) se Slovany spolupracovali. Slované se účastnili válečných tažení a spolu s nimi zabírali a osidlovali nová území.

·       Slované byli nesporně zemědělskými hospodáři. Podle А. Krance, který k tomu poznamenává, že v mnoha slovanských jazycích se vyskytuje slovo označující těžký pluh, kterým mohou nasytit více obyvatel na daném území, než ostatní. Maďarský slovník také ukazuje na tento jev, existuje zde starší neslovanské slovo pro pluh (eke), avšak slovo csoroszlya (železný pluh) má již jasný slovanský původ.

·       Je také možné, že Avaři vědomě snížili příliv obyvatelstva ze severních území Balkánu, tím vystavěli nárazníkovou zónu mezi Avary a Byzantskou říší. Ovládnutí hornatých oblastí Balkánu nebylo pro avarské kočovníky nijak přitažlivé, avšak Slovanům to umožnilo další pronikání směrem jih, na uvolněná území.

·      Zatímco Byzantská říše považovala Peršany za své hlavní nepřátele, (s Huny/Bulhary na severu měla uzavřenou spojeneckou smlouvu), protože nechtěla bojovat na dvou frontách. Tím, že se Východní Řím zaměřil na obranu svých východních území, velké romanizované a řecky hovořící oblasti na Balkánském poloostrově tak byly ztraceny a připadly Slovanům.

·      Hornatá severní část Karpatského řetězce byla ovládnuta Maďary, kteří však horské oblasti neosídlili, díky tomu zde mohlo přežít slovanské obyvatelstvo, kde se zachovala etnická entita Slováků.

·      Normanská elita, která vystavěla efektivní státy v Evropě, byla schopna odolávat nájezdům i Mongolů, uvolnila dodatečná území na západě pro další rozšíření slovanského obyvatelstva.

V celku se jednalo o dlouhodobou proceduru a měla mnoho dalších příčin vývoje. 

Viz také: http://nikolajnikolov.blogspot.com/2019/10/bulhari-jsou-to-slovanenejsou-to.html

Viz také: https://nikolajnikolov.blogspot.com/2016/05/peter-juhas-cyril-metodej-na-bulharske.html

Přeložil a doplnil N. Nikolov 14. 02. 2020