Obranné valy na pobřeží Černého moře

Obranné valy kána Asparucha na pobřeží Černého moře

https://zen.yandex.ru/media/maximus101/oboronitelnye-valy-hana-asparuha-na-chernom-more-5dc17cb704af1f98925072ba

Roku 670 překročil Kánas juvigi (kníže) Asparuch se svým národem řeku Dunaj a vstoupil na území Byzantské říše. V bitvě v místě označovaném Ongal (roku 680) Bulhaři porazili byzantskou armádu a vytyčili zde První bulharské carství na Balkáně.

Uvedená událost je zjevná i tím, že místo hlavního jeho sídla se nacházelo v ústí řeky Dunaje, tak o tom psali byzantští kronikáři. Až rozmístění následujících center Prvního bulharského carství je mnohem složitější. Je to dáno i tím, že Bulhaři na severu Balkánu zanechali velké množství obranných staveb, především zemní valy, které dosvědčují takové události.

 Asparuchův val ve Varně a pomník zakladatele Prvního bulharského státu na Balkáně.

Velice známá jsou velká opevnění bulharského tábora, například tábor v místě Nikulicel, který byl podle všeho místem - Ongalem – prvním hlavním sídlem Kána Asparucha. Jeho plocha je 48 km². Také již na konci 19. století bylo nalezené místo, kde se nacházela Pliska, město, dlouhou dobu považované za první hlavní město Bulharska. Dnes je uvedená událost zpochybňována. Byzantský kronikář Theofan Zpovědník psal, že Bulhaři se z tábora v Ongalu přemístili do oblasti Varny, která se nacházela nedaleko antického města Odessos (soudobé město Oděsa na Ukrajině, bylo pojmenováno po vzoru tohoto řeckého města).

Theofan Zpovědník „Chronografie“

Při pronásledování Římanů podél Dunaje, (Bulhaři) překročili řeku a došli až na místo Varna, poblíže města Odissa a místní pevniny. Uviděli zde místo dobře opevněné: vzadu chráněné řekou Dunajem, vepředu a na bocích osadami a pobřežím Pontijského moře. Tam pokořili Slovany, kteří zde žili pod názvem Sedm kmenů. Bulhaři nechali Severy přesídlit od místa Beregava do východních oblastí a na jihu a na západě až k Avarům a zbylých sedm rodů, kteří jim platili daň. Rozšířili se v těchto místech, začali napadat pevnosti a osídlení patřící římskému státu a obsadili je.

Přičemž Theofan netvrdil, že by se Bulhaři usídlili v řeckém městě Odessos. Napsal, že se opevnili „v blízkosti“. Je zřejmé, že právě z tohoto místa (oblasti Varny) rozšiřovali svůj vliv na okolní oblasti. Znamená to, že Varna byla prvním (nebo druhým po Ongalu) hlavním sídlem (městem?) Bulharska. V průběhu věků nový název nahradil staré řecké pojmenování a bývalé byzantské město Odessos začali nazývat Varnou.

Mapa bulharských opevnění. Tábor v Nikulicele, Pliska, Odessos. Zprava je schéma pobřežních obranných valů – Varna, Kranevo, Škorpilovci, Obzor.

Toponymum „Varna“ je poprvé zmiňováno právě Theofaem Zpovědníkem, dříve než v 8. století se toto označení nepoužívalo. Poprvé se o něm dozvídáme s příchodem Bulharů do této oblasti. Základ slova Varna může pocházet z indoevropského základu var *uer- (voda, déšť, řeka), také je známo, že Varna – je označení řeky a jezera (jezero Varna, Provadijská řeka). Varny, Variny, Vary – slovanské a germánské kmeny na řece Varnov (něm. Warnow) v Německu. Řecké Odessos má také blízko významem slova k Varně, Odessos se odvozuje z karského jazyka jako „Město na vodě“. Také se odvozuje ze slovanského „vorona, vraný (černý) z praslovanského základu. *vorna, z litevského várna „vorona“, jiné pruské označení warne. Je také možné, že na počátku se slovo vyslovovalo jako Barna. Podle Al-Idrisiho je toponymum vyznačováno také jako Barnas.

