Bulharský kalendář má 7524 let

Bulharský kalendář má 7524 let

5. 01. 2016

http://burgasnews.com/istoriya-i-arheologiya/96194-chestita-7524-g-spored-balgarskiyat-kalendar

Bulharský kalendář je velkým intelektuálním a odborným dílem lidí, kteří žili tisíce let před Kristem. Bulharský kalendář je mnohem přesnější než kalendář gregoriánský a pouze o několik sekund se odlišuje od kalendáře astronomického. V dobách existence Velkého Bulharska se všichni řídili tímto kalendářem, protože tento stát měl ekonomický, politický a mocenský vliv na okolní národy a tím na ně byla přenášena intelektuální moc a kultura.

Starobulharský kalendář je nejdokonalejším na světě. Je to fakt oficiálně uznaný zástupci UNESCO. Poslední výzkumy ukazují, že počátek kalendáře se nachází v roce 5505 př. n. l. Svým dvanáctiletým cyklem oběhu se stal bulharský kalendář vzorem mladšímu kalendáři čínskému.

V roce 1976 vyhlásilo UNESCO starobulharský kalendář za nejpřesnější na světě. Odborníci z UNESCO byli překvapeni genialitou matematického řešení s počtem 365 dnů. A dále – starověké bulharské počítání kalendářních dnů předkládá shodné prosté pravidlo a pro 366 den, který definitivně „otáčel vůz času“ dokonce nedokonalejší předlohou současným kalendářům.

Výzkumem starého bulharského kalendáře se zabývali prof. Vasil Zlatarsky a Dimitar Saslov - II, v novodobém období – historik Petar Dobrev, doc. Vasil Umlenski – z Institutu astronomie Bulharské akademie věd, Jordan Vlčev, Boris Rogev, prof. Mosko Mosev, Venceslav Bačvarov, Ivan Bogdanov a Petar Petrov. O tomto kalendáři psal i astronom akademik Nikola Bonev a dokonce akademik D. Mišev. Všichni uvedení potvrzují, že tento kalendář byl slunečním kalendářem.

Každý rok podle tohoto kalendáře začíná posledním dnem (zimního slunovratu, 21. prosincem). Tento den nebyl řazen do žádného měsíce ani do žádného týdne. Byl samostatnou kalendářní jednotkou – dnem nulovým, Eni-Alem. Dnes je nazýván Enin den nebo také Ednažden. Ostatní 364 dny (ne přestupného) běžného roku jsou rozděleny do čtyř stejných tříměsíčních období (sezón) po 91 dni nebo 13 týdnech. To umožňuje každému roku, jakož i každé sezóně začínat vždy v neděli – prvním dni staro - bulharského týdne.

První měsíc každé sezóny má 31 dnů, ostatní dva měsíce po 30 dnech. Každý čtvrtý rok (po vyloučení některých korekcí, o který bude řeč později) je rokem přestupným má 366 dnů. Tím se liší od běžného roku jedině tím, že po šestém měsíci následuje druhý nulový den (nazývaný Eni-Džitem). Jako v čínském kalendáři jsou roky seskupeny do dvanáctiletých cyklů a tyto zase do šedesátiletých cyklů. Každý rok dvanáctiletého cyklu je spojován s periodou otáčení planety Jupiter kolem Slunce (což je 11,86 let) a je pojmenován podle zvířecího zvěrokruhu. Podle Vlčeva se liší od čínského kalendáře tím, že první rok uvedeného cyklu nenáleží myši ale vepři:

Rok zvěrokruhu

(pojmenování ve starém bulharském jazyce nebo jeho variantách)

1. Vepř (dox, dok, prase)

2. Myš (somor, šaši)

3. Býk (šegor, kuvrat, buza, busman)

4. Tygr (bars, paras, baras)

5. Zajíc (dvanš)

6. Drak (ver, dragun, kala, slav)

7. Had (dilom, deljan, attila)

8. Kůň (tek, tag, tich, alaša)

9. Opice (pesin, pisin)

10. Beran (surach, sever, rasate)

11. Kohout (toch, tach)

12. Pes (etch)

Šedesátiletý cyklus nazývá Vlčev hvězdným dnem. Předpokládá, že na konci každého druhého hvězdného dne, tj. každých 120 let, odpadá jeden přestupný den (podobná korekce je také u gregoriánského kalendáře, ve kterém jeden přestupný den odpadá přibližně po každých 133 letech).

