Největší hlava na břehu Dunaje

Největší hlava na břehu Dunaje

4. září 2013, Georgi  Vasilev

http://www.peika.bg/statia/Nay_golyamata_glava_na_brega_na_Dunav_l.a_i.81405.html

Foto: Sebastian Costin

Toto je 40 - ti metrová kamenná tvář, která pozoruje řeku Dunaj, podobá se některému z hrdinů J. P. P. Tolkina. V podstatě se jedná o relativně nový výtvor rumunského podnikatele.

Decebal (Decebalus - smělý) byl posledním panovníkem národa Dáků. Byl jedním z nejmocnějších panovníků dávného národa. Podařilo se mu sjednotit roztříštěné kmeny Dáků, vedl tři války proti dvěma římským císařům dříve, než byl přemožen Římem roku 106 našeho letopočtu.  

Národní identita soudobého Rumunska je stále ještě spojena s dědictvím dávných Dáků. Tento monumentální kamenný portrét Decebala je dílem Josifa Konstantina Dragana – podnikatele a historika.

Nachází se na rumunské části Dunaje a je postaven přímo proti římskému monumentu, který měl za úkol zviditelnit ovládnutí Dáků Římem. Socha je svými 40 metry nejvyšší kamennou sochou v Evropě. Dotvoření sochy trvalo 10 let (v letech 1994-2004) za účast zkušeného týmu 12 sochařů.

Nápis na soše je ironicky vytesán v latině – jazyce vnuceném Rumunsku Debalovými nepřáteli a hlásá: "DECEBALUS REX - DRAGAN FECIT" („Král Decelab – postaven Draganem“).

Doplňující informace: Socha Decebala se nachází v blízkosti rumunského města Oršova, které bylo v minulosti součástí Vidinského carství. Vzdálenost mezi oběma dunajskými městy je 141 km. 

Přeložil: N. Nikolov 1. 12. 2016

Nově nalezený nápis přepisuje dějiny města Plovdiv

Nově nalezený nápis přepisuje dějiny města Plovdiv

See more at: http://novinite.bg/articles/130054/Novootkrit-dreven-nadpis-prenapisva-istoriyata-na-Plovdiv#sthash.UBzPZh03.dpuf

28. 11. 2016

 

BGNES

Titus Flavius Kotis je jméno prvního římského správce města Filipopolis, v okamžiku kdy se město stalo metropolí – hlavním městem Východní římské provincie Trákie v Římské říši. K této události došlo o 40 let dříve, než bylo dosud uznáváno, píše BGNES.

Svoji novou úlohu přebírá město Filipopolis jako štafetu od staršího města Perint, které se nacházelo v Mramorovém moři. Titus Flávius Kotis byl místní přední osobou, která zaujímala důležité postavení ve městě v 1. století n. l. – byl třikráte prohlášen za archonta, neboli správce města, vrchní kněz, představitel soudní správy Říše.

Jeho jméno vešlo ve známost poprvé v okamžiku, kdy archeologové Maja Martinova a Nikolaj Šarankov, přednášející na Sofijské universitě, nalezli a přečetli nápis v základech schodiště ze čtvrtého století našeho letopočtu v Antickém divadle města Plovdivu.

Nález, který je dnes k dispozici svým významem - nálezem světovým. Nález dále ozřejmuje, že Antické divadlo je v podstatě o celé jedno století starší, než bylo jeho dosavadní datování. Divadlo bylo pravděpodobně dostavěno v dobách císaře Trajána, současný nález však naznačuje, že bylo stavěno v době vlády císaře Domiciána. Po svém dokončení, mohlo přijímat až 7000 diváků, kteří měli svá místa nejenom na mramorovém posezení, ale také na přidaných dřevěných přístavbách.

Titus Flávius Kotis byl místním občanem, který nechal stavět město, přesvědčil tak letopisce Lukiana o tom napsat: „Jeho krása se zračí do dálky“. V časech kdy Římská říše zabírala nová území, na těchto územích stavěla do čela místní správce, zpravidla zástupce místní aristokracie, vysvětlil Nikolaj Šarankov.