Celá stará zástavba města Varna byla zničena v 19. až 20. století v souboji s osmanským dědictvím. Je také nutno dodat, že většina starých center skoro ve všech bulharských městech byla zničena a ne jenom ve Varně. Za hranicemi starého města jsou zachovány základy stavby, která je připisována samotnému Asparuchovi. Stavba je známa jako „Asparuchov val“ na jihu města. Dříve se val táhl podél pobřeží od vyvýšeniny Galata až k pevnosti Varna. Předpokládaná délka valu je 3,5 km. V současnosti zůstal zachován pouhý kus v parku Asparuchovo v délce kratší než kilometr. Celá severní část valu byla zničena při výkopu kanálu Jezera Varna. Na jihu byl val zničen během výstavby na konci 20. století.

Asparuchův val se nacházel za hranicí starého města Varny. Znamená to, že neměl za úlohu chránit město. Jaký úkol měl plnit, dosud není známo. Objevili se názory, že mohl sloužit jako přehradní hráz, protože směřoval podél pobřežní linie, také mohl ochraňovat pobřeží před výsadkem z moře. Asi to druhé je blíže ke skutečnosti. Není zřejmé, k jakému účelu by měla podobná hráz sloužit – za hrází nebylo žádné osídlení pouze volný prostor. Také je známo, že podobné valy na pobřežní linii byly nalezeny a na dalších místech Bulharska – v Kraněvu, v ústí řeky Kamčija a na dalších místech.

Obranné valy se tyčily, všude tam, kde chyběl vysoký břeh u moře, kde se skutečně mohlo vysadit cizí vojsko. Jak je známo, Byzantinci měli velmi silné loďstvo, které bezesporu mohlo škodit Bulharskému státu. Výstavba fortifikací na břehové linie byla pro Bulhary velice důležitým činem.

Dá se předpokládat, že zvyk stavět dlouhé obranné linie si Bulhaři přinesli ze své předešlé vlasti na Kavkaze. Kde jsou dobře známé dlouhé stěny Derbentu, stěny chazarského Semenderu a další. Také je možné, že na bulharskou fortifikaci měly vliv opevnění měst a oázy ve Střední Asii, ze kterých původně odešli. Výklad o vysokých stěnách Midgardu skandinávských ság se z velké části opírá o tuto asijskou tradici. Hadí valy v Kyjevské Rusi – jsou ve své podstatě daní obranných tradic kaganátů východní Evropy – Chazarského, Avarského a Prvního bulharského carství na Balkáně.

Al-Masudi na počátku 10. století napsal, že území dunajských Bulharů (Burdžanů) bylo ohrazeno zemními valy.

Achbar az-zaman

A mezi Al-Kustantinia a zemí Burdžanů je patnáct dnů cesty, a samotné panství Al-Burdžán má rozměry dvacet dnů cesty na třicet dnů cesty. Celá oblast Burdžan je ohrazena valem, ve kterém jsou průrvy, podobná oknům, a tento val má příkop a obyvatelé žijí za tímto valem.

Nejedná se zde o náhodné rozhodnutí jednoho panovníka, jde o navázání na staré místní tradice viz dále:

http://nikolajnikolov.blogspot.com/2017/02/novakova-brazda-cinska-zed-v-bulharskem.html

 Kamenné jádro valu.

Asparuchův val ve Varně nebyl hliněný, jeho základ se skládá z mohutných kamenů. Stavební materiál pro výstavbu valu byl přivážen z ruin antického města Odessos. V 7. století se o tomto městě již přestali zmiňovat byzantští kronikáři, protože město bylo silně poničeno po útocích Slovanů a Bulharů v 6. – 7. století. Nálezy zlomků byzantských staveb mezi kamením svědčí o tom, že val byl vystavěn až po zničení města, také nemůže být přehradou z byzantského období.