V takovém případě je délka bulharského roku nastavena na 365,241667 průměrných slunečních dnů. Délka tropického (slunečního) roku – (čas mezi jarní rovnodenností) je 365,2422. Nashromážděná chyba jednoho dne se nastřádá přibližně za 1800 let, nebo po třiceti 60-ti letých, opakováních. Uvedená chyba byla pravděpodobně korigována dodatečným odpadnutím jednoho přestupného dne.

Rekonstrukce kalendáře provedená Petrem Dobrevem se do značné míry shoduje s rekonstrukcí provedenou Vlčevem. I v tomto případě je kalendář slunečným a rok začíná nulovým dnem – Edinak (poslední den v roce). Podle Dobreva však 60-ti letý cyklus v chronologii chybí, dvanáctileté cykly začínají jako u čínského kalendáře – rokem myši. Každému zvířeti odpovídá souhvězdí dle horoskopu – s nebeským průvodce rokem.

Kromě byzantského letopočtu byla na bulharských územích éra, která byla nazvána „bulharskou“ (I. Klimišin, Kalendář a chronologie, Nauka, Moskva, 1981). Počátek bulharského letopočtu je v roce 5504 př. n. l., na rozdíl od toho byzantský letopočet začíná 1. 9. roku 5509 př. n. l. (akad. Nikola Bonev). Tato éra patří do hluboké dávnosti.

Podle akademika Děržavina (r. 1946): „Bulhaři Asparucha jsou Bulhary, nemohou být Turky, ne Tataři, ne Fini, ne Huni, ne Čuvaši, ne Slované (všechny vyjmenované názvy národů jsou výrazně mladší – pozn. překladatele); podle svého původu náleží k nejstarším indoevropským národům“. Tímto tvrzením posouvá Děržavin formování Bulharů až do období předindoevropského, tj. před 9800 lety ((N. S. Děržavin, 1946) Dějiny Bulharska, díl. 1. Původ bulharského národa a utváření prvního bulharského státu na balkánském poloostrově, Slavizdat, Sofia, str. 206).

1. Počátek starého bulharského kalendáře v roce 5504 př. n. l. (Umlenski, 2002)

2. Datování Potopy na Černém moři 5560±50 let př. n. l. (Jones & Gagnon, 1994) kalibrováno radiouhlíkové datování s tandemovým urychlovačem.

3. Datování nevídaných dešťových srážek v období 5500-5600 let př. n. l. (Šopov a spol.) kalibrováno radiouhlíkové datování s tandemovým urychlovačem
4. Stvoření světa nastalo roku 5500 př. n. l. podle „Chronografie“ Sexta Julia Afrického (221) 4.

Je zajímavé, že výraz „OD POČÁTKU SVĚTA“, pro počátek datování se shoduje s koncem geologické katastrofy na Černém moři. Událost je datována P. Dimitrov (1982) a Ryan a spol. (1997) pomocí radiouhlíkového datování těchto katastrofálních dešťů v uvedené oblasti zaregistrované a datované Šopovem a spol. Pokud vezmeme v úvahu výše uvedené a zprávy o písemných záznamech, můžeme vyslovit tvrzení, že původním zdrojem jsou záznamy o uvedených událostech v dávných poznatcích dávných Bulharů.

Šopov a spol. (v letech 2004, 2007, 2009a, b, 2012), prof. Petko Dimitrov a američtí kolegové Ryan a Pitman, připouští, že po této události nastalo stěhování obyvatel z předešlé civilizace z této oblasti. Toto zapadá do výzkumu shody písemných znaků (Bono Škodrov) z různých regiónů Doby středního neolitu. Porovnáním písemných znaků starých Bulharů se znaky jiných dávných civilizací ze třetího tisíciletí př. n. l. přichází k výsledku, že počet shodných znaků je velmi veliký.

Nashromážděné výsledky výzkumu stále přesvědčivěji ukazují, že naši předchůdci byli jedni z obyvatelů pamatující v Černomořském regionu, v dobách před geologickou katastrofou, tj. Potopou v Černém moři (v letech 5500-5600 př. n. l. podle Šopova a spol. (2004,2007, 2009a, b, 2012). Jsou jedni z nositelů a ochránců soustavy písemných znaků a kalendářního poznání. Tento výzkum byl představen na semináři Sofijské university „Sv. Klimenta Ochridského“ dne 17. dubna 2013.

Pramen: Doc. Dr. J. Šopov (2012) Kalendář dávných Bulharů a jeho význam pro bulharské dějiny; Buletin Institutu Dávných civilizací, č. 3, 8. 05. 2013.

Jedná se zřejmě o nejpřesnější kalendář světa uznaný UNESCO do dnešního dne.

Přeložil: N. Nikolov 11. 01. 2013