neděle 23. dubna 2017

Město staré 8000 let př. n. l. nalezeno v Bulharsku

Město staré 8000 let př. n. l. nalezeno v Bulharsku


*        Sobota 18. 03. 2017
*         
*        http://www.bgnow.eu/news.php?cat=2&cp=0&newsid=87535

http://bultimes.com/wp-content/uploads/2016/07/ostanki.jpg


Chrám posvátného hada, tak byla nazvána svatyně, byla nalezena počátkem měsíce června minulého roku. Místo se nachází 4 km od obce Sarnica, nedaleko známého lázeňského místa Mineralni bani/Minerální lázně, okres Chaskovo/Bulharsko. Svatyně je datována do období 8 tisíciletí př. n. l., je tedy starší než dávné město Inků v Peru – Machu Pikchu, o kterém archeologové říkají, že bylo postaveno kolem roku 1400. „Chrám „Posvátného hada“ nedaleko obce Sarnica je jediným v Bulharsku s takovým počtem poskládaných hadích hlav a hadích prvků. Jiné podobné místo není známé.“ To bylo sděleno na tiskové konferenci prof. Anou Radunčevou, odbornicí na prehistorii v místě Mineralni bani, která již 60 let pracuje ve svém oboru. Jediné analogické místo k našemu objektu se podle ní nachází jenom v Malé Asii.

Ve skalním masivu jsou zde jasně vidět vytesané hadí hlavy, lidské profily, schody, výklenky a také zde byla nalezena jeskyně. Nadcházející výzkum bude velmi pracný. Nejsenzačnější podle prof. Radunčevé jsou prvky ve skalách, které se dají datovat do 8. tis. př. n. l. To identifikuje skalní masiv jako památku neolitické kultury v Bulharsku. Je částí velké soustavy svatyní v Rodopech. Až dosud bylo nalezeno 250 kultovních komplexů, vysvětlila prof. Radunčeva.

Podle ní „jsou otesané skály s lidskými obrazy a hady dílem lidí s velkými znalostmi astronomie, kteří byli zároveň dobrými mořeplavci. Předpokládá se, že společnost tehdy byla organizována kmenovým vůdcem a všechno co bylo prováděno, mělo rituální úlohu. Sledovali pohyby nebeských těles, což se promítalo v jejich rituálech. Tito lidé věděli, co dělají, což je známkou vysoce rozvinuté společnosti“, prohlásila prof. Anna Radunčeva. „Zatím z neznámých důvodů tato společnost po čtyřech tisíciletích zmizela“, dodala profesorka.

Podle prof. Radunčevé chtěli „naši předkové ve vyobrazeních hadů ukázat spojení mezi lidmi a bohy, prostřednictvím hadů. Hadi v těch časech byli obdařeni různými funkcemi. Celé posvátné místo, tyčící se poblíže místa Sarnica, je jako obklopeno na vrcholu hady, kteří jej střeží. Tesané vrcholky mají astronomický aspekt, protože hadí hlavy zastupují nebeská tělesa. Významově to znamená, že had „pohltil“ celý skalní vrchol, podobně jako u „Malého prince“ od Exupéryho, kde hroznýš spolknul slona. Je také možný výklad, podle kterého je had hybatelem času“, vysvětluje prof. Radunčeva.


Na některých místech je had považován za ochránce posvátných pozůstatků, je symbolem plodnosti. V místě známém pod názvem Belintaš byl nalezen basreliéf, který zobrazuje lidské tělo s hadí hlavou, na šíji hada visí lidská maska, kde se dá předpokládat, že had mění svou podobu. Je také známo, že had hájí spravedlnost a trestá pochybení.


Ve východním Řecku je známý basreliéf s lidskou postavou a hadím obličejem, který umožňuje odborníkům spojit je opět s nálezem z Malé Asie, která je podle nich kolébkou lidské civilizace. Svatyně tohoto typu jsou známá z Itálie, Španělska i Bosporu. To podle názoru prof. Radunčevé vytváří představu celkové soustavy svatyní stejného typu. Znamená to, že jsme součástí mnohem větší civilizační společnosti. V tak vzdálené době, Evropa něco takového ještě neznala, okomentovala poznatek prof. Radunčeva.


Na podzim, kdy opadává listí ze stromů, je možné vidět více z Chrámu posvátného hada, který se nachází poblíže místa Sarnica. Předpokládá se, že v základech celého komplexu bude nalezena nějaká keramika. Je zajímavé poznamenat, že dvě kamenné sochy hadů byly nalezeny v obci Simeonovgrad, poblíže lázeňského místa Mineralni bani.


K tesání skal a vyobrazení postav bylo nesporně používáno kamene a křemenů, tvrdí prof. Radunčeva a tak tomu bylo až do doby prvního používání kovu ve 4. tisíciletí př. n. l.


Všude, kde jsou nějaké svatyně, je přítomna i magnetická anomálie. Proto není náhodné, že „Hadí město“ uchovává vysoko umístěnou jeskyni ve skalách, které se samotné tyčí do výšky 40-50 metrů. Lidé z tohoto místa znali velmi dobře každou hvězdu na obloze, jako i to, kde se nachází na obloze, bezchybně znali také každý ostrov v Egejském moři, kam se vraceli do Malé Asie, připomíná prof. Radunčeva. Podle ní lidé té doby znali pro nás skryté poznání spojené s duchovním životem.


Pramen:  bultimes

Přeložil: N. Nikolov 21. 4. 2017