Mýtické město Trojanů Tenea bylo nalezeno

Archeologové nalezli dávné trojské město Tenea, které bylo dosud považováno za mýtické

https://zen.yandex.ru/media/id/5c138c85addb5800abea9653/arheologi-obnarujili-drevnii-troianskii-gorod-tenea-kotoryi-do-sih-por-schitalsia-mifom-5c388f2bb8905e00aacff9cf

Archeologové hledali dávné město Tenea od roku 1984. Předpokládají, že jakmile bylo město nalezeno, stává se prvním důkazem, že skutečně existuje mimo mýty dávných textů.

Tenea

Vykopávky probíhají již od roku 1984. Do okamžiku odhalení ruin města se znalosti archeologů a historiků zakládali na starých řeckých mýtech a starých kronikách. Mnohaleté výzkumy přinesly nové výsledky.

Elena Korka a její skupina archeologů hledala město Tenea více jak 30 let. Mnohé zmínky v dávných textech ukazují na to, že skupina zajatců založila město po porážce v Trojské válce

Mýtické město

Ruiny byly nalezeny nedaleko malé obce Čiliomodi, nacházející se na jihu Řecka. Odhalené území představuje organizované obydlené prostranství zabírající skoro 670 metrů.

Ruiny

V ruinách města byly nalezeny mramorové, kamenné i hliněné podlahy zachované ve velmi dobrém stavu což je pozoruhodné. Byly nalezeny nosníky, neveliké sloupy, sklady, hliněné hrnce a pohřby dvou dětí.

Všechny tyto důkazy spolu s předešlými nálezy v okolí obce Čiliomodi dovolují vyslovit předpoklad, že dávné město Tenea skutečně existovalo a dokonce zbohatlo a postupně se rozvinulo.

30 let hledání

Vše začalo v roce 1984, kdy paní Korka a její skupina nalezla sarkofág v sousedství řecké obce Čiliomodi. Nález jim nedal pokoj a přiměl, je se na toto místo vrátit, aby se přesvědčili, zda se v okolí nedá ještě něco odhalit.

V roce 2013 skupina obnovila vykopávky v naději najít nějaké důkazy, které je o tom oprávnily. Na počátku byla nalezena dávná cesta, která přivedla archeology na hřbitov, kde odpočívali pozůstatky dvou dětí, pěti žen a dvou mužů.

Část historie

Skupina výzkumníků pracovala podél cesty na sever, kdy byly nalezeny důkazy existence města. Hliněné potrubí doložilo, že nevelké sídliště bylo přeměněno v kvetoucí město – Tenea byla vystavěna v Době mykénské a byla osídlena bohatými lidmi.

Město nejvíce vzkvétalo zejména v letech 193- 211. Předpokládá se, že město Tenea bylo opuštěno v 6. století. Další výzkumy dovolí získat více informací, již nyní jsou archeologové rádi, že se jim podařilo nalézt město, které bylo dosud pouhým mýtem.

„Hlavním je, že jsme nalezli pozůstatky města, asfaltované cesty a architektonických staveb. Nalezli jsme důkazy života a smrti, a to je jen malá část historie tohoto města.“ vysvětlila p. Elena Korka.

Urážlivá každodenní krutost

Urážlivá každodenní krutost

https://zen.yandex.ru/media/id/5a7d46ec168a9140dff17140/obydennaia-jestokost-5c1bfca8511c7200ab98c189?from=feed

Lemnos v 6. století př. n. l.

Ve své době Athéňané dovolili národu Pelasgů (původním obyvatelům uvedeného území tráckého původu – pozn. překladatele) obdělávat část poloostrova Atiky, a také souhlasili s možností jejich usídlení zde. V průběhu dalších let Athéňané uviděli, jak Pelasgové z původně kamenitého úhoru sklízí úrodu na půdě, kterou již dříve osídlili. Athéňané z hlouposti či z lakotnosti sobě vlastní původní obyvatele ze svého okolí vyhnali. Uprchlíci se přemístili na ostrov Lemnos, kde se trvale usídlili.

Po osvojení ostrova Lemnos se Pelasgové rozhodli pomstít se Athéňanům za všechna příkoří a odebrat jim jejich ženy. Uspořádali útok na Atiku ve chvíli, kdy Athéňané slavili svátek.

Neočekávaným útokem z moře muži z ostrova Lemnos pochytali mnoho žen, které přišli slavit svátek bohyně Artemidy v Bravronu a všechny je zotročili.