Divoká část Asparuchova valu je dnes zarostlá trávou.

Asparuchův val má šířku kolem 12 metrů, jeho současná maximální výška dosahuje 3 metrů. Je nutno dodat, že původně výška valu mohla dosahovat do 5 metrů a výše. Dále, je možné, že na horní části náspu bylo ještě dřevěné opevnění, avšak konkrétní informace o tom nejsou.

Dnes se moře a linie valu nachází asi 500 m od sebe. Jedná se o výsledek násypu písečné pláže z 20. století, včetně přirozeného usazování kalu řeky Varny, které se zde nastřádaly během století. Ve středověku byl val stavěn na samotném okraji pobřežní linie. S přihlédnutím k okolnosti, že samotný břeh byl v těch dobách podstatně výše, vystavěný val dělal tuto část pobřeží nedostupným pro útoky z moře.

Kamenné valouny v základech valu.

Zůstává nedořešená hlavní otázka – kde se v oblasti Varny mohlo nacházet hlavní město Bulharů? Více jak 100 let archeologických výzkumů na tuto otázku nenašlo odpověď. Západně od města Varna byly nalezeny pouze významné nekropole Bulharů a Slovanů z 8. – 10. století. Sídlo hlavního místa bulharských panovníků zde dosud nebylo nalezeno.

Pláž před Asparuchovým valem ve Varně.

Jiná další hraniční stavba Bulharů je vyznačena na:

http://nikolajnikolov.blogspot.com/2016/04/hranice-stara-1300-let.html

Přeložil N. Nikolov 12. 12. 2019

Pliska – největší město od časů antického světa

Pliska – největší město od časů antického světa

https://maximus101.livejournal.com/tag/%D0%91%D0%BE%D0%BB%D0%B3%D0%B0%D1%80%D0%B8%D1%8F

Toto město v Bulharsku bylo větší než Konstantinopol a také větší než samotný Řím. Je tak zřejmé, že než se podařilo Mongolům založit Peking v Číně, byla to největší megapole světa. Plocha Plisky uvnitř stěn Vnějšího města činila 22 kilometrů čtverečních. Město bylo založeno turkickou dynastií kočovníků Bulhary v dosud neurčeném průběhu let mezi 7. – 9. stoletím.

Podle historického textu „Pověsti vremennich let“ právě z města Pliska (Плисковы, Пльсковъ v ruštině, Πλίσκοβα, Πλίσκα, Πλίσκουβα v řečtině, Pliskouba, Pliskoba v latině) pocházela kněžna Olga, posléze panovnice na Rusi. Je také možné, že právě ona dala ruskému městu Pskovu (Pleskovu) jeho jméno po vzoru svého rodného města.

Východní brána do vnitřního města

Co znamená „Pliska“ není dosud známo. Jméno Plisky (ve staré bulharštině PLSKA) se odvozuje jako Palasaka, Pelesek, je velmi pravděpodobné, že název hlavního města bulharského státu je spřízněno s názvy mnoha jiných měst v Asii – Balasaguna (hlavního města státu Karachanidů), Balasakana (největšího města Azerbajdžánu), Balgasuna (hlavního města Ujgurského kaganátu) a dalších. Turecké označení Plisky – Aboba (z 20. století) umožňuje pochopit původ slova, složeného názvu – Plisk oba. Výraz „oba“ (stan, stepní sídlo) se přeměnil v do podoby Ab-oba „sídlo předků“. Je zde zřejmé, že Plisk oba (Pliskova, Pliskova) se překládá ze starého bulharského nápisu „kan pos Plska“ (sídlo kána/nejvyššího panovníka/hlavní město).

Čatalarský nápis kana Omurtaga (počátek 9. století).

