Odhaleno tajemství původu Skytů

Odhaleno tajemství původu Skytů

03. 03. 2017

https://ria.ru/science/20170303/1489196769.html?utm_medium=referral&utm_source=lentainform&utm_campaign=ria.ru&utm_term=1269828s140&utm_content=5179659

© РИА Новости. Коробейников Дмитрий

Antropologové Moskevské university prohlásili, že legendární národy Skytů, žijící ve stepích Ukrajiny a Ruska, jsou původními obyvateli těchto míst, kteří se smísili s nevelkým počtem migrantů ze Střední Asie. Bylo to uvedeno ve stati publikované v  American Journal of Physical Anthropology.

Skytové jsou dávným národem, který žil na územích Přičernomořských a Přikaspických stepích v dobách 8. – 4. století př. n. l. V různých historických dobách historikové Ruska, Polska a řady dalších zemí považovali Skyty a jim příbuzné Sarmaty za „zakladatele“ svých národů, při nepochopení rozdílů mezi jazyky slovanskými a íránsky hovořícími národy. V současnosti se odborníci neméně úporně přou o původu Skytů.

„Dnes existují dvě základní hypotézy původu Skytů“. Vysvětlila Alla Movsesjanová, antropoložka Lomonosovi Moskevské státní university. Podle první z nich jsou „Skytové příchozími na území Severního Přičernomoří ze Střední Asie i místní původní indo-evropské obyvatelstvo bylo jimi ovládnuto a asimilováno. Nebo jsou Skytové geneticky spojeni se národy srubové kultury – spojením národů pozdní doby bronzové známé z oblasti stepí a lesostepí mezi řekou Dněprem a pohořím Ural“.

Genetické údaje a zvláštnosti stavby skeletu a lebky u Skytů a jejich předpokládaných rodičů nám umožňují pochopit, která ze dvou převládajících hypotéz je pravdivá. Vedeny touto myšlenkou antropoložky A. Moysesjanová a její kolegyně, známá antropoložka Varvara Bacholdinová prozkoumaly strukturu tří stovek lebek Skytů z pěti různých populací těchto lidí, žijících v severních oblastech Přičernomoří a na Krymu.

Porovnáním drobných zvláštností anatomie lebek obyvatel místního osídlení, odbornice zkoumaly rodové zvláštnosti struktury, které jim pomohly pochopit, jak blízcí jsou Skytové a mnohem starší obyvatelé stepí Ruska a Ukrajiny, také rozdíly mezi národy Sarmatů a soudobých středoasijských kočovníků.

Jak vysvětlila antropoložka Moysesjanová různé variace ve struktuře lebky jako dodatečné nebo nepravidelné švy, nepravidelné srůsty, v základech lebeční kosti a ve švech máji dědičnou povahu. To dovoluje prozkoumat vazby mezi populacemi, dokonce v okamžiku, kdy chybí údaje DNK, s čímž však nesouhlasí někteří genetikové. 

Určením typických i drobných zvláštností lebeční struktury každého zkoumaného národa zjistily antropoložky Bacholdinová a Moysesjanová, že obě zkoumané hypotézy etnogeneze Skytů jsou částečně pravdivé: genofond Skytů se zformoval na základě potomků místní srubové kultury Doby bronzové a populací migrujících ze Střední Asie – Kultury andronovské a okuněvské.

Podobné závěry je možné učinit o původu Sarmatů, k čemuž podle slov odborníků zatím chybí podklady. Uvedené výsledky, jak poznamenala A. Moysesjanová opětovně vyvracejí chybné představy o tom, že Skytové a Sarmaté mohli mít nějakou úlohu při formování prvních slovanských národů, které byly prezentovány v sovětských dobách.

„Podle hypotézy akademika Rybakova, vyslovené v knize „Herodotova Skytie“, se část skytských národů, tak zvaní Skytové-zemědělci, podíleli jistým způsobem v etnogenezi Slovanů vlivem jejich dlouhodobé geografické blízkosti. Představy o tom, že Skytové jsou přímými předky Slovanů, nemají opodstatnění, ani mezi archeologickými, ani antropologickými, ani genetickými a ani lingvistickými údaji“, - uzavírá antropoložka.

