Pliska – největší město od časů antického
světa
Toto město v Bulharsku bylo větší než Konstantinopol a také větší než
samotný Řím. Je tak zřejmé, že než se podařilo Mongolům založit Peking v Číně,
byla to největší megapole světa. Plocha Plisky uvnitř stěn Vnějšího města
činila 22 kilometrů čtverečních. Město bylo založeno turkickou dynastií
kočovníků Bulhary v dosud neurčeném průběhu let mezi 7. – 9. stoletím.
Podle historického textu „Pověsti vremennich let“ právě z města Pliska (Плисковы,
Пльсковъ v ruštině, Πλίσκοβα, Πλίσκα, Πλίσκουβα v řečtině, Pliskouba, Pliskoba v latině) pocházela kněžna
Olga, posléze panovnice na Rusi. Je také možné, že právě ona dala ruskému městu
Pskovu (Pleskovu) jeho jméno po vzoru svého rodného města.
Východní brána do
vnitřního města
Co znamená
„Pliska“ není dosud známo. Jméno Plisky (ve staré bulharštině PLSKA) se
odvozuje jako Palasaka, Pelesek, je velmi pravděpodobné, že název hlavního
města bulharského státu je spřízněno s názvy mnoha jiných měst v Asii –
Balasaguna (hlavního města státu Karachanidů), Balasakana (největšího města
Azerbajdžánu), Balgasuna (hlavního města Ujgurského kaganátu) a dalších.
Turecké označení Plisky – Aboba (z 20. století) umožňuje pochopit původ slova,
složeného názvu – Plisk oba. Výraz „oba“ (stan, stepní sídlo) se přeměnil v do
podoby Ab-oba „sídlo předků“. Je zde zřejmé, že Plisk oba (Pliskova, Pliskova)
se překládá ze starého bulharského nápisu „kan pos Plska“ (sídlo
kána/nejvyššího panovníka/hlavní město).
Čatalarský
nápis kana Omurtaga (počátek 9. století).
„Kan sjubigi Omurtag
(kníže) – bohem ustavený vládce na zemi, na které se narodil. Při svém pobytu
ve své sídle Pliska («PLSKA»), rozhodl vystavět osídlení u řeky Tiče a vyslal
svá vojska proti Řekům a Slovanům. Nechal vystavět most přes řeku Tiču spolu s
osídlením a nechal vztyčit čtyři sloupy ze kterých na dvou z nich umístit sochy
lvů. Nechť bůh dovolí našemu panovníkovi zašlapat nohama císaře, dokud teče
řeka Tiča …Podle starého bulharského kalendáře – v prvním měsíci roku Vola,
podle řeckého – patnáctém indiktu.
Celkový plán
města Pliska. Pravoúhlé Vnější město a vnitřní skoro čtvercová citadela.
Vpravo, kamenná slavnostní cesta uvnitř města, spojovala Vnitřní město (Citadelu)
s hlavním chrámem – Velkou bazilikou.
Porovnání
plošného rozměrů měst Pliska a Konstantinopole.
Za 120 let
archeologického výzkumu města se nepodařilo vyjasnit nic z jeho historie. Je
možno konstatovat určitá fakta o dávné Plisce, avšak dosud není možné předložit
ucelenou představu o tomto městě. Není znáno kdy a kým bylo město Pliska
založeno, není známo kde zde žil a proč jsou rozměry města tak cti hodné. Ještě
nedávno nebo jisté zda se jednalo o město. Není jasné, jak se tento objekt
ztotožňuje s tímto názvem. Nedaleko přímo v sousedství se s ruinami města
nachází ještě jedno takové město – tzv. „tábor“ v Kabijuke (asi 8 km od
Plisky). Je poněkud menší svými rozměry, jeho přibližná rozloha jsou 4 km2.
Je možné, že Pliskoba – je právě „kan pos“ u hory Kabijuk. Možná jsou oba
Pliskou.
Rozmístění města
Plisky a opevnění Kabijuk. Vzniká otázka, proč jsou tak velká opevněná sídla
tak blízko.