Athéňanům se již nepodařilo zjednat navrácení zajatých žen a ty zůstaly na ostrově Lemnos. Časem zde rodili děti a učily je svému jazyku a zvykům Atiky. Děti Athéňanek se odmítali přátelit s dětmi Pelasgů. Navíc když docházelo k rozbrojům mezi dětmi, do střetu se mísili dospělí z obou stran i ostatní a vždy z toho byla hromadná pře.

S rostoucím věkem dětí Athéňanek vedli mezi sebou řeči, že to jsou oni, kteří budou vládnout na ostrově a ne děti Pelasgů, které se narodily ženám původem od Pelasgů. Tyto zvěsti se donesli až k vládcům ostrova Lemnos.

Sešli se všichni stařešinové Pelasgů a poradili se a rozhodli v zájmu zachování národa vyslat bojovníky, kteří cizí ženy i jejich děti pozabíjeli.

To šokovalo celé Řecko.

Nejstarší, neporušená nákladní loď

Nejstarší, neporušená nákladní loď nalezena v hloubce 2 000 m.

23. 10. 2018

http://bnr.bg/varna/post/101035304/arheolozi-otkriha-krai-varna-nai-drevnia-nepovreden-korab-v-sveta?fbclid=IwAR1bs89I4-_Y3eubuFkV75qS8GYqPDtFV-d4FxXu0bn3Krn6Y6AVftsSKa0

foto: radio varna

Nejstarší potopená a nepoškozená loď ležící na dně Černého moře ve stáří 2400, byla nalezena vědeckým anglicko-bulharským teamem, podle světových agentur.

„Nikdy bych nepředpokládal, že se nám podaří objevit nedotčenou nákladní loď ve 2 tisícové hloubce na mořském dně“, prohlásil prof. John Adams z Centra mořské archeologie při universitě v Southamptonu. Dále dodat, že nález pozmění pojetí stavby lodí a navigace v časech antických. 

Expedice Black Sea Map zkoumá po dobu tří let dno Černého moře na ploše větší jak 2000 km2 podél bulharského pobřeží. Zkoumání je prováděno pomocí sonaru a dálkově řízeného aparátu vybaveného kamerami pro hluboko-vodní snímkování.

Skupina již odhalila více jak 60 potopených lodí datované do minulosti od Doby římské až do 17. století. Nejstarší z těchto trosek se nacházejí v hloubkách, ve kterých není žádný kyslík, což dovoluje uchování materiálu po dobu tisíce let. Přesné údaje datování se proto dají uskutečnit pomocí analýzy radioaktivního izotopu uhlovodíku.

„Máme zde mnohem starší pozůstatky, avšak unikátnost nového nálezu spočívá v tom, že je velice dobře zachovalý“. Prohlásila pro BBC archeoložka Helen Far, která spolupracuje na projektu.

Podle jejích slov loď leží na mořském dně na boku se zachovalým stěžněm, sedačkami pro plavce a kormidlem. Podobný typ starořeckého obchodní lodě byl dosud vyobrazován pouze na hrnčířských výrobcích.

Podle mapy publikované v Times, byla loď nalezena jihovýchodně od města Varna ve hloubce 2,09 km. Na délku má 23 metry a posádka měla 15 - 25 osob.

Expedice proběhla za účasti vědců z University v Southamptonu a jejich kolegů z bulharského Národního archeologického muzea, BAV (Bulharské akademie věd) a Centra podmořské archeologie.

Nálezy této expedice, včetně zcela zachovalé lodě, jsou unikátní ve světovém měřítku. Je to v prohlášení ředitele Centra podmořské archeologie v Sozopolu Kalina Dimitrova pro Radio Varna. Zároveň připomněl, že v hloubkách Černého moře je voda plná sirovodíku, v tomto prostředí nemohou mikroorganizmy přežít a právě to umožnilo zachování dřevěných konstrukcí starořecké lodě.

Tato novinka byla sdělena na vědecké konferenci v Londýně. Konference se zúčastnili představitelé bulharské a britské části expedice zařazených do projektu Black Sea Map. Cílem expedice je prozkoumat nejenom archeologické nálezy na dně Černého moře a také prozkoumat změny úrovně hladiny moře v průběhu uplynulých několika tisíců let.

