pátek 15. května 2020

Pravost Trójského pokladu byla potvrzena


Pravost Trójského pokladu byla potvrzena

07. 05. 2020


https://www.silver-mania.ru/articles/wp-content/uploads/2020/05/Troy-gold.jpg

Odborníci prokázali, že zlato z Tróje nalezené Heinrichem Schliemannem již v 19. století není padělkem. 

V Berlíně se dnes nachází pouhá část významného zlatého pokladu z Tróje. Právě díky této části se podařilo potvrdit, že pravost celého zlatého pokladu je nezpochybnitelná. Připomínáme, že v posledním dni jara roku 1873 německý obchodník a amatérský archeolog při vykopávkách na území Turecka na místě pahorku Hissarlik nalezl významný poklad, který byl označen jako zlatý poklad z časů panování krále Priama.

золотые сокровища Трои

Schliemann jako podnikavý dobrodruh propašoval nesmírný poklad z Turecka do Řecka, když předtím zaplatil turecké správě směšnou náhradu. Honba za slávou mu napověděla nabídnout Trójské zlato libovolné zemi, která zafinancuje výstavbu specializovaného muzea, které bude pojmenováno po nálezci. Na tyto podmínky nepřistoupilo ani Řecko, ani USA, ani Francie, ani Itálie. V Rusku, kde byl Hendrich považován za bigamistu, byl také odmítnut. Vstřícně postoupilo pouze Německo, příslibem udělení nálezci titulu akademika a státního vyznamenání v podobě metálu. Při předávání nálezu Schliemann vymezil jej jako dar německému lidu, ne císaři. Proto ze všech „bonusů“ dostal pouze čestné občanství města Berlína, muzeum s jeho jménem také nikdy nebylo postaveno. Všechno zlato a ostatní Trójské poklady byly vystaveny v Muzeum starověké a primitivní historie v Berlíně.

V současnosti se Priamův poklad z části nachází v expozici berlínského Nového muzea. Je zde vystavena stříbrná nádoba, nemnohé předměty ze zlata a bronzové výrobky. Při srovnání s částí pokladu, který se mocí osudu ocitl v Rusku v moskevském Puškinově muzeu, tak v Německu zůstala dvouruční stříbrná nádoba, ve které byl nalezen slavný diadém ze zlata, uschovaný dnes v Moskvě. Jedná se o nejdůležitější exponát, potvrzující pravost zlaté verze legendární Tróje. Právě tato německá část pokladu má významnou hodnotu.

Odborný průzkum dvouruční nádoby prokázal, že diadém byl uschován právě zde. Kromě toho je potvrzeno, že nálezy je možno datovat do ranného doby bronzové a skutečně náleží do jednoho celku. Znamená to, že padělání je vyloučené. Celý Priamův poklad – není jenom trójské zlato a stříbro, ale také keramika, nádoby a ozdoby v celkovém počtu 9000 předmětů.

золото Трои найденное Шлиманом

Historické prameny nám poskytly stručnou informaci, která došla až k nám, že legendární město-pevnost Trója se nacházelo někde v Malé Asii, na pobřeží Egejského moře. Právě toto město proslavil Dávný Homér ve svých dílech Odysei a Iliadě. Popis Trójské války se stal klasikou ve světové literatuře. Nalézt samotnou Tróju se podařilo až v 60. letech 19. století Hendrichu Schliemannovi, nedaleko pahorku Hissarlik. Poklad byl nalezen při průzkumu pozůstatků budov, prohlášených za palác panovníka Tróje Priama.

Významný archeolog napsal, že sám osobně vykopal poklad, v něm se mimo jiné nacházely diadémy a přívěsky, ozdoby hlavy ze zlata. Později se v nich nechala vyfotografovat jeho manželka Sofie. Odborník neměl pochyb, o tom, že se jednalo o prostředky, které měly být použity k předání Achillovi od Priama a měly sloužit k vykoupení synova těla následníka Hektora.

Do Schliemannova příchodu se nikdo nezajímal o vědecký přístup v archeologii. Stal se jejím zakladatelem, který se pokusil oddělovat kulturní vrstvy podle hloubky jejich rozmístění, jak se to provádí při vykopávkách dnes.

