Víka dávných pokladů

Víka dávných pokladů

Opracované zlato, meče, záhady po předchůdcích Tráků na výstavě uspořádané v Národním archeologickém muzeu v Sofii

---

 Preslav Ganev 24. 10. 2017

http://www.ploshtadslaveikov.com/kalapite-na-drevnite-ni-sakrovishta-snimki

Víka s různorodým určením - dno viditelně pro sekeru se symbolickým významem

Snímky: Emil Georgiev

Stotisíc lidí shlédlo tuto výstavu ve Vídni, dnes byla přenesena do Sofie – je zdvojnásobená a ještě nikdy nebyla ukázána v Bulharsku. Je zde více jak 600 exponátů, dokládacích procesy jednotné od Doby bronzové – éry mezi známou Nekropolí chalkolitu u Varny, kde bylo nalezeno nejstarší opracované zlato v Evropě a obdobím tráckých panovníků na územích Bulharska.

Národní archeologické muzeum představuje výstavu:

„Zlato a bronz. Kovy, technologie a kontakty na Východním Balkáně v Době bronzové“

Již není novinkou, že Balkán byl vždy křižovatkou různých kultur. Expozice zde, jasně ukazuje, jakou úlohu východní část poloostrova sehrávala, při mezi civilizační výměně idejí, technologií a surovin již v hluboké dávnosti.

Rapíry na kterých je vidět při jejich zpracování jasně mykénský vliv … které jsou však nevhodné v reálné bitvě

Ve dvou sálech muzea jsou kombinovány nálezy s drahými kovy (poklady nálezů v Vlčitrnu a Brzice), předměty ze zlata, bronzu a keramiku z nekropole u Dabene, kolektivní nálezy Jankova a Zdravece, s artefakty, ukazujícími hodnotné informace o technologiích, technickém pokroku, kulturní výměně a obchodu z velkých vzdáleností, představené nálezy z místa Pobit kamen a Mogilice, zahrnující nesčetná kamenná víka pro odlévání různorodých bronzových předmětů – zbraní, žezla, nástroje, ozdoby …

Meče středoevropského typu – s mnohem vyšším koeficientem užitečnosti v boji

Část výstavy je věnována zbraním. Ve dvou navazujících vitrínách jsou ukázány rapíry, kopí z poloviny 2. tisíciletí př. n. l., zhotovené v Mykénách nebo pod mykénským vlivem, a dále mnohem více používané zbraně z četných potyček Doby bronzové – meče a sekery středoevropského typu.  

Hroty kopí nebo sekáče – odborníci jsou ve sporu o přesné funkci těchto zbraní

Výstava zdůrazňuje komplex nálezů, které znázorňují každodenní život, v okolí zlatonosného dolu Ada tepe a sídliště v jeho blízkosti – keramické nádoby, křemenné, kamenné a kovové sekery a nástroje, zlatá tavenina a zlatý korálek, svědčící o tavení a výrobě zlatých předmětů v dávné huti.

Veliký zájem budí nálezy Vlčitrského pokladu – 13 záhadných předmětů, jejichž původ je ze tří různých zdrojů a rozdílnou chronologií. Jednou z tezí je, že je shromáždil zámožný majitel, nebo jsou hromaděny několika pokoleními daného rodu v průběhu staletí? Odborníci pouze sbírají fakta, avšak zůstávají zde různé hypotézy. Například k čemu sloužila podivná třídílná nádoba? Jednalo se snad o používanou ozdobu, kde jsou jemná zlatá víka, a na jednom z nich je umístěn jantar?

Na třech monitorech v jednom ze sálů jsou ukazovány události této epochy a komentovány konkrétní nálezy. První z krátkých filmů, které je možné vidět již u vchodu je věnován úvodu do celé epochy; dále je ukázána část dějin nálezů Ada tepe a je nakonec věnována pozornost úloze metalurgie a lití kovů v té době – jinak řečeno, jak se vyjádřil Doc. Dr. Christo Popov, proč jsou tak zajímavé tyto tak podivně vytesané kameny.

Pět měděných slitků o váze mezi 25 až 30 kilogramy, Bulharsko je zemí, kde se i nadále nacházejí právě takové – je jich dokonce více než v Řecku

Exponát z pokladu Vlčitrnského

K čemu sloužila tato složitá nádoba je otázkou do dnes?