Přeložil N. Nikolov, 28. 3. 2017

Kočovníci zaplavili Evropu před 5000 lety

Kočovníci zaplavili Evropu před 5000 lety, při obstarávání cizích žen

Alexandr Chramov/infox.ru

http://www.infox.ru/science/human/2017/02/22/5000_lyet_nazad_YEvr.phtml

22. 02. 2017

agentura: TASS

Genetikové vysvětlili, že přibližně před 5000 zavalila Evropu migrační vlna skládající se především z kočovníků, svobodných mužů. Používání koňských povozů, se stalo lákadlem v očích místních žen.

O tomto se píše v odborné stati vědců ze Švédska a USA publikované v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Jak je známo, soudobí Evropané jsou potomky dvou skupin obyvatel – původních lovců a sběračů a blízkovýchodních farmářů, kteří sem přišli před 9000 lety. Evropa však před 5000 – 4800 lety byla vystavena velké migrační vlně – přílivu obyvatel ze stepních oblastí současné Ukrajiny a Ruska.

Podle údajů archeologů se zde ocitli představitelé tak zvané jámové kultury. Je možné, právě oni byli nositeli pra-indoevropského nářečí, ze kterého později vzešlo 400 indoevropských jazyků. Autoři stati se rozhodli vysvětlit, jaký byl přínos těchto lidí do genetické různorodosti Evropanů.

Odborníci prozkoumali genom 20 dávných Evropanů, žijících v dobách příchodu farmářů z blízkého východu (před 6000 – 4500 lety) a také 16 Evropanů, narozených po příchodu představitelů jámové kultury (před 3000 – 1000). Zejména odborníky zajímal přinos migrantů do X – chromozomu. Protože silné pohlaví nese pouze jeden X – chromozom, znamená to, že čím více bylo mužů mezi migranty, tím menší vliv měli na genetiku ve srovnání s ostatními chromosomy.

Bylo vyjasněno, že přínos blízkovýchodních farmářů do X chromozomu ke všem ostatním chromosomům byl přibližně identický. Znamená to, že počet mužů a žen mezi příchozími byl přibližně stejný. Jiná situace je u přínosu kočovníků jámové kultury v X chromozomu byl neznatelný – odborníci vypočetli, že poměr mužů a žen mezi migranty byl 10:1. Podobný fenomén se udál mezi španělskými conquistadori, kteří připluli do Jižní Ameriky zpravidla svobodní bez žen, a zde se smísili s místními ženami.

Autoři stati předpokládají, že něco podobného se stalo před 5000 lety. Odborníci říkají, že ne zcela nutně museli kočovníci zajímat ženy silou u místního obyvatelstva. V daném okamžiku nově příchozí ovládali novější technologie v oblasti metalurgie a chovu koní, aktivně využívali nejnovější vynález kola. Je tedy možné, že právě vlastnictví koňských povozů a bojovnost je činilo přitažlivější v očích místních žen.

Přeložil: N. Nikolov, 24. 02. 2017

Novákova brázda – „čínská zeď“ v bulharském provedení

Novákova brázda – „čínská zeď“ v bulharském provedení

16. 11. 2014

http://kostadin.eu/2014/11/16/%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D0%B0%D0%BA%D0%BE%D0%B2%D0%B0%D1%82%D0%B0-%D0%B1%D1%80%D0%B0%D0%B7%D0%B4%D0%B0-%D0%B1%D1%8A%D0%BB%D0%B3%D0%B0%D1%80%D1%81%D0%BA%D0%B0%D1%82%D0%B0-%D0%BA%D0%B8%D1%82%D0%B0%D0%B9/

Rozšiřování bulharského státu na jihozápadě Evropy

Pokud se rozhodneme ověřit, která je nejmohutnější stavba lidských rukou v Evropě z veřejných zdrojů se dozvídáme, že tou je Adrianův val (Adriánova stěna). Ta je dlouhá 117 km a přehrazuje Velkou Británii z východu na západ. Představuje kamennou stěnu o výšce 3 m a šířce 2 m, po celé délce je přerušována pouze 78 opevněnými branami. Celá stavba byla vystavěna Římany v 2. století a jejím úkolem bylo bránit římské provincie na ostrově proti nepokořeným Kaledoncům ze severu (pozn. překladatele – stavěna najatými tráckými staviteli, kteří se zde ocitli v rámci armádních legií vyslaných sem z balkánských území) ^1. Navzdory informacím v encyklopediích, však existuje jiný velký val, který je skoro tři krát tak dlouhý, avšak méně známý, respektive je znám pouze úzké skupině odborníků a historiků ^2.