Po dlouhou dobu existovalo také podezření o pravosti trójského zlata, s tím, že mohlo být paděláno. Schliemanna podezřívali, že poklad sám nevykopal, že jej vykoupil po částech a úspěšně spojil do jednoho celku, už proto, že všechny předměty jsou na vysoké umělecké úrovni zpracování, vzájemně se doplňují a jsou mimořádně zachovalé. Expertiza provedená v berlínském Novém muzeu tuto pochybnost odstranila.

Tvrzení o falzifikaci jsou bez důkazu a nepravděpodobné. Mimořádná kvalita předmětů zhotovených ze zlata, stříbra a bronzu se vysvětluje tím, že mistři v dávných dobách pracovali s velkou zkušeností při zhotovování zdobení, které udivuje i soudobé šperkaře.

Schliemann se dopustil jediné chyby. Zlatý poklad Tróje se nedá spojovat s obdobím vlády krále Priama. Poklad byl nalezen ve kulturní vrstvě mnohem starší, která neodpovídá popisu událostí mnohem pozdějšími, jak je známe z Iliady a Odysei. Co je nepochybné, že město Trója se nacházela právě v místech vykopávek významného německého archeologa. Znamená to, že Trójská válka – nebyla mýtem, ale reálnou historickou událostí. Pahorek Hissarlik byl ještě v dobách Říma pravděpodobným místem legendární trójské pevnosti.

Před ukončením druhé světové války byly všechny muzeální sbírky Německa, včetně Priamova pokladu schovány v podzemí pod berlínskou ZOO. Aby nedošlo k jejich rozebrání a rozkradení předal profesor Vilhelm Unfercágt, vedoucí muzeum dávné kultury, trójské zlato sovětské komandatuře. Spolu s dalšími trofejními uměleckými předměty byly tyto poklady odvezeny do Sovětského svazu, kde ležely ve speciálním schráně do roku 1993. Až v roce 1996 je ukázalo moskevské Puškinovo muzeum ve svých expozicích. Nehledě na požadavky z německé strany, zákon o restitucích dovolil prohlásit toto zlato a další cennosti za majetek Ruska. V Německu zůstala pouze keramika a malá část předmětů Priamova pokladu. Základní část pokladu je dnes vystavena v Moskvě a Sankt-Petěrburgu v Ermitáži.


Dále materiály RIA Novosti a Deutsche Welle

přeložil: N. Nikolov 15. 05. 2020

středa 6. května 2020

Kam zmizeli obyvatelé Tróje?


Kam zmizeli obyvatelé Tróje?
Mýtus se proměnil v archeologickou senzaci 21. století


Vladislav Strekopytov
3. 05. 2020



© AP Photo / Greek Culture Ministry

V roce 2018 řečtí archeologové našli na poloostrově Peloponés legendární město Tenea, založené po Trójské válce. Stejně jako samotnou Tróju, toto město hledali nejedno století. Tento nález dovolí vyjasnit dějiny antického města.

Nalezení Tróje

Trójská válka byla popsána v Homérově Iliadě – jako jedna z ústředních událostí dějin. Obklíčení Tróje trvalo deset let.
Ruiny Tróje nalezl na území současného Turecka na počátku roku 1870 německý amatérský archeolog Henrich Schliemann. Památky dávné Tróje jsou zařazeny do soupisu celosvětového dědictví UNESCO, Schliemannovi objevy jsou uznány mezi významné nálezy archeologie.

Kam zmizeli obyvatelé Tróje?

Jak nejlépe zodpovědět výše položenou otázku? Co říkají historikové na rozdíl od legend a mýtů? K pojmu Trójská válka dodávají historikové, že šlo o konflikt na úrovni světové války v antickém světě, kde proti sobě stály dvě významné koalice na jedné straně všeobecně známá koalice řeckých městských států na druhé – Trója nikoliv osamocená, nýbrž v koalici s dalšími tráckými státními útvary.

