Jak se barbar, mohl stal
římským císařem?
12. 4. 2020
Jak se mohlo stát, že barbar z pokořeného národa se stal vládcem Římské
říše? Ano stalo se roku 235 n. l. Trák
Gaius Julius Verus Maximus byl zcela určitě barbarem. O tom, jak se mu to
podařilo a za jaký příznivých okolnosti stoupal, po jednotlivých stupíncích své
kariéry nyní prozkoumáme.
Filmová postava
Pocházel z nevelkého tráckého sídla na hranicích říše (území soudobého
Bulharska). Jeho otec byl původem Gót, matka pocházela od Alanů. Lišil se
nesmírným vzrůstem (podle některých pramenů dosahoval výšky 2 m a 40 cm) a
disponoval neuvěřitelnou fyzickou silou. Při těchto přednostem by bylo marné
zůstávat stranou, Maximus si vybral kariéru a vstoupil do řad římského
jezdectva.
Římské jezdectvo. Pramen:
pinterest.ru
Neprohloupil! Během zápasu, na počest jednoho náboženskému svátku, porazil
Maximus všech 16 soupeřů. Císař Sever sledující průběh zápasu se rozhodl si
prověřit bojovníka, přikázal mu běžet zároveň s jeho koněm, a později vybojovat
dalších 7 zápasů, ve kterých Trák také zvítězil. Odměnou mu bylo převedení do
řad císařovi osobní stráže a získání jeho osobní přízeň.
Zde je několik poznámek o císaři Septimu Severu (panoval v letech 193–211).
Chopil se vlády v časech občanské války. Tím, že se dostal k moci díky armádě, provedl
řadu reforem, které upevnily prestiž vojenské služby. Otevřel zároveň přístup
talentovaným řadovým vojákům k vyšším vojenským hodnostem. Pokud dříve bylo pro
běžného legionáře vrcholem kariérního růstu hodnost táborového prefekta (3
nejvyšší hodnost v legii), nyní se pro každého otevírala možnost stát se
tribunem, legátem a dále zástupcem provincie.
Díky podpoře panovnického rodu prošel Maximus všemi stupni vojenské
hierarchie. V letech vlády syna Severa Caracalla se stal centurionem, za vlády
Heliogabala se stal tribunem, po nástupu na trůn Alexandra Severa roku 222 se
Trák stal legátem – velitelem legie.
Maximovi podporovatelé: Císaři Septimius Severus a
Alexandr Severus
19. března 235 byl Alexandr zabit při přípravě pochodu proti germánským kmenům.
Novým vládcem Říše vybrala armáda 64. letého Maxima. Nehledě na pokročilý věk,
byl císař zdráv, jeho nesmírná síla se nikam neztratila. Jeho nedlouhá tříletá
vláda proběhla v pochodech a bitvách.
Pramen: pinterest.se
Být dobrým vojevůdcem neznamená, být také dobrým panovníkem. Maximus byl
zvyklý řešit všechny problémy jako na vojně, hleděl na své poddané jako
centurion na vojáky, s hrubostí a nedůvěřivostí. Maximovi se podařilo velmi
rychle si proti sobě postavit velitele – aristokraty, kteří přehlíželi jeho
původ. Na vzniklé vzpoury císař odpovídal „masovými represemi“, popravami,
často bez soudu, nehledě na obvinění. Války a peněžní odměny vojsku, ničily
státní pokladnu. Nedostatek peněz zkoušeli vyvažovat dodatečnými daněmi a
konfiskacemi majetku mocných, obviňovaných v reálných i milných zradách.
Pramen:
hranitel.club - Trák Gaius Julius Verus Maximus
Následovalo povstání vedené senátem. Maximus se pokusil povstání potlačit
silou armády, byl však zabit svými vojáky při obklíčení města Akvilea 10.
května roku 238.
Panování císaře Maxima se stalo počátkem půl století rozvratu Římské říše.
Armáda vyzdvihovala své císaře. Senát zase své. Jedna moc bojovala se druhou,
až málem zničily Říši. Až další v řadě, vojenský císař Aurelian, za nesmírného
úsilí, moc sjednotil. To je však jiná historie.
Přeložil: N. Nikolov 22.
6. 2020
