Dědictví SborJanova,
jak fotogametrie pomáhá
archeologům v místě sveštari
o tom všem vypráví profesorka
diana gergova
Cesty dávných proroků – Gétů
pondělí 2. března 2015
Profesorka Diana
Gergova je dobře známá mezi archeology nejenom v Bulharsku ale i v zahraničí
jako jedna z předních evropských odborníků v oblasti pozdních pravěkých dějin.
Je mimořádně aktivní ve své archeologické a badatelské činnosti, přednáší na
bulharských a zahraničních universitách, pravidelně se účastní vědeckých
setkání je autorkou množství publikací ve specializovaných archeologických
časopisech. Prof. Gergova je členkou řídící rady Bulharského národního výboru
IKONOS-UNESCO.
- Co představuje místo
Sborjanovo – prehistorické sídliště, trácké město, hlavní město Gétů, řecké
město, muslimská svatyně, pusté pole v severovýchodním Bulharsku?
- Jedná se o unikátní kousek
bulharského území, na kterém jsou koncentrovány památky všech epoch – pravěká
sídlištní mohyla z 5. tis. př. n. l., nekropole z konce 4. tis. př. n. l.,
duchovního a politické hlavní město Gétů z 1. tis. př. n. l. z doby římské –
svatyně Tráckého jezdce, z raného středověku – pra bulharské mohyly, majetek,
raný křesťanský kostelík, z pozdního středověku – možná nejzajímavější
teke/svatyně – aliánského světce – pra Bulhara Demir baba.
- Dá se toto místo představit jednou větou nezasvěcené
osobě?
- Posvátné území již před tisíci
lety. Místo setkání bohů a lidí. Takové je také jeho jméno – „Sborjanovo“
(Místo setkávání)
- Co je Vaším „nejoblíbenějším“ nálezem?
Nálezů máte celý soupis: svatyně ve dvoře Demir baba teke; Sídlištní mohyla a
nekropole v údolí řeky Karpinec u pramene „Pěti prstů“; Demir baba teke; Doba
středověku; Období Říma (1. -3. století); Jižní skupina mohyl na východní
nekropoli; Hrobky dvojčata; Královská hrobka Sveštari s kariatidy; Kultovní
místo v „Novite koreneži“ (ze 4. stol. př. n. l.); Svatyně „Kamen zid“; „Nivata
na peveca“; Zlatý poklad z Velké Sveštarské mohyly; Helenistické nekropole;
město Helis?
- Ne všechny uvedené nálezy jsou
mé, protože na počátku jsme měli jiný tým, proto abychom mohli provést výzkumy
ve Sborjanovu. Přesto mohu uvést, že základní přínos na odhalení tajemství
rezervace jsou mé. Jedná se o archeologickou mapu, strukturu Gétského centra –
nejranější svatyně v místě Kamen rid, Východní panovnická nekropole a Západní
kněžská nekropole, kde se nalézají hrobky-dvojčata architektonického celku
shodného s hrobkou ve Sveštari, kamenná hrobka a zlatý poklad ve Velké
Sveštarské mohyle, překrásné zakopané hrobky s unikátními oltáři, mohyla s
kandelábrem, starobulharský majetek z doby předkřesťanské a křesťanského období
v místě Město důvěry, pozdější výzkumy svatyně Demir baba teke a v místě Novite
koreneži.
 |
| Gétská svatyně - rekontrukce |
Zůstala jsem věrná svému cíli,
který jsem si vytyčila na počátku ve Sborjanovu roku 1982. Tehdy jsem, jako
asistentka M. Čičikové jsem jí pomáhala ve výzkumu hrobky ve Sveštarech. Museli
jsme prozkoumat základní prvky všech období. Založili jsme týmový princip,
současné zkoumání klíčových památek pro rozluštění zde skrytého tajemství.
Navrhla jsem, aby ve výzkumu města pokračovali kolegové ze Sofijské university
Sv. Klimenta Ochridského, kteří provádí výzkum do dneška. Po přerušení
financování systematického výzkumu po roce 1989 se naše skupina citelně
zmenšila a přirozeně se zmenšil i rozsah výzkumu.