Příčinou byla snaha na straně Řeků o prolomení kontroly námořní plavby v průlivu Dardanely, chráněném místními tráckými Dardany, a získání možné volné plavby směrem na sever a východ od Tráckého moře (dnes Helléspont, tedy „Hellénské moře“) až do moře Černého.

Trvání konfliktu celých deset let, ukazuje na dlouhou pro obě strany vyčerpávající válku, která neměla vojenského řešení. Město Trója bylo blokováno, ne však zcela obklíčeno. Trácké státy z Balkánského poloostrova zásobovaly Tróju po celou dobu války a sami se jí také účastnily. Řeka Marica byla těch dobách splavná až do hlubokého vnitrozemí, o čemž svědčí bulharské nálezy přístavu a trosek lodí daleko ve vnitrozemí. V tráckých hrobkách byly nalezeny pozůstatky čtyřkolových dvouosých povozů, hodících se nejen pro účely ceremoniálu, ale měly své využití v každodenním životě Tráků. V Trójské válce obě tyto okolnosti umožňovaly překonávat po dlouhou řadu let námořní i pozemskou blokádu.

Co se tedy stalo o obyvateli města po jeho vypálení? Část lidí se rozutekla, před řáděním válečných živlů, aby se po odchodu okupantů znovu vrátila a město časem obnovila. Jiná část se vrátila na Balkánský poloostrov, kde dodnes ctí památku města ve městě Trojan. Třetí významná část obyvatel odplula do bezpečí až na vzdálený Apeninský poloostrov.

viz také: -> https://nikolajnikolov.blogspot.com/2020/03/nalezy-z-vykopavek-troje-mest-v-trakii.html

Tenea – město zajatých obyvatel Tróje

Trójská válka měla své pokračování. Antičtí autoři Strabón a Pausanius sdělují, že mykénské panovník Agamemnon dovolil zajatým Trójanům, převezených na Peloponés, založit poblíže města Korintu své vlastní město. Město nazvali Tenea na počest ostrova Tenedos, odkud pocházela většina zajatců.

Odborníci předpokládají, že k tomu došlo ve 12. století př. n. l. Město Tenea je několikrát zmiňováno v historických kronikách. V 8. století př. n. l. bylo město připojeno ke Korintskému státu, v 7. století je ovládl panovník Argosu Fidon, později se město osamostatnilo a po dlouho dobu byla Tenea nezávislá a byla součástí Peloponéského svazu měst.

Tróje, Tenea, Trojan

Mapy.cz -> Místa, kde se nacházejí Trója, Tenea, Trojan

Tenejci a Římané

Strabón ve svém popisu Achejské války zmiňuje Tenejce, kteří roku 146 př. n. l., kdy Římané vtrhli na území Korintu, přešli na římskou stranu. Právě tato událost ochránila město od zkázy, také existuje druhá verze, že Římané ochránili Teneu, ve které žili potomci Trójanů, protože jejich původ sahal až k Eneovi – hrdinovi Trójské války, který se ve 12. století př. n. l. po zničení města Tróje přeplavil se zbytky svého národa na Apeninský poloostrov.
Vergilius ve své „Eneadě“ hovoří o trójském původu občanů Říma a Tenei, Tacitus nazývá Tróju „naším pomníkem“.
Není co se divit, že vrcholem rozkvětu a moci dosáhla Tenea v časech, kdy Peloponés náležel Římanům.

Tenea byla nalezena!

Tenea se měla nacházet mezi Mykénami a Korintem – právě v těchto místech byla roku 1846 nalezena socha Kurose Tenejského (6. stol. př. n. l.), nyní se nachází v Mnichovské glyptothéce.

V roce 1984 řecká archeoložka Eleni Korka nalezla poblíže obce Chiliomody asi 15 km od Korintu a 20 km od Mykén luxusní mramorový sarkofág z rané doby archaické (18. až 17. století př. n. l.) s ženskými pozůstatky, náležejícími podle bohatého ornamentu k významnému rodu.