10 km jižně od opevnění
Plisky se nachází Madarská svatyně, hlavní bulharské kultové středisko (dříve
trácké). Tato svatyně byla vybavena velkou kamennou pevností a osídlením. Celá
rovina kolem Plisky (Pliskovské pole) – je velkou aglomerací, skládající se z
opevněných středisek, vojenských táborů, kultovních komplexů a jednotlivých
osídlení. Někteří výzkumníci řadí do této soustavy aglomerací i blízké město
Šumen. Nedá se s určitostí říci, kde toto hlavní sídlištní centrum končí. Celý
región je chráněn dodatečnými liniemi zemních valů, které jsou zachované kolem
města Novi Pazar východně od Plisky. Charakteristickým rysem (kočovných?) Bulharů bylo vymezovat své
území pozemními valy a okopy. Dokonce i podél mořského pobřeží Bulharska jsou
zachovalé valy (Asparuchův val ve Varně). Je to osobitá vlastnost Bulharů
(Burdžanů), kterou zaznamenali již arabští kronikáři.
Al Masudi
…celá oblast Burdžan
je ohrazena valem, ve kterém jsou průrvy, podobné oknum, val má svůj příkop a
obyvatelé žijí za tímto valem.
Pliska měla po
své obvodu dva paralelní zemní valy a příkopy mezi nimi. Dále na hřbetech
pozemních valů se táhlo dodatečné dřevěné ohrazení.
Východní obranné
valy. Dokonce i dnes dosahuje vnitřní val výšky 6 metrů, vnější je podstatně
menší. Je nutno připomenout, že tomuto opevnění je 1200 let. Celková délka
obvodu činí 20 km.
Ještě nedávno
panovalo přesvědčení, že Pliska byla prvním hlavním městem bulharského státu. S
odkazem na Bulharský apokryfický letopis, který tvrdil, že Ispor car (kan
Asparuch) založil toto město. V posledních letech se k textu letopisu začali
dívat mnohem kriticky, protože za 120 let archeologického výzkumu nedařilo se
ve městě najít objekty starší než z 8. století. Samotný panovník přivedl svůj
lid na Balkán již v 7. století.
Bulharský apokryfický letopis (11. století)
«Isáji
proroku můj milovaný, jdi od západu od římských území, vyčleň od Kumánů
(Polovců) jejich třetinu, která nazývá se sebe Bulhaři, osídlili zemi
Karvunskou, zanechanou Římany a Helény. A objevil se po něm jiný panovník v
zemi Bulharské. Jako dítě je nosili v košíku po tři roky a nazvali jej carem
Isporem. On přijal vládu v carství Bulharském. Nechal vystavět města veliká na
Dunaji, Dnistru-grad a velikou stěnu od Dunaje k moři. Také vystavěl
Plisku-grad“.
<<Poněkud
jinak situace vypadá ve světle dalších poznatků, které spíše ukazují na to, že se
bulharský panovník rozhodl stavět na místě, které bylo možná již opuštěné
předešlými obyvateli, ale velmi příhodné pro jeho další rozvoj - pozn.
překladatele>> viz dále:
Kamenná citadela
města Pliska
Turisté
přijíždějící do města Pliska se omezují prohlídkami pouze dvou velkých objektů
města – Citadelou a ruinami Velké baziliky. V dobách socialismu tyto objekty
důkladně rekonstruovali, protože předtím vše leželo v ruinách. Slyšel jsem, že
se v Bulharsku připravují plány dostavět Velkou baziliku do původní velikosti.
Domnívám se, že mnohem užitečnější by bylo odstranit zemědělské obdělávání polí
z území města a vyčistit nesčetné ruiny nacházející se vně Vnitřního města.
Jednalo by se o rozsáhlý projekt, zpřístupnit 22 km2 území města
Pliska, což je mimo možnosti chudého rozpočtu malého Bulharska.
Je podivné, že ve
městě a kolem něj nebyly nalezeny nekropole doby pohanské. Nejbližší pohřeb byl
nalezen ve městě Novi Pazar (2 km východně od města Pliska). Jednalo se o
pohřbení jezdce a bylo nalezeno jižně od opevnění Kabijuka. Co je zajímavé, že
se jednalo o vůbec první aristokratické pohřbení kočovníka bulharského období
(7. -9. století) nalezené v Bulharsku. Nález pochází z roku 2005. Do té doby
nic podobného bulharská archeologie neznala. Vysvětlit takovou událost je
složité.