Kolébka písemnosti

Kolébka písemnosti

34 nápisů zhotovených v posledních 10 000 letech

http://prarodinata.blog.bg/history/2012/09/06/bylgariia-liulkata-na-pismenostta-34-ot-nadpisite-syzdadeni-.997230

06. 09. 2012

V tomto blogu již byla publikována stať o nápisech na oltářních deskách kostelů a kapliček popsaných cyrilicí, které soudobí odborníci nemohou nebo nechtějí přečíst, jsem obdržel množství reakcí, kde někteří zcela pochopitelně vyslovují pochybnost mé téze, že se jedná o dávnou písemnost. V každém případě není snadné přijmout okamžitě, že postuláty, kterými jsme odkojeni od počátků našeho vzdělávání, jsou nepřesné, neúplné nebo zcela nepravdivé. Skutečně a to v případě s deskovými nápisy by pochybnosti měly své opodstatnění, pokud by se nenašly jiné důkazy toho, že písmena cyrilice se objevují na Balkáně ještě dříve, než se sv. Cyril Filosof ujal svého díla.

Tato publikace je zaměřena právě na prastaré nápisy na území Bulharska. Ve kterých objevujeme písmena a znaky, které vyjadřují zcela odlišnou verzi, než je oficiálně uznávaná verze o původu bulharského písma (cyrilice a latinky). Vybral jsem 34 vyobrazení nápisů, které uvádím v následujícím sledu: vyobrazení jsou seskupena v chronologické řadě od pravěku až do středověku. Řazení je pomyslné, protože mnohé ze znaků „přelétají“ ve své lehkosti z jedné epochy do druhé což nás nutí opouštět chronologii, abychom ukázaly paralely, a tím přeskakujeme celá tisíciletí. Protože počet vyobrazení je velký, budu se snažit minimalizovat doprovodný text a vysvětlení na minimum a ponechávám snímky hovořit samotné za sebe. Mnohé z nápisů jsou uváděny poprvé v internetové síti.

V následujícím textu se pokouším uvádět jednotlivé písemné znaky a budu používat jedny a další vyobrazení společně s řadou zajímaných tabulek pro ozřejmění následujících tezí:

1. Velká část písmen je v cyrilice (shodně s latinkou a pravděpodobně i s jinými abecedami) jsou používány bulharskými předky na Balkáně již od Neolitu.

2. V širší oblasti – kolébce bulharské civilizace (Balkán a Malá Asie) z rozdílných historických epoch jsou utvořeny stovky možná tisíce písemných znaků, jejichž část je používána do dnes mnoha národy světa: Již od pravěku měli naši předkové svá centra písemnosti, sv. Knižní školy, které používaly a rozšiřovaly množství posvátných znaků zakódovaných v prostých geometrických formách s hloubkou Víry a Vědy.

3. Zásluha Cyrila a Metoděje je ve výběru a používání malé části již existujících písemných znaků v soudobé abecedě, ne ve vynalézání nových písmen; (Vzhled písma hlaholice se měl co nejvíce přiblížit starodávnému tj. posvátnému písmu Koptů a tímto přesvědčit katolickou církevní hierarchii, že se jedná o další historicky nejstarší písmo a jazyk vedle řečtiny, latiny a judaismu – pozn. překladatele)

4. Staré oltářní desky popsané cyrilicí, které se nachází na několika místech dnešního jižního Bulharska, jsou pokračováním jedné písmenné tradice, jejichž kořeny leží v hloubce pravěkých dějin a ukazují propojení bulharského národa s písmeny, znaky a symboly, které byly vytvořeny a používání před několika tisíciletími.

Obsažení a analýza tak širokého epigrafického materiálu není v silách jedince. Pouze zapojení mnoha badatelů a úporná zaujatá práce nás přiblíží k pochopení skutečného významu a rozsahu jednoho z největších civilizačních impulsů, založených v Pravlasti našich předků – utvořením a rozvojem Písemnosti.

Přeji všem čtenářům překvapivé setkání s nejstarší písemnost světa sestavenou našimi předky.

Hliněná destička s písemnými znaky, Dolnoslav, přibližně 4. tis. př. n. l.,

Plovdivské archeologické muzeum. V horní řadě je jasně vidět písmeno A. Podle způsobu otáčení je možné vidět písmena H a Ш nebo podobné. Publikováno poprvé na internetu. Všechna datování, která uvádím dále, jsou uváděna archeology, kterým náleží objev artefaktu.

Hliněná destička s písemnými znaky, Dolnoslav, 4. tisíciletí př. n. l., Plovdivské archeologické muzeum. Publikována poprvé na internetu.

Destička z Gradešnice, 5. tisíciletí př. n. l.