Novákova brázda je známa také jako Severní Novákova brázda (na rozdíl od druhého podobného bulharského valu ve Valašské rovině – Sjudice, nazvané Jižní Novákovou brázdou) je nejmohutnější památkou pozemního stavitelství v Evropě. Délka stavby dosahuje více jak 330 km. Začíná na břehu Dunaje, jižně od obce Chinova v blízkosti Železných vrat (dnešní území Rumunska). Stěna se táhne ve východním směru, kdy místy její směr zahýbá na jihovýchod nebo severo východním směru. Stavba končí 30 km od Ploeště v podhůří Karpat. Představuje zemní val o výšce více jak 4 m s okopem a zaměřením na severní stranu.

Úkolem zemního valu bylo chránit bulharská území v Zadunajském Bulharsku proti Avarským útokům a byl vystaven v prvních letech vlády Kana Asparucha stejně jako na jihu od Dunaje po jeho vítězství nad Římany (roku 680). Pojmenování valu pochází až z konce 19. století, podle legendy (kdy z valu zůstal náznak rovu a v lidové představě vyjadřoval širokou brázdu táhnoucí se napříč Valašskou rovinou) byl val vystavěn Babem Novákem, který jako první člověk rozoral divokou Valašskou step a zároveň vyoral brázdu, aby ji chránil území před vnějšími nepřáteli. V toto legendě jsou uvedeny oba hlavní důvody vynaložení největší lidské stavby v Evropě.

Bulhaři se neomezili pouze na uvedené stavební dílo, vybudovali i druhý val, kamenný, který analogický Adrianově stěně stojící v Británii. Vede od pobřeží černého moře u Konstance východně až od místa Černá voda u Dunaje na západě. Je označen za Kamenný val – v délce 54 km, výšce 4 a síle 2 m, byl vybaven 24 pevnostmi rozmístěnými po celé jeho délce. Byl vystavěn v 9. století na ochranu vnitřních bulharských území v dnešní Jižní Dobrudže a místě Ludagora proti nomádským nájezdníkům ze severu. (Jiná další stěna byla vystavěna na územích dnešní Moldávie – u města Bolgar na severní hranici státu a vedla od Karpat až k pobřeží Černého moře, další na jihu od Burgasu až po centrální Balkán ^3., poslední před Konstantinopolí ^4. – pozn. překladatele)

Bulharský stát vystavěl i jiné podobné stavby v období od 7. – 9. století, avšak Novákova brázda a Kamenný val jsou nejmohutnějšími. Jejich stopy jsou zjevné i do dnešního dne, podrobnější informace o nich je dostupná pouze ve specializované literatuře. Důvodem dnešního skrývání faktu, je že obě stavby se nacházejí vně současného bulharského území v Rumunsku.

Rumunští historikové vynaložili nesmírné titánské úsilí připsat výstavbu stěn Římanům, Dákům, Gétům, Gótům, Byzantincům a dokonce nějakým vymyšleným středověkým Rumunům (připomínám, že rumunský národ byl ustaven až v roce 1861), proto každá ze zmiňovaných teorií, jak rychle byla sestavena, tak rychle byla překonána. Dnes se raději k tomuto tématu nevyjadřují. Na druhé straně bulharští historikové také zvlášť tyto mimořádné bulharské stavby nezmiňují, díky tomu zná většina lidí spíše Adrianům val, než by měli ponětí o Novákově brázdě.

