Kolébka písemnosti
34 nápisů zhotovených v posledních 10 000 letech
06. 09. 2012
V tomto blogu již byla publikována stať o
nápisech na oltářních deskách kostelů a kapliček popsaných cyrilicí, které
soudobí odborníci nemohou nebo nechtějí přečíst, jsem obdržel množství reakcí,
kde někteří zcela pochopitelně vyslovují pochybnost mé téze, že se jedná o
dávnou písemnost. V každém případě není snadné přijmout okamžitě, že postuláty,
kterými jsme odkojeni od počátků našeho vzdělávání, jsou nepřesné, neúplné nebo
zcela nepravdivé. Skutečně a to v případě s deskovými nápisy by pochybnosti
měly své opodstatnění, pokud by se nenašly jiné důkazy toho, že písmena
cyrilice se objevují na Balkáně ještě dříve, než se sv. Cyril Filosof ujal
svého díla.
Tato publikace je zaměřena právě na prastaré
nápisy na území Bulharska. Ve kterých objevujeme písmena a znaky, které
vyjadřují zcela odlišnou verzi, než je oficiálně uznávaná verze o původu
bulharského písma (cyrilice a latinky). Vybral jsem 34 vyobrazení nápisů, které
uvádím v následujícím sledu: vyobrazení jsou seskupena v chronologické řadě od
pravěku až do středověku. Řazení je pomyslné, protože mnohé ze znaků
„přelétají“ ve své lehkosti z jedné epochy do druhé což nás nutí opouštět
chronologii, abychom ukázaly paralely, a tím přeskakujeme celá tisíciletí.
Protože počet vyobrazení je velký, budu se snažit minimalizovat doprovodný text
a vysvětlení na minimum a ponechávám snímky hovořit samotné za sebe. Mnohé z
nápisů jsou uváděny poprvé v internetové síti.
V
následujícím textu se pokouším uvádět jednotlivé písemné znaky a budu používat
jedny a další vyobrazení společně s řadou zajímaných tabulek pro ozřejmění
následujících tezí:
1.
Velká část písmen je v cyrilice (shodně s latinkou a pravděpodobně i s jinými
abecedami) jsou používány bulharskými předky na Balkáně již od Neolitu.
2.
V širší oblasti – kolébce bulharské civilizace (Balkán a Malá Asie) z rozdílných
historických epoch jsou utvořeny stovky možná tisíce písemných znaků, jejichž
část je používána do dnes mnoha národy světa: Již od pravěku měli naši předkové
svá centra písemnosti, sv. Knižní školy, které používaly a rozšiřovaly množství
posvátných znaků zakódovaných v prostých geometrických formách s hloubkou Víry
a Vědy.
3. Zásluha Cyrila a Metoděje je ve výběru a
používání malé části již existujících písemných znaků v soudobé abecedě, ne ve
vynalézání nových písmen; (Vzhled písma
hlaholice se měl co nejvíce přiblížit starodávnému tj. posvátnému písmu Koptů a
tímto přesvědčit katolickou církevní hierarchii, že se jedná o další historicky
nejstarší písmo a jazyk vedle řečtiny, latiny a judaismu – pozn.
překladatele)
4.
Staré oltářní desky popsané cyrilicí, které se nachází na několika místech
dnešního jižního Bulharska, jsou pokračováním jedné písmenné tradice, jejichž
kořeny leží v hloubce pravěkých dějin a ukazují propojení bulharského národa s písmeny,
znaky a symboly, které byly vytvořeny a používání před několika tisíciletími.
Obsažení
a analýza tak širokého epigrafického materiálu není v silách jedince. Pouze
zapojení mnoha badatelů a úporná zaujatá práce nás přiblíží k pochopení
skutečného významu a rozsahu jednoho z největších civilizačních impulsů,
založených v Pravlasti našich předků – utvořením a rozvojem Písemnosti.
Přeji
všem čtenářům překvapivé setkání s nejstarší písemnost světa sestavenou našimi
předky.
Hliněná destička s písemnými znaky, Dolnoslav, přibližně 4. tis. př. n.
l.,
Plovdivské
archeologické muzeum. V horní řadě je jasně vidět písmeno A. Podle způsobu
otáčení je možné vidět písmena H a Ш nebo podobné. Publikováno poprvé na internetu.
