Göbekli-Tepe – kolébka civilizace

Göbekli-Tepe – kolébka civilizace nebo nejstarší megalitický komplex na Zemi

27. ledna 2019

https://zen.yandex.ru/media/magichistory/gebeklitepe-kolybel-civilizacii-ili-drevneishii-megaliticheskii-kompleks-na-zemle-5c4d869a364f1f00acc1cc56

foto převzato ze: https://mirtayn.ru/gyobekli-tepe-bolshaya-zagadka-drevnix-civilizacij

Zdravím všechny, včera jsem si přečetl 4 rozsáhlé statě o tomto komplexu a chtěl bych se s vámi podělit o zajímavé informace v nich obsažené.

Začnu tím, že tento komplex je jedním z nejstarších megalitických komplexů na Zemi. Je dvakrát starší než egyptské pyramidy a Stonehenge.

Nejstarší vrstvy archeologického výzkumu jsou datovány do období 10. -11. tisíciletí př. n. l. Celému komplexu je tedy 12. – 13. tisíc let. Vysvětlíme později.

Foto převzato z gobeklitepe.com

Göbekli-Tepe se nalézá po horou, o které mnozí archeologové věděli již od poloviny 20. století. Nebylo velkého zájmu místo zkoumat, proto dlouhou dobu byl tento komplex před archeology skrytým.

Přibližně na počátku 90. let se jeho výzkumem zabýval německý archeolog Klaus Schmidt. Důvodem jeho zkoumání se staly nálezy místních obyvatel, kteří neustále něco nacházeli na jeho povrchu. Klaus se rozhodl, prozkoumat co se za těmito nálezy skrývá a začal průzkum uvedeného vrcholku.

Po krátké době narazil na první kamenné bloky, které byly datovány do doby 11. – 12. tisíciletí př. n. l. Od roku 1994 se začalo s rozhodujícími vykopávkami. Průzkum prováděl německý archeologický institut a muzeum Şanlıurfa. Tím, že se Klaus projevil ze své lepší stránky, byl uveden včele celého dalšího výzkumu daného komplexu. Od tohoto okamžiku začínají dějiny záhadného Göbekli-Tepe.

 

Samotný komplex není tak rozsáhlý. V průměru má 300 metrů a výšku přibližně 15 metrů. Na tomto místě však byla nalezena taková výstavba, která přiměla historiky přezkoumat nejstarší dějiny na zemi v doslovném slova smyslu.

 foto převzato: https://enigmaticpast.livejournal.com/100236.html

foto převzato: http://paranormal-news.ru/news/zagadki_gebekli_tepe/2014-05-23-9079

Předpokládalo se, že v té době nebylo žádné civilizace, a dokonce rozvinutých skupin lidí. Bylo to primitivní společenství lovců a sběračů, kteří se snažili pouze o své přežití.

Nález tohoto objektu zcela mění dosavadní názory. Důvodem jsou ideálně vytesané a opracované sloupy z pískovce, které vedou k dalšímu zamyšlení.

Tou hlavní je otázka: Co přimělo tehdejší lidi shromáždit se zde postavit natolik složitou stavbu? Stačí poznamenat, že co do složitosti výstavby jí lze srovnat se stavbou egyptský pyramid. Tam také z pískovce vytesávali kamenné bloky a znovu je skládali. Zde je pouze jiný tvar a váha některých sloupů je dokonce větší, než jsou ty egyptské.  

foto převzato:  https://enigmatic-past.livejournal.com/100236.html

Váha některých bloků dosahuje 50 tun, a je dodnes velkou záhadou jak je mohli přesouvat a stavět. Odborníci předpokládají, že na přemístění jednoho bloku z kamenolomu by bylo třeba skoro půl tisíce lidí.

Co budí největší pozornost, je že kvalita zhotovení a stavba bloků se silně odlišuje. Je nutno vzít na vědomí, že nejstarší megalitické bloky nás vedou k dalšímu zamyšlení. Na počátku mohlo jít o jednu stavbu, postavenou nevíme kým a za jakým účelem, kterou našli jiní lidé a přestavěli k obrazu svému. To je však jen jedno z mnohých zamyšlení.

Na počátku byla zmínka, že je důležité zmínit také věk dané stavby. Nyní jedno vysvětlení. Bez ohledu na celkový věk, k výstavbě byly použity obrovské megalitické bloky navíc výjimečně opracované. Dokonce bez ohledu na to, že je pískovec opracováván nástroji a procesy na úrovni doby před 12. – 13. tisíci lety.