Všechna ta pole
jsou územím gigantického města, obehnaného liniemi zemních valů. V zemi jsou
nedotčené stovky staveb. K výzkumu zde nedochází z důvodu nicotné možnosti
kontroly tak rozsáhlého území. Na vyobrazeních vlevo jsou vidět ruiny Velké
baziliky – hlavního městského chrámu. Chlum na horizontu, o něco vpravo také
spadá do historického prostoru města Pliska. Jedná se o významný Simeonův
chlum, zmiňovaný Annou Komninou. Ona jej nazývala – skytským bulevteriem
(sněmovním místem).
Na území města
Pliska byly nalezeny nesčetné křesťanské pohřby. Jak je známo Bulharsko
oficiálně přijalo křesťanství za kána Boris I./Michaila (po roce 864). Zdá se,
že základní masa obyvatelstva vyznávala křesťanství, což svědčí o pozdějším
osídlení města Pliska. Dá se říci, že rozkvět města nastal v 9. – 10. století.
První dřevěné
opevnění města je datováno do konce 8. století. Roku 811 bylo město Pliska
vypáleno vojsky byzantského císaře Nikifora. Po těchto dramatických událostech
začala ve městě kamenná výstavba. Proto jsou všechny známé ruiny města Pliska
nejpozději z 9. století. V té době byla ve městě postavena obrovská kamenná
citadela (Vnitřní město), paláce
panovníků a
množství rituálních staveb.
Slavnostní
kamenná silnice města Pliska. Má délku 1,5 km. Cesta spojovala Vnitřní město a
hlavní chrám města – Velkou baziliku.
Běžní návštěvníci
jezdí podél této silnice auty. Protože projít se z Vnitřního města k Bazilice a
zpět znamená ujít 3 km. Dostal jsem se do Plisky po svých a bylo tedy nutno
šlapat. Musím říci, že jsem nelitoval. Cesta na mně udělala veliký dojem.
Skládá se ohromných hrubě opracovaných balvanů. Jejich povrch není na jejich
shora ničím opracován. Karel Škorpil, který jako první nalezl tuto cestu,
napsal, že technologie výstavby cesty se zcela lišila od římské výstavby, která
používala ještě dodatkové vrstvy stěrku. Kameny ceremoniální cesty města Pliska
prostě leží na zemi. Je vidět, že tuto cestu používali jedině pro slavnostní
procesí.
Cesta vedla k hlavnímu
chrámu Plisky, je možné, že na počátku se jednalo o chrám pohanský. Do podoby
křesťanské baziliky byl přeměněn až v polovině 9. století. Stopy staršího
chrámu však nebyly nalezeny. Předpokládá se, že bazilika byla postavena nad
místem pohřbu prvního bulharského mučedníka – Enravoty, staršího syna kána
Omurtaga. Je také možné, že Velká bazilika byla místem pohřbu bulharských kánů,
kteří přijali křest. Důkazy pro tato tvrzení dosud nebyla nalezena.
Ruiny západní
fasády hlavní kultovní stavby města Velké baziliky. Její délka dosahovala 100
metrů.
Kultovní stavby
města také činí velké problémy výzkumníků, dosud není jasné, čemu věřili (jakým
bohům) obyvatelé největšího středověkého megapolisu.
Předkřesťanské
vyznání Bulharů je označováno za pohanské. Jeho podstata je nejasná. Na
nápisech bulharských kánů je neustále zmiňován nějaký bůh, jehož jméno není
zřejmé. Jméno bylo nalezeno na jediném nápise, ze kterého je možné číst
označení „Tengri“, zcela přesvědčivé to není.
Nesčetní adepti
bulharské lidové historie jsou přesvědčeni, že náboženstvím Protobulharů byl
zoroastrismus, avšak žádné důkazy pro tuto verzi nejsou k dispozici.
Studna na území komplexu Velké baziliky.
V jejím
sousedství stál klášter a palác arcibiskupa.
Celkově je Pliska
jevem, který ne vždy bývá tím, za co je označována. Je zde možné utvářet
libovolné teorie na její účet, které se v průběhu let jeví jako chybné.
Pokud ještě v 19.
století zakladatelé bulharské archeologie bratři Škorpilovi mínili, že ruiny u
tureckého města Aboba – jsou byzantským osídlením. Potom se vyjasnilo, že město
bylo založeno „kočovnými“ Bulhary, protože v Plisce byly nalezeny nesčetné
proto-bulharské nápisy. Později, se delší dobu tvrdilo, že Pliska je od svého
počátku slovanské osídlení, které se rozrostlo do rozměrů velkoměsta pod
moudrým vedením nově příchozích kočovníků. Tato myšlenka byla také zanechána,
protože stopy slovanských osídlení na území Plisky také nenašli, není tu ani
charakteristická keramika, není tu stopa samotných Slovanů (nekropole). O tom,
že město osídlovali především Slované, je možné se jen dohadovat na základě
obecných úvah.
