Písmo dávných Slovanů.
„O co nás připravili „soluňští bratři“
28. února 2020
Každoročně, při oslavách slovanské písemnosti (podle verze Ruské
pravoslavné církve), se málo kdo zamýšlí na tím, jaké to bylo na Rusi do
příchodu učení „soluňských bratří“, Cyrila a Metoděje. Je to pravda, že až do
devátého století, bylo Rusko tak „neznalé a negramotné?“
Pro zodpovězení této ne jednoduché otázky, je nutno na počátku zodpovědět něco
mnohem jednoduššího. Je možné, bez kalibrované soustavy měřidel a výpočtů,
postavit třeba plachetní loď? Dokonce ne jedinou vzorovou, ale několik, lehkou,
těžkou, obchodní, bojovou … Odpověď bude jednoznačná. Pokud nemáme ani to, ani
ono, nepodaří se postavit nic.
Zcela jednoznačně do 9. století stavěli Slované a požívali nejrůznější lodě
pro vnitřní, vnější i bojovou plavbu, jak po řekách, tak i podél mořského
pobřeží, znamená to, že měli nějaké plány, náčrty, což znamená vzorovou soustavu
měření a výpočtů. V jiném případě, by lodník-stavitel nemohl zhotovovat části,
ze kterých se později skládala celá loď. Ladie (celodřevěná plachetní,
veslařská loď) – to není lodička z kůry?
Jakmile existuje početní soustava a systém měření, musí navazovat na
soustavu písemnou, jak jinak popsat zvláštnosti materiálu, ze kterého je
doporučeno vyrábět jednotlivé detaily, vyobrazené na pracovním materiálu.
Na základě uvedených faktů někteří nezodpovědní badatelé učinili závěry o
tom, že do 9. století na Rusi písmo neexistovalo! Jak to vidíme a chápeme my,
nebylo tomu zdaleka tak.
Mezi zastánci významného vkladu do historie slovanské písemnosti ze strany
„soluňských bratří“ není dosud jednotný názor o tom, že to oni písmo utvořili.
Jedni jsou přesvědčeni, že tzv. „cyrilici“ (44 písmen – zvuků), která je v
podstatě oříznutou variantou, doplněnou a modifikovanou pomocí řeckých písmen
je staroslovanské písmo (bukvice) v rozsahu (49 písmen-zvuků-symbolů, na
matrici 7 x 7. Další jsou přesvědčeni, že kněží‚ „darovali“ Slovanům (a
společně tak Bulharům, a Čechům a Moravanům) hlaholici (se 38 znaky – symboly).
Hlaholice (obchodní písmo)
Na počátku porovnejme hlaholici a cyrilici a cítíme, jaké tu jsou rozdíly!
Dokonce si nejsou podobné! Zatímco písmo bukvice s cyrilicí jsou jako rodní
bratři! Je zde i pochopitelné, pokud víme a chápeme, co bylo prvotní.
Tak tedy k čemu jsou všechny ty zákruty, diví se čtenář! Vytvořit písemnost
pro ty, u kterých už byla. A tady začínají všechny vytáčky: proč kněží
vypracovali zjednodušenou podobu písma, k tomu, aby pohanům Slovanům v jejich
srozumitelném jazyce předložili znění svaté křesťanské knihy.
Znamená to, že je zde zjednodušený typ již známého písma? Jak jinak? Pokud napíšete
pro lid knihu v jemu neznámém písmu, jak by jí mohl přečíst?
Písmena, později vyloučená z ruské abecedy * Písmena, u kterých došlo ke
změně tvaru **
Ze všeho výše popsaného vyplývá pouze jediný závěr: bratři upravili
cyrilici a za její základ byla použita písmena - bukvice Slovanům již známá! A
v tom je všechen „nedoceněný vklad“.
V celém Rusku mimo bukvice a črt a řezů existovalo a poměrně složité runové
písmo (používali je mágové), to je tzv. karuna (256 znaků-symbolů-zvuků). Bylo
používáno poměrně úzkým okruhem zasvěcených lidí a bylo na první pohled méně
složité. Je to jen na první pohled!
