"Země měst" - to není jen Arkaim
21.
01. 2020
Varvara Guseva
Na konci 3. a na
počátku 2. tisíciletí př. n. l. jeden z národů (nebo skupina národů) došla na
území současného Jižního Uralu, kde se lidé usídlili na několik století,
vystavěli několik desítek osídlení, rozprostřených po území o rozsahu 350
kilometrů. Až po třech tisíci letech, našli archeologové pozůstatky těchto měst
a tuto oblast nazvali „Zemí měst“.
Autor fotografie: Anastasia Černova
Země měst
Pojmenování této
oblasti vyznačil Genadij Borisovič Zdanovič. Pod jeho vedením byl prováděn
archeologický výzkum dávných měst. Zbývá poznamenat, že označení uvedených
architektonických památek je zcela na místě – je to blízkost mezi nimi,
jednotný styl architekta, shodné postupy výstavby a materiály potvrzují jejich
společenství.
Podle závěrů
poskytnutých výzkumníky a odborníky jsou města výsledkem ne žádné evoluční
přestavby drobných osídlení či staveb. Než na toto území usídlili tzv.
Praindoevropané, nebylo nic než zvlněná step. Přitom výstavba byla zjevně podle
společného plánu a topografické logice. Například mezi městy byla přibližně
stejná vzdálenost 30 - 50 km, která se dá překonat za 12 hodin (pokud se lidé
přemísťovali na koních nebo na povozech) bez zastávek na nocleh za rozsahem
civilizace.
Města měla jasnou
výstavbu, nikoliv náhodný shluk různorodých drobných staveb, za vysokou
ohradou. Jednalo se o celkově promyšlenou výstavbu prováděnou podle jednotného
schématu. Přičemž v různých dobách se stavební postup měnil – na příklad,
nejmladší stavby mají kruhovou podobu a pozdější obdélníkovou.
Netypická
zástavba dle území a epochy se stala základem turistického a odborného zájmu.
Je zde nutno poznamenat, že část turistů sem přitahuje nikoliv historická
významnost ale velké množství mýtů a nevědeckých hypotéz, v množství jakých je
v prostředí internetu. Díky tomu vedle jednoho z měst – Arkaimu – se zde
objevilo několik soudobých instalací.
Města dávné civilizace
Nesporné vedení
pro turisty má město Arkaim – někteří ani nevědí o existenci fenoménu „Země
měst“. Takoví předpokládají, že Arkaim je jedinečná památka architektury v
takové podobě. Ten v dobách svého rozkvětu nebyl ani hlavní, ani nejstarším,
ani největším ze „Země měst“.
pramen: haritonoff
Nejde o jedinou
památku – v současnosti můžeme směle hovořit o nalezení 24 takových osídlení, z
nichž 22 se nachází na území Jižního Uralu a oblasti za Uralem.
Osídlení
Alandskoe
Nachází se v Orenburgské
oblasti, okresu Kvarkenském, na mysu levého břehu řeky Suugduk. Celková plocha
bývalého města zabírá 23 tisíce m2. Bylo zde objeveno 5 obydlí, z
nichž pouze 2 byla zcela prozkoumána, ostatní pouze částečně. Výzkum byl
prováděn pouze na malé části města v rozsahu 702 m2. Stavby osídlení
jsou datovány do 20. století př. n. l., jsou starší než je Arkaim o půl
tisíciletí.
Opevněné osídlení
bylo nalezeno v roce 1987 a má oválný tvar. Vykopávky probíhaly v letech 1997,
1999 a 2001 pod vedením T. S. Maljutinové. V současnosti jsou vykopávky
zakonzervované. Výzkumy ukázaly, že vnitřní stěny osídlení měly šířku až 6
metrů a před nimi byl vyryt příkop o šířce 3 metry.
Byly zde nalezeny
kovové výrobky, vrtané kostěné předměty, různé ozdoby, fragmenty keramických
nádob s ornamenty, zakončení střel šípů, zhotovené z křemene. Podle uvedeného
materiálu se usuzuje, že osídlení bylo zároveň pevností a řemeslným střediskem.
Arkaim
V době bronzové
bylo místo okrouhlým osídlením o celkovém rozsahu plochy 20 tisíc m2.
Dnes je jedním z nejpopulárnějších míst v Čeljabinské oblasti, kam přicházejí
odborníci, archeologové, turisté a zástupci různých vyznání.