Devátá Ptolemaova
Kdo byli Gétové?
– Gétové byli
nejzajímavějšími a nesčetnými tráckými národy, proroci, zaznamenaní antickými
autory díky vysvětlení jejich myšlenky o nesmrtelnosti, díky jejich velkým
znalostem, morálce a etice, jakož i vlivu na světonázorové myšlení dalších
evropských národů – Kelty, Germány,
– Jaká je úloha Gétů ve Sborjanovu? Máme
jistotu, že jsme zde nalezli jejich starodávné hlavní město?
– Jsou zakladateli tohoto
důležitého centra již v dobách 2. tis. př. n. l.. Vybrali si opravdu magické a
současně i strategické místo. O tom, že se jedná o jejich duchovní a později
politické hlavní město nemáme pochybnosti. Zatím není jiný takový komplex
svatyní, městského centra a satelitních sídlišť, s monumentálními nekropolemi a
unikátní architekturou hrobů na územích Gétů i na obou březích Dunaje – v
severovýchodním Bulharsku a východním Rumunsku.
Jak je známo, hrobka v místě
Sveštari je zapsána na listině Světového dědictví UNESCO, avšak již dávno je
zřejmé, že celý okolní komplex společně s materiálním vybavením včetně
nemateriálního si zasluhuje zařadit do tohoto soupisu.
S velkým přesvědčením můžeme
tvrdit, že právě zde leží dávno hledané město Dausdava nebo také Město vlků,
nebo také Svítilna, z Deváté mapy věhlasného geografa z Alexandrie Claudia
Ptolemea (v letech 85-165).
- Proč je důležité vědět, kde se nachází
hlavní město Gétů?
– Svědectví antických autorů o
Gétech se zdála silně zveličená, dokud nebyla odhalena vysoká úroveň památek
jimi postavených. Nálezy ze Sborjanova potvrzují vysokou úroveň kultury,
matematických a astronomických vědomostí, hledání harmonie s přírodou a
vesmírem, víra v nesmrtelnost.
– Jaké kontakty měli Gétové a Keltové?
– Léty nashromážděné
archeologické údaje ukazují, že na trácká území přicházejí Keltové nejdříve
mezi Géty. V mohylách, ve městě byli nalezeny keltské ozdoby, svědčící o
přítomnosti zejména keltských žen, v rámci tzv. exogamie (zákaz uzavírání
sňatků mezi členy jedné příbuzenské skupiny – redakční pozn.). V minulém roce
byla v jedné z mohyl na východní panovnické nekropole nalezena ozdoba biga,
které je nesporně keltská, zároveň ukazuje spíše mírové, domluvené vzájemné
vztahy mezi Kelty a gétskými panovníky. Autoři z Alexandrie tvrdí, že keltští
druidové právě zde převzali od gétského Zalmoxise učení o nesmrtelnosti duše.
- Co zanechali Bulhaři ve Sborjanovu?
– Naštěstí dostatečně, aby nás
navedli na společné věci světového názoru Tráků a Prabulharů. Již byla
prozkoumána prabulharská mohyla, se jmenovitým obsahem, z doby vlády panovníka
Omurtaga mezi mohylami Východní nekropole. Máme zde dva majetky, jeden z nich
je s hospodářskými budovami mezi nimi, dílnami, velkým šlechtickým sídlem a
malým kostelíkem z doby po přijetí křesťanství.
- Povězte nám několika větami o vašich
osobních zážitcích na tomto místě. Co jste zde nalezli? Necítíte se jako
Indiana Jones nebo alespoň jako Bogdan Filov?
– Již při své první cestě v
roce 1982 a prohlídce Sborjanova jsem pocítila magnetickou přitažlivost tohoto
místa. Bylo poseto ruinami neznámi z jiných míst. Byla jsem si jista, že jeden
mohutný výzkum změní naše představy o Trácích a trácké civilizaci. Zde jsem se
pokusila a myslím si, že se mi to podařilo pochopit, co se skrývá za
Herodotovými slovy, že Gétové se stávají nesmrtelnými. Odhalila jsem základní
momenty složitých obřadů vedoucích k nesmrtelnosti, starala jsem se o to, aby
byl pochopen rozmach a šíře myšlení Gétů díky jejich plánovitému projektování
památek naplněných symbolikou v celém prostoru jejich duchovního a politického
hlavního města.
