Město staré 8000
let př. n. l. nalezeno v Bulharsku
Sobota 18. 03. 2017
http://www.bgnow.eu/news.php?cat=2&cp=0&newsid=87535
Chrám posvátného
hada, tak byla nazvána svatyně, byla nalezena počátkem měsíce června minulého
roku. Místo se nachází 4 km od obce Sarnica, nedaleko známého lázeňského místa
Mineralni bani/Minerální lázně, okres Chaskovo/Bulharsko. Svatyně je datována
do období 8 tisíciletí př. n. l., je tedy starší než dávné město Inků v Peru –
Machu Pikchu, o kterém archeologové říkají, že bylo postaveno kolem roku 1400. „Chrám „Posvátného hada“ nedaleko obce
Sarnica je jediným v Bulharsku s takovým počtem poskládaných hadích hlav a
hadích prvků. Jiné podobné místo není známé.“ To bylo sděleno na tiskové
konferenci prof. Anou Radunčevou, odbornicí na prehistorii v místě Mineralni
bani, která již 60 let pracuje ve svém oboru. Jediné analogické místo k našemu
objektu se podle ní nachází jenom v Malé Asii.
Ve skalním masivu
jsou zde jasně vidět vytesané hadí hlavy, lidské profily, schody, výklenky a
také zde byla nalezena jeskyně. Nadcházející výzkum bude velmi pracný.
Nejsenzačnější podle prof. Radunčevé jsou prvky ve skalách, které se dají
datovat do 8. tis. př. n. l. To identifikuje skalní masiv jako památku
neolitické kultury v Bulharsku. Je částí velké soustavy svatyní v Rodopech. Až
dosud bylo nalezeno 250 kultovních komplexů, vysvětlila prof. Radunčeva.
Podle ní „jsou otesané skály s lidskými obrazy a hady
dílem lidí s velkými znalostmi astronomie, kteří byli zároveň dobrými
mořeplavci. Předpokládá se, že společnost tehdy byla organizována kmenovým
vůdcem a všechno co bylo prováděno, mělo rituální úlohu. Sledovali pohyby
nebeských těles, což se promítalo v jejich rituálech. Tito lidé věděli, co
dělají, což je známkou vysoce rozvinuté společnosti“, prohlásila prof. Anna
Radunčeva. „Zatím z neznámých důvodů tato
společnost po čtyřech tisíciletích zmizela“, dodala profesorka.
Podle prof. Radunčevé chtěli „naši
předkové ve vyobrazeních hadů ukázat spojení mezi lidmi a bohy, prostřednictvím
hadů. Hadi v těch časech byli obdařeni různými funkcemi. Celé posvátné místo,
tyčící se poblíže místa Sarnica, je jako obklopeno na vrcholu hady, kteří jej
střeží. Tesané vrcholky mají astronomický aspekt, protože hadí hlavy zastupují
nebeská tělesa. Významově to znamená, že had „pohltil“ celý skalní vrchol,
podobně jako u „Malého prince“ od Exupéryho, kde hroznýš spolknul slona. Je
také možný výklad, podle kterého je had hybatelem času“, vysvětluje prof.
Radunčeva.
Na některých místech je had považován za ochránce posvátných pozůstatků,
je symbolem plodnosti. V místě známém pod názvem Belintaš byl nalezen basreliéf,
který zobrazuje lidské tělo s hadí hlavou, na šíji hada visí lidská maska, kde
se dá předpokládat, že had mění svou podobu. Je také známo, že had hájí
spravedlnost a trestá pochybení.
Ve východním Řecku je známý basreliéf s lidskou postavou a hadím
obličejem, který umožňuje odborníkům spojit je opět s nálezem z Malé Asie,
která je podle nich kolébkou lidské civilizace. Svatyně tohoto typu jsou známá
z Itálie, Španělska i Bosporu. To podle názoru prof. Radunčevé vytváří
představu celkové soustavy svatyní stejného typu. Znamená to, že jsme součástí
mnohem větší civilizační společnosti. V tak vzdálené době, Evropa něco takového
ještě neznala, okomentovala poznatek prof. Radunčeva.
Na podzim, kdy opadává listí ze stromů, je možné vidět více z Chrámu
posvátného hada, který se nachází poblíže místa Sarnica. Předpokládá se, že v
základech celého komplexu bude nalezena nějaká keramika. Je zajímavé poznamenat,
že dvě kamenné sochy hadů byly nalezeny v obci Simeonovgrad, poblíže lázeňského
místa Mineralni bani.
K tesání skal a vyobrazení postav bylo nesporně používáno kamene a křemenů,
tvrdí prof. Radunčeva a tak tomu bylo až do doby prvního používání kovu ve 4.
tisíciletí př. n. l.
Všude, kde jsou nějaké svatyně, je přítomna i magnetická anomálie. Proto
není náhodné, že „Hadí město“
uchovává vysoko umístěnou jeskyni ve skalách, které se samotné tyčí do výšky
40-50 metrů. Lidé z tohoto místa znali velmi dobře každou hvězdu na obloze,
jako i to, kde se nachází na obloze, bezchybně znali také každý ostrov v
Egejském moři, kam se vraceli do Malé Asie, připomíná prof. Radunčeva. Podle ní
lidé té doby znali pro nás skryté poznání spojené s duchovním životem.
Přeložil: N. Nikolov
21. 4. 2017