Pramen: www.runitravel.com

Mimo jiné tento artefakt je významný tím, že je rozdělen do řádků – Hliněný sešit – tradice, se kterou se setkáváme i u jiných nápisů, dochovaná i to mnohem pozdějších období – v některých oltářních „Skřížal“, dále již zpracováno v kameni.

Destička z Gradešnice, 5. tisíciletí př. n. l. Obrácená strana.

Pramen: http://www.runitravel.com/

Razítko z Karanova, pramen: http://www.runitravel.com/

Znaky jsou rozděleny do 4 skupin ve kříži, nechybí ani v pravěkých dějinách. Zdalipak razítko z Karanova není křtitelnicí pro následná razítka ИС-ХС-НИ-КА používaná do dnešních dnů?

  

Cyrilice ve věku 8000 let: Následující 4 nápisy jsou nalezeny na neolitickém sídlišti Anzabegovo, dnešní Makedonie.

Poslední nápis je unikátní, protože „souzní“ s ornamenty nanesenými drápem na keramice. Technika psaní drápem je charakteristická pro období Neolitu na Balkáně. Čtyři nápisy z Makedonie jsou převzaty z mimořádného webu Dr. M. Merliniho, zasvěceného (jak on jí nazývá) Balkánské Podunajské písemnosti.

http://www.prehistory.it/fase2/mappa.htm

(Státy na mapě jsou odkazy, ukazující na vyobrazení nápisů nalezených v uvedených zemích). Nápisy, které italský odborník posbíral, přetékají cyrilskými a latinskými písmeny „arabskými“ číslicemi (!) a runovými znaky, používanými tisíciletí před a posléze „Prabulhary“. Mnohé analogie mezi dávnými balkánskými písemnými znaky a „pozdějšími“ lineárními a runovými písemnostmi jsou zaznamenány a seřazeny do podoby tabulky Pavla Serafimova – Sparotok:

http://sparotok.blog.bg/politika/2011/05/24/tainata-na-nasheto-znanie.752849

http://sparotok.blog.bg/politika/2011/10/13/zashto-zapadniacite-shte-nauchat-bylgarski-ili-tainata-na-li.834568

http://sparotok.blog.bg/politika/2010/01/23/proizhodyt-na-starobylgarskite-runi.478196 

Tabulka porovnávající znaky prehistorické evropské písemnosti (Gradešnice, Karanovo, Vinča a další) s mnohem pozdější písemnosti Linearního A, nalezené poprvé na ostrově Kréta.

Mimořádně hodnotná je práce Kikowského – prehistorická vyobrazení (ta mohou být datována přesně, pro nás je důležité, že jsou mimořádně stará) z jeskyně Magura:

http://kikowsky.blog.bg/drugi/2010/12/04/bylgarskite-bukvi-ot-magura.645533

Autor zde nachází více jak 10 znaků cyrilice: : Б, Д, Е, И, К, Н, О, Р, Т, У, Ф, Х, Ъ, Ѣ. Což jak uvidíme později, není výjimkou, ani náhodou a písmena cyrilice se masově vyskytují na prehistorických a tráckých nápisech s absolutně identickým dnešním způsobem psaní, doloženo za posledních 8 – 10 000 let!

Nápis ze Sitova

pramen:

http://www.voininatangra.org/modules/xcgal/thumbnails.php?album=286&page=3

Díky úsilí Jordan_13 máme dnes přesné vyobrazení nápisu ze Sitova a můžeme ukázat na velké množství jeho analogií mezi runovými nápisy z Plisky a Preslavy, skalními nápisy z období vlády Tráků a prehistorickými znaky na Balkáně:

Ludmila Dončeva publikovala v časopise Vekove v roce 1977 sadu se znaky ze západní pevnostní stěny města Pliska, některé vypadají takto.

Jordan Zaimov v časopise Balgarski ezik v roce 1983, kniha 4 str. 290 publikoval nápis z místa Prvomaj. Je vyrytý na hliněném fragmentu. Zde jsou některé ze znaků, které se opakují na desce ze Sitova

Kazimir Popkonstantinov v časopise Vreme z roku 1980, kn. 4 str. 26 píše ve stati o dvou nápisech z Preslavi, kde se opakují znaky, které odpovídají nápisy ze Sitova

Akademik V. Mikov publikoval stať v roce 1928/1929 str. 291 – Skalní vyobrazení z Bulharska

Kolekce keramiky v Muzeu ve Varně ze souboru 300 hliněných nádob z pohanské nekropole, na dně nádob se nalézají písmena a celé věty.

