Bulhaři, proč jedna jejich
část nosila označení „Černí?
Bulhaři – jsou
jednou z částí hunské hordy, která po porážkách Attilových synů ze strany
Římanů a Germánů odešla na východ na bezpečná území severního Přičernomoří.* Dá
se říci, že se jednalo o první kočovný národ** na západě Euroasie, který je
možno označit za turkitský národ.*** V 7. století vybudovali mocný stát na
územích, která o tisíc let později držel Krymský chanát.
*Důvodem přesunu hlavního sídla Hunů z Panonie do oblasti severního
přičernomoří bylo spíše to, že Západní Řím, jako významný zahraničně obchodní
partner zanikl a nebylo od koho těžit poplatky za vnější ochranu.
** Označení kočovný národ je
nutno brát se značnou rezervou, národ žijící se stepi, zde také zakládá celou
řadu měst, staví hraniční opevnění, rozvíjí obchod a řemesla, nelze en blok
řadit mezi kočovníky.
*** Ruští odborníci označují
Bulhary za kočovný turkitský národ, zatím co bulharští historikové řadí svůj
národ do íránské skupiny národů, který později zejména v Povolží přebírají
jazyk Turkitů.
Zakladatelem bulharského státu se stal kán Kubrat, který byl svými strýci
ve svém mládí vyslán na výchovu na dvůr Konstantinopole a kde také byl
pravoslavně pokřtěn. Po roce 634 osvobodil svůj národ od nadvlády Avarů, kterým
jim umožnil přechod přes území Bulharů směrem na západ do Panonie, kde dostali
za úkol chránit západní hranice před rozpínavostí Franské říše. Po Kubratově
smrti se jeho synové rozhodli odvést své národy na nová území, na kterých
hájili svou nezávislost.
Přesněji čtveřice mladších bratří se svými lidmi vydala různými směry. Kuber
a Alcekem zamířili na západ. Kuber byl po jistou dobu v závislosti na Avarech v
Panonii, odkud zamířil na jih na uvolněná území Říma v dnešní Makedonii. Alcek
zamířil do Itálie, kde bylo jeho národu umožněno se usídlit mezi Langobardy.
Rodová skupina Asparucha se usídlila nejdříve v ústí Dunaje a po porážce Římanů
zabrala území dnešního Podunají a severního Bulharska. Skupina lidí Kotraga
zamířila na sever do soutoku řek Kámy a Volhy, kde založila svůj samostatný
stát.
Nyní nás zajímá ta část národa, která zůstala na původních územích v čele s
nejstarším z Kubratových synů Batbajanem/Bate Bojanem. Tato část národa,
později vstoupila do dějin pod označením Černí Bulhaři.
Jejich území se silně zúžila, zachovat si nezávislost se jim také
nepodařilo. Po odchodu mladších bratrů oslabený národ Batbajana uznal nad sebou
nadvládu chazarského kagana. Tento národ obýval území na Kubáni, často mezi
Donem a Dněprem tj. území, na kterých později vzniklo ruské kozáctvo.
Pro Černé Bulhary bylo nejtěžší povinností, podřídit se a zúčastnit se ve
spojenectví akcí proti vlastním příbuzným, kteří se usadili v Podunají.
Proto nehledě na své podřazené postavení ve srovnání s velkými státními
útvary té doby (Chazarským státem, nově vznikajícím se Ruskem a Byzancí),
spojenými turkitskými a maďarskými protivníky Chazarů, museli Černí Bulhaři
neúspěšně bojovat po bodu svých vládců. Chazaři využili svou ústřední polohu a
své nepřátele postupně ničili na svých hraničních okrajích. Docílili tak
zničení každého z nich a přinucení je k vazalské závislosti, kterou
takto obnovovali.
Spolu s tím, boje mezi kočovníky velmi přispěly k rostoucí síle
Kyjevského knížectví, které postupně přebíralo nadvládu nad okolními
slovanskými národy.
Většina ruských odborníků zcela
záměrně opomíjí, že základy města Kyjeva nechali stavět bulharská knížata, na
pokyn kana Kubrata, jeho bratr Sambat – proto je také vnitřní část opevnění
také označována za Sambatas (pozn. překladatele).
Nehledě na blízkost společného nepřítele – Chazarského kaganátu se nikdy
nestali spojenci. Dohoda mezi knížetem Igorem a řeckou Konstantinopolí ukládala
povinnost Rusů chránit byzantské majetky na krymském pobřeží před útoky
kočovníků. Znamenalo to, že přestože byli považování za významného protivníka,
byť slabšího, než byl panovník Kyjeva.
V té době povolžší, podunajští a Černí Bulhaři postupně ztráceli
povědomí o tom, že dříve byli jedním národem. Na rozdíl od dvou prvních částí
tohoto národa, kterým se podařilo založit státy na územích s usedlými
národy, jejich kočovní bratranci byli méně úspěšní.
Po zničení Chazarské státu se Černým Bulharům, avšak
vést samostatnou politiku již sami vést nemohli a podle všeho došlo
k jejich asimilaci Slovany, kdy na jejich bývalém území bylo založeno
Tmutarakanské křížectví, a také s Pečeněhy, kteří se na století stali
novými vládci jižních stepí.*
* Úsilí o
samostatnost byla vlastní i této části Černých Bulharů těm, kteří se nechtěli
smířit s cizí nadvládou, jazykovou a ostatní asimilací, bylo souzeno
vystoupat do centra Kavkazu, kde do dnešního dne existuje jejich samostatná
Balkarská republika (pozn. překladatele).
Přeložil: N.
Nikolov 6. 01. 2020
Žádné komentáře:
Okomentovat