Odborné výzkumy, knihy a statě nechybí, jsou pouze v omezeném počtu výtisků. Pokud se někdo rozhodne, navštívit výše zmíněné stavby nebude to mít snadné. Ne proto, že by byl někým zastaven. Bude nutné je prostě pracně vyhledávat, protože v Rumunsku u nich nejsou informační panely. V rozhodujících evropských turistických průvodcích o nich chybí zjevné informace. Je tedy zjevné, že největší stavitelský počin v Evropě je vystaven do pozice úplného zapomenutí.

Přeložil: N. Nikolov, 22. 2. 2017

Předcházející navazující překlady statí:

1.  LONGINUS SDAPEZE ze Serdiky

http://nikolajnikolov.blogspot.cz/2016/09/longinus-sdapeze-ze-serdiky.html

        2.  Pliska byla postavena již za Konstantina Velikého

http://nikolajnikolov.blogspot.cz/2016/10/pliska-byla-postavena-jiz-za.html

3.  Hranice stará 1300 let

http://nikolajnikolov.blogspot.cz/2016/04/hranice-stara-1300-let.html

4.  Dlouhá stěna před Konstantinopolí

http://nikolajnikolov.blogspot.cz/2016/04/dlouha-stena-pred-konstantinopoli.html

Největší poklad nalezený v Evropě

Největší poklad nalezený v Evropě

27. 06. 2012

http://www.snews.bg/bg/statiya/nameriha-nay-golyamoto-sakrovishte-v-evropa:19492#.UfTNrVzC_6k.facebook

Celkem 750 kg ve zlatě z druhého tisíciletí nalezli dva amatérští archeologové na ostrově v průlivu La Manche.

Keltské nálezy jsou nejlépe kótovány, nezávisle na to zda se jedná o mince, zbraně nebo umělecké předměty.

Nález mincí ukrytých před příchodem římského vojevůdce Julia Cézara o celkové váze 750 kg, nalezli dva amatérští nadšenci. Poklad byl ukryt před dvěma tisíciletími na ostrově Jersey, který se nachází v průlivu La Manche – mezi Francií a Velkou Británií, podle sdělení Daily Mail.

Podle odborníků se jedná o jeden z největších nálezů mincí v Evropě – 750 kg zlatých a stříbrných keltských mincí. Podle předběžného hodnocení se jedná celkem o 30000 až 50000 kusů. Podle numismatiků stojí každé mince 100 až 200 liber. Celková hodnota pokladu se odhaduje v rozmezí 5 – 16,5 mil. USD.

Podle odborníků byla výše zmíněná suma mincí skryta francouzskými Kelty na ostrově Jersey před vpádem Římanů v polovině 1. stol. př. n. l., kdy legionáři Julia Cézara pokořovali galské národy. V průběhu věků se kovové mince smísily s hlínou. Slepily se tak důkladně, že při jejich vyzvednutí vypadaly jako jeden celek. K jejich nálezu došlo pomocí detektoru kovů, který používali dva přátelé. 

Hledačům pokladů se po 30 letech pátrání splnil sen, po tom co slyšeli příběh o mincích nalezených v kořenech stromu vytrženého ze země při nesmírné bouři. Kolik peněz získají z nálezu, není známo, avšak podle slov jednoho z nálezců to bude příjemné doplnění radosti k nálezu mincí, které hledali tolik let.

Jedná se o největší nález dávných mincí v Evropě, podle Daily Mail. Předešlý rekord je také z ostrova Jersey z roku 1935. Tehdy bylo nalezeno 11000 mincí.

Pramen: dnes.bg

Přeložil: N. Nikolov 3. 1. 2017

Předchůdci Irů, byli příchozími od Černého moře

Předchůdci Irů, byli příchozími od Černého moře

- sdělení britských odborníků

29.12.2015 16:42

http://m.novini.bg/news.php?id=326049

---

Předkové soudobých Irů jsou příchozími od pobřeží Černého moře, sdělení BBC

Odborníci z University v Belfastu provedli genetický rozbor pozůstatků čtyř lidí, kteří žili na Zeleném ostrově mezi lety 5000 – 3000 před námi. Odborníci ze Severního Irska zjistili příbuzenskou informaci a shodu s geny obyvatel, kteří kdysi žili podél Černého moře. Příchod ženy a tři mužů v dobách první velké migrační vlny začal v Době neolitu (před 5343-5020 lety) a Době bronzové před třemi tisíci lety.

