Obranné valy kána Asparucha na
pobřeží Černého moře
Roku 670 překročil Kánas juvigi (kníže) Asparuch se
svým národem řeku Dunaj a vstoupil na území Byzantské říše. V bitvě
v místě označovaném Ongal (roku 680) Bulhaři porazili byzantskou armádu a
vytyčili zde První bulharské carství na Balkáně.
Uvedená událost je zjevná i tím, že místo hlavního
jeho sídla se nacházelo v ústí řeky Dunaje, tak o tom psali byzantští kronikáři.
Až rozmístění následujících center Prvního bulharského carství je mnohem
složitější. Je to dáno i tím, že Bulhaři na severu Balkánu zanechali velké
množství obranných staveb, především zemní valy, které dosvědčují takové
události.
Asparuchův val
ve Varně a pomník zakladatele Prvního bulharského státu na Balkáně.
Velice známá jsou velká opevnění bulharského tábora,
například tábor v místě Nikulicel, který byl podle všeho místem - Ongalem –
prvním hlavním sídlem Kána Asparucha. Jeho plocha je 48 km2. Také
již na konci 19. století bylo nalezené místo, kde se nacházela Pliska, město,
dlouhou dobu považované za první hlavní město Bulharska. Dnes je uvedená
událost zpochybňována. Byzantský kronikář Theofan Zpovědník psal, že Bulhaři se z tábora v Ongalu přemístili do oblasti Varny, která se nacházela
nedaleko antického města Odessos (soudobé město Oděsa na Ukrajině, bylo pojmenováno po vzoru tohoto řeckého města).
Theofan Zpovědník
„Chronografie“
Při pronásledování Římanů podél
Dunaje, (Bulhaři) překročili řeku a došli až na místo Varna, poblíže města
Odissa a místní pevniny. Uviděli zde místo dobře opevněné: vzadu chráněné řekou
Dunajem, vepředu a na bocích osadami a pobřežím Pontijského moře. Tam pokořili
Slovany, kteří zde žili pod názvem Sedm kmenů. Bulhaři nechali Severy přesídlit
od místa Beregava do východních oblastí a na jihu a na západě až k Avarům
a zbylých sedm rodů, kteří jim platili daň. Rozšířili se v těchto místech,
začali napadat pevnosti a osídlení patřící římskému státu a obsadili je.
Přičemž Theofan netvrdil, že by se Bulhaři usídlili
v řeckém městě Odessos. Napsal, že se opevnili „v blízkosti“. Je zřejmé,
že právě z tohoto místa (oblasti Varny) rozšiřovali svůj vliv na okolní
oblasti. Znamená to, že Varna byla prvním (nebo druhým po Ongalu) hlavním
sídlem (městem?) Bulharska. V průběhu věků nový název nahradil staré řecké
pojmenování a bývalé byzantské město Odessos začali nazývat Varnou.
Mapa bulharských opevnění. Tábor v Nikulicele,
Pliska, Odessos. Zprava je schéma pobřežních obranných valů – Varna, Kranevo,
Škorpilovci, Obzor.
Toponymum „Varna“
je poprvé zmiňováno právě Theofaem Zpovědníkem, dříve než v 8. století se
toto označení nepoužívalo. Poprvé se o něm dozvídáme s příchodem Bulharů
do této oblasti. Základ slova Varna může pocházet z indoevropského základu
var *uer- (voda, déšť, řeka), také je známo, že Varna – je označení řeky a
jezera (jezero Varna, Provadijská řeka). Varny, Variny, Vary – slovanské a
germánské kmeny na řece Varnov (něm. Warnow) v Německu. Řecké Odessos má
také blízko významem slova k Varně, Odessos se odvozuje z karského
jazyka jako „Město na vodě“. Také se odvozuje ze slovanského „vorona, vraný
(černý) z praslovanského základu. *vorna, z litevského várna
„vorona“, jiné pruské označení warne. Je také možné, že na počátku se slovo
vyslovovalo jako Barna. Podle Al-Idrisiho je toponymum vyznačováno také jako
Barnas.
Celá stará
zástavba města Varna byla zničena v 19. až 20. století v souboji s osmanským
dědictvím. Je také nutno dodat, že většina starých center skoro ve všech
bulharských městech byla zničena a ne jenom ve Varně. Za hranicemi starého
města jsou zachovány základy stavby, která je připisována samotnému
Asparuchovi. Stavba je známa jako „Asparuchov
val“ na jihu města. Dříve se val táhl podél pobřeží od vyvýšeniny Galata až
k pevnosti Varna. Předpokládaná délka valu je 3,5 km. V současnosti
zůstal zachován pouhý kus v parku Asparuchovo v délce kratší než
kilometr. Celá severní část valu byla zničena při výkopu kanálu Jezera Varna.