„Kan sjubigi Omurtag (kníže) – bohem ustavený vládce na zemi, na které se narodil. Při svém pobytu ve své sídle Pliska («PLSKA»), rozhodl vystavět osídlení u řeky Tiče a vyslal svá vojska proti Řekům a Slovanům. Nechal vystavět most přes řeku Tiču spolu s osídlením a nechal vztyčit čtyři sloupy ze kterých na dvou z nich umístit sochy lvů. Nechť bůh dovolí našemu panovníkovi zašlapat nohama císaře, dokud teče řeka Tiča …Podle starého bulharského kalendáře – v prvním měsíci roku Vola, podle řeckého – patnáctém indiktu.

Celkový plán města Pliska. Pravoúhlé Vnější město a vnitřní skoro čtvercová citadela. Vpravo, kamenná slavnostní cesta uvnitř města, spojovala Vnitřní město (Citadelu) s hlavním chrámem – Velkou bazilikou.

Porovnání plošného rozměrů měst Pliska a Konstantinopole.

Za 120 let archeologického výzkumu města se nepodařilo vyjasnit nic z jeho historie. Je možno konstatovat určitá fakta o dávné Plisce, avšak dosud není možné předložit ucelenou představu o tomto městě. Není znáno kdy a kým bylo město Pliska založeno, není známo kde zde žil a proč jsou rozměry města tak cti hodné. Ještě nedávno nebo jisté zda se jednalo o město. Není jasné, jak se tento objekt ztotožňuje s tímto názvem. Nedaleko přímo v sousedství se s ruinami města nachází ještě jedno takové město – tzv. „tábor“ v Kabijuke (asi 8 km od Plisky). Je poněkud menší svými rozměry, jeho přibližná rozloha jsou 4 km². Je možné, že Pliskoba – je právě „kan pos“ u hory Kabijuk. Možná jsou oba Pliskou.

http://nikolajnikolov.blogspot.com/2016/10/pliska-byla-mestem-1-tisic-let-pred.html

Rozmístění města Plisky a opevnění Kabijuk. Vzniká otázka, proč jsou tak velká opevněná sídla tak blízko.

10 km jižně od opevnění Plisky se nachází Madarská svatyně, hlavní bulharské kultové středisko (dříve trácké). Tato svatyně byla vybavena velkou kamennou pevností a osídlením. Celá rovina kolem Plisky (Pliskovské pole) – je velkou aglomerací, skládající se z opevněných středisek, vojenských táborů, kultovních komplexů a jednotlivých osídlení. Někteří výzkumníci řadí do této soustavy aglomerací i blízké město Šumen. Nedá se s určitostí říci, kde toto hlavní sídlištní centrum končí. Celý región je chráněn dodatečnými liniemi zemních valů, které jsou zachované kolem města Novi Pazar východně od Plisky. Charakteristickým rysem (kočovných?) Bulharů bylo vymezovat své území pozemními valy a okopy. Dokonce i podél mořského pobřeží Bulharska jsou zachovalé valy (Asparuchův val ve Varně). Je to osobitá vlastnost Bulharů (Burdžanů), kterou zaznamenali již arabští kronikáři.

Al Masudi

…celá oblast Burdžan je ohrazena valem, ve kterém jsou průrvy, podobné oknum, val má svůj příkop a obyvatelé žijí za tímto valem.

Pliska měla po své obvodu dva paralelní zemní valy a příkopy mezi nimi. Dále na hřbetech pozemních valů se táhlo dodatečné dřevěné ohrazení.

Východní obranné valy. Dokonce i dnes dosahuje vnitřní val výšky 6 metrů, vnější je podstatně menší. Je nutno připomenout, že tomuto opevnění je 1200 let. Celková délka obvodu činí 20 km.