Lidé v těch dobách neváhali vytesávat složitou sochařskou výzdobu na některých sloupech.

foto převzato:  http://paranormal-news.ru/news/zagadki_gebekli_tepe/2014-05-23-9079

Chrám sv. Sofie: nevzhledná velikost ?!

Chrám sv. Sofie: nevzhledná velikost ?!

https://zen.yandex.ru/media/arhi1/sobor-sviatoi-sofii-v-stambule-neprigliadnoe-velichie-5c46f6bc588ef700acd27446

Při spatření chrámu sv. Sofie v Istanbulu bývají mnozí návštěvníci rozčarováni. Porovnáváním siluety nedaleké Modré mešity s obrysem chrámu Sv. Sofie se starší chrám jeví méně harmonickým a nádherný.

Modrá mešita v Istanbulu, Turecko

Stěny budovy silně narušené po zemětřesení v roce 989, byly zesíleny opěrami, které silně narušily původní vzhled. Původní myšlenka architektů postrádala také čtyři minarety a budoucí hrobky sultánů později přistavěné na okraji.

Chrám sv. Sofie v Istanbulu (Konstantinopol)

Co však láká každoročně 3 miliony návštěvníků? Co dělá chrám, kterému je 1500 let, tak velikým?

Novátorské nápady architektů katedrály

Ke stavbě nového chrámu na místě spálené baziliky Feodosia II. si císař Byzantský Justinian I. pozval dva známé matematiky: Isidora Milétského a Anthemia Trallského.

Isidor přednášel stereometrii a fyziku. Byl znám tím, že shromáždil soubor prací Archiméda. Matematik Anthemius je znám novátorským výzkumem o vzájemném působení geometrickým forem, jejichž povrchy zaostří světlo v jediném bodě.

Know-how starověkých architektů katedrály

K projektování velké kopule chrámu Svaté Sofie, se dvojice učenců opírala o své znalosti geometrickým principů. Promysleli sférické trojrohé vzpěry v rozích, kterými spojili čtvercový základ a oblouk, označené slovem "plachta".

To umožnilo rozložit váhu a postavit největší kopuli na světě. Takovou byla až do roku 1590, kdy byla ve Vatikánu dostavěna kopule baziliky Sv. Petra, kdy Michelangelo Buonarrotti použil stejný princip.

foto: hdpix.org 

Poprvé se kopule chrámu Boží moudrosti měnila v roce 558 po zemětřesení. Některé prameny předpokládají, že kopule byla zakončena křížem s paprsky a půlměsícem ve spodní části.

Rekonstrukce původního vzhledu chrámu Boží moudrosti v Konstantinopoli.  

Jak byla vytvořena iluze „rostoucího prostoru“ v chrámu Sv. Sofie?

Kopule v časech výstavby chrámu v Konstantinopoli nebyla zázrakem. Již ve 4. století před stavbou Hagia Sofia se jim stál legendární římský Panteon s jeho betonovou kopulí.

Rekonstrukce:

 1. vypálená bazilika Feodosia II.;

 2. původní vzhled chrámu Svaté Sofie;

 3. Budova chrámu po rekonstrukci v roce 989.

Chrámy s obdélníkovou základnou měly šikmou střechu. Unikátnost myšlenky architektů spočívá v zapojení již existující podoby baziliky a 32 metrové kopule, jejíž nejvyšší bod se nachází 55 metrů nad podlahou.

Neméně geniálním řešením bylo přidat ze dvou stran ještě dvě polo-kopule na východě (oltář) a na západě (hlavní vchod). Díky takové konstrukci se uvnitř chrámu vytváří iluze rozšiřujícího prostoru. Vzhled nechtěně míří vzhůru podle záměru jeho autorů.

Unikátní fotografie světelného efektu v chrámu Svaté Sofie v Istanbulu. Photo: Byzantine Institute, 1948

Ve světle slunečních paprsků, pronikajících okny nad galeriemi a v základech kopule, se podpěrné opory stávají neviditelnými. Pocit pohybujícího se prostoru, symbolizujícího nebesa, je zesílen mozaikou se zlatým třpytem.

Byzantský historik Prokopius Kesarijský (r. 500) napsal o tomto chrámu: „Je celý plný světla a slunečních paprsků, dá se snad i říci, že osvětlení nepřichází z vnějšku, samo se rodí v podivném lesku, tak kouzelně svítil těchto chrám“.

