První civilizace v Evropě se zrodila v Bulharsku před 8000 lety

První civilizace v Evropě se zrodila v Bulharsku před 8000 lety

        http://www.bgnow.eu/news.php?cat=2&cp=0&newsid=72369

25. 07. 2016

Nová civilizace postavila největší dvoupodlažní budovy a nejstarší kamenné pevnosti.

Tato civilizace vynalezla průmyslový způsob dobývání soli, zpracování zlata a mědi. Vysoce vzdělaná kultura zde existovala dlouhá dvě tisíciletí a následně záhadně zmizela.

V průběhu těchto dvou významných tisíciletí zde byly postaveny první největší budovy v Evropě – s mimořádně složitou, na tu dobu, architekturou, první kamenné pevnosti, nejstarší zpracované zlato na světě, první promyšlený způsob pro tu dobu dobývání soli a mědi.

Tato civilizace byla na mimořádně vysoké duchovní úrovni.

Disponovala přesnou soustavou ideogramů, které se opakují všude na Centrálním Balkáně i na březích Dunaje. Ve snaze o zdokonalení tito lidé zhotovovali jedny z nejkrásnějších keramik, objektů nadšení na celém světě.

Jejich usídlení zde je spojováno s migrací z Přední Asie. Předpokládá se, že mezi desátým a sedmým tisíciletí př. n. l. byla Evropa velmi řídce osídlena.

“Jednalo se především o lovce, sběrače, kteří kráčeli za divokými zvířaty směrem k severu, v důsledku toho zůstávali jižní zóny méně osídlené bez lidí“ – vysvětlil prof. Nikolov. Nemáme důkazy o přítomnosti obyvatelstva na našem území od 14. do 7. tisíciletí př. n. l. Kromě několika nástrojů z křemenu z doby mezolitu v místě Pobitite kamani, je málo stop život malých skupin lidí v oblasti. V jiných částech země nenalézají archeologové skoro nic z tohoto období.

Situace se mění v devátém tisíciletí př. n. l.

„V té době jednotlivé skupiny lidí z Přední Asie opouštějí území tzv. životodárného půlměsíce – zóny zabírající území dnešního Izraele, Jordánska, Sýrie, Íránu, Iráku, Jihovýchodního Turecka – říká Nikolov. V tomto období dochází k přechodu od přisvojování (okolních předmětů přírody) k pěstitelskému způsobu obživy. Výsledkem je neuvěřitelný vzestup kultury, výstavba kamenných svatyní, kamenné architektury, okrouhlých staveb stavěných lidmi, kteří se vedle lovu věnují i chovu zvířat“.

Podle profesora dochází v této době k neuvěřitelné transformaci myšlení lidí.

„Zejména ta je základem principů myšlení soudobého člověka, měli se celá koncepce světa“, vysvětluje profesor.

V této oblasti však dochází k mimořádné změně klimatu a jednotlivé skupiny lidí se vydávají na Balkán. Někteří vybírají cestu přes Egejské moře, využívají mořského proudění a tak se dostávají až do údolních řek Struma, Města a Vardar. Ze Sofijského pole někteří vstupují do Trákie, jiní pokračují směrem do Střední Evropy. Velké skupiny lidí se zde zastavují a začínají stavět svá osídlení v okolí řeky Struma.

V tomto ohledu patří do uvedeného procesu i jedno z nejstarších osídlení Slatina – Sofia. Znamená to, že před 8100 lety se osídlení situovalo podél Slatinské řeky, kdy postupně začalo růst a v jednom momentu plocha jeho rozlohy dosáhla 300 akrů.

„V tomto roce jsme dosáhli až k nejranějším budovám zkoumaného sektoru“ – vysvětluje archeolog. V jedné z nich jsme narazili na zvlněnou podlahu. Zjistili jsme, že se nacházela na rovu, který vymezoval sídliště. Obtáčí se jako duha a dosahuje až k řece. Rov neměl obranou úlohu, avšak podle jeho velikosti soudíme, že nejranější osídlení zabíralo rozlohu 30-40 akrů“.