Pramen: kramola.info
Výzkumy proběhly
v letech 1987 -1995 pod vedením G. B. Zdanoviče, kdy se podařilo prozkoumat asi
40% území osídlení. Přičemž nálezy zde byly poměrně chudé – hliněné střípky,
nástroje k podávání uhlí. Přesto se z neznámých důvodů stal Arkaim přitažlivým
centrem pro různé vědecké i nevědecké hypotézy. Například odborníci zde uvažují
o místním zrodu árijské rasy, o místní dávné observatoři. Zde se uvažuje o
zdomácnění prvních koní, z tohoto místa pochází i vynález dvoukolového vozu a
použití důmyslných pecí na tavení kovů. Smělé závěry místních archeologů
nepřijímají všichni z vědeckého světa. V současnosti se další vykopávky
zbývajícího území neprovádějí, nedaleko osídlení byl vystavěn historický park,
kde je možné se seznámit s lidskými obydlími doby bronzové.
Sintašta
V současnosti se
jedná o místo nejvíce prozkoumané z celé oblasti „Země měst“. První vykopávky
jsou z roku 1972, archeologové zde prozkoumali více jak 46 % území. Osídlení
zabíralo plochu 15 tisíc m2 a nachází se na území soudobého
Bredinského okresu Čeljabinské oblasti na břehu řeky Sintašta.
Podle nálezů z minulosti
bylo k označení této epochy kultury doby bronzové na místním území použito
označení „Sintaštinská kultura“, ke
které jsou řazeny i ostatní osídlení Země
měst.
Pramen: haritonoff
Kromě opevněného
osídlení zde bylo odhaleno několik kurhanů a mohyl, dále hliněná keramika se
stopami ornamentů ve tvaru svastiky, válečný povoz, datovaný do roku 2026 př.
n. l. Tento nález podmínil zrození teorie o tom, že právě zde byl vynalezen
lehký dvoukolový povoz, se dvěma paprskovými, loukoťovými koly. Ve velkém
hřbitově bylo nalezeno 40 mohyl, na malém jen 9. Zajímavostí je, že muži jsou
pochováváni společně se spřežením, kdy nohy koní jsou uloženy v podobě běhu.
Kamenná stodola
V roce 1982 bylo
na břehu řeky Karagajly-Ajat v Čeljabinské oblasti objeveno osídlení tehdy
nazvané „Olgino“, kde po pěti letech I. M. Batanina s pomocí leteckého
snímkování nalezla stopy opevnění, analogická osídlení Arkaimu a Sintašty. V
roce 1992 zde začaly výkopové práce, které potvrdily očekávání. Tím však
většina prací skončila – pozornost výzkumníků se soustředila na sousední
nekropoli Kamenná Stodola – 5. Práce zde byly obnoveny v roce 2005 a
pokračovaly až do roku 2013. Za celou tuto dobu bylo prozkoumáno 2640 m2 a
nalezeny ruiny valu s kamenným obložením, několik osídlení
sintaštinsko-petrovské kultury a jedna stavba z pozdní doby bronzové.
Další městečka
Ostatní osídlení
ze Země měst jsou velmi málo prozkoumané a prakticky nepopsané v literatuře,
jako samostatná osídlení – pouze s připomenutím, že náleží do souhrnu Země
měst.
Jedním z nich je
osídlení Novonikolskoe I., kde při výzkumech 5 tisíc m2 bylo
archeology nalezeno 19 budov. Z nich 8 bylo prozkoumáno zcela a ostatní pouze
částečně. V roce 1984 zde začaly výzkumy osídlení Usťeje I., které trvaly 7.
let. Za celou dobu výzkumu badatelé rozkopali více jak 3 tisíce m2 a
nalezli 11 obydlí, ze kterých bylo 5 zcela odhaleno.
Petrovka II. byla
archeology zkoumána pod vedením Zdanoviče v letech 1971, 1976, 1981 a 1982.
Bylo prozkoumáno 3665 m2, což znamená pouze 46 % celkového území
osídlení. Zde byly nalezeny 24 budovy, 9 z nich bylo prozkoumáno zcela.
Dále byla
nalezena opevněná osídlení Andreevkoe, Bersaut, Bachta, Žurumbaj, Kamysty,
Konopljanka, Kujsak, Rodniki, Pariž a další.
Celkem bylo na
území Země měst nalezeno 167 budov z doby bronzové.
Přeložil: N.
Nikolov 7. 02. 2020
Nali Balgarite veče znajat za Atkaim i drugi drevni gradove, če sa postroeni ot Balgari. Zašto razprostranjavte Ruski laži?
OdpovědětVymazatStiga s Ruskite laži, te nepriznavat, če Balgarite sa im dali pismenost, kultura i religia. Čul li ste za misiata na Balgarite?
OdpovědětVymazat