První dvě jména správce Filipopolisu jsou určena Říší, podle následujících se dá soudit, že se jedná o potomka tráckých panovníků. Aby mohl zastávat všechny tyto posty, musel absolvovat právnické vzdělání velkého rozsahu. Navíc v té době bývalo uznáváno, že lidé v tak vysokém postavení organizují činnost města ze svých vlastních prostředků – hry, zábavu, shromáždění. To nám napovídá o jeho materiálním postavení, protože byl po tři krát zvolen za archonta (správce města a provincie).

Zajímavým způsobem je vyřešena i otázka přenesení úlohy hlavního města provincie z dosavadního místa Perintu do Filipopolisu. Město bylo vybráno pro své strategické místo uprostřed Trákie, bylo obdařeno mnoha privilégii. Místo střetu zájmu mezi starou a novou metropolí bylo vyřešeno, přímo v Antickém divadle byl uzavřen svazek, na jehož počest byly postaveny dvě sochy stojící vedle sebe – jedna znázorňující území Trákie, druhá území Perintu. V současnosti z nich zůstaly bohužel jenom podstavce.

Část nápisu, který přepisuje dějiny města Plovdivu, byla nalezena již před deseti lety, až při restaurování divadla se archeologům podařilo nalézt její pokračování, které nečekaně vedlo k několika odhalením. Nápis bude konzervován a vystaven v galerii pod scénou Antického divadla, která se v současnosti restauruje a připravuje se jeho expozice.

Přeložil: N. Nikolov, 30. 11. 2016

Neuvěřitelné artefakty egyptské civilizace

Neuvěřitelné artefakty egyptské civilizace nalezené archeology na dně moře (snímky).

http://portal12.bg/Arheolozi-otkriha-na-dynoto-na-okeana-neveroyatni-artefakti-ot-Egipetskata-tsivilizatsiya-SNIMKI-.p3208

 Egyptské artefakty na dně moře.

15. 08. 2016

Na dně moře nalezli archeologové neuvěřitelné artefakty egyptské civilizace. Na egyptském pobřeží nalezli egyptologové s pomocí potápěčů unikátní nálezy, o kterých se předpokládalo, že jsou již ztracené a není možné je vůbec nalézt. Jedná se o dávné město Herakleion ztracené v moři navždy. Po 1200 letech na poměrně malé vzdálenosti od zálivu Abukiru došlo k nálezu nesmírně cenných nálezů dávného města.

Město je datováno do 6. století př. n. l. a náleží mu nejkrásnější artefakty, jaké si můžeme představit. Jedná se o nesmírně veliké sochy bohů a bohyň, vytesané z červeného granitu, zlaté poklady a vzácné kameny, složité chrámy a veliké překlady.

Nález je předmětem řady výzkumů, kdy jsou již vysloveny návrhy na exponování artefaktů z celé řady velkých historických muzeí světa.

Pramen: Портал12

Přeložil: N. Nikolov, 10. 11. 2016

Chrám o rozměrech stavby „Svaté Sofie“ byl nalezen v Rodopech

Chrám o rozměrech stavby „Svaté Sofie“ byl nalezen v Rodopech

---

25. srpna 2016 

http://www.bgnow.eu/news.php?cat=2&cp=0&newsid=74588

Další senzační nález ve skalním městě Perperikon učinil tým prof. Nikolaje Ovčarova. V jižní čtvrti se po dobu dvou měsíců provádí odkrývání nesmírné třílodní baziliky – biskupské katedrály z 5. století. Stavba měla monumentální kamennou kolonádu, masivní stěny sestavené z velkých kamenných bloků a překrásnou výzdobu. Fragmenty výmalby ukazují, že chrám byl bohatě vyzdoben freskami.

