Trojská válka - rekonstrukce meče (část sedmá)
- dokončení
14. října 2015 Vjačeslav
Špakovskij
Na dokončení tématu, spojeného s rekonstrukcí výroby bronzových zbraní,
musím ukázat materiály dvou britských mistrů zbrojířů. Čtenářům jsem již
představil práce Niela Barridje a nyní ještě jednoho zajímavého mistra Davida
Chapmana, majitele dílny “Slévárna doby
bronzové“, zbrojíře a sochaře. Žije ve Walesu ve velkém domu s dílnou a
zimní zahradou „atelierem“. Stejně jako Niel pořádá semináře pro všechny
zájemce, které z sobě zve na víkend. Je zde mnoho věcí, které je třeba vidět,
mnohému se naučit a dokonce odlít vlastní meč nebo dýku.
Je to souběh podnikání a „vzdělávání“ zároveň. Niel žije v Cornwallu
nedaleko pobřeží, kde vedle sebe má celou aleji menhirů a dávných mohylových
hrobů.
Menhiry nedaleko domu Niela Barridje. V dálce
pasoucí se anglické ovce. Počasí se zde chladné, obloha zakrytá mraky. V září
2015 skončil jeden z jeho seminářů.
Dvě mohyly dávných
vojevůdců. Chtě, nechtě, se stáváš historikem.
Dům, ve kterém se tvoří
staré meče. Dílna Davida Chapmena.
Jak už bylo poznamenáno, cílem jednoho i druhého mistra nespočívá pouze v
dosažení zisku z podnikání ale i tím, přesvědčivým způsobem zhotovovat kopie
dávných výrobků. Například staroegyptský meč kchopeš. Dlouho nebylo možné jej odlít, … protože nebyl čas zhotovit
přesnou kamennou formu k odlévání meče! Originál se nachází v Britském muzeu,
zde je jeho kopie … kopie je možné zakoupit, přičemž obsah bronzu se neliší od
staroegyptského originálu.
Staroegyptský meč kchopeš
Je pochopitelné, že ne každý si může pořídit takový „výrobek“ a pro utěšení „méně majetných“ turistů Niel dělá také nože, které jsou kopiemi reálných nálezů.
Malý nůž - replika
Větší nůž, dole původní nález, nahoře replika nálezu
Zlatá destička, nalezená
vedle Stonehenge, kdysi zdobila oděv bojovníka!
Niel poznamenává, že práce na čepelích je jednou stranou mince a o nic
důležitější je práce při zhotovování rukojeti. Například pokud se rekonstruuje
meč z Řecka, je vhodné jej doplnit dřevem, které tam v té době rostlo. Na
příklad meč typu B s rukojetí ze dřeva olivovníku.
Meč typu B s rukojetí ze
dřeva olivovníku.
Mimo veškerou pochybnost je umístění obložení na mečích, které mohly být
nejenom ze dřeva ale také z kostí. Kost – je materiálem vhodným a dobře
opracovatelným.
Rukojeť meče typu G2 s
kostěným obložením
Velice příjemné je, když rukojeť je společně s čepelí meče v jednom celku. Takové celokovové meče jsou známé po celé Evropě a náleží do kultury „Popelnicových polí“ (z oblasti Střední Evropy – pozn. překladatele).
Dva meče kultury
„Popelnicových polí“ zhotovené Nielem pro potřeby University v Bergenu,
Norsko
Celokovový meč a jeho
rukojeť pro muzeum Vitluske, Švédsko
Příslušnost jednotlivých artefaktů k příslušné kultuře a době se dá lehce
ověřit jejich porovnáním. Před námi je meč typu G2 a vrcholek kopí ze stejné
doby. Jejich příslušnost ke stejné kultuře je zde očividná.
„Zakončení kopí ze
Selburnu“ a meč typu G2 jsou zjevně zhotoveny ve shodném stylu.
Obložení rukojeti z obyčejného dřeva také není jednoduché. Zejména pečlivému připevnění je nutno věnovat pozornost u dřevěného obložení.
Barva čerstvého dřeva se
liší od dávno používaného předmětu, proto je nutno dřevo nezbytně upravit.
Rukojeť po natření lněným olejem.
Bronzová břitva pozdní doby bronzové, průměr 10
cm. Je pozoruhodné, že tím se také holilo.
Nože a meče se neobejdou
bez pochvy a řemenů
Niel a David V. Chapman sdělili, že se zabývají výrobou kopií artefaktů již od roku 1995 a pravidelně vedou kursy pro všechny příznivce. Dům, ve kterém jsme se setkali, byl vidět na snímku a zde jsou ceny kursů: dvoudenní stál £245 a čtyř denní £385. Odlévání výrobků se provádí pomocí roztavených voskových modelů. Mistr je ochoten vás všemu naučit. Jak je vidět práce těchto dvou mistrů je vysoce hodnocena. Jejich práce hodnotí profesoři britských a dalších zahraničních universit, což jsou lidé vybíraví a velmi pečliví, kteří by žádný zmetek nepovolili. Největší úspěch u nich zaznamenala výroba staroegyptského meče kchopeš z kamenné formy, přestože mohla být odlévána i snazším způsobem ztracené formy.
Jedna z čepelí Davida
Chapmana
Čepel nasazená na rukojeť
Schéma Davida Chapmana,
ukazuje jakým způsobem, se pata čepele spojuje pomocí nýtů s dřevěnou rukojetí.
Autor děkuje Davidu V. Chapmanovi za poskytnuté informace a fotografie a dále Nielu Barridji za jeho fotografie a velmi zajímavé informace.
přeložil: N. Nikolov 15. 06. 2018
Žádné komentáře:
Okomentovat