Všechna datování, která uvádím dále, jsou uváděna archeology, kterým náleží
objev artefaktu.
Hliněná destička s písemnými
znaky, Dolnoslav, 4. tisíciletí př. n. l., Plovdivské archeologické muzeum.
Publikována poprvé na internetu.
Destička z Gradešnice, 5.
tisíciletí př. n. l.
Mimo jiné tento
artefakt je významný tím, že je rozdělen do řádků – Hliněný sešit – tradice, se
kterou se setkáváme i u jiných nápisů, dochovaná i to mnohem pozdějších období
– v některých oltářních „Skřížal“, dále již zpracováno v kameni.
Destička z Gradešnice,
5. tisíciletí př. n. l. Obrácená strana.
Znaky jsou rozděleny do 4 skupin ve kříži,
nechybí ani v pravěkých dějinách. Zdalipak razítko z Karanova není křtitelnicí
pro následná razítka ИС-ХС-НИ-КА používaná do dnešních dnů?
Cyrilice
ve věku 8000 let: Následující 4 nápisy jsou nalezeny na neolitickém sídlišti
Anzabegovo, dnešní Makedonie.
Poslední nápis je
unikátní, protože „souzní“ s ornamenty nanesenými drápem na keramice. Technika
psaní drápem je charakteristická pro období Neolitu na Balkáně. Čtyři nápisy z
Makedonie jsou převzaty z mimořádného webu Dr. M. Merliniho, zasvěceného (jak on
jí nazývá) Balkánské Podunajské písemnosti.
(Státy
na mapě jsou odkazy, ukazující na vyobrazení nápisů nalezených v uvedených
zemích). Nápisy, které italský odborník posbíral, přetékají cyrilskými a
latinskými písmeny „arabskými“ číslicemi (!) a runovými znaky, používanými
tisíciletí před a posléze „Prabulhary“. Mnohé analogie mezi dávnými balkánskými
písemnými znaky a „pozdějšími“ lineárními a runovými písemnostmi jsou
zaznamenány a seřazeny do podoby tabulky Pavla Serafimova – Sparotok:
Tabulka porovnávající znaky prehistorické evropské
písemnosti (Gradešnice, Karanovo, Vinča a další) s mnohem pozdější písemnosti
Linearního A, nalezené poprvé na ostrově Kréta.
Mimořádně
hodnotná je práce Kikowského – prehistorická vyobrazení (ta mohou být datována
přesně, pro nás je důležité, že jsou mimořádně stará) z jeskyně Magura:
Autor
zde nachází více jak 10 znaků cyrilice: : Б, Д, Е, И, К, Н, О, Р, Т, У, Ф, Х, Ъ, Ѣ. Což jak uvidíme později, není výjimkou, ani
náhodou a písmena cyrilice se masově vyskytují na prehistorických a tráckých
nápisech s absolutně identickým dnešním způsobem psaní, doloženo za posledních
8 – 10 000 let!
Nápis ze Sitova
pramen:
Díky úsilí Jordan_13 máme dnes přesné vyobrazení nápisu ze Sitova a můžeme ukázat na velké množství jeho analogií mezi runovými nápisy z Plisky a Preslavy, skalními nápisy z období vlády Tráků a prehistorickými znaky na Balkáně:
Ludmila Dončeva publikovala v časopise Vekove v roce 1977 sadu se znaky ze západní pevnostní stěny města Pliska, některé vypadají takto.
Jordan Zaimov v časopise Balgarski ezik v roce 1983, kniha 4 str. 290
publikoval nápis z místa Prvomaj. Je vyrytý na hliněném fragmentu. Zde jsou
některé ze znaků, které se opakují na desce ze Sitova
Akademik V. Mikov publikoval
stať v roce 1928/1929 str. 291 – Skalní vyobrazení z Bulharska
Kolekce keramiky v Muzeu ve Varně ze souboru 300 hliněných nádob z pohanské
nekropole, na dně nádob se nalézají písmena a celé věty.
Přepis runového nápisu u
obce Kruševo, oblasti Demir Chisar, Řecko
Nápis u obce Nadarci.