Předpokládá se, že při výzkumech, které budou pokračovat do konce září, bude zjištěna délka centrální části, společně s druhým zádveřím s atriem na nádvoří dosáhne 40 metrů. To z ní ničí stavbu delší než je stavba Starého metropolitního chrámu v Nesebaru a je srovnatelná se stavbou „Svaté Sofie“ v hlavním městě Bulharska, bazilikami Elenskou a Belovskou tvrdí profesor.

V 9. století byl chrám přestavěn do podoby jednolodní baziliky, také o mimořádných rozměrech, která vytrvala a fungovala až do 14. století, kdy došlo k převzetí města Perperikon osmanskými Turky.

V posledních dnech výzkumu započali archeologové výzkum mimořádně opracovaných hrobových míst z období středověku. Zatím jich bylo prozkoumáno 30, v některých z nich došlo k nálezům mimořádný ozdob – bronzových a pozlacených náušnic, prstenů, náramků. Byl zde nalezen náhrobní kámen a vytesaným křížem a podélným nápisem v řečtině.

Jeden z hrobů se mimořádně odlišuje od ostatních břidlicových hrobů ze 12. až 14. století. Jedná se o mimořádně vytesanou skalní hrobku s ideálně opracovanými vrchními kamennými deskami. Nachází se ve východní části absidy katedrály – na místě, které bylo vyhrazováno vysoce postaveným duchovním. Protože Velká bazilika v místě Perperikon byla biskupskou katedrálou se sintronem a amvonem, podle naší hypotézy, jedná se o hrobku biskupa, komentoval nález prof. Ovčarov.

Při jejím otevření byla prozkoumána ideálně vytesaná komora, avšak bez kosterních nálezů. Jižní terasa Perperikonu se vyznačuje půdou s vysokou kyselostí, ve které se kosti zcela rozkládají, vysvětlil archeolog. Duchovní, který zde byl pohřben v mnišském suknu, proto zde chybí jiné zčásti dochované nálezy, předpokládá prof. Ovčarov.

Pramen: Монитор

Přeložil: N. Nikolov, 8. 11. 2016

Překrásné mozaiky a staré fresky

Překrásné mozaiky a staré fresky vysvobozené z nánosů baziliky v Plovdivu

---

30  října 2016

http://www.bgnow.eu/news.php?cat=2&cp=0&newsid=78693

Centrální výzdoba mozaikové podlahy znázorňující páva s široce rozprostřeným ocasem a biblickými scénami to jsou další překvapení Velké baziliky v Plovdivu.

„Výzkumy překonaly všechna naše očekávání. Barevná mozaika je u hlavního vchodu do baziliky, která přiváděla věřící do chrámu. Kolem páva, ohraničeného velkým kruhem z barevných kamínků, jsou rozmístěny menší medailony s ptáky a dvěma váhy představující nádoby s rukojetí“, sdělila pro deník „24 chasa“ arch. Ženi Tančeva – vedoucí týmu archeologů, kteří pracují na místě.

Podle slov architekta bazilika fungovala do konce 6. století a samotná stavba byla zničena roku 602 po silném zemětřesení.

Nekropole v okolí baziliky je datována od konce 10. století do první poloviny 12. století. Archeologové odhalili 30 novým pohřbů z doby středověku v severní části objektu. Bylo to umožněno tím, že město uzavřelo rušnou komunikaci souběžnou se současnou katolickou katedrálou a tím zajistilo přístup výzkumníků na tomto území ze severu.

Architektka Tančeva dodala, že při starých vykopávkách v jižní části baziliky bylo nalezeno 98 pohřbů. Archeologové nejsou překvapeni, protože po prvních odhalených nálezech předpokládali, že nekropole pokračuje na sever, kdy bylo následně odhaleno 30 pohřbů.

Všechny pohřby jsou křesťanské, těla jsou orientována ve směru západ – východ, chybí zde hrobové jámy, což nám říká, že nekropole byla velice chudá.

Podle vedoucí výzkumu se bazilika a hroby doplňují, protože památka místních byla předávána dalším generacím, že se jedná o sakrální posvátné místo, že zde stávala křesťanská bazilika.

