Výstroj bojovníků
Trojské války. Nejstarší přilby (část třetí)
2. října 2015
Vjačeslav Špakovskij
«Nejstarší přilby»
Již jsme zkoumali meče a dýky, brnění k ochraně trupu
a nyní se budeme zabývat ochranou hlavy. V prostoru Egejského moře doby
mínojské a první achajské přilby se objevily velmi dávno, v letech 5000 – 1500
př. n. l. Lze to dokládat na základě nálezů keramiky, fresek, soch a dalších
artefaktů.
Na kamenných amuletech ze Seskla, datované obdobím
mezi lety 5300 – 4500 př. n. l., jsou zobrazeny pokrývky hlavy podobné přilbám,
zhotoveným z kůže a ozdobené dlouhými rohy. V rané době Kykladské, datované
obdobím let 3200 – 2800 př. n. l., můžeme nalézt jejich vyobrazení. Je také
možné, že konická přilba je jedním ze symbolů známého a do dnes
nerozšifrovaného Festského (Phaistos) disku (v letech 2000 – 1700 př. n. l.).*)
Heindrich Schliemann také nalezl fragmenty přilby – její hřeben a nosič
hřebenu, samotná přilba se nedochovala.
Džbán z ostrova
Kypr. Zvláštností kréto-mykénské kultury Egejského moře bylo zobrazování na
keramice ryb, chobotnic a krakatic. Archeologické muzeum města Larnaka
V Iliadě je zmiňována přilba, zhotovená z kančích klů,
což bylo některými považováno za nemístné, přestože popis byl dosti podrobný.
Kančí kly byly používány za ochranné destičky na přilbách (v roce 2000 př. n.
l.), Mariupol na území dnešní Ukrajiny. To dokládá migrace dávný národů z
centrálních a severních částí Evropy do Řecka v letech 2000 – 1800 př. n. l.
Kančí
přilba z hrobky č. 515 v Mykénách. Národní archeologické muzeum v Aténách.
V Egině (kolem roku 1800 př. n. l.) byla nalezena
zajímavá přilba z kančích klů. Velmi zajímavé a složité přilby z kančích klů s
velkými kartáči jsou vyobrazeny na fragmentu fresky z Akrotiri, na číši z
paláce v Knóssosu (v letech 1600 – 1550 př. n. l) dále na číši z pohřbu č. 4 v
Mykénách ze stejné doby.
Jak byla sestavena typická „kančí“ přilba té doby?
Zcela jednoduše z kančích klů se řezali destičky a připevňovali se k sobě
přivazováním řemínky. Základem přilby byla konická čepice, nebo sešité kožené
nebo plstěné polokoule. Kostěné destičky se našívali vedle sebe do kruhu, směry
ohýbání se řadily do různých směrů. Vrchní destičky měly trojúhelníkovou
podobu, na vrcholu přilby se nacházela kulatá destička ze slonové kosti, bronzu
zde se umísťovalo upevnění hřebenu.
Kančí kly byly používány pro snadné opracování. Na
jednu stranu se snadno tříštily, Jejich povrch byl však velmi tvrdý (na rozdíl
od sloního klu). V Iliadě nosil Odysseus, panovník nevelkého ostrova právě
takovou přilbu. Homér poskytl velmi přesný popis přilby té doby.
Rekonstrukce „kančí přilby“
provedená Peterem Connolly
Pro členitou přilbu bylo nezbytné získat od dvaceti do
čtyřiceti kanců, což v té době zřejmě nebylo tak těžké, poskytovali kůže, kly i
maso!
Složená přilba z kančích klů byla také nalezena v
hrobce č. 12 v místě Dendra (druhý snímek). Zajímavé přitom se, brnění zde v
tomto pohřbu bylo kovové a pouze přilba byla kostěná! Otázkou tedy zůstává, zda
majiteli brnění již nestačily prostředky na pořízení bronzové přilby?
„Kančí
přilba“ (v letech 1450 – 1400 př. n. l.). Archeologické muzeum Iraklionu
Další rozšířený typ přilby, jsou kožené nebo plstěné,
v podobě klobouku s našitými kovovými destičkami. Nebo obráceně kovová helma s
tepanými vyvýšeninami, zhotovenými pro okrasu.