Nádoba o váze 4,4 kilogramy – zlatý kantaros je nejpodivnějším předmětem pokladu

Kurátory výstavy jsou Doc. Dr. Christo Popov, zástupce ředitele Národního archeologického muzea při BAV (Bulharská akademie věd), Doc. Dr. Stefan Alexandrov, Sekce trákijské archeologie, Dr. Jana Dimitrova, oddělení Expozic a Krstju Čukaleva, oddělení Fondů

Výstava „Zlato a bronz“ je otevřena od 25. 10. 2017 do 28. 02. 2018 v Sofii

Přeložil N. Nikolov 27. 02. 2018

Neolitická obydlí, nejstarší v Evropě

Neolitická obydlí, nejstarší v Evropě

 – Stará Zagora, Bulharsko

3. února 2018

https://rus.bg/bg/esche/interesno/interesno/21937-neolitnite-zhilishcha-v-stara-zagora-naj-starite-v-evropa

Neolitická obydlí nalezená poblíže Staré Zagory jsou unikátní historickou památkou světového významu. Jsou jednou ze sta památek národních turistických památek v Bulharsku. V muzeu města Stará Zagora je nad samotným archeologickým nálezem zhotovena stavba, ve které se udržuje stálá teplota a stupeň vlhkosti pro její vlastní ochranu.

Jedná se o prehistorickou sídlištní mohylu, obývanou v raném neolitu – 7. – 6. tis. př. n. l. až do rané doby bronzové – 3. tis. př. n. l. V roce 1968 byly na místní stavbě nalezeny keramické nádoby a jiné předměty. Následující výzkumy zde nalezly dvoupodlažní stavbu o, které se říká, že je nejlépe zachovalou budovou v Evropě z této doby, vysvětlil asistent Petr Kalčev – ředitel Regionálního historického muzea ve městě Stará Zagora.

Při představě, že na tomto místě žili před 8000 lety lidé, což znázorňuje model obydlí a projekce způsobu života, to každého zasáhne. Stavby byly budovány zatloukání suchých a oloupávaných dubových kůlů do země ve vzdálenosti 35 -30 cm. Výplň mezi sloupy je utvořena tenkým proutím základní dřevěné konstrukce, která je z obou stran vymazána hlínou a příměsí slámy. Střecha sestavena z dřevěných trámů a překladů, na kterých byly položeny otepi slámy velkými kusy plevy. Stavba je stabilní, dvoupodlažní, vysoká 7 m. Nosné kůly podpírající konstrukci mají průměr 18 – 20 cm.

Uvnitř se nachází nejlépe zachovaná pec z této doby v Evropě. Má kopuli, se zarovnaným stropem, na které se sušilo zrno, které bylo drceno kamennými ručními mlýnky také zde vystavěné. Bylo zde nalezeno 11 zásobáren obilovin pro celou rodinu, která zde v tomto obydlí sídlila. V blízkosti pece v nejteplejší části obydlí bylo místo pro spánek – v části nad úrovní podlahy. Na dalším podlaží je další místnost s pecí, kamennými ručními mlýnky, nádoby na zrno a zásoby, brousek, kamenné nástroje na stírání zrna z obilí, množství keramických nádob, velké množství keramických obřadních modelů žitných zrnek, kultové oltáře, na kterých se konaly rituály plodnosti. Bylo to obydlí inteligentních a racionálních lidí s velkými poznatky. Se srovnatelně primitivním nástrojovým vybavením dokázali lidé postavit a užívat solidní a útulný dům.  

O způsobech života obyvatel této oblasti vypráví asistent Kalčev:

Obyvatelé se zabývali především zemědělstvím a chovatelstvím skotu. Při výzkumech bylo zjištěno, že 70 % kostí pochází z domácího zvířectva. To poskytovalo vlnu, mléko, kůže a maso. To bylo důležitým odvětvím společně se zemědělstvím. V budově došlo k nálezům ohořelého zrní pšenice. Bylo zjištěno, že velikost zrn pšenice, pěstované před 8000 lety v této oblasti odpovídá velikosti téže pšenice pěstované do 19. století v Evropě. Jenom si můžeme představit o jakém výběru – selekci se jedná v zemědělství již tak dávné době. V té době používají první kov – měď, začínají se zabývat těžbou kovů, zpracováním rudy a zhotovováním předmětů z mědi. Zhotovovali keramické nádoby, nástroje z křemene a jiné kamenné nářadí. Zpracování dřeva bylo základním odvětvím, tím že je spojováno s výstavbou domů. Jedná se o lidi první zemědělce a chovatele zde. Praktikovali různá řemesla, usnadňující každodenní život lidí.

V suterénu muzea je možné vidět expozici „Prehistorické umění v oblasti Stará Zagora“. Jsou zde vystaveny překrásné ukázky nalezené v průběhu archeologického výzkumu sídlištních mohyl v oblasti. Ze všech artefaktů je největší zájem o následující nástroje, říká průvodce:

Srpy zhotovené z rohů jelena jsou inovativním zdokonalením dávných lidí této oblasti. Na Blízkém východě jsou podobné ze dřeva a ty jsou mnohem těžší. Zde pokládali parohy do horké vody a tvarovali do nezbytného tvaru. Do předem připraveného žlabu seřadili křemenné řezivo a spojovali je smolou. Třemi údery takového srpu se dala useknout ruka.