Ještě nedávno panovalo přesvědčení, že Pliska byla prvním hlavním městem bulharského státu. S odkazem na Bulharský apokryfický letopis, který tvrdil, že Ispor car (kan Asparuch) založil toto město. V posledních letech se k textu letopisu začali dívat mnohem kriticky, protože za 120 let archeologického výzkumu nedařilo se ve městě najít objekty starší než z 8. století. Samotný panovník přivedl svůj lid na Balkán již v 7. století.

Bulharský apokryfický letopis (11. století)

«Isáji proroku můj milovaný, jdi od západu od římských území, vyčleň od Kumánů (Polovců) jejich třetinu, která nazývá se sebe Bulhaři, osídlili zemi Karvunskou, zanechanou Římany a Helény. A objevil se po něm jiný panovník v zemi Bulharské. Jako dítě je nosili v košíku po tři roky a nazvali jej carem Isporem. On přijal vládu v carství Bulharském. Nechal vystavět města veliká na Dunaji, Dnistru-grad a velikou stěnu od Dunaje k moři. Také vystavěl Plisku-grad“.

<<Poněkud jinak situace vypadá ve světle dalších poznatků, které spíše ukazují na to, že se bulharský panovník rozhodl stavět na místě, které bylo možná již opuštěné předešlými obyvateli, ale velmi příhodné pro jeho další rozvoj - pozn. překladatele>> viz dále:

http://nikolajnikolov.blogspot.com/2016/10/pliska-byla-postavena-jiz-za.html

Kamenná citadela města Pliska

Turisté přijíždějící do města Pliska se omezují prohlídkami pouze dvou velkých objektů města – Citadelou a ruinami Velké baziliky. V dobách socialismu tyto objekty důkladně rekonstruovali, protože předtím vše leželo v ruinách. Slyšel jsem, že se v Bulharsku připravují plány dostavět Velkou baziliku do původní velikosti. Domnívám se, že mnohem užitečnější by bylo odstranit zemědělské obdělávání polí z území města a vyčistit nesčetné ruiny nacházející se vně Vnitřního města. Jednalo by se o rozsáhlý projekt, zpřístupnit 22 km² území města Pliska, což je mimo možnosti chudého rozpočtu malého Bulharska.

Je podivné, že ve městě a kolem něj nebyly nalezeny nekropole doby pohanské. Nejbližší pohřeb byl nalezen ve městě Novi Pazar (2 km východně od města Pliska). Jednalo se o pohřbení jezdce a bylo nalezeno jižně od opevnění Kabijuka. Co je zajímavé, že se jednalo o vůbec první aristokratické pohřbení kočovníka bulharského období (7. -9. století) nalezené v Bulharsku. Nález pochází z roku 2005. Do té doby nic podobného bulharská archeologie neznala. Vysvětlit takovou událost je složité.

Všechna ta pole jsou územím gigantického města, obehnaného liniemi zemních valů. V zemi jsou nedotčené stovky staveb. K výzkumu zde nedochází z důvodu nicotné možnosti kontroly tak rozsáhlého území. Na vyobrazeních vlevo jsou vidět ruiny Velké baziliky – hlavního městského chrámu. Chlum na horizontu, o něco vpravo také spadá do historického prostoru města Pliska. Jedná se o významný Simeonův chlum, zmiňovaný Annou Komninou. Ona jej nazývala – skytským bulevteriem (sněmovním místem).

Na území města Pliska byly nalezeny nesčetné křesťanské pohřby. Jak je známo Bulharsko oficiálně přijalo křesťanství za kána Boris I./Michaila (po roce 864). Zdá se, že základní masa obyvatelstva vyznávala křesťanství, což svědčí o pozdějším osídlení města Pliska. Dá se říci, že rozkvět města nastal v 9. – 10. století.

První dřevěné opevnění města je datováno do konce 8. století. Roku 811 bylo město Pliska vypáleno vojsky byzantského císaře Nikifora. Po těchto dramatických událostech začala ve městě kamenná výstavba. Proto jsou všechny známé ruiny města Pliska nejpozději z 9. století. V té době byla ve městě postavena obrovská kamenná citadela (Vnitřní město), paláce

panovníků a množství rituálních staveb.