Bogdan Filov s akademismem a
možnostmi v předešlé epoše stojí nad Indianem Jonesem. Obraz druhého z jeho
filmů je široce diskutován ve světové archeologické vědě a bohužel není uznáván
za kladného, protože utváří pochybnou představu o archeologii a její mysy.
Zejména v Bulharsku je úloha archeologa mnohem těžší, než je role Indiana
Jonese, protože se perete a překonáváte těžkosti, pro odhalení a zachování
mimořádných hodnot, které jsou národním bohatstvím a ty samotné mohou pomoci
dobré pověsti naše země. Zde se však ukazuje, že úloha je stále více
nesplnitelná. Existují a pokračují snahy vytvářet nové a nové překážky pro
běžnou práci. Myslím si, že jsem zůstala věrná sobě v nových těžkých podmínkách
a proto jsem Dianou Gergovou, přestože mi někteří z přátel říkají místní
Indiana Jones.
- Jaká část Sborjanova je prozkoumána? Co
se zde ještě skrývá?
– Míra průzkumu v procentech
není zcela průkazná. Celkový rozsah střediska je viditelný a pochopitelný.
Archeologické vykopávky mají smysl, dokud se nepodaří určit zákonitosti, dokud
nedostaneme odpověď na podstatné otázky. Ve Sborjáaovu jsou klíčové objekty
prozkoumány, přestože ne úplně. Jsou zde místa žádoucí k dalšímu výzkumu a
vystavění Demir baba teke, jakož i svatyně Kamen rid a Novite koreneži.
Následovat bude dokončení výzkumu na mohylách kolem Velké Sveštarské mohyly,
abychom mohli říci, co se stalo kolem mohyly gétského panovníka Kotela. Každá
mohyla je část soustavy pohřebních rituálů a přináší něco nového. Je zde mnoho
mohyl zničeních nelegálními výkopy nebo zarovnané při nepovolené orbě na
mohylách helénské nekropole. Není dokončen výzkum v místě Město důvěry, které
poskytuje unikátní možnost uvidět tento typ raně bulharského sídliště. To jsou
objekty, které budou následně restaurovány a ukázány veřejnosti, protože jsou
unikátní, jakož i odkryté hrobky, které představují unikátní architektonický
přístup a kultovní struktury Gétů.
– Z celkového počtu 150 mohyl
bylo prozkoumáno celkem 30. Pokračujeme v hledání nekropolí spojených s běžnými
obyvateli původního města.
– Místo Sveštari bylo zaznamenáno již bratry
Škorpilovými v 19. století a místo je zkoumáno bulharskými odborníky již 100
let. Kdy byli učiněny největší nálezy – máte zde epochy ve výzkumu tohoto
objektu (jakož i dějiny samotného místa)?
– Místo bylo
poprvé dokumentováno Felixem Kanicem, dále bratry Škorpilovými, kteří pocítili
význam místa a předpokládali přítomnost trácké svatyně na dvoře Demir baba
teke, následovali zájmy akademiků Uspenského a Javašova, jakož i vykopávky z
30. let G. Fehera.
Mohu s hrdostí říci, že epocha podstatných výzkumů ve
Sborjanovu a identifikace hlavního města Dausdavi náleží našemu pokolení. Po
nalezení Sveštarské hrobky roku 1982 byl utvořen velký interdisciplinární tým,
pracující v mimořádném rozsahu na počátku 90. let. Následně finanční problémy
snížily rozmach a tempo výzkumu. Pochvalné jsou i pokusy o včasné zveřejnění
již odhaleného.
- Jací odborníci zde pracují?
– Vedení mají bulharští
odborníci, kteří spolupracují s italskými geofyziky a geology, s francouzskými
restaurátory, s kolegy z Ruska, Polska, se studenty a odborníky z universit v Laussane
a Ženevě a dalšími. Spolupráce pokračuje a je mimořádně plodná. V
interdisciplinárním týmu je nejdůležitější plánování výzkumné práce a základ zůstává
na geofyzicích.