O jednom z pohárů se uvažuje, že sloužil jako dávný kalendář, důvodem pro takové tvrzení seřazení 365 tmavých a světlých čtverečků, symbolizujících střídání dnů a nocí. Nachází se zde i nejrannější zlatý náramek, nalezený na našem území v obydlí z raného chalkolitu – počátku 5. tis. př. n. l. Jedná se o dětský náramek z původního nalezeného zlata.

Zajímavé jsou rituální nádoby v podobě lilie, na jejím dně je zobrazen solární znak. Jsou zde jídelní soupravy pro domácnost, nádoby zdobené okřídlenými božstvy, jeleny, býky. Ze zvířecího žebra je zhotovena ženská postava s měděnými ozdobami, páskem a nákoleníky.

Některé z exponátů jsou spojovány s různými rituály – setí, sklizeň, ochranou políček před přírodními pohromami a další.

Expozice obsahuje velké množství plastik lidských postav a zvířecích plastik. Mezi nejzajímavější je nejrannější mramorová postava, nalezená v Evropě – ženské tělo se zvýrazněnými bedry, klínem a pozadím. Dále plastika – nádoba s živočišnou hlavou a dělem předchůdcem egyptské sfingy.

Expozice ukazuje neuvěřitelnou kulturu, estetický vkus a mistrovství lidí, kteří zhotovili tyto překrásné předměty.

Zdroj / БНР / Bulharské národní rádio

Přeložil: N. Nikolov 16. 2. 2018

Palác se zlacenými střešními taškami

Palác se zlacenými střešními taškami se nachází 50 km od Plovdivu

Autor: Cvetana Georgieva

http://www.marica.bg/%D0%B4%D0%B2%D0%BE%D1%80%D0%B5%D1%86-%D1%81-%D0%BA%D0%B5%D1%80%D0%B5%D0%BC%D0%B8%D0%B4%D0%B8-%D0%BE%D1%82-%D0%B7%D0%BB%D0%B0%D1%82%D0%BE-%D0%BB%D0%B5%D0%B6%D0%B8-%D0%BD%D0%B0-50-%D0%BA%D0%BC-%D0%BE%D1%82-%D0%BF%D0%BB%D0%BE%D0%B2%D0%B4%D0%B8%D0%B2-news828153.html

11. 12. 2017

Výzkum nejstaršího tráckého města se pozdržel pro nedostatek finančních prostředků. Pět set tisíc leva to je částka nezbytná pouze na ochranu a začátek výzkumné činnosti.

Vykopávky zlatého města dávných Tráků, které se nachází poblíže města Karlova, může být největší archeologickou senzací nadcházejícího roku 2018. Leží pod silnou vrstvou zeminy na jižních svazích Staré planiny nad obcí Vasil Levski.

Město je z doby 6. století př. n. l.. Je nejstarším tráckým městem na světě. Město bylo o 200 let starší než jiné trácké město dnes ponořené pod vodami přehrady „Koprinka“, Sevtopolis, komentoval poslední poznatky radní města Karlova Dr. Emil Kabaivanov.

Tento objekt je zkoumán ředitelem Regionálního archeologického muzea Doc. Dr. Kostadinem Kisjovem. Výzkum na tomto místě již začal na konci 80. let 20. století a pokračuje pomalu s přestávkami pro nedostatek finančních prostředků.

Na archeologické vykopávky v citadele zlatého města, výzkum, restaurování, konzervování a zajištění nezbytné ochrany jsou nezbytné prostředky v rozsahu pět set tisíc leva (asi 6,5 milionů Kč).

Obec Karlovo nemůže vynaložit takové prostředky, avšak z místního rozpočtu budou vyčleněny prostředky nutné na pokračování vykopávek, prohlásil Dr. Emil Kabaivanov.

V tomto okamžiku obec započala proceduru, po které bude odkrývané trácké město zajištěno statutem národní kulturní památky a získá tak prostředky ze státního rozpočtu. Budeme hledat všemi možnosti ukázat světu nejstarší trácké město a část jeho velkoleposti, komentoval událost radní města Karlova.

„V nadcházejícím roce 2018 budeme organizovat mezinárodní vědeckou konferenci, na které představíme tráckou královskou rezidenci, chrám a dávné město poblíže obce Vasil Levski“, prohlásil dále Kabaivanov.