Freska z
paláce v Pilosu. Zde je s otazníkem: na fresce vyobrazená přilba? Bronzová s
kužely a otvory (jaký je jejich smysl?) S otvory pro větrání (takové nejsou
známé!)?
Pokud soudíme podle vyobrazení na starých freskách a
obrazech na starých vázách, byly starosti o krásu předmětů velmi významné. Na
jednotlivých přilbách byly umísťovány hřebeny s opeřením nebo koňskými žíněmi
případně rohy! Nyní bychom si měly ujasnit představu, kdy to bylo možné a kdy
ne. Na helmách Vikingů rohy být nemohly, protože po úderu mečem na umístění
rohu by došlo ke zlomení vazu bojovníka. Středověcí rytíři měli na helmách
všechno možné, zhotovené jen jako lehké ozdoby „z převařené kůže“, lehkého
dřeva a barvené sádry. U samurajů z Japonska jsou na helmách kovové rohy ale
upevněné tak, že po úderu mečem se samotnému bojovníkovi nic nestalo.
Z výše uvedeného je nutno uznat, že se dávní obyvatelé
Mykén nesekali meči (nemohli se sekat meči – rapíry!), proto jim také pevně
umístěné rohy na přilbách nepřekážely. Jakmile se však objevily meče a možnostmi
nanesení sečného úderu ze všech těch rohů zůstaly jen koňské ohony a hřeben na
vrcholu přilby!
Přilba na
váze z Katsamby, Kréta (kolem roku 1500 př. n. l.)
Rohy na přilbách v tomto období byly zpravidla
zhotovovány z kančích klů, jeleních rohů, sloní kosti a také kovové. Dva
artefakty ze slonové kosti v podobě beraních rohů byly nalezeny v jedné z mohyl
v Mykénách (z roku 1550 př. n. l.).
«Střední přilby»
Achajské přilby z období 1500 – 1300 př. n. l. se v
mnohém podobají svým předchozím vzorům, znamená to, že proces zdokonalování
postupoval velmi pomalu. Typickou zůstává přilba z kůže nebo plsti, obšitá
kančími kly s dalšími nášivkami a různými ozdobami. Nejčastěji se jedná o rohy,
které mohou být jeden nebo dva vepředu, tři umístěné do různých směrů. Jsou
známy i bronzové helmy jako například konická bronzová helma o výšce 18,1 cm
(14. až 13. stol. př. n. l.).
Přilba o
výšce 18,1 cm (14. až 13 stol. př. n. l.) Dekorování na přilbě ukazuje na
uznání předešlé přilby z kančích klů, které pamatuje, proto i zhotovitelé
kovových přileb zdobili nové po starém způsobu.
Mimo území pevninského Řecka a ostrovů Egejského moře
je možné spatřit achajské bojovníky s přilbami z kančích klů i na egyptském
papyru z Tel-el- Amarny (roku 1350 př. n. l.). Na něm jsou někteří z bojovníků
vyobrazeni v konických bledě-žlutých helmách, které se podobají těm na
obrázcích z mykénských váz. Kousek kančího klu v otvory k upevnění na kožený základ
byl nalezen při vykopávkách v místě Per-Ramesu – hlavním městě Ramesse Velkého
ve východní deltě řeky Nilu, potvrzují, že takové přilby se nosili i na území
Dávného Egypta. Je zřejmé, že je nosili achajští bojovníci – námezdníci.
Podobné kly byly nalezeny také v Srbsku (14. až 13. stol. př. n. l.) a na
ostrově Kypr.
Pro toto období je možné považovat za doložené
nejširší rozšíření „kančích přileb“ a o něco méně kovových – bronzových.
Archeologové našli i přilby z uvedeného období nejčastěji na Krétě.
«Pozdější
přilby»
«Pozdější přilby» vztahující se zvláště k časům
Trojské války (v letech 1300 – 1100 př. n. l.) se liší nejvíce svou
různorodostí. Jsou to opět ty samé přilby z kančích klů, ke kterým se začaly
připevňovat bronzové detaily. Dá se důvodně předpokládat, že dokonce v 8. století
př. n. l. se ještě používaly, přestože již byly používány zřídka.