Vyslanci knížete Vladimíra po obřadu ve chrámu Veliké Sofie Konstantinopolské dokládali: „Nevíme, zda jsme byli v nebi nebo na zemi“ (podle „Povesti vremennych let“).

Co symbolizují podpěry chrámu Hagia Sofia?

Chrám byl vystavěn v rekordně krátkém období let 532 až 537, chrám však po 20 letech byl poničen zemětřesením. Kopule se částečně prolomila. Chrám obnovoval příbuzný Isidora Milétského (podle některých pramenů jeho syn). Kopuli pozvedl výše o 9 metrů.

V roce 989 druhé zemětřesení, ještě silněji poškodilo chrám. Jeho obnovu měl na starost arménský architekt Tardat. Ten pozvedl kopuli ještě výše, a současně zpevnil budovu opěrami. Tak došlo k proměně původního vzhledu chrámu. Muslimští odborníci přidali ještě více opěr. Exteriér budovy, dá se říci, utrpěl, ztrátou přitažlivosti.

Na posledním místě je nutno připomenout, že právě v chrámu Svaté Sofie roku 1054 proběhla událost, která položila začátek rozdělení křesťanství na pravoslaví a katolicismus.

Dá se tedy potvrdit vyjádřením, „že architektura – to jsou dějiny v kameni“? V tomto případě, se asi jedná o předzvěst.

Obsazení Troje Chetity

Obsazení Troje Chetity

18. – 17. stol. př. n. l. Malá Asie

https://zen.yandex.ru/media/id/5a7d46ec168a9140dff17140/zavoevanie-troi-hettami-5c520730965d0200aee86b3f

Významný řecký básník Homér ve svém díle Iliada převyprávěl příběhy Řeků Achejců s Trojany, obyvateli města Ilion (Troja).

Mnozí slyšeli o hrdinském eposu řeckého národa (a na druhé straně tráckého národa), někteří si přečetli Iliadu, ale málo kdo ví, že znamenité město Ilion umístěné v Trojadě, je velmi starým státem s bohatými dějinami.

Podle archeologických údajů se první osídlení na území města Ilion objevilo ve 3. tisíciletí př. n. l.

První písemné zmínky o Ilionu a Trojadě se vztahují ke hranici 18. – 17. století př. n. l., kdy panovník Labarna z města Kussar, vytvořil svou říši ¹⁾.

Při svém pochodu na západ, panovník Labarna zaútočil na státní útvar Luvie, národa příbuzného s Nesity ²⁾, které bylo pojmenováno Arzava.

Arzava byla zničena a chetitské válečné vozy dosáhli břehů Egejského moře.

Následoval další pochod na v pořadí další státní útvar, který se podle chetitských dokumentů nazývá Viluša – Ilion.

Viluša byla ve své době bohatým státem, který vděčil za své úspěchy své výhodné poloze. Město leželo na průsečíku cest, kterými se převáželi kovy z dolů a výrobky kovodílen umístěných na keltských územích současného Česka a také umělecká díla z nesčetných a bohatých tráckých státních útvarů rozkládající se na územích dnešního Bulharska.

Ve 3. a 2. tisíciletí př. n. l. – to je doba rozkvětu mnoha státních útvarů, o kterých se do naší doby nedochovaly ani písemné prameny, ani jejich názvy, pouze pozůstatky staveb a výrobky. Je pochopitelné, že z Asie do Evropy byly přiváženy výrobky mistrů Malé Asie, Mezopotámie, Íránské pohoří, Elamu.

Viluša, která měla silnou flotilu, kontrolovala mořské průlivy – současný Bospor a Dardanely – a tím i obchod, který probíhal mezi Krétským mořským státem ³⁾, státy do achejského Řecka ⁴⁾, ostrovy Egejského moře ⁵⁾ se státními útvary na pobřeží soudobého Bulharska, jižního pobřeží Černého moře a Kavkazu. 

Je pochopitelné, že stát na strategicky důležitém a známém místě se svým bohatstvím měl velké množství spojenců jak v Evropě, tak i v Asii.

Nic však nepomohlo Viluše, ani významná armáda a ni spojenci.

Vojevůdce Labarna, jakým byl ve své podstatě, naplánoval kampaň, při které po jediném pochodu celý stát a jemu vlastní podřízená osídlení otevírala brány před chetitskou armádou.

Až po smrti panovníka Labarny získala Viluša znovu svou nezávislost a po dlouhá léta se snažila udržovat přátelské vztahy s mohutnou Chetitskou říší.

Prameny:

Nápisy chetitských panovníků a mýty dávných Řeků.