– Říkáte, že je doba interdisciplinárního
přístupu a tvrdí se, že při výzkumu Sborjanova jsou používány novátorské metody
v oblasti geofyziky, geoarcheologie, fotogrammetrie a archeo-fotosnímkování,
archeoastronomie, paleobotaniky. Účast fyziků, geologů a geodetů není to krok
zpět?
– Nebylo to v minulosti a je v
současnosti, jenomže je to mnohem těžší. Prostředky generované pro nás
návštěvníky hrobek činí 500 000 leva ročně a mizí ve státním rozpočtu neznámo
kde a my zde pracujeme s roční dotací ministerstva 15 000 leva.
– S kým pracujete dnes jako odborníky z
různých specializací?
– Mladé pokolení geofyziků z
MGU – vedených Dr. Kr. Cankovem, antropology z BAV (Bulharské akademie věd)
hlavní asistent N. Timeva a B. Galabova, paleozoolog z Trácké university – Dr.
D. Kostov, mineralog prof. M. Tarasov a E. Tarasova z BAV, odborníci v oblasti
archeometrie včele s prof. I. Kulevem, se schválenými odborníky a mladými
trákology a keltology z Bulharska a Švýcarska jako je prof. Mari Bes, Dr. J.
Anastasov, se zkušenými restaurátory z Centra uměleckého restaurování, a
mladými architekty jako je Milena Kamenova a dalšími.
– Do oboru archeologie nastoupila nová
technologie laserové scanování dochovaných objektů. Tato metoda je užívána zejména
geodety. Ve světě je několik programů, které upřednostňují tento přístup
(například program Američanů SaiArk, který vyhlásil konkurs pro 500 objektů po
celém světě, které by zasloužili zaznamenání pomocí laserového scanování).
Nejznámějším byl příklad se sochami Budhy v Afghánistánu, které byli zničeny
výbuchy Talibánců, díky této metodě máme údaje o těchto sochách. Jaká by byla
spolupráce s geodety ve Sborjanovu? Máte pochopení na institucionální úrovni o
nutnosti interdisciplinárního přístupu?
– Podporovala jsem myšlenku digitálního
zaznamenávání památek, jakož i jejich dokumentaci i dalšími technikami
(především doporučenými v rámci UNESCO) již dávno, zejména protože velká část
památek je vystavena vlivům přírody a antropogenním faktorům. Interdisciplinární
přístup se dnes podporuje spíše setrvačností, reálné prostředky se operativně
nalézají velmi těžko. Pokoušíme se nezanedbat mezinárodní spolupráci pomocí
projektů, ale není to dostatečné. Dnes hledáme partnery pro zajištění výzkumu v
rámci programu Lidar v oblasti Sborjanova a při publikování archeologické mapy
v oblasti ihned po aktualizování výsledků, pomocí soudobých technologii.
– Můžeme říci něco o fotogrametrii. Po
fotografickém zaznamenání, tvrdí bývalý ředitel muzea ve městě Asperich pan
Jordan Stefanov, že mohyly ve Sborianovu jsou zrcadlovým odrazem hvězdné mapy.
Někde jsou uloženy mapové listy, které jsou zhotoveny v poměru 1:2000?
– Fotogrametrie
prováděná ze vzduchu ve Sborjanovu a okolním terénu byla provedena na základě
mé iniciativy a cíleně sestavit objektivní mapu oblasti a pozici mohyl pro
ověření vyslovené hypotézy o vazbě nekropolí na hvězdnou oblohu. Pan J.
Stefanov udělal mimořádně mnoho, pro zajištění financování této akce. Analýzy
ing. P. Valeva, publikované v mé knize „Obřadnost v nesmrtelnosti v dávné
Trákii“ v roce 1998 ukázala velkou míru hodnověrnosti vyslovené hypotézy.
Mapové listy jsou uschovány.