V závislosti na stylu zápisu každá runa mohla mýt až 144
tvarů-významů. Proto na první pohled text mohl být různě interpretován. Ke
správnému čtení bylo důležité hledat další faktory: množství run v řádku,
dodatečné znaky na počátku věty a nad konkrétními runami.
Příklad textu karuny (runový zápis)
Bukvice jednoduchá písmena, ve srovnáním s karunou, nebyla tak
primitivní na první pohled. Stačí jen doplnit, že ve staroslovanském jazyce
zcela chyběly takové pojmy, jako jsou homonyma – slova napsaná stejně a
vyslovovaná shodně, avšak rozdílná svým významem. A to proto, že se v nich bylo
jedno odlišné písmeno, shodné zvukově, avšak přidávající slovu zcela jiný
význam.
Zcela přesvědčujícím příkladem je slov mír. V závislosti na písmenu
uprostřed tohoto slova se mění smysl slova – мир jako vesmír, mír – jako
společnost, lidé, mír – jako stav bez válek, mír – jako pokoj a rovnováha. Není
nutno přihlížet ke kontextu, vše zde je jasné, pochopitelné jedním slovem!
O něco později, kdy abecedu bukvice, několikrát ořezali (naposledy po
revoluci 1917 dekretem Lunačarského), v ní zůstalo jednom jedno písmeno se
zvukem “i“. Právě díky tomu bylo jít nutno cestou zákrut ve tvarech homonym.
Kromě všeho, měla jednotlivá písmena bukvice i číselný význam. Znamená to,
že libovolné číslo, znamenající číselnou hodnotu nebo datum bylo možné zapsat
opět pomocí písmen-zvuků-symbolů. Pro srovnání, u Židů se datum zapisuje pomocí
písmen jejich (hebrejské) abecedy, považované za jednu z nejstarších na Zemi.
Znamená to, že stáří slovanské bukvice, nehledě na její soudobý a pochopitelný
vzhled, zasluhuje uznání.
Podle jedné ne právě akademické verze, široce rozšířená bukvice mezi
Slovany byla rozšířena již od doby poslední doby ledové (Velikaja Stuža,
například před 10 až 12 tisíc let), kdy bylo lidstvo v důsledku globální katastrofy
celoplanetárního rozsahu posunuto zpět na úroveň doby kamenné a mnohé poznání
bylo zjevně ztraceno.
Toto se týká i runového písma – karuny. Proto volchové/mágové přijali
rozhodnutí, že základním písmem pro všechny Slovany bude používání bukvice, jako
více intuitivního a pochopitelného písma. Až následně kousek po kousku byla
pozice runového písma obnovena. Řada mágů/kněží se vrátila k používání runového
písma a zanechala bukvice ke světskému používání.
Právě s tímto je spojováno to, že bukvice, jako nejvíce pochopitelný druh
písma, definitivně upevnil pozici mezi Slovany a stal se základem pro soudobé
typy písma.
Lllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllll
Od 9. století se s rozšiřováním
vlivu bulharského státu podél řeky Kámy a Volhy docházelo na rozsáhlých územích
Ruska k prolínání jazyků, písma i soustavy početní. Bulhaři v Kazani po přijetí
islámu, používali souběžně soustavu písma runového a arabského včetně číslovek.
Kazaň byla sídlem místní university, kde vyučovali vzdělaní učenci z Bagdádu.
Kazaň byla obchodním, řemeslným a finančním centrem, kde kromě jiného byla zde i
rozsáhlá loděnice a významné sklady zboží, ke všem světským činnostem bylo
nezbytné vést rozsáhlou evidenci a korespondenci.
Bulharské slovo kazan, vyjadřuje předmět každodenního používání
– kotel. Ve svém významu se jedná o místo, kde se takové kotle odlévaly, a byly
používány v každé domácnosti. Jiný příklad bulharské slovo arbat – trh, obchodní centrum. Číslovka čtyřicet je jednoznačná ve
většině slovanských jazyků, pouze v ruštině je nahrazeno bulharským výrazem –
sorok. Je možné uvádět celou řadu dalších příkladů.
Přeložil a doplnil N. Nikolov
11. 03. 2020
Žádné komentáře:
Okomentovat