1. Věda označuje říši Nesitů, jako Říši Chetitů

2. Panovník Labarna náležel k posledně zmíněným

3. Hlavní město Knóssos

4. Argos, Athény, Orchomen a další

5. Civilizace ostrova Santorini a jí podobné

Mýtické město Trojanů Tenea bylo nalezeno

Archeologové nalezli dávné trojské město Tenea, které bylo dosud považováno za mýtické

https://zen.yandex.ru/media/id/5c138c85addb5800abea9653/arheologi-obnarujili-drevnii-troianskii-gorod-tenea-kotoryi-do-sih-por-schitalsia-mifom-5c388f2bb8905e00aacff9cf

Archeologové hledali dávné město Tenea od roku 1984. Předpokládají, že jakmile bylo město nalezeno, stává se prvním důkazem, že skutečně existuje mimo mýty dávných textů.

Tenea

Vykopávky probíhají již od roku 1984. Do okamžiku odhalení ruin města se znalosti archeologů a historiků zakládali na starých řeckých mýtech a starých kronikách. Mnohaleté výzkumy přinesly nové výsledky.

Elena Korka a její skupina archeologů hledala město Tenea více jak 30 let. Mnohé zmínky v dávných textech ukazují na to, že skupina zajatců založila město po porážce v Trojské válce

Mýtické město

Ruiny byly nalezeny nedaleko malé obce Čiliomodi, nacházející se na jihu Řecka. Odhalené území představuje organizované obydlené prostranství zabírající skoro 670 metrů.

Ruiny

V ruinách města byly nalezeny mramorové, kamenné i hliněné podlahy zachované ve velmi dobrém stavu což je pozoruhodné. Byly nalezeny nosníky, neveliké sloupy, sklady, hliněné hrnce a pohřby dvou dětí.

Všechny tyto důkazy spolu s předešlými nálezy v okolí obce Čiliomodi dovolují vyslovit předpoklad, že dávné město Tenea skutečně existovalo a dokonce zbohatlo a postupně se rozvinulo.

30 let hledání

Vše začalo v roce 1984, kdy paní Korka a její skupina nalezla sarkofág v sousedství řecké obce Čiliomodi. Nález jim nedal pokoj a přiměl, je se na toto místo vrátit, aby se přesvědčili, zda se v okolí nedá ještě něco odhalit.

V roce 2013 skupina obnovila vykopávky v naději najít nějaké důkazy, které je o tom oprávnily. Na počátku byla nalezena dávná cesta, která přivedla archeology na hřbitov, kde odpočívali pozůstatky dvou dětí, pěti žen a dvou mužů.

Část historie

Skupina výzkumníků pracovala podél cesty na sever, kdy byly nalezeny důkazy existence města. Hliněné potrubí doložilo, že nevelké sídliště bylo přeměněno v kvetoucí město – Tenea byla vystavěna v Době mykénské a byla osídlena bohatými lidmi.

Město nejvíce vzkvétalo zejména v letech 193- 211. Předpokládá se, že město Tenea bylo opuštěno v 6. století. Další výzkumy dovolí získat více informací, již nyní jsou archeologové rádi, že se jim podařilo nalézt město, které bylo dosud pouhým mýtem.

„Hlavním je, že jsme nalezli pozůstatky města, asfaltované cesty a architektonických staveb. Nalezli jsme důkazy života a smrti, a to je jen malá část historie tohoto města.“ vysvětlila p. Elena Korka.

Urážlivá každodenní krutost

Urážlivá každodenní krutost

https://zen.yandex.ru/media/id/5a7d46ec168a9140dff17140/obydennaia-jestokost-5c1bfca8511c7200ab98c189?from=feed

Lemnos v 6. století př. n. l.

Ve své době Athéňané dovolili národu Pelasgů (původním obyvatelům uvedeného území tráckého původu – pozn. překladatele) obdělávat část poloostrova Atiky, a také souhlasili s možností jejich usídlení zde. V průběhu dalších let Athéňané uviděli, jak Pelasgové z původně kamenitého úhoru sklízí úrodu na půdě, kterou již dříve osídlili. Athéňané z hlouposti či z lakotnosti sobě vlastní původní obyvatele ze svého okolí vyhnali. Uprchlíci se přemístili na ostrov Lemnos, kde se trvale usídlili.

Po osvojení ostrova Lemnos se Pelasgové rozhodli pomstít se Athéňanům za všechna příkoří a odebrat jim jejich ženy. Uspořádali útok na Atiku ve chvíli, kdy Athéňané slavili svátek.