Centrální prostor Velké baziliky.
Samotná stavba baziliky,
byla zřejmě započata po římské vzoru viz dále:
Samotná stavba baziliky
zřejmě byla započata po římské vzoru viz dále:
Velmi podivné je,
že nebyly nalezeny stopy (předměty, keramika, pohřby) po Bulharech hovořících turkickým
jazykem, příchozích do této roviny. Nejbližší pohanské nekropole se nacházejí v
dostatečné vzdálenosti od města.
Když bylo zřejmé,
že Pliska byla obrovským centrem, „založeným
bulharskými kočovníky“, byla rozšířena myšlenka, že osídlení představovalo
volnou plochu, ve které honáci drželi svá stáda. Dále, že osídlení se skládalo
z plstěných jurt a jen dřevěné paláce náležely panovníkovy a dvoru. Je také
možné, že po jistou dobu to tak mohlo vypadat jistou krátkou dobu. Protože
žádné stopy po jurtách nebyly nalezeny, za to od počátku 9. století bylo
nalezeno množství stop dřevěných obydlí zpola zapuštěných do země. Všechna obydlí
byla stavěna jako trvalá. Byly nalezeny nejen dřevěné ale také domy kamenné. Mimo
to, v tuto chvíli byly na území Vnějšího města nalezeny ruiny 49 (!!) kostelů,
tj. přibližně jeden kostel na 500 m2. V 80. letech minulého století
bylo známo jen o 25 kostelích na území Plisky, v současnosti je jejich počet
dvojnásobný. Je také možné, že další budou v tomto městě ještě nalezeny.
Typová tří-lodní
bazilika ve Vnějším městě Plisky.
Ruiny kostela ve Vnějším
městě.
Základní množství
těchto kostelů bylo vystavěno v časech 9. – 10. století, přibližně během 100
let. Takové množství kultovních staveb může svědčit o významné hustotě
obyvatelstva města. Také bylo nalezeno velké množství řemeslných dílen. Znamená
to, že gigantické
osídlení se zde utvořilo ve velice krátké době – ještě do 8. století zde skoro
nic nebylo, v 9. století my zde máme město o ploše 22 km2 – největší
megapole tehdejšího světa. Jednalo se o město s rozvinutou řemeslnou výrobou,
obytnými čtvrtěmi, velkým množstvím církevních staveb (kromě jednotlivých
kostelů byly v Plisce určeny i celé kultovní komplexy – kláštery) a paláce vládnoucí
vrstvy.
Rekonstrukce
typického dřevěného obytného domu, polozapuštěného do země. V takových obydlích
žila většina základního obyvatelstva města.
Níže jsou ruiny
mohutné kamenné stavby ve Vnějším městě. Co to bylo za objekt, není známo,
tvrdí se, že se jedná o „občanskou výstavbu“. Budova bez oken a dveří,
poskládaná z masivních kamenných bloků, stěny o síle 2 metry. Také, je možné
počítat s kvalitou bulharské restaurace (přesněji rekonstrukce) daného objektu.
Jak vypadaly ruiny na počátku, se nedá vždy vyjasnit. Celkově je podobná syrová
architektura vlastní všem bulharským objektům.
Níže, že je
pohled na Madarské plato z města Pliska. V pohoří Madara se nachází bulharské
pohanské kultovní centrum již od doby Tráků. Dá se předpokládat, že celá
aglomerace na Pliskovském poli byla propojena právě k tomuto kultovnímu centru.
Vše společně, celé prostranství je analogem sakrálních území, dávných tradic,
posvátných území dávných národů. Je také rozhodující, poloha Plisky na
křižovatce obchodních cest a velikých řek zvyšuje její ekonomický potenciál. Je
také možné, že předurčení opevněné aglomerace na Pliskovském poli je unikátním spojením
sakrálního posvátného centra s běžným životem velké Bulharské říše, která se
zde ukotvila na severu Balkánu.
Přeložil a
doplnil N. Nikolov 1. 12. 2019
Žádné komentáře:
Okomentovat