Odborníci zdůrazňují, že jejich výzkumy jsou provedeny s velkou precizností.

Přeložil N. Nikolov, 3. 1. 2017

Ekologická katastrofa stará již 7000 let

Lidé spáchali ekologickou katastrofu již před 7000 lety

19. prosince 2016

ФОБОС/FOBOS

http://www.meteovesti.ru/news/63617829509-lyudi-ustroili-ekologicheskuyu-katastrofu-esche-7000-let-nazad?utm_medium=referral&utm_source=lentainform&utm_campaign=meteovesti.ru&utm_term=1265064s1966&utm_content=4950427

---

Odborníci zjistili, že lidé přibližně před 7000 lety znečistili jednu z řek v jižní části dnešního Jordánska: stopy toxinů, odpady při vyplavování mědi, byly nalezeny ve vyschlém korytě řeky – Vadi Fainan. Kanadští odborníci z University Waterloo zkoumali oblast v průběhu 25 let. Jejich zájmem bylo zkoumání důležitého období dějin lidstva – období, kdy lidé začali zaměňovat kamenné nástroje za nástroje z kovu. Právě v této oblasti Blízkého východu byla velmi často nacházena měď, kterou nebylo těžké složitě těžit. Právě v období mezi lety 5000 až 3200 př. n. l. zde začali lidé měď odplavovat.

Pro zhotovování měděných předmětů zde bylo vše nezbytné – oheň, keramika a měděná ruda. Na počátku míchali uhlí a modro-zelenou měděnou rudu. Později směs rozehřívali v ohni z průběhu několika hodin a až posléze ze směsi odlévali předměty. Celý proces byl velmi pracný, proto bylo třeba až tisíce let, než se měď stala jedním z klíčových kovů ve výrobě. V dávném Jordánsku díky snadnému získávání mědi dokázali obyvatelé aktivně osvojovat výrobní procesy: budovat doly a později velké pravidelné pece a slévárny – k tomu dospěli již době 2600 let př. n. l. Tato oblast se tak stala místem první průmyslové revoluce na světě, tvrdí kanadští odborníci. Tato revoluce však měla také smutné následky jak pro samotné lidi, tak i pro okolní přírodu, sdělila, Live Science.

Analýza odpadních hmot, které prozkoumala mezinárodní skupina odborníků, zjistila přítomnost jedovatého odpadu z výroby obsahující zinek, cín, kadmium a navíc směs se rtutí. Okolní rostliny nasávali toxiny a nebezpečné odpady, zvířata se živila znečištěnými rostlinami a jejich maso a mléko bylo používáno lidmi. Následkem těchto procesů bylo, rozšíření netypických nemocí například ženy trpěli neplodností, novorozenci – mutacemi vývoje, velmi často se vyskytovala předčasná úmrtí. Kostry lidí nalezené v mohylách, obsahovali vysokou koncentraci těžkých kovů. Tento zmíněný případ znečištění přírody v okolí řeky Vadi Fainan – se dá považovat za nejmladší příklad ekologické škody na světě.

Odborníci konstatovali, že lidé žijící na tomto místě před 7000 lety natolik znečistili svou výrobou okolní přírodní prostředí, že se to projevilo na jejich zdraví a možná i na zdraví jejich potomků. Právě tento úkol si do budoucna staví před sebou odborníci – prozkoumat jak se měnila intenzita vlivu člověka na ekologii oblasti v průběhu tisíciletí.

Nenasytnost císařů se projevila po staletích

3. března 2015

ФОБОС/FOBOS

http://www.meteovesti.ru/news/63561068617-alchnost-imperatorov-otozvalas-vekah

---

Stříbrné doly Kublajechána (vnuka Čingischána) produkovali čtyřikrát více toxického znečištění, než soudobé těžební společnosti v téže oblasti Číny, sdělila Daily Mail. Důvodem uvedených ekologických problémů byl nenasytnost mongolských císařů, kteří rozšiřovali těžbu drahých kovů, že kterých nechali razit mince a zhotovovat ozdoby. 