Oba nálezy mají náboženský křesťanský ráz, kdy jsou i případy, kdy těla mrtvých jsou pokládána přímo na mozaiku. Dosud máme zjištěny tři úrovně pohřbů jeden nad druhým, kdy nejvyšší se nachází 80 cm nad mozaikovou podlahou.

Čištění a zaznamenávání nekropole je velmi pomalá a pracná procedura. Pouze u dvou dětských pohřbů bylo nalezeno 5 skleněných náramků, jeden skleněný náramek byl nalezen u staré invalidní ženy, jakož i několik náušnic, vyložila arch. Ženi Tančeva.

Demontáž mozaiky a jejich zpevňování začalo již v minulém roce.

Dosud byla odstraněna horní vrstva, zatím se pracuje v dolní ploše, zatímco větší horší plocha v severní části, není dosud zpracována, vysvětlila vedoucí projektu.

Území výzkumu se dále nebude rozšiřovat a celou budovu nebude možné obsáhnout, protože se rozkládá pod současnými stavba zejména katolické katedrály, na jiné části vedou soudobé komunikace, doplnila arch. Tančeva.

Práce archeologů je závislá na počasí, bude pokračovat do posledních teplých dnů.

Výsledky vykopávek budou vystaveny v již schváleném objektu, polovina bude v moderní, prosklené a odlehčené budově, druhá část baziliky bude vidět z pěší zóny.

Přeložil: N. Nikolov, 3. 11. 2016

Katolická církev se oficiálně omluvila za zabíjení katarů ve Francii

Katolická církev se oficiálně omluvila za zabíjení katarů ve Francii

http://portal12.bg/Katolicheskata-tsyrkva-se-izvini-ofitsialno-za-izbivaneto-na-katarite-vyv-Frantsiya.p3913

 21. 10. 2016

Z historického hlediska nastala zásadní změna ve vztazích k bogomilům/katarům a jejich učení. 16. října se katolická církev oficiálně omluvila za svůj teror zamířený proti katarům. Této události se zúčastnil v Montséguru, poslední katarské pevnosti odolávající albigenské křížové výpravě, biskup z Amienu a odsloužil mši svatou za prominutí. 30. září letošního roku Paříž navrátila historické jméno Jižní Francii – Occitanie. Tato událost je výsledkem 20 leté bitvy lidí z této oblasti za navrácení historického jména.

Tyto dvě nové zprávy sdělila Nadace „Bulharské centrum inspirace“ pro agenturu Portál12. Zde je rozhovor s profesorem Daljanem Popchristovem – zakladatelem nadace.

Pane profesore, proč jsou tyto události tak důležité i pro nás v Bulharsku? Jaké je spojení mezi Occitánií a Bulharskem?

Katarské hnutí převzalo učení bogomilů, které se rozšířilo po celé Occitánii. Jakmile došlo k takovému průlomu v přehodnocení dějin, můžeme doufat, že jednoho dne i v Bulharsku, začneme hovořit jinak o hnutí bogomilů, jak zasluhuje. Budou vyloučeni se soupisu nebezpečných heretiků a budou uznáni za lidi, kteří usilovali o ustavení a zveřejnění autentického apoštolského křesťanského učení.

V jejich tak zvané „Tajné knize“ nebo také „Bogomilském evangeliu“ není jediné slovo, které by bylo rozporu s kanonizovaným textem sv. Jana a poselstvím apoštola Pavla.

V posledních letech se ve společnosti začalo o bogomilech hovořit pozitivně. Byl vyvolán velký zájem o bogomilské učení, na čemž máte Vy osobně svůj přínos. Proč se rozchází zájem veřejnosti k tomuto učení a jeho popírání ze strany institucí?