Přepis runového nápisu u obce Kruševo, oblasti Demir Chisar, Řecko

Nápis u obce Nadarci.

Snímek byl zachycen před několika desetiletími. Pokusy o nové nalezení nápisu u Nadarci se nezdařily. Pravděpodobně nápis zarostl, byl zničen nebo jeho přesné místo je dnes neznámé.

Nápisy z bulharského pokladu NagySzentMiklós.

Pramen: N. Mavrodinov, Le trésor protobulgare de Nagyszentmiklуs, Budapest 1943

Je zde mnoho teorií o jeho původu, odborníci však nepochybují o jeho bulharském původu. S největší pravděpodobností se jedná o soubor předmětů z různých období a nápisy na jednotlivých předmětech jsou eklektické: runové, cyrilské, lineární, „řecké“, „prehistorické“ … Jedná se o nejlepší ilustraci toho, že předkové používali velké množství znaků, které považovali za známé, blízké a vlastní a nedělili je do žádných kategorií?!

Runové písmo v Plisce

(7. - 9. století, rodové znaky v Rodopech (zapsané ve 20. století) a znaky ze západo-balkánské prehistorické kultury Vinča (5500 a 4500 let př. n. l.) Shodných znaků je více než rozdílných?!

Pramen: archiv okresního badatele Saradalieva z města Smoljan.

Dvě tabulky se znaky kultury Vinča. Na další stránce bude uvedeno mnoho znaků této prehistorické písemnosti.

Tabulka z místa Dispilio (bulharský název Dupjak), dnešní Řecko rok 5300 př. n. l.

Velmi zajímavý je nápis z místa Dragojna, Prvomaj. Tradičně menšina odborníků, která uznává jeho existenci, jej z nedbalosti označuje za „řecký“. Mimořádně průkazné pro tyto „akademické“ předsudky jsou dva znaky, které jsou tradiční pro starou balkánskou písemnost stejně tak pro „prabulharské“ runové znaky: „řebříček“ a „makaz“ (dva trojúhelníky, spojené vrcholky.

  

Oblast kolem obce Dragojna je jedním z center trácké písemnosti. Ne náhodně zde nacházíme desku s cyrilskými písmeny.

Margumský nápis

K lítosti pro některé významné zdejší instance v otázkách bulharské písemnosti je Margumský nápis datován do 1. – 6. století, byl nalezen v blízkosti místa Požarevac při vykopávkách římského města Margum. Cyrilská písmena na nápise vypadaní přímo soudobě, přesně jako na „Deskách“ a jen stěží může být označován za „drsnější“ (prof. V. Fol a jeho svita). Znovu připomínám, že deska z místa Dragojna byla nalezena v trácké mohyle a desky s nápisy z místa Gela a Š. Laka – na místě prokázané trácké svatyně. Všechny tři desky společně s Margumským nápisem a Bakarnatskou knihou (snímky, tabulky znaků a analýzy zde): 

http://www.voininatangra.org/modules/ipboard/index.php?showtopic=2730

Obsahují velké množství cyrilských znaků a s jistotou jsou velmi rané z 9. století.

http://www.scribd.com/doc/21728135/MARGUMSKI-NATPIS

Čiprovský nápis

Čiprovský nápis z obce BudiSlavica byl publikován poprvé v knize N. Nikolova „Čiprovski starini“. Je vytesán v kameni nedaleko známé „trácké“ svatyně na Balkáně a v Malé Asii s „typickým prabulharským“ znakem „Hra na dámu“ (pro velký počet výskytu snímků téhož znaku z různých objektů na Balkáně bude znaku věnována samostatná stať).

Autorův výklad:

Některé „trácké“ nápisy:

Na vrchu Perelik je posvátné území Tráků

Znaky z velké staré bulharské svatyně Belintaš:

Kolménský nápis

http://andorey.blog.bg/history/2012/09/13/trakiiskiiat-nadpis-ot-selo-kiolmen.999432

Pokus o přečtení Kolménského nápisu

Nápisy z ostrova Samotraki v neřeckém jazyce.

Stéla z ostrova Lemnos,

6. století př. n. l.. Je považována za etruskou nebo frýgijskou (samotní Etruskové a Frýgové/Frýgijci jsou původem z Malé Asie tráckého původu) na stéle je znovu vidět opakování stále stejných paleo-balkánských písmen, run a znaků.