Pozdní
achajská přilba vyobrazení „Váza bojovníků“ z Mykén (kolem roku 1200 př. n. l.)
Konická rohatá přilba bez otvorů je vidět na soše z
Engomy na ostrově Kypr (kolem roku 1200 př. n. l.). Námezdní bojovníci
egyptských faraonů jsou prakticky všichni vyobrazeni na egyptských freskách s
rohatými přilbami.
Až do naší doby se dochovaly vyobrazení „chlupatých“
přileb, podle všeho zhotovovaných z dlouhosrstých kůží. Mohlo se jednat o
obyčejnou polo sférickou čepici, obepnutou na vrchu kůží, tak že autoři kreseb
lidí s těmito přilbami je zobrazovali jako dikobrazy. Existuje také názor, že
mohlo jít o dlouhé vlasy podepřené bronzovou nebo koženou obručí kolem hlavy.
Vyobrazení takových přileb je velmi mnoho což znamená, že se jednalo o jejich
popularitě a za druhé pokud se armády stávaly masovými, prostě na všechny se
již kančí kly nedostávaly (shodně jako bronzu)! Někteří odborníci
předpokládají, že podobné přilby mohly být zhotovovány z kůží ježků!
Poněkud schématický styl tehdejších umělců nedovoluje
podrobně identifikovat takové přilby, což nám ponechává místo pro rozličné
hypotetické a spekulativní výmysly.
„Přilba s výrůstky na hlavě“ na úlomku keramiky.
Velmi populární v té době, soudě podle vyobrazení
především na egyptských freskách jsou přilby – tiáry nebo přilby diadémy. Soudě
podle všeho se jednalo opět o kožené čepice, nebo o plstěné na okraji spojené
širokým kovovým pruhem do uzavřeného oválu kolem hlavy majitele přilby. Při
pohledu zepředu nebo zezadu se dá předpokládat, že na hlavě je posazeno vědro v
cylindrické podobě. Až při pohledu se shora je možné určit, že tomu tak není.
Přilba – tiára v letech
1200 – 1100 př. n. l.
Pozůstatky takové přilby byly nalezeny na Krétě (kolem roku 1200 př. n. l.). Jiná taková přilba byla nalezena profesorem Ioanisem Moskosem, který ji popsal: Přilba měla cylindrickou podobu (s oválný okrajem), byla s rovnými stranami. Její výška byla 15,8 cm, šířka 18,7 cm – 19,1 cm a délka dosahovala 23 -23,6 cm. Povrch byl ozdoben bronzový pruhy, skládající se z vodorovných žeber, které se střídají s jedinečnými horizontálními pruhy dekorativních příchytek. Uvnitř soudě podle kreseb, se nacházel ježek z koňských žíní, peří a také skutečná tiára z větviček nebo květin?!
Překrásný příklad achajských bronzových přileb byl
nalezen v mohyle označené č. XXVIII u místa Tirinfa (kolem roku 1060 př. n.
l.). Tento příklad se skládá ze čtyř prvků konického tvaru a dvou dlouhých
pruhů o síle kolem 1 mm. Všechny prvky toto přilby mají nevelké otvory po
okrajích, používané pro upevnění podkladu a vnitřní výplně.
Prostá
bronzová přilba s vrcholem pro upevnění koňského ohonu. Kypr (konec 8. století
př. n. l.)
Prosté konické přilby se do značné míry používali do
konce achajského období. Jako příklad na achajském kráteru/keramické nádobě z
Kypru jsou dva bojovníci na povoze, nosí konické přilby, zde z důvodu stylizace
se jiné další prvky pokrývky hlavy nedají určit. Tento kráter svědčí, že v některých
případech (často v nebojových situacích) se meče v té době nosily za zády.
Komentář:
*) Všechny
pokusy o přečtení znaků na Festském disku, tedy ve staré řečtině nevedli k přesvědčivým
úspěchům. S ohledem na to, že znaky shodné z toho disku jsou používány na Balkáně
tráckými národy, bylo možné nápis přečíst a přeložit v jazyce starých Pelasgů/tráckého
národa ze stejné oblasti.
Přeložil
N. Nikolov 30. 05. 2018
Žádné komentáře:
Okomentovat