Problém spočívá v tom, že církev je dosud v područí středověkého chápání v postojích k bogomilskému vyznání, které bylo vystaveno pronásledování až do 10. století a prohlášeno za herezi. Je to pochopitelné, protože v té době bylo mnoho učení a bogomilské učení bylo směšováno s jinými herezemi – všechna byla shodně označována za škodlivá. Nejvýraznějším bylo ztotožňování hnutí adamitů s hnutím bogomilským, přitom obě nemají nic společného. Od těch dob je tradováno popírání těchto hnutí, a nikdo se nad tím nezamýšlí. Všichni se odkazují na dva písemné zdroje – jedním je sv. Kosmas, píšící proti bogomilům a tzv. Borilův nekrolog také bojující proti nim.

Je to důvod, že se čím dále více lidí se zajímá o učení bogomilů? Proč se právě dnes probouzí tento zájem?

Protože až teprve dnes nastal čas na vyjádření skutečné pravdy. Bogomilské hnutí není jediným trnem v našich dějinách – není jediným bodem, který je neustále popírán, chybně interpretován. Mnoho okamžiků v našich dějinách bylo manipulováno a převráceno. Nastal okamžik, kdy se lidé dožadují pravdy a usilují o její poznání.

Rozhodnutí katolické církve omluvit se za spáchaná zvěrstva je prvním krokem ke spravedlnosti a pravdě. Jedná se o velký průlom v chápání a vztahu k dějinám. Fakt, že přichází z nejvyšších míst západní církve je velmi podstatným znakem.

Pramen: Портал12

Přeložil N. Nikolov 26. 10. 2016

Odborníci odhalili největší Čingischánovo tajemství

Odborníci odhalili největší Čingischánovo tajemství 

http://news-glance.com/42151-uchenye-raskryli-glavnuyu-tainu-chingisxana-full.html

Наука, 

05. 10. 2016

Odborníci z Koreje a Mongolska došli na základě analýzy pozůstatků pravděpodobných potomků Čingischána k závěru, že první chán Mongolské říše náležel k haploskupině typické pro Evropany.

Výzkumníci provedli DNK analýzu koster, nalezených v pohřebišti Tavan Tolgoj v Mongolsku. Výsledky ukázaly, že přestože lebky těchto lidí nesou mongoloidní znaky, jejich předci náleželi k evropské haploskupině. Zjištěné údaje jsou v protikladu s dosud přijatým názorem, že zakladatel Mongolské říše náležel k asijské haploskupině.

Pro účely analýzy odebraly vzorky sedmi lidí z pěti mohyl Tavan Tolgoj. Čtyři patřili mužům, tři náleželi ženám. Pouze z pěti nalezených koster se odborníkům podařilo zjistit příslušnost koster k vybraným haplo-skupinám.

Předešlá analýza ukázala, že v mohylách Tavan Tolgoje se nacházejí pozůstatky osob, náležejících do Čingischánova klanu. Jedním z důkazů jsou vyobrazení sokola na nalezených zlatých ozdobách. Analýza mohyl ukázala, že pocházejí z let 1130 – 1250. 

Verze s „evropským“ Čingischánem se neshoduje s historickými údaji. Podle pramenů měl chán Mongolské říše více jak 12 dětí: osm synů a čtyři dcery. Jeho děti, postupně přivedli na svět velké množství potomků. Například jenom jeden z jeho synů zanechal 40 synů, jejichž jména jsou neznámá.

Zároveň předpoklad, že Čingischán náležel k mongoloidní skupině, nevyvolává žádné otázky. Mutace, určující příbuznost haploskupin, vznikla přibližně před 1000 let a nemůže náležet samotnému Čingischánovi nebo jeho předkům z kladu Bordžiginů. Přitom se samotná skupina rozšiřuje velikou rychlostí: každý dvoustý soudobý muž je právě nositelem uvedeného genů. To zcela odpovídá historickým údajům, podle kterých stovky vnuků Čingischána měli za posledních 1000 let povinnost zanechat miliony potomků…

Pramen: http://politexpert.net/13126-uchenye-raskryli-glavnuyu-tainu-chingishana

Přeložil: N. Nikolov, 11. 10. 2016