Zdanění výroby stříbra přinášelo 50% do státního rozpočtu říše. Emise olova otravovali floru a faunu jezera Erchai v průběhu několika staletí. Navíc je znečištění jezera Erchai – ne-li jediným případem, kdy znečištění přírodního prostředí v dávnosti bylo výrazně větší než v době průmyslového rozvoje. 

Údaje jsou zřejmé, díky vzorkům odebraným z usazenin těžebního jezera, které se nachází na jihozápadě provincie Juanan. Analýza usazením při hledání těžkých kovů ukázala, jak se měnila úroveň znečištění v průběhu 4500 let. Od roku 1500 př. n. l. v jílové vrstvě se zvýšil obsah mědi – kdy v Asii začala Doba bronzová a s ní i rozvoj metalurgie.

Přibližně kolem roku 1150 našeho letopočtu se v usazeninách podařilo zjistit více olova, stříbra, zinku a kadmia, které bylo odrazem tavení stříbra. Zejména v letech 1271 – 1368 v dobách vlády mongolské dynastie Juan na čínském území, příkře vzrostla koncentrace těžkých kovů až na úroveň 119 mikrogramů olova na gram (kolem roku 1300). V roce 1980 poklesl tento ukazatel na úroveň 8 mikrogramů.

Přeložil: N. Nikolov, 25. 12. 2016

Trácká svatyně ve stáří 8000 let

Archeologové odhalili nově - tráckou svatyni ve stáří 8000 let poblíž Staré Zagory

http://antiquevillage.eu/bg/NEWS/News/Details/203

Archeologové ze Staré Zagory v letošním roce odhalili nejrannější svatyni nejranějšího neolitu v Trákii. To bylo sděleno letos 7. prosince na tiskové konferenci prehistorikem Petarem Kalčevem. Unikátní objekt se nachází na území obce Madžerito, přímo na napravo na cestě směrem Stará Zagora – Dimitrovgrad.

Objekt je zaregistrován na archeologické mapě Bulharska a je popsán jako prehistorická sídlištní mohyla.

Při závěrečném průzkumu území pod vedením Petara Kalčeva bylo konstatováno, že se jedná o nejranější pro Trákii kultovou stavbu, skládající se ze zakopaných struktur umístěných v terénu.

„V Trákii byly takové stavby nalezeny pouze z období pozdního neolitu – na konci 6. tis. př. n. l. Poprvé zde byla nalezena taková svatyně, která je datována do období nejranějšího neolitu. Zde nalezené předměty jsou podobné sídlišti, které bylo prozkoumáno v okolí starozagorské obce Kalitinovo. Odebrané vzorky zkoumané ve Skotsku ukazují, že se jedná o velmi ranou etapu rozvoje dávných zemědělců na našem území. Vzorky s přesností do 5 let určují události do doby 5900 let př. n. l.“, komentoval Petar Kalčev.

V  podzimním období obývaly rodiny část sídlištní mohyly, přicházely do těchto míst vykonávat rituály. V jamách, které představují lůno matky Země, lidé pokládali zvířecí kosti, potlučené nádoby na jídlo, omítku ze záměrně zapálených stavení a jiné předměty, rozbité na kousky, které podle nich představovali falos, mužský počátek. Zde vykovávali symbolické pohlavní spojení, provázené u zapáleného ohně. Snahou bylo oplození Země, aby poskytla bohatou sklizeň, aby se rozmnožila jejich stáda, která obstarávali, pro lepší zdraví, více dětí v jejich rodinách.

Uvedené struktury byly využívány v průběhu 200 - 300 let.

V této svatyni byla nalezena kostra velmi staré osoby položené v embrionální poloze. Její ostatky budou zaslány do Skotska, ke zjištění věku, zjištění příčiny úmrtí, a přesného datování období, ve kterém osoba žila. V mohyle o rozloze 420 m2 byly dále nalezeny amulety, náramek z mušle, keramická figurka ve zvířecí podobě, rituální sekerka z nefritu, keramický model žitného zrna, nožky z kultovních stolečků velké množství keramiky a další. 

pramen: http://starozagorskinovini.com/

Přeložil N. Nikolov, 18. 12. 2016