Pravost
Trójského pokladu byla potvrzena
07. 05. 2020
Odborníci prokázali,
že zlato z Tróje nalezené Heinrichem Schliemannem již v 19. století není
padělkem.
V Berlíně se dnes nachází pouhá část významného
zlatého pokladu z Tróje. Právě díky této části se podařilo potvrdit, že pravost
celého zlatého pokladu je nezpochybnitelná. Připomínáme, že v posledním dni
jara roku 1873 německý obchodník a amatérský archeolog při vykopávkách na území
Turecka na místě pahorku Hissarlik nalezl významný poklad, který byl označen
jako zlatý poklad z časů panování krále Priama.
Schliemann jako podnikavý dobrodruh propašoval
nesmírný poklad z Turecka do Řecka, když předtím zaplatil turecké správě směšnou
náhradu. Honba za slávou mu napověděla nabídnout Trójské zlato libovolné zemi,
která zafinancuje výstavbu specializovaného muzea, které bude pojmenováno po
nálezci. Na tyto podmínky nepřistoupilo ani Řecko, ani USA, ani Francie, ani
Itálie. V Rusku, kde byl Hendrich považován za bigamistu, byl také odmítnut.
Vstřícně postoupilo pouze Německo, příslibem udělení nálezci titulu akademika a
státního vyznamenání v podobě metálu. Při předávání nálezu Schliemann vymezil
jej jako dar německému lidu, ne císaři. Proto ze všech „bonusů“ dostal pouze
čestné občanství města Berlína, muzeum s jeho jménem také nikdy nebylo
postaveno. Všechno zlato a ostatní Trójské poklady byly vystaveny v Muzeum
starověké a primitivní historie v Berlíně.
V současnosti se Priamův poklad z části nachází v
expozici berlínského Nového muzea. Je zde vystavena stříbrná nádoba, nemnohé
předměty ze zlata a bronzové výrobky. Při srovnání s částí pokladu, který se
mocí osudu ocitl v Rusku v moskevském Puškinově muzeu, tak v Německu zůstala
dvouruční stříbrná nádoba, ve které byl nalezen slavný diadém ze zlata,
uschovaný dnes v Moskvě. Jedná se o nejdůležitější exponát, potvrzující pravost
zlaté verze legendární Tróje. Právě tato německá část pokladu má významnou hodnotu.
Odborný průzkum dvouruční nádoby prokázal, že
diadém byl uschován právě zde. Kromě toho je potvrzeno, že nálezy je možno
datovat do ranného doby bronzové a skutečně náleží do jednoho celku. Znamená
to, že padělání je vyloučené. Celý Priamův poklad – není jenom trójské zlato a
stříbro, ale také keramika, nádoby a ozdoby v celkovém počtu 9000 předmětů.
Historické
prameny nám poskytly stručnou
informaci, která došla až k nám, že legendární město-pevnost Trója se nacházelo
někde v Malé Asii, na pobřeží Egejského moře. Právě toto město proslavil Dávný
Homér ve svých dílech Odysei a Iliadě. Popis Trójské války se stal klasikou ve
světové literatuře. Nalézt samotnou Tróju se podařilo až v 60. letech 19.
století Hendrichu Schliemannovi, nedaleko pahorku Hissarlik. Poklad byl nalezen
při průzkumu pozůstatků budov, prohlášených za palác panovníka Tróje Priama.
Významný archeolog napsal, že sám osobně vykopal
poklad, v něm se mimo jiné nacházely diadémy a přívěsky, ozdoby hlavy ze zlata.
Později se v nich nechala vyfotografovat jeho manželka Sofie. Odborník neměl
pochyb, o tom, že se jednalo o prostředky, které měly být použity k předání
Achillovi od Priama a měly sloužit k vykoupení synova těla následníka Hektora.
Do Schliemannova příchodu
se nikdo nezajímal o vědecký přístup v archeologii. Stal se jejím zakladatelem,
který se pokusil oddělovat kulturní vrstvy podle hloubky jejich rozmístění, jak
se to provádí při vykopávkách dnes.
Po dlouhou dobu existovalo také podezření o
pravosti trójského zlata, s tím, že mohlo být paděláno. Schliemanna
podezřívali, že poklad sám nevykopal, že jej vykoupil po částech a úspěšně
spojil do jednoho celku, už proto, že všechny předměty jsou na vysoké umělecké
úrovni zpracování, vzájemně se doplňují a jsou mimořádně zachovalé. Expertiza
provedená v berlínském Novém muzeu tuto pochybnost odstranila.
Tvrzení o falzifikaci jsou bez důkazu a
nepravděpodobné. Mimořádná kvalita předmětů zhotovených ze zlata, stříbra a
bronzu se vysvětluje tím, že mistři v dávných dobách pracovali s velkou
zkušeností při zhotovování zdobení, které udivuje i soudobé šperkaře.
Schliemann se dopustil jediné chyby. Zlatý poklad
Tróje se nedá spojovat s obdobím vlády krále Priama. Poklad byl nalezen ve
kulturní vrstvě mnohem starší, která neodpovídá popisu událostí mnohem
pozdějšími, jak je známe z Iliady a Odysei. Co je nepochybné, že město Trója se
nacházela právě v místech vykopávek významného německého archeologa. Znamená
to, že Trójská válka – nebyla mýtem, ale reálnou historickou událostí. Pahorek
Hissarlik byl ještě v dobách Říma pravděpodobným místem legendární trójské
pevnosti.
Před ukončením druhé světové války byly všechny
muzeální sbírky Německa, včetně Priamova pokladu schovány v podzemí pod
berlínskou ZOO. Aby nedošlo k jejich rozebrání a rozkradení předal profesor
Vilhelm Unfercágt, vedoucí muzeum dávné kultury, trójské zlato sovětské
komandatuře. Spolu s dalšími trofejními uměleckými předměty byly tyto poklady
odvezeny do Sovětského svazu, kde ležely ve speciálním schráně do roku 1993. Až
v roce 1996 je ukázalo moskevské Puškinovo muzeum ve svých expozicích. Nehledě
na požadavky z německé strany, zákon o restitucích dovolil prohlásit toto zlato
a další cennosti za majetek Ruska. V Německu zůstala pouze keramika a malá část
předmětů Priamova pokladu. Základní část pokladu je dnes vystavena v Moskvě a
Sankt-Petěrburgu v Ermitáži.
Dále materiály RIA Novosti a Deutsche Welle
přeložil: N. Nikolov 15. 05. 2020