Snímek byl zachycen
před několika desetiletími. Pokusy o nové nalezení nápisu u Nadarci se
nezdařily. Pravděpodobně nápis zarostl, byl zničen nebo jeho přesné místo je
dnes neznámé.
Nápisy
z bulharského pokladu NagySzentMiklós.
Pramen: N. Mavrodinov, Le trésor
protobulgare de Nagyszentmiklуs, Budapest 1943
Je
zde mnoho teorií o jeho původu, odborníci však nepochybují o jeho bulharském
původu. S největší pravděpodobností se jedná o soubor předmětů z různých období
a nápisy na jednotlivých předmětech jsou eklektické: runové, cyrilské,
lineární, „řecké“, „prehistorické“ … Jedná se o nejlepší ilustraci toho, že
předkové používali velké množství znaků, které považovali za známé, blízké a
vlastní a nedělili je do žádných kategorií?!
(7. - 9. století, rodové znaky v Rodopech
(zapsané ve 20. století) a znaky ze západo-balkánské prehistorické kultury
Vinča (5500 a 4500 let př. n. l.) Shodných znaků je více než rozdílných?!
Pramen: archiv okresního badatele Saradalieva z města Smoljan.
Dvě tabulky se znaky
kultury Vinča. Na další stránce bude uvedeno mnoho znaků této prehistorické
písemnosti.
Tabulka z místa
Dispilio (bulharský název Dupjak), dnešní Řecko rok 5300 př. n. l.
Velmi zajímavý je
nápis z místa Dragojna, Prvomaj. Tradičně menšina odborníků, která uznává jeho
existenci, jej z nedbalosti označuje za „řecký“. Mimořádně průkazné pro tyto
„akademické“ předsudky jsou dva znaky, které jsou tradiční pro starou
balkánskou písemnost stejně tak pro „prabulharské“ runové znaky: „řebříček“ a
„makaz“ (dva trojúhelníky, spojené vrcholky.
Oblast kolem obce Dragojna je jedním z center
trácké písemnosti. Ne náhodně zde nacházíme desku s cyrilskými písmeny.
Margumský nápis
K lítosti pro některé
významné zdejší instance v otázkách bulharské písemnosti je Margumský nápis
datován do 1. – 6. století, byl nalezen v blízkosti místa Požarevac při
vykopávkách římského města Margum. Cyrilská písmena na nápise vypadaní přímo
soudobě, přesně jako na „Deskách“ a jen stěží může být označován za „drsnější“
(prof. V. Fol a jeho svita). Znovu připomínám, že deska z místa Dragojna byla
nalezena v trácké mohyle a desky s nápisy z místa Gela a Š. Laka – na místě
prokázané trácké svatyně. Všechny tři desky společně s Margumským nápisem a
Bakarnatskou knihou (snímky, tabulky znaků a analýzy zde):
Obsahují velké
množství cyrilských znaků a s jistotou jsou velmi rané z 9. století.
http://www.scribd.com/doc/21728135/MARGUMSKI-NATPIS
Čiprovský nápis
Čiprovský nápis
Čiprovský nápis z obce
BudiSlavica byl publikován poprvé v knize N. Nikolova „Čiprovski starini“. Je
vytesán v kameni nedaleko známé „trácké“ svatyně na Balkáně a v Malé Asii s
„typickým prabulharským“ znakem „Hra na dámu“ (pro velký počet výskytu snímků
téhož znaku z různých objektů na Balkáně bude znaku věnována samostatná stať).
Autorův výklad:
Některé „trácké“ nápisy:
Na vrchu
Perelik je posvátné území Tráků
Znaky z velké staré bulharské svatyně Belintaš:
Kolménský nápis
Pokus o přečtení
Kolménského nápisu
Nápisy z ostrova Samotraki v neřeckém jazyce.
Stéla z ostrova Lemnos,
6. století př. n. l..
Je považována za etruskou nebo frýgijskou (samotní Etruskové a Frýgové/Frýgijci
jsou původem z Malé Asie tráckého původu) na stéle je znovu vidět opakování
stále stejných paleo-balkánských písmen, run a znaků.
.JPG){kind=link}
.JPG){kind=link}