Slavnostní kamenná silnice města Pliska. Má délku 1,5 km. Cesta spojovala Vnitřní město a hlavní chrám města – Velkou baziliku.

Běžní návštěvníci jezdí podél této silnice auty. Protože projít se z Vnitřního města k Bazilice a zpět znamená ujít 3 km. Dostal jsem se do Plisky po svých a bylo tedy nutno šlapat. Musím říci, že jsem nelitoval. Cesta na mně udělala veliký dojem. Skládá se ohromných hrubě opracovaných balvanů. Jejich povrch není na jejich shora ničím opracován. Karel Škorpil, který jako první nalezl tuto cestu, napsal, že technologie výstavby cesty se zcela lišila od římské výstavby, která používala ještě dodatkové vrstvy stěrku. Kameny ceremoniální cesty města Pliska prostě leží na zemi. Je vidět, že tuto cestu používali jedině pro slavnostní procesí.

Cesta vedla k hlavnímu chrámu Plisky, je možné, že na počátku se jednalo o chrám pohanský. Do podoby křesťanské baziliky byl přeměněn až v polovině 9. století. Stopy staršího chrámu však nebyly nalezeny. Předpokládá se, že bazilika byla postavena nad místem pohřbu prvního bulharského mučedníka – Enravoty, staršího syna kána Omurtaga. Je také možné, že Velká bazilika byla místem pohřbu bulharských kánů, kteří přijali křest. Důkazy pro tato tvrzení dosud nebyla nalezena.

Ruiny západní fasády hlavní kultovní stavby města Velké baziliky. Její délka dosahovala 100 metrů.

Kultovní stavby města také činí velké problémy výzkumníků, dosud není jasné, čemu věřili (jakým bohům) obyvatelé největšího středověkého megapolisu.

Předkřesťanské vyznání Bulharů je označováno za pohanské. Jeho podstata je nejasná. Na nápisech bulharských kánů je neustále zmiňován nějaký bůh, jehož jméno není zřejmé. Jméno bylo nalezeno na jediném nápise, ze kterého je možné číst označení „Tengri“, zcela přesvědčivé to není.

Nesčetní adepti bulharské lidové historie jsou přesvědčeni, že náboženstvím Protobulharů byl zoroastrismus, avšak žádné důkazy pro tuto verzi nejsou k dispozici.

Studna na území komplexu Velké baziliky.

V jejím sousedství stál klášter a palác arcibiskupa.

Celkově je Pliska jevem, který ne vždy bývá tím, za co je označována. Je zde možné utvářet libovolné teorie na její účet, které se v průběhu let jeví jako chybné.

Pokud ještě v 19. století zakladatelé bulharské archeologie bratři Škorpilovi mínili, že ruiny u tureckého města Aboba – jsou byzantským osídlením. Potom se vyjasnilo, že město bylo založeno „kočovnými“ Bulhary, protože v Plisce byly nalezeny nesčetné proto-bulharské nápisy. Později, se delší dobu tvrdilo, že Pliska je od svého počátku slovanské osídlení, které se rozrostlo do rozměrů velkoměsta pod moudrým vedením nově příchozích kočovníků. Tato myšlenka byla také zanechána, protože stopy slovanských osídlení na území Plisky také nenašli, není tu ani charakteristická keramika, není tu stopa samotných Slovanů (nekropole). O tom, že město osídlovali především Slované, je možné se jen dohadovat na základě obecných úvah.

Centrální prostor Velké baziliky.

