Trojská válka – koně a
povozy – Dokončení
15. října 2015 Vjačeslav
Špakovskij
Povozy zjevně přivezli (složené)
s sebou, stejně jako koně, na místě je poskládali … a předali svým vojevůdcům,
kteří na ni vyjížděli na válečné pole, naložené bronzovým brněním. Jednak šetři
síly, na vozech vezly zásoby kopí a svazky šípů. Bojové střety na povozech,
takové jaké se probíhaly mezi Chetity a Egypťany zde neprobíhaly, protože pro
mě nebylo místo. Řekové – Achajci měli nedostatek povozů i koní, k tomu aby
jízda pracovala samostatně oddělená od ostatních svých bojových sil.
Bojovníci na povozech s oštěpy
v rukách. Vyobrazení na nádobě z Tirinfa.
Vzhled povozů se
ničím nelišil od povozů egyptských. Pravdě podobně, se jednalo o tehdejší «trend».
Dvě kola s obvodem z břízy (proč právě z břízy není dosud jasné) s lehkým
zábradlím do úrovně pasu, dále oj pro zapřažení právě dvou koní.
Mykénský válečný povoz.
Soudobá rekonstrukce. (z knihy Fields N. Bronze age war chariot. Oxford: Osprey
(New Vanguard series №119). 2006.)
Je pravda, že žádný povoz z mykénského období se do naší doby nedochoval (na rozdíl od egyptských), za to vyobrazení válečných povozů máme v dostatečném množství, proto o jejich vzhledu máme dnes představu.
Bojovník na
povoze a vojín s přilbou z kančích klů, rekonstrukce fresky z Pilosu 8. století
př. n. l.
Poznámky:
Autor stati pro nedostatek dostupného
materiálu ukázal čtenáři poněkud jednostrannou interpretaci válečného
potenciálu bojujících stran z doby Trojské války. Je pravda, ukázal výzbroj a
výstroj bojovníka achajského období. Nezmínil strategii a taktiku protilehlé
strany, strany trojské – respektive trácké. Zatímco strana achajská - řecká
vystupuje podle Homéra jako invazní armáda sdružených řeckých měst (bez ohledu
na záminku). Je to armáda připravená na boj z blízka a boj velice osobní. Značnou
nevýhodou jejich postavení bylo, že neměli k dispozici a neznali postupy k ničení
mohutných pevnostní zdí a další možnosti jejich překonávání.
Strana trojská je stranou ohroženou
postavená, za vysokými nedostupnými hradbami dávala přednost bojům na dostřel
šípu a kopí. Je pravda, že byla vystavena bezprostřední námořní blokádě, měla
proti nepříteli jednu další výhodu možnost zásobování po souši i z velice
vzdálených oblastí, zajišťovanou pomocí koňských povozů.
Chov a pěstování koní je jednou z velikých
předností tráckých národů. Svědčí o tom hrobky v mohylách tráckých panovníků,
kam jsou přiváženy jejich ostatky na čtyř kolových, dvounápravových povozech,
zdobené a slavnostně uložené pro potřeby panovníka v jiném světě. Dokládá to i
výzdoba hrobek v Údolí tráckých králů, kteří si bez koní nedokáží život ani
představit.
Výzdoba hrobky tráckého panovníka –
Kazanlak, Bulharsko
Nekonečný dlouholetý zápas dvou
protikladných stran, byl pro stranu řeckou mnohem více vyčerpávající, válka se
změnila na boj o zásobování bojujících stran. Zatímco řecká strana nemohla
spoléhat na zásobování po moři pro nízkou kapacitu lodí, určených pro přepravu
lidí ne nákladu. Vyčerpávající pobyt na cizím území vedl jen k dalšímu pirátskému
plundrování okolí Troje a nevyhýbalo se ani bezbranným chrámům na cizím území.
Trojská strana měla k dispozici nekonečný
proud povozů vezoucí náklad a posily i ze vzdálených míst.
Řemeslné
zpracování nádoby na víno nedává pochyb o způsobu použití koňského zápřahu
Další vyobrazení výstroje a výzbroje z
doby Trojské války je možné vidět v muzeích většiny okresních měst Bulharska.
Jedná se mimořádné doklady vyspělosti srovnatelné s kulturou Mykén a Troje.
Další nálezy je možné prohlédnou na
následující adrese:
Přeložil a
komentoval:
Nikolaj
Nikolov, 28. 06. 2018
Zajímavý článek. Jakožto odborníka se vás musím zeptat, zda je pravda, že v antické tróje se jely první dostihy? Narazil jsem na toto na Wikipedii, ale nebylo to ozdrojované. Měl jsem za to, že dostihy se jezdili až v Římě, což je, pokud mě moje historické znalosti neklamou, o období jinde. :)
OdpovědětVymazat