Zlaté střešní tašky pokrývaly palác tráckého panovníka, který postavil město, jemuž posléze vládl. Stejnou střechou byl pokryt chrám v jeho citadele. Solidně vystavěné budovy, kamenem obložené ulice a nádoby z luxusní keramiky ukazují bohatství a kouzlo města v podhůří Staré planiny.

Podle Doc. Kostadina Kisjova se jedná o jeden z nejzajímavější a pozoruhodných tráckých objektů a nejrannější nalezené město odkrývané u nás.

Skutečné vykopávky započaly až v roce 2005. Ukazují, že trácké město zaujímá plochu kolem 38 akrů. Na jeho severovýchodním okraji se nachází pozůstatky dosud nejranější odkrývané královské paláce, k němu přiléhají chrámy a hospodářská stavení. Archeologický objekt je datován do 6. a 5. století před naším letopočtem a je jediným dosud odkrývaným tráckým městem z této doby na našem území, vysvětlil Doc. Kisjov.

Palác tráckého panovníka byl postaven z velkých kamenných bloků. Střešní tašky, kterými byla stavba pokryta, zde byly pomalované. Celá panovnická rezidence s přiléhajícími stavbami byla opevněna masivní pevnostní stěnou, která místy dosahovala 2 metrů. Na dosud prozkoumané ploše kolem 4 akrů byly nalezeny luxusní předměty z dovozu původem z dávného Řecka a Egypta.

Stěny sídliště jsou dochovány až do výše 1,5 – 2 metrů, což dovolí provedení úplné restaurace a rekonstrukce budov. Již byly odhaleny části kanalizace, zatím však není zcela prozkoumána. Dosud nebyla lokalizována nekropole tráckého města.

Doc. Kisjov zde nalezl nejranější chrám na našem území. Střešní tašky měly v té době zlaté pokrytí, jeho záře byla vidět po celém údolí. Sídlištní trácké centrum, které se dnes nalézá poblíže obce Vasil Levski, bylo pravděpodobně administrativním a politickým střediskem některého z nejrannějších panovníků Odrýsů na konci 6. a na počátku 5. století před naším letopočtem, ve kterém žili a kam cestovali řečtí mistři často najímaní tráckými panovníky k výstavbě hrobek nebo obraných staveb.

Nálezy, odkryté ve zkoumaných sektorech sídlištního centra, se skládají z místní trácké keramiky, dovozové řecké z černě zdobených nádob a amfor na víno dovážené z ostrovů Tasos a Samos, dále jsou zde hliněná závaží vřeten a vertikálním stavů, ozdoby, skleněné korálky a další ozdoby.

Stále ještě není možné určit jméno městského centra a jméno jeho zakladatele, při dalších výzkumech je velká pravděpodobnost nalezení písemného záznamu nebo nápisu komu byl zasvěcen. Trácké město poblíže obce Vasil Levski je možné považovat první hlavní město Odrýského státu, konstatují archeologové.

Doc. Kisjov sestavil plán nadcházejících nových vykopávek trácké rezidence, které zahrnují vykopávky citadely a potom i vnější části paláce. Těší se, že nalezne nápis, na základě kterého bude zřejmé jméno tohoto města, jako tomu bylo u Sevtopolisu a Kabile, možná bude nalezeno i jméno panovníka. Dosud byly prozkoumány 3 akry z celého území města, proto se očekávají zajímané nálezy.

„Výzkum zlatého města dávných Tráků je velkým přínosem pro vědu tak i rozvoje celého regionu“, komentuje radní města Dr. Emil Kabaivanov.

Příslušná expozice po skončení archeologického výzkumu a restaurace jej promění v jeden z nejvyhledávanějších archeologických objektů.

Nejstarší trácké město na světě se nachází osm kilometrů od Karlova, vede k němu polní cesta v délce jednoho kilometru, která se zde odklání od Podbalkánské železniční tratě.

„Poblíže bude postaveno návštěvnické centrum, které bude ukazovat výzkumy a téze archeologů a bude ukazovat o životě dávných Tráků, komentuje radní města Karlova. Výstavba pohodlné cesty, která nebude nutně asfaltovaná, pouze zpevněná, aby zajistila pohodlnou dopravu turistů k tomuto místu“, zmínil Kabaivanov.

Praven: Marica.bg

Přeložil: N. Nikolov 21. 12. 2017

Pozdrav letošního léta

Pozdrav letošního léta 2017

Pobřeží Bulharska

Fotografováno z jediného místa Lozenec / Bulharsko:

Pohled zleva - Lozenec / Bulharsko

Pohled zprava - Lozenec, Kiten, Primorsko / Bulharsko

Autor snímků na pozadí Primorsko / Bulharsko

Pobřeží Lozence - foceno z Kitenu / Bulharsko