  

Rekonstrukce Velké baziliky v muzeu města Pliska

Samotná stavba baziliky, byla zřejmě započata po římské vzoru viz dále:

http://nikolajnikolov.blogspot.com/2015/10/velka-bazilika-ve-meste-pliska-kopie.html

Samotná stavba baziliky zřejmě byla započata po římské vzoru viz dále:

http://nikolajnikolov.blogspot.com/2015/10/velka-bazilika-ve-meste-pliska-kopie.html

Velmi podivné je, že nebyly nalezeny stopy (předměty, keramika, pohřby) po Bulharech hovořících turkickým jazykem, příchozích do této roviny. Nejbližší pohanské nekropole se nacházejí v dostatečné vzdálenosti od města.

Když bylo zřejmé, že Pliska byla obrovským centrem, „založeným bulharskými kočovníky“, byla rozšířena myšlenka, že osídlení představovalo volnou plochu, ve které honáci drželi svá stáda. Dále, že osídlení se skládalo z plstěných jurt a jen dřevěné paláce náležely panovníkovy a dvoru. Je také možné, že po jistou dobu to tak mohlo vypadat jistou krátkou dobu. Protože žádné stopy po jurtách nebyly nalezeny, za to od počátku 9. století bylo nalezeno množství stop dřevěných obydlí zpola zapuštěných do země. Všechna obydlí byla stavěna jako trvalá. Byly nalezeny nejen dřevěné ale také domy kamenné. Mimo to, v tuto chvíli byly na území Vnějšího města nalezeny ruiny 49 (!!) kostelů, tj. přibližně jeden kostel na 500 m². V 80. letech minulého století bylo známo jen o 25 kostelích na území Plisky, v současnosti je jejich počet dvojnásobný. Je také možné, že další budou v tomto městě ještě nalezeny.

Typová tří-lodní bazilika ve Vnějším městě Plisky.

Ruiny kostela ve Vnějším městě.

Základní množství těchto kostelů bylo vystavěno v časech 9. – 10. století, přibližně během 100 let. Takové množství kultovních staveb může svědčit o významné hustotě obyvatelstva města. Také bylo nalezeno velké množství řemeslných dílen. Znamená to, že gigantické osídlení se zde utvořilo ve velice krátké době – ještě do 8. století zde skoro nic nebylo, v 9. století my zde máme město o ploše 22 km² – největší megapole tehdejšího světa. Jednalo se o město s rozvinutou řemeslnou výrobou, obytnými čtvrtěmi, velkým množstvím církevních staveb (kromě jednotlivých kostelů byly v Plisce určeny i celé kultovní komplexy – kláštery) a paláce vládnoucí vrstvy.

Rekonstrukce typického dřevěného obytného domu, polozapuštěného do země. V takových obydlích žila většina základního obyvatelstva města.

Níže jsou ruiny mohutné kamenné stavby ve Vnějším městě. Co to bylo za objekt, není známo, tvrdí se, že se jedná o „občanskou výstavbu“. Budova bez oken a dveří, poskládaná z masivních kamenných bloků, stěny o síle 2 metry. Také, je možné počítat s kvalitou bulharské restaurace (přesněji rekonstrukce) daného objektu. Jak vypadaly ruiny na počátku, se nedá vždy vyjasnit. Celkově je podobná syrová architektura vlastní všem bulharským objektům.

Níže, že je pohled na Madarské plato z města Pliska. V pohoří Madara se nachází bulharské pohanské kultovní centrum již od doby Tráků. Dá se předpokládat, že celá aglomerace na Pliskovském poli byla propojena právě k tomuto kultovnímu centru. Vše společně, celé prostranství je analogem sakrálních území, dávných tradic, posvátných území dávných národů. Je také rozhodující, poloha Plisky na křižovatce obchodních cest a velikých řek zvyšuje její ekonomický potenciál. Je také možné, že předurčení opevněné aglomerace na Pliskovském poli je unikátním spojením sakrálního posvátného centra s běžným životem velké Bulharské říše, která se zde ukotvila na severu Balkánu.

Přeložil a doplnil N. Nikolov 1. 12. 2019