Na jihu byl val zničen během výstavby na konci 20. století.
Asparuchův val se nacházel za hranicí starého města
Varny. Znamená to, že neměl za úlohu chránit město. Jaký úkol měl plnit, dosud
není známo. Objevili se názory, že mohl sloužit jako přehradní hráz, protože
směřoval podél pobřežní linie, také mohl ochraňovat pobřeží před výsadkem
z moře. Asi to druhé je blíže ke skutečnosti. Není zřejmé, k jakému účelu
by měla podobná hráz sloužit – za hrází nebylo žádné osídlení pouze volný
prostor. Také je známo, že podobné valy na pobřežní linii byly nalezeny a na
dalších místech Bulharska – v Kraněvu, v ústí řeky Kamčija a na
dalších místech.
Obranné valy se tyčily, všude tam, kde chyběl vysoký
břeh u moře, kde se skutečně mohlo vysadit cizí vojsko. Jak je známo,
Byzantinci měli velmi silné loďstvo, které bezesporu mohlo škodit Bulharskému
státu. Výstavba fortifikací na břehové linie byla pro Bulhary velice důležitým
činem.
Dá se předpokládat, že zvyk stavět dlouhé obranné
linie si Bulhaři přinesli ze své předešlé vlasti na Kavkaze. Kde jsou dobře
známé dlouhé stěny Derbentu, stěny chazarského Semenderu a další. Také je
možné, že na bulharskou fortifikaci měly vliv opevnění měst a oázy ve Střední
Asii, ze kterých původně odešli. Výklad o vysokých stěnách Midgardu
skandinávských ság se z velké části opírá o tuto asijskou tradici. Hadí
valy v Kyjevské Rusi – jsou ve své podstatě daní obranných tradic kaganátů
východní Evropy – Chazarského, Avarského a Prvního bulharského carství na
Balkáně.
Al-Masudi na počátku 10. století napsal, že území
dunajských Bulharů (Burdžanů) bylo ohrazeno zemními valy.
Achbar az-zaman
A mezi Al-Kustantinia a zemí
Burdžanů je patnáct dnů cesty, a samotné panství Al-Burdžán má rozměry dvacet
dnů cesty na třicet dnů cesty. Celá oblast Burdžan je ohrazena valem, ve kterém
jsou průrvy, podobná oknům, a tento val má příkop a obyvatelé žijí za tímto
valem.
Nejedná se zde o náhodné rozhodnutí
jednoho panovníka, jde o navázání na staré místní tradice viz dále:
Kamenné jádro valu.
Asparuchův val ve Varně nebyl hliněný, jeho základ se
skládá z mohutných kamenů. Stavební materiál pro výstavbu valu byl
přivážen z ruin antického města Odessos. V 7. století se o tomto městě
již přestali zmiňovat byzantští kronikáři, protože město bylo silně poničeno po
útocích Slovanů a Bulharů v 6. – 7. století. Nálezy zlomků byzantských
staveb mezi kamením svědčí o tom, že val byl vystavěn až po zničení města, také
nemůže být přehradou z byzantského období.
Divoká část Asparuchova valu
je dnes zarostlá trávou.
Asparuchův val má šířku kolem 12 metrů, jeho současná
maximální výška dosahuje 3 metrů. Je nutno dodat, že původně výška valu mohla
dosahovat do 5 metrů a výše. Dále, je možné, že na horní části náspu bylo ještě
dřevěné opevnění, avšak konkrétní informace o tom nejsou.
Dnes se moře a linie valu nachází asi 500 m od sebe.
Jedná se o výsledek násypu písečné pláže z 20. století, včetně přirozeného
usazování kalu řeky Varny, které se zde nastřádaly během století. Ve středověku
byl val stavěn na samotném okraji pobřežní linie. S přihlédnutím
k okolnosti, že samotný břeh byl v těch dobách podstatně výše,
vystavěný val dělal tuto část pobřeží nedostupným pro útoky z moře.
Kamenné valouny v základech
valu.
Zůstává nedořešená hlavní otázka – kde se v oblasti
Varny mohlo nacházet hlavní město Bulharů? Více jak 100 let archeologických
výzkumů na tuto otázku nenašlo odpověď. Západně od města Varna byly nalezeny
pouze významné nekropole Bulharů a Slovanů z 8. – 10. století. Sídlo
hlavního místa bulharských panovníků zde dosud nebylo nalezeno.
Pláž před Asparuchovým valem ve
Varně.
Jiná další hraniční stavba Bulharů je vyznačena na:
Přeložil N. Nikolov
12. 12. 2019