Vykopávky se podařilo obnovit až v roce 2013 – kdy se Elena Korka dostala do čela útvaru pro dohled nad antikvariátem a soukromými archeologickými kolekcemi při řeckém Ministerstvu kultury. Po pěti letech odborníci prohlásili o senzačním nalezení legendární Tenei! Nedaleko místa, kde byl nalezen sarkofág, archeologové odhalili ještě několik pohřbů. Nad jedním z hrobů stálo impozantní mauzoleum z římského období. Přestože byl již dávno vydrancován, uvnitř se zachovaly svícny, kovové náušnice, nádoby na parfémy a jiné domácí potřeby.


Ruiny mauzolea

V jiných bohatých hrobkách byly nalezeny bronzové předměty, prsteny s drahými kameny, zlaté a stříbrné mince, artefakty ze zlata, umělecky zhotovené sklo a také keramika.

Čtrnáct mohyl bylo rozmístěno v kruhu, podle římského vzoru, ve všech byly nalezeny mince, vázy a svícny s vyobrazením Venuše, amorů a také s trójským hrdinou Eneem.

Odborníci nálezy vyhodnotili, že zde není venkovský hřbitov, ale veliká a bohatá nekropole města.

Apollon Tenejský
Podle názoru archeologů, Kuros Tenejský mohl být zcela určitě náhrobním pomníkem na tomto hřbitově. Dvě podobné památky ze stejného období konfiskovala řecká policie v roce 2010 u pašeráků z Chiliomody. Zločinci zamýšleli je prodat do zahraničí za deset milionů euro. Dnes se nacházejí v Muzeu starého Korintu. Sádrová kopie sochy Kurose, nebo také Apollona Tenejského je také v Muzeu uměleckých předmětů A. S. Puškina v Moskvě.


CC BY-SA 3.0 / Zde / Kuros Tenejský, 6. století př. n. l., Mnichov

Město bohaté a nezávislé

Odborníci odhalili cestu z nekropole do města, a potom i samotné město – kamenné stély a mramorové desky, fragmenty vodovodu z pálené hlíny, chodníky.

Byly zde nalezeny tři tisíce mincí – z doby raného helenismu až po dobu pozdního Římského období – velké množství keramiky, šperky, fragmenty soch a mramorové sloupy.
Podle všeho rozkvět města souvisí s obdobím vlády Septima Severa mezi lety 193 a 211 naší éry. V té doby Tenea razila vlastní mince, což vyjadřuje naprostou nezávislost města.

Římské lázně
V roce 2019 nalezli archeologové komplex římských lázní na ploše kolem 500 m2 se třemi místnostmi a bazénem. Do koupele byla přiváděna horká voda, podlaha byla vyhřívána. Dochovaly se podlahové dlaždice, fragmenty mozaiky a mramorové obložení. Odborníci řadí stavbu do období přibližně do 1. století př. n. l.

Artefakty byly již podrobně popsány v minulém roce. Autoři uvažují, že Tenea byla vyrabována (Vizigóty), kteří vtrhli na Peloponés ve 4. století n. l., obyvatelé opustili město až po vpádu Slovanů v 6. století.


Komplex římských lázní

Král Edip
Ještě s jednou legendou je Tenea spojována, a to s králem Edipem – legendárním panovníkem, hlavním hrdinou Eischilovi tragédie, Sofokla, Euripida. Edipa zmiňoval i Homér.
Podle dochovaného mýtu, prožil Edipos dětství v Tenee v pěstounské rodině korintského krále Poliba a jeho ženy Peribii.

Mezi Trójou a Římem
Trójané založili Teneu na úzkém pruhu země, spojujícím pevninské Řecko a Peloponéským poloostrovem. Právě díky geografického umístění město cizozemců „vzkvétalo více, než jiná osídlení, až dosáhlo k samostatné vládě“, jak napsal Strabón.

Po příchodu Římanů sehrála Tenea úlohu nejenom geografického ale i kulturního mostu mezi Římem a Řeckem. Obyvatelé města jsou tak etnicky a historicky spojováni jak s Řeky, tak i s Římany, ve svém nitru zůstávali Trójany, samotné město po dlouhou dobu bylo živým ztělesněním velké Tróje, ztracené v ohni Trójské války.

Přeložil a doplnil: N. Nikolov 6. 05 .2020