Díky příznivým klimatickým podmínkám se zde postupně rozvíjí na Centrálním Balkáně, jakož i v Trákii a Tesálii první evropská civilizace.

V důsledku rozvoje se velmi rychle mění i kultura jeho obyvatel.

„Zatímco se v Anatolii se stavěli domy s plochou střechou, pro chybějící dřevěný materiál bylo používáno pálených cihel“ – vysvětluje Nikolov. „Proti tomu zde na Balkáně bylo dostatek hlíny i dubového dříví v dostatečném množství. Zde dosáhli k myšlence nového typu konstrukce – zabíjením dubových klád do 60-70 cm hloubky, vzdálených do 30 cm od sebe, které vyplňují pletivem z větví vymazaných hlínou. Střecha je pevné konstrukce na solidních podporách. Zpravidla je pokrývána špaldovou slámou, která je velmi pevná a místy je kombinována rákosem“.

„Již při prvních vykopávkách jsme v roce 1985 narazili na dům o rozloze 117 m². Přestože, byla zničena záměrným požárem, bylo zřejmé, že se jednalo o mimořádnou stavbu“. – říká profesor. „Šlo o mimořádně pevnou stavbu neuvěřitelné konstrukce. Byla vybavena vším nezbytným. Bylo zde zjištěno tolik informací, že jsem o ní sepsal knihu. Dnes je zkoumána v Rakousku, Německu, Francii a dalších zemích jako o největší a nejlépe zachované budově raného neolitu“.

Učebnice archeologie budou však rychle vyměněny, protože v tomto roce expedice ve Slatině nalezla mnohem větší domy. Přitom ze stejného období a stejného raného osídlení.

„Jedna budova je zcela prozkoumána má rozlohu 142 m² a druhá je ve stavu výzkumu, zatím kolem 130 m². Předpokládám, že dosáhne 160 m², vysvětluje Nikolov. Zajímavostí je, že jsou jednopodlažní s mnoha místnostmi. Pravděpodobně zde žili blízcí příbuzní“.

Při výzkumech sídliště u Mursaleva – mezi místem Dupnica a Blagoevgrad, postaveném o 300 let později, došlo ke změnám konstrukce budov.

„V letech 5700 př. n. l. se začali stavět menší domy o rozloze 60-70 m² avšak již byly dvoupodlažní“ – vysvětluje archeolog. „Jedna rodina žila na jednom podlaží, druhá na druhém podlaží. Stejně tak tomu bylo na neolitickém sídlišti ve Staré Zagoře. Zde nalezená stavba (dnes v muzeu) byla také považována za jednopodlažní, až při podrobné analýze jsem zjistil, že něco neodpovídá této interpretaci. Protože jsem již měl zkušenost, jako objevitel dvoupodlažních budov v Evropě. Pracovali jsme s kolegou Petarem Kalčevem a zjistili jsme, že se v podstatě jednalo o budovu dvoupodlažní“.

Profesor Nikolov nalezl první dvoupodlažní stavbu během roku 1999 v Karanovu, ve stejném roce i v Kapitan Dimitrievu, oblasti Pešterské.

„První byla postavena před 7300 lety, pro mě to bylo skutečně šokující, avšak o dva měsíce později v Kapitan Dimitrievu se tento šok opakoval, znovu jsme rozpoznali dvoupodlažní stavbu, ale starší 7700 let – jedna z pozdního neolitu, druhá z raného. Obě s neuvěřitelně složitou architekturou“.

„Utvářeli složité stavební konstrukce, jejichž principy se opakují tisíce let po sobě – jde o proces, který vymezuje rozvoj a rozšiřování první evropské civilizace“, říká profesor Nikolov.

Přeložil N. Nikolov 29. 7. 2016