Naše práce měla pokračovat, jakmile peníze pro vědu byly na počátku 90 let
zkráceny, nebylo možné dostat fotogrametrickou digitalní variantu
zaznamenaného. Na základě dostupných záznamů pokračujeme v práci při kontrole
terénu a identifikovaných objektů ze vzduchu, zapisujeme nové, které nejsou
viditelné ze vzduchu a byly zjištěny při povrchovém průzkumu.
– Věříte, že se jedná o zrcadlovou
hvězdnou mapu? Byla rozpoznána souhvězdí Vlasy Bereniky, Orionu, Oráče, Velkého
psa, Malého medvěda, Povozníka, Perseus, Kasiopea? Nebo se jedná o spekulace?
Existují jiné takové pozemské „hvězdné mapy“?
– K objektivním
měřením ing. P. Valeva je nutno přidat vysvětlení z filosofie Tráků a zejména
Gétů, kteří věřili v astrální nesmrtelnost, o splynutí duše po osvobození z
vězení materiálního těla. Právě u Gétů nalézáme nejranější představu o ráji.
Astronomické poznatky ve Sborjanovu nejsou jenom na úrovni rozmístění
mohylových skupin, ale i v orientaci – například Sveštarská hrobka – její osa
se shoduje se směrem zimního slunovratu na konci 4. století př. n. l.
Speciálním otvorem ve stěně se pohřební prostora nechává prosvítit slunečními
paprsky a osvítit hlavní postavy na scéně zmrtví vstání tráckého panovníka a
jemu přinášející věnec nesmrtelnosti Bohyní matkou.
Rozumí se, že existují takové
příklady „pozemských“ map a dokonce i z mladší epochy, jako jsou megalitické
hrobky se shodnou astronomickou orientací a obepínající je mohyly jsou v
Severním Irsku.
Výzkumy například astronoma Al.
Stoeva ukazují, že astronomickými poznatky a pozorování jsou známy z prostoru
mohylových polí u Kazanlaku – údolí Odrísů, ale i další tráckých panovníků,
protože Trákové měli několik států a také panovnických nekropolí.
- Kde jsou hranice archeologie a kde
začíná interpretace a spekulace?
– Bohužel spekulace má stále
více převahu ve sdělovacím prostoru nad skutečnými výsledky výzkumu a postavené
na faktech vědecké interpretace. Hloubka závěrů je nahrazována pro média
senzačními tvrzeními, která většinou nejsou pravdivá, mají skrytý záměr nalévat
peníze tam, kde to není nutné.
Jedním z příkladů je – tzv.
prsten – zabiják, ve kterém jsou otvory čistě technologickou nutností při
zpracování kovových ozdob a nemají nic společného s funkcí skrývání jedů
(prsten zabiják byl nalezen při vykopávkách na mysu Kaliakra – pozn. redakce).
– Kde je uschováno zlato z nálezů? Ve
kterém muzeu je možné je vidět?
– Zlaté nálezy z Velké
Sveštarské mohyly, nebo také mohyly gétského panovníka Kotela jsou uschovány v
tresoru Národního archeologického muzea v Sofii, kde jsou podmínky pro jejich
úschovu a jejich předvedení nejširší veřejnosti. Plánujeme zhotovení hologramů
pokladu, aby bylo možné je ukazovat i ve Sborjanovu návštěvníkům přímo na místě
nálezu v mohyle. Záleží na tom, kdy získáme dostatek financí, o které jsme
žádali. Náš projekt je novátorský a na vysoké profesionální úrovni, protože je
připraven odborníky, kteří zde dlouhodobě pracují a dalšími kvalitními
specialisty.
– Kde je možné nalézt bibliografii o celém
Sborjanovu?
– Bibliografie má vědeckou řadu
Helis, jejímž redaktorem jsem já. V současnosti se připravuje úplná
bibliografie a jsou digitalizovány všechny vydané publikace a budou i v
knihovně čítárny obce Ispericha – což je překrásný nápad.
– Co očekáváte od nové vlády?
