Nálezy z vykopávek Tróje a měst v Trákii.
25. prosince 2019
Kdo neslyšel o Trákii – vlasti legendárního Spartaka, jež v roce 73 vyvolal
povstání otroků v Římě! Všichni vědí o legendární Tróje, která deset let pevně
odolávala obléhání Řeků. Co má společného římská provincie prvních století naší
éry a městským státem Doby bronzové? Trákie – je dávná země, na území, kterém
vznikala města mnohem dříve, než je Řím ovládl pod svou vládou. Dějiny se zde
proplétali s osudy města, oslavovaného Homérem. Státy zde byly blízké
geograficky. Jejich rozdělení tvořil jen úzký průliv Dardanely.
Na soudobé
politické mapě se Trója nachází na území Turecka a Trákie jsou území Bulharska.
Trója – byla bohatým obchodním centrem obchodu dávného světa – ležela na
hranicích Evropy a Asie, kontrolovala cestu směrem na východ. Právě v tom vidí
historikové příčiny Trójské války. Trója bránila Řekům v jejich postupu směrem
na východ. Soustředili sem všechny své síly a po deseti letech obléhání město
padlo. V Homérových verších, které zvěčnily legendu o Tróje, jsou nejednou
zmiňováni Trákové. V „Iliadě“ se vypráví o jejich vojsku. V čele s panovníkem
Rézem přišli Trákové na pomoc obléhanému městu.
V „Odyseji“ Homér
popisuje dobrodružství Odysea v zemi tráckého národa, u kterého se náhodně
ocitne při svých toulkách na cestě domů. Sbližuje tak Tróju a Trákii a shodné
jejich historické osudy. Historie Tróje a jejího osídlení trvalo skoro dvě
tisíciletí, až byla smazána z povrchu zemského. Její památka se uchovala pouze
v Homérových legendách. Trákie, která v rané době bronzové byla přibližně na
shodné úrovni kultury, jakou měla Trója, také zmizela do neznáma.
O existenci
tohoto státu bylo známo pouze z dochovaných mýtů a legend. O existenci Tróje a
o Trákii jsme se dozvěděli díky archeologii. Vykopávky v Tróje – významné
události vědeckého života 19. století, a nálezy materiální kultury Trákie –
jsou významnými výsledky archeologie 20. století. Roku1870 německý obchodník a
archeolog nadšenec H. Schliemann začal vykopávky na vyvýšenině Hisarliku na
území Turecka.
Již první nálezy
ohromili svět. Od té doby je Schliemannovo jméno nerozlučně spjato s dějinami
jeho objevů. Na jeho výzkumech později pokračovali němečtí a američtí
archeologové. Ti postupně prozkoumali ne jedno, a celých deset měst. Nejstarší
město bylo o více jak tisíc let starší než Homérova Trója, nejmladší se řadí do
časů Římské říše. Země na vrcholku Hisarliku je zemí Tróje – muzea dávnosti.
Výzkum jedné vrstvy za druhou je doslova jako procházet z jednoho sálu muzea do
dalšího.
Zlatý ornament mykénské kultury – je typický pro
ozdoby z Mykén i Troje.
Můžeme se tak
seznámit s úspěchy dávných obyvatel Tróje v oblasti architektury a
dekorativního umění, nedozvíme se však o monumentální malbě nebo sochařství.
Paláce jsou zcela zničené, ozdoby jejich výstavby jsou plně ztracené. Nikde se
nenašli zbytky monumentálních soch, podobné těm, které zdobily “Lví bránu“
antických Mykén.
Dlouho před Trójskou
válkou, jak uvažují odborníci, proběhla ve 13. století př. n. l., vzniklo na
vrcholku Hisarliku nejstarší osídlení Tróje I. Její vznik se vztahuje do roku
2600 př. n. l. Zde by nalezen nejstarší typ stavby, rozšířený po celém pobřeží
Egejského moře a celé Trákii – megaron. Keramika byla ještě hrubá a zjevně
ručně zpracovaná.
Počet zlatých předmětů převyšoval 8 tisíc kusů. Zvláště významné jsou zlaté
diadémy. Skládají se z dílečků, na jejich koncích jsou plíšky, ve tvaru
lidských postav. Bylo nalezeno velké množství jiných ozdob, prsteny, náramky, zlaté
náhrdelníky, kroužky do vlasů ve tvaru spirály, spony ke spojování oděvů,
nádoby ze zlata a stříbra. Různorodý výběr zbraní: zakončení střel a kopí,
ostří nožů a sekery z bronzu, mědi a stříbra.
Kulturní vrstvy Tróje III. – Tróje V. se nedají přesně odlišit, jsou chudé
na nálezy. Za to ve vrstvách Tróje VI. a Tróje VII. se nacházejí pozůstatky
mohutných opevnění. Byla zde nalezena současně místní a dovozová mykénská
keramika. Znamená to, že tato města existovala ve stejné době, kdy začala Trójská
válka. Většina badatelů se kloní k názoru, že právě zde proběhly známé válečné
události skryté v rozvalinách vrstvy Tróje VII., avšak spory dosud
neutichly a pokračují.
Souběžně probíhají vykopávky tráckého osídlení na území Bulharska, které
dovolují prozkoumat dějiny Trákie v průběhu více jak 40 staletí. (ještě před třiceti lety významní odborníci
tvrdili, že v Trákii nebylo žádných měst – pozn. překladatele)
Nedaleko Varny byl nalezen poklad zlatých a měděných nádob, náležící do
Doby kamenné! Zvláště intenzivní je výzkum jihovýchodního Bulharska, kdy bylo
nalezeno více jak 30 dávných osídlení podobných Tróje. Nálezy ukazují, že
legendy jsou blízké pravdě. Ve 13. století př. n. l. tam vystavěli pevnosti,
podobné trójským, bojovníci válčili stejnými zbraněmi, oděvy byly spojovány
shodnými sponami.
Trácké nádoby.
V časech Trójské
války přijížděli Trákové na pomoc obléhaným. Výzdobná výstroj tráckého
panovníka Réza, o kterém vyprávěl Homér, že “byla určena nikoliv smrtelníkům ale jen nesmrtelným bohům na Olympu“,
taková byla zhotovena v dílnách tráckého řemeslníka. Zlatý poklad nalezený v
místě Vlčí trn (severní Bulharsko) dokazuje mistrovství umělců Trákie, hovoří o
bohatství jejich panovníků. Na území Bulharska bylo nalezeno již několik
pokladů, které náleží do stejného historického období časů Trójské války.
Architektonické stavitelství Trákie je blízké Trójskému. Shoda obraných
staveb a prvků je až předmětem údivu.
Kamenné stěny, chránící osídlení měly brány, v podobě úzkých vstupních
chodeb, připomínající brány města Tróje II. Později se spojení přerušuje. V
časech Trójské války v dobách pozdní doby bronzové – jsou opět těsné. Vždyť
Trákie byla spojencem Tróje. Zbraně té doby – ploché sekery, nože a meče – mají
zjevně shodné prvky.
Máme jakousi představu o jazyce Mykénců, obléhajících Trójů. Jakým jazykem
hovořili Trójané je těžko říci. Podle Homéra se dá říci, že také v řečtině. Co
však víme o jazyce tráckém, jsou vlastní jména a jména osídlení.
Přeložil N.
Nikolov 3. 3. 2020
Žádné komentáře:
Okomentovat