Odkud pocházeli „Mořské národy“?
3. ledna 2020
Ve 13. století př. n. l. společenství vysoce rozvinutých civilizací kolem
Středozemního moře a na Blízkém východě bylo zcela zničeno válečnými událostmi.
Tyto události historikové nazvali „Katastrofou Doby bronzové“. První úder byl
zaměřen na Kréto-Mykénskou civilizaci. V roce 1230 př. n. l. byla všechna
osídlení na Krétě a Peloponésu spálena. Honosný palác Pilosu a všechny
sousedící obce byly srovnány se zemí. Mezi ruinami našli archeologové zápisy
posledních příkazů místních vládců: o urychleném opevňování pobřeží a
přemístění armády k severním hranicím. Podle výsledku, měly tyto příkazy značné
zpoždění.
Rekonstrukce opevnění dávných Mykén.
Chetité se pokusili zastavit útočníky na vzdálených přístupech. Vypravili
celou svou flotilu ke břehům ostrova Kypr, aby zastavili nepřátelské lodě v námořní
bitvě. Současně by vyhlášena mobilizace pozemní armády. Nic z toho nepomohlo,
hlavní město státu Chatti, město Chattusa, podlehlo po přímém útoku a vyhořelo.
Později padlo město Ugarit, hlavní město Sýrie. Příchozí šli od moře, a ničili
vše, co jim stálo v cestě.
„Lví brána“ v ruinách města Chattusa. Soudobé foto.
Od Chetitů a Sýrie přes Levantu probíhala důležitá obchodní cesta, nazývaná
„Cestou Chóra“, na které byla rozmístěna bohatá města: Gáza, Ašdod, Aškelon,
Akko, Jaffa. Všechna byla také zničena a dalších třicet let je nikdo neosídlil.
Země Babylon a Asýrie byly také vystaveny útokům, ze kterých se nemohly
vzpamatovat. Poměrně lehce odolal Egypt. Jeho říše padla, avšak do Horního
Egypta se nepřátelé nedostali, během jednoho století se říše vzkřísila a
vyrostla do bývalé velikosti. Podrobnosti o napadeních byla zaznamenána pouze
na egyptských papyrech.
Kamenná stéla Merneptaha, 13.
století př. n. l.
V té době vládl v Egyptě faraon Merneptah, syn Ramsese II. Velikého.
Egypťané nazývali příchozí útočníky „Mořskými národy“. Kdo všechno stál ve
veliké armádě, která zničila civilizace Doby bronzové? Naštěstí Egypťané
pečlivě uvedli pojmenování těchto národů.
Válečníci „Mořských národů“, Soudobá ilustrace, rekonstrukce vzhledu.
Za prvé národ Akvéš, ze státu Achiava. Tito jsou všem známí jako Achejci –
národ který, nahradil mykénský národ a Řekové se tak rozšířili po Peloponéském
poloostrově. Dalším národem je: Denijen nebo Danuna. Tyto známe pod názvem
Danajci – jeden z řeckých národů, který se účastnil legendárního obléhání Troje.
Dalším národem jsou Derdeni, Dardani. Trácký národ Dardánů žil v sousedství s Trojany,
jejich jménem byl nazván průliv Dardanelský.
Achajci. Snímek
z filmu „Troja“, rok 2004.
Dalším národem je vyjmenován národ Peleset. Jsou to možná Pelasgové, kteří
jsou považovaní za Tráky. Také existuje verze, že Egypťané tak nazývali Filištíny,
dávné obyvatele Palestíny. Národ Luk je zde ztotožňován s Líkijci, národem z Malé
Asie. Národem Šekeleš, jsou Sikulové, obyvatelé dávné Sicílie, díky kterým
jejich ostrov dostal nové jméno. Národ Šardanů byl dobře znám u Egypťanů.
Bojovníci Šardanů sloužili v egyptské armádě jako nájemní vojáci. Navíc ze
Šardanů byla postavena osobní garda faraona. Národ Šardan, jsou Sardana nebo
také Sardové, obyvatelé Sardinie.
Dávný etruský bojovník. Soudobá ilustrace.
Ještě jedním z „Mořských národů“ Tereš. Jsou Tirsenité, vlastní označení
Etrusků. Předpokládá se, že na počátku tento národ žil na pobřeží Lýdie, a
později se přemístil do Itálie. Posledním národem zapsaným Egypťany – Tekr. Má
se za vysvětlené, že řecké pojmenování Tevkrů, jsou tráčtí obyvateli Troje. Jak
vidíme, všechny tyto národy žili buďto na pobřeží moře, nebo na ostrovech. Tím
je také oprávněné označení „Mořské národy“. Zbývá vysvětlit důvod, proč dříve
pokojní obyvatelé se shromáždili jako veliká horda a uskutečnili napadení
center tehdejší kultury a civilizace.
Jeden z národů Doby bronzové. Soudobá ilustrace.
Existuje mnoho verzí vysvětlující příčiny vzniku katastrofy Doby bronzové.
Je zde zmiňována tektonická aktivity, sopečná činnost, celkové ochlazení a
hladomor. Také dlouhodobé sucho, které zasáhlo úrodná území zemí Blízkého
východu. Dokonce ani vynález tavení
železa, které zlevnilo železné zbraně útočníků, kteří tak mohli získat možnost
vítězit nad armádami civilizovaných zemí. Přitom všechny výše vyjmenované
národy, které v jistém smyslu zaostávali v mnohém za Chetity a Egypťany. Nemůžeme
je označit za divoké kočovníky. Takové, kteří žili převážně z loupeží u
sousedů. Jaká byla příčina, která je donutila opustit svá stálá místa, postavit
flotilu a vydat se k sousedům loupit a zcela ničit ty státy, se kterými do
nedávna obchodovali v časech míru?
Bitva egyptských
lodí s flotilou „Mořských národů“. Soudobá ilustrace
Pravděpodobnou příčinou byla systémová krize ekonomiky, jak uvažují
historikové, vyvolaná zpracováním bronzu. Bronz je slitinou mědi a cínu. Ve 13 stol. př. n. l. se vyčerpala většina známých ložisek
mědi a cínu, důsledkem bylo snížení výroby nejenom zbraní ale i nástrojů. Pokud
pro bohaté země byly důsledky takové krize udržitelné, pro země na perifériích
se krize projevila velmi silně.
Všechny kovové nástroje zdražily několikanásobně a zejména „Mořské národy“,
které je nevyráběli, kupovali je v Mykénách, u Egypťanů a Chetitů. Z důvodu
náhlé chudoby a hrozící hladomoru masy obyvatelstva, řada z nich odcházela mezi
zbojníky a piráty. Nakonec si zvolili své nové vůdce, kteří sestavili hordy
odhodlaných bídníků do armád ničících civilizace.
© Булат Мамлиев / Bulat Mamliev
Překlad: N. Nikolov, 22. 01. 2020
Žádné komentáře:
Okomentovat