– Jsem velmi pesimisticky
nakloněná. Ani jedna vláda za uplynulých 25 let nereagovala adekvátně na naše
požadavky k zavedení efektivních, prostých a profesionálních mechanismů pro
výzkum, zachování a socializaci archeologického bohatství zákonnými změnami,
pro garantování tvůrčí svobody a ochraně autorských práv. Nemyslím si, že tato
vláda bude schopná učinit změnu této politiky. Věda a kultura jsou ponechány v
pozicích prosebníků přitom, jsou posledním ze zdrojů a nadějí něčeho dobrého v
bankrotující morální a finanční skutečnosti. Bohužel toto není pochopeno na
nejvyšší úrovni.
Raduji se alespoň, že byla
deklarována zásada podpory rezervací, které jsou ve veřejném státním
vlastnictví, že zůstanou pod správou Ministerstva kultury, nebudou rozdávány
neustále se měnícím místním administrativám, které jsou nekompetentní v tak
specifické oblasti vyžadující péči a prostředky k ochraně archeologického
dědictví. Pokud se mění základní principy a vše se nechá jen na odbornících,
prostředky nebudou vysávány, naopak se jejich využití zvýší s viditelným
efektem.
– Mezi partnery NAIM pro průzkum
Sborjanova je několik bulharských universit, ruská universita v Kemerovu,
polská universita Řešova, francouzské, italské a švýcarské národní střediska
výzkumu. Nechybí vám pochopení u vlastní vlády? Jak pracujete s evropskými
institucemi? Neohraničuje se sláva bulharské archeologie na sporadická exotická
sdělení v amerických vědecko-populárních časopisech? Je vaše práce oceněná?
Umíme se zviditelnit?
– V Bulharsku se pracuje
mimořádně těžko a ohodnocení je spojováno s mezinárodní spoluprací s odborníky,
se kterými máme společnou řeč a máme společný předmět právě proto, že naše
dědictví má světový dosah. Neděláme nic pro inteligentní vylepšení celkového
dojmu z Bulharska prostřednictvím skutečné systematické propagandy v
dlouhodobém zaměření. Častěji se stává přes sporadický zájem cizích médií a
časopisů, mnohem horší je realizace reklamních projektů zneužívající čerpání z
evropských zdrojů.
– Komu, co máme prodávat? Jsme
odborníci, jsme základním faktorem celého procesu – od odhalování objektů
našeho zájmu, jejichž hodnotu známe my nejlépe, až po jejich socializaci a
profesionální prezentaci jejich opravdové podstaty, až po přeměnu objektu na
návštěvní místo, je na náš i kompetentnost při reinvestování příjmů v dalších
činnostech při zapojování dalších objektů do okruhu následné návštěvnosti.
– Tato činnost se však
paradoxně dostává do rukou neodborníků a administrátorů. Naše výsledky práce
jsou rozkrádány a výsledky zprofanovány. To co se dá, uskutečnit za pár měsíců
na to zde potřebujete 20 let. Tímto postupem se vracíme zpět a ne vpřed a možná
ve všech oblastech. Fatální závislost profesionálů na posledním slově úředníků
a často se měnící místní nekompetentní samosprávě je evidentní. Příklady
odsávaných milionů Euro a nesmyslné projekty rádoby pro socializaci nálezů jsou
viditelné a nejsou schvalování širokou veřejností.
– Jaká je vaše největší naděje?
– Asi to nebude v mé době a za
mého pokolení. Žijeme v iracionálním, absurdním světě, kde se nic lidského
nestává. Naděje, že budeme moci rozšířit své možnosti a myšlenky na naší zemi,
ve prospěch národa, bez překážek, vydírání a závislosti od korupčních schémat,
to vše patří budoucnu. Přeměna Bulharska s překrásnou přírodou a památkami v
čistou, přívětivou, uspořádanou a žádanou zemi znamená plnou mobilizaci a práce
všech. Máme tu mnoho co dohánět, že s jistotou říci, že všechny příspěvky pro
nezaměstnané se mohou přeměnit na reálné výplaty za odvedenou práci.
Snímky:
Historické muzeum Isperich a www.sborianovo.com
Přeložil N. Nikolov 4. 03. 2016
Žádné komentáře:
Okomentovat