Neočekávaným útokem z moře muži z ostrova Lemnos pochytali mnoho žen, které přišli slavit svátek bohyně Artemidy v Bravronu a všechny je zotročili.

Athéňanům se již nepodařilo zjednat navrácení zajatých žen a ty zůstaly na ostrově Lemnos. Časem zde rodili děti a učily je svému jazyku a zvykům Atiky. Děti Athéňanek se odmítali přátelit s dětmi Pelasgů. Navíc když docházelo k rozbrojům mezi dětmi, do střetu se mísili dospělí z obou stran i ostatní a vždy z toho byla hromadná pře.

S rostoucím věkem dětí Athéňanek vedli mezi sebou řeči, že to jsou oni, kteří budou vládnout na ostrově a ne děti Pelasgů, které se narodily ženám původem od Pelasgů. Tyto zvěsti se donesli až k vládcům ostrova Lemnos.

Sešli se všichni stařešinové Pelasgů a poradili se a rozhodli v zájmu zachování národa vyslat bojovníky, kteří cizí ženy i jejich děti pozabíjeli.

To šokovalo celé Řecko.

Nejstarší, neporušená nákladní loď

Nejstarší, neporušená nákladní loď nalezena v hloubce 2 000 m.

23. 10. 2018

http://bnr.bg/varna/post/101035304/arheolozi-otkriha-krai-varna-nai-drevnia-nepovreden-korab-v-sveta?fbclid=IwAR1bs89I4-_Y3eubuFkV75qS8GYqPDtFV-d4FxXu0bn3Krn6Y6AVftsSKa0

foto: radio varna

Nejstarší potopená a nepoškozená loď ležící na dně Černého moře ve stáří 2400, byla nalezena vědeckým anglicko-bulharským teamem, podle světových agentur.

„Nikdy bych nepředpokládal, že se nám podaří objevit nedotčenou nákladní loď ve 2 tisícové hloubce na mořském dně“, prohlásil prof. John Adams z Centra mořské archeologie při universitě v Southamptonu. Dále dodat, že nález pozmění pojetí stavby lodí a navigace v časech antických. 

Expedice Black Sea Map zkoumá po dobu tří let dno Černého moře na ploše větší jak 2000 km2 podél bulharského pobřeží. Zkoumání je prováděno pomocí sonaru a dálkově řízeného aparátu vybaveného kamerami pro hluboko-vodní snímkování.

Skupina již odhalila více jak 60 potopených lodí datované do minulosti od Doby římské až do 17. století. Nejstarší z těchto trosek se nacházejí v hloubkách, ve kterých není žádný kyslík, což dovoluje uchování materiálu po dobu tisíce let. Přesné údaje datování se proto dají uskutečnit pomocí analýzy radioaktivního izotopu uhlovodíku.

„Máme zde mnohem starší pozůstatky, avšak unikátnost nového nálezu spočívá v tom, že je velice dobře zachovalý“. Prohlásila pro BBC archeoložka Helen Far, která spolupracuje na projektu.

Podle jejích slov loď leží na mořském dně na boku se zachovalým stěžněm, sedačkami pro plavce a kormidlem. Podobný typ starořeckého obchodní lodě byl dosud vyobrazován pouze na hrnčířských výrobcích.

Podle mapy publikované v Times, byla loď nalezena jihovýchodně od města Varna ve hloubce 2,09 km. Na délku má 23 metry a posádka měla 15 - 25 osob.

Expedice proběhla za účasti vědců z University v Southamptonu a jejich kolegů z bulharského Národního archeologického muzea, BAV (Bulharské akademie věd) a Centra podmořské archeologie.

Nálezy této expedice, včetně zcela zachovalé lodě, jsou unikátní ve světovém měřítku. Je to v prohlášení ředitele Centra podmořské archeologie v Sozopolu Kalina Dimitrova pro Radio Varna. Zároveň připomněl, že v hloubkách Černého moře je voda plná sirovodíku, v tomto prostředí nemohou mikroorganizmy přežít a právě to umožnilo zachování dřevěných konstrukcí starořecké lodě.

Tato novinka byla sdělena na vědecké konferenci v Londýně. Konference se zúčastnili představitelé bulharské a britské části expedice zařazených do projektu Black Sea Map. Cílem expedice je prozkoumat nejenom archeologické nálezy na dně Černého moře a také prozkoumat změny úrovně hladiny moře v průběhu uplynulých několika tisíců let.