Obsazení Troje Chetity
18. – 17. stol. př. n. l. Malá Asie
Významný řecký básník Homér ve svém díle Iliada převyprávěl příběhy Řeků
Achejců s Trojany, obyvateli města Ilion (Troja).
Mnozí slyšeli o hrdinském eposu řeckého národa (a na druhé straně tráckého
národa), někteří si přečetli Iliadu, ale málo kdo ví, že znamenité město Ilion
umístěné v Trojadě, je velmi starým státem s bohatými dějinami.
Podle archeologických údajů se první osídlení na území města Ilion objevilo
ve 3. tisíciletí př. n. l.
První písemné zmínky o Ilionu a Trojadě se vztahují ke hranici 18. – 17.
století př. n. l., kdy panovník Labarna z města Kussar, vytvořil svou říši 1).
Při svém pochodu na západ, panovník Labarna zaútočil na státní útvar Luvie,
národa příbuzného s Nesity 2), které bylo pojmenováno Arzava.
Arzava byla zničena a chetitské válečné vozy dosáhli břehů Egejského moře.
Následoval další pochod na v pořadí další státní útvar, který se podle
chetitských dokumentů nazývá Viluša – Ilion.
Viluša byla ve své době bohatým státem, který vděčil za své úspěchy své
výhodné poloze. Město leželo na průsečíku cest, kterými se převáželi kovy z
dolů a výrobky kovodílen umístěných na keltských územích současného Česka a
také umělecká díla z nesčetných a bohatých tráckých státních útvarů
rozkládající se na územích dnešního Bulharska.
Ve 3. a 2. tisíciletí př. n. l. – to je doba rozkvětu mnoha státních
útvarů, o kterých se do naší doby nedochovaly ani písemné prameny, ani jejich
názvy, pouze pozůstatky staveb a výrobky. Je pochopitelné, že z Asie do
Evropy byly přiváženy výrobky mistrů Malé Asie, Mezopotámie, Íránské pohoří,
Elamu.
Viluša, která měla silnou flotilu, kontrolovala mořské průlivy – současný
Bospor a Dardanely – a tím i obchod, který probíhal mezi Krétským mořským státem
3), státy do achejského Řecka 4), ostrovy Egejského moře 5)
se státními útvary na pobřeží soudobého Bulharska, jižního pobřeží Černého moře
a Kavkazu.
Je pochopitelné, že stát na strategicky důležitém a známém místě se svým
bohatstvím měl velké množství spojenců jak v Evropě, tak i v Asii.
Nic však nepomohlo Viluše, ani významná armáda a ni spojenci.
Vojevůdce Labarna, jakým byl ve své podstatě, naplánoval kampaň, při které po
jediném pochodu celý stát a jemu vlastní podřízená osídlení otevírala brány
před chetitskou armádou.
Až po smrti panovníka Labarny získala Viluša znovu svou nezávislost a po
dlouhá léta se snažila udržovat přátelské vztahy s mohutnou Chetitskou
říší.
Prameny:
Nápisy
chetitských panovníků a mýty dávných Řeků.
1. Věda označuje
říši Nesitů, jako Říši Chetitů
2. Panovník
Labarna náležel k posledně zmíněným
3. Hlavní město
Knóssos
4. Argos, Athény,
Orchomen a další
5. Civilizace